A už jste restartovala… ? Konec klišé, Dita Přikrylová dělá z dívek ajťačky

Je jí šestadvacet. Před časem dala vale práci datové analytičky v poradenské firmě a začala rozvíjet organizaci Czechitas, která učí ženy, jak uspět v oblasti IT. A daří se jí to. Seznamte se s Ditou Přikrylovou, která měla vždycky ráda matematiku, dokončuje už druhou vysokou školu a ve volném čase se věnuje kiteboardingu.

Před dvěma lety spolu s kamarádkou vymyslela Czechitas. Neziskovou organizaci, která pro dívky pořádá zdarma workshopy, kurzy i letní tábory zaměřené na programování, tvorbu webových stránek, datové analýzy nebo třeba grafiku a mobilní aplikace.

A v posledních měsících své žačky úspěšně posílá na konkurzy na IT pozice do firem. Dita Přikrylová říká, že má už v databázi celou řadu příběhů, kdy se z dívky s humanitním vzděláním nakonec stala šikovná a úspěšná ajťačka. Jen přerod netrvá dva dny, ani týden… “Poptávka po ženách v IT je stále naléhavější,” říká v rozhovoru pro DeadLineMedia, vydavatele Neovlivní.cz, šestadvacetiletá datová analytička.

DLM: Jak jste na myšlenku vzdělávat ženy v IT přišla?

Byla to velká náhoda. S kamarádem jsme pořádali v Brně kurz programování webových aplikací Ruby on Rails. Bylo to pro holky, které si udělaly statickou webovou stránku, bavilo je to a mě taky. Tak jsem se rozhodla pokračovat. Zapojila jsem svou kamarádku, vzniklo naše logo a název Czechitas.

DLM: Co ten název Czechitas vlastně znamená?

Je to složenina slov Czech, IT a Girls. Nemá to vůbec hlubší podtext, ale líbilo se to nám i ostatním. Pak jsme začaly s workshopy. První byl pro zájemce o grafiku, kteří se chtěli naučit tvořit logo, a se konal loni v létě opět v Brně. A pak jsme založily neziskovou organizaci. Přidaly jsme kurzy tvorby webů, grafiky, programování. Našli se první sponzoři, pak přišly další firmy. A během roku se to rozjelo tak, že děláme intenzivní kurzy, letní tábory, působíme na středních i základních školách.

DLM: Kolik vás je?

To je těžké spočítat. Dobrovolníků je přes stovku. A samozřejmě jsou to i kluci, protože sehnat stovku holek-lektorek by bylo hodně těžké, kouzelník nejsem. A my jsme rády, že kluky máme, protože být čistě holčičí kolektiv, to také není výhra. V užším týmu je nás třináct. Na plný úvazek pět. Samé ženy.

DLM: Vy jste začaly tím, že jste řekly: Holky, pojďte na IT kurz?

Vlastně ano. Samozřejmě, že nám hodně pomohly sociální sítě, hlavně Facebook, pozvaly jsme naše kamarádky. A naplnit kurz pro třicet lidí zase není takový zázrak. Navíc naše kurzy byly vždy zdarma. Až nyní najíždíme na to, že intenzivní kurzy jsou alespoň za doporučené dobrovolné příspěvky.

DLM: Kdo jsou účastnice IT kurzů?

Většinou vysokoškolačky nebo dívky, které končí střední školu a rozhodují se, co dál. Ale dnes už není výjimkou, že chodí i mladší středoškolačky, maminky na mateřské, a dokonce jsme už měly na kurzu i ženy přes padesát, což je dobře. A na letních táborech jsme měly maturantky, teď uvidíme, kolik z nich se nakonec na technické školy přihlásí.

Stačí poprvé zvednout ruku

DLM: Proč si myslíte, že v IT je tak málo žen?

Nevím. Kdybych to věděla, tak to hned vyřeším.

DLM: I na informatice jste musela být spíš sama mezi kluky…

Samozřejmě. Cítila jsem se jako princezna, a stejně pak i v práci mezi dvaceti muži (smích). Asi nejtěžší je poprvé zvednout ruku a prosadit se. Pak už jde všechno. Člověk nesmí myslet na předsudky, opakovat stereotypy. Není třeba se bát. Vím to.

DLM: Říká se, že dívky neumí matematiku, nemají na to talent, analytické myšlení…

To není pravda. Mě nejvíce vždycky bavila matematika a fyzika. A nejsem rozhodně sama. Víte, když se podíváte na střední školy, jsou to většinou holky, které jsou lepší v matematice. A baví je to. Jenže ty holky jdou pak na ekonomku a jiné školy, které nejsou technicky zaměřené, protože jim nikdo neřekl, že můžou na techniku.

Možná by nás bylo více, kdyby dívky v rodinách k těmto předmětům někdo vedl, podporoval je. Na kurzech nám děvčata říkají, že nikdy netušily, jak je programování neuvěřitelně kreativní a zábavné.

 

DLM: Nenapadlo vás někdy, když holky školíte, rovnou je i firmám nabízet? Spolupracujete s Adastrou, Microsoftem, Konicou, Minoltou…

Ano. Je to dokonce už další část naší činnosti. Máme velkou databázi žen a snažíme se s nimi pracovat, a pokud víme, že je žena připravená, nabízíme ji už na konkrétní pozici ve firmě. Jsme částečně taková specializovaná personální agentura, která si ale uchazečky nejen vybírá, ale i pečlivě vychovává. Vzniklo to tak, že nás oslovuje pořád více firem, které mají otevřené juniorní pozice, ideální pro naše absolventky.

Dita Přikrylová

• Vystudovala informatický obor na Ekonomicko-správní fakultě v Brně a momentálně dokončuje studium datové analýzy na Fakultě informatiky. Chybí jen maličkost, dokončit diplomovou práci.

• Vyrostla na Brněnsku a tvrdí, že vždycky měla nejradši fyziku a matematiku. Před dvěma lety vymyslela  neziskovou organizaci Czechitas, která podporuje dívky a ženy v IT dovednostech. Bydlí sice v Praze, ale v Brně bývá často.

• Kvůli Czechitas si vzala dlouhé neplacené volno a dobře placenou pozici datové analytičky v poradenské firmě vyměnila za svůj projekt.

• Žije s přítelem a když ji zbude čas létá s draky.

• Dita Přikrylová poskytla DeadLineMedia obsáhlý rozhovor, jeho plné znění naleznete v sesterském magazínu MY89 zde ».

DLM: Kolika ženám jste už našly místo v IT?

Umístily jsme za poslední měsíce několik desítek žen, do třiceti. Poprvé jsme si to vyzkoušely na kurzu pro testové analytičky pro Cleverlance. Vybrali si po něm sedm dívek na juniorské pozice.

DLM: Vidíte v tom způsob, jak shánět na další provoz peníze?

Určitě se nechceme obejít bez firemních sponzorů, protože nám ta spolupráce vyhovuje oboustranně, ale nechceme být nikdy závislé na evropských grantech, o ty jsme nikdy nestály. A k tomu nám může nový byznys model pomoci.

DLM: Oslovují vás i další firmy?

Pořád. Je to fajn pocit, že jsme samy aktivně neoslovily vlastně nikoho a pořád firmy volají a chtějí se sejít, zda se dohodneme na nějaké spolupráci. Samozřejmě, někdy je to obtížné, protože jsou podniky, které si myslí, že vyrobit holku-programátorku trvá dva dny. A my je musíme přesvědčit, že takto to nefunguje, že stojíme o dlouhodobou spolupráci a že to „ovoce“ mohou sklízet až za nějaký čas. Kdybychom uměly vyrobit ženy-programátorky za týden, tak bychom byly dávno zisková organizace a ležely někde na pláži.

Holky se pořád trochu bojí

DLM: Ale IT přeci není jen o programování. Co vlastně v IT právě ženy nejvíce baví?

Náhodou, holky jsou moc dobré programátorky, ale je výhodné využít jejich schopností i někde jinde. Možná budu trochu genderově nekorektní, ale je pravda, že holky umí líp komunikovat a jsou i kreativnější. Mohou z nich být výborné byznys analytičky, testerky, tam zase využijí svou pečlivost. Jsou i skvělé grafičky. Grafiku studuje více holek než kluků. Řada dívek ráda maluje od mala, ale pak už s tím dál nepracují. Moc si nevěří. Kdežto kluci jdou na do počítačové grafiky. Holky se pořád trochu bojí a to je hrozná škoda.

DLM: Oslovují vás už i samy dívky, abyste jim pomohly v kariéře?

Už za sebou máme pár příběhů, kdy třeba holka vystudovala sociální studia a dnes je z ní juniorní vývojářka. A dívek z humanitních oborů, které dnes už pracují v IT, máme mnohem více.

DLM: Proč firmy právě teď chtějí více žen v IT?

Ony to vědí dlouho, ale teď už je to naléhavý problém. Obecně, odborníci na IT na trhu nejsou, jsou vysloveně nedostatkové zboží, to je jedna věc. A navíc firmy opravdu tvrdí, že jim jde o diverzitu v týmech, protože to mění dynamiku práce. A mají pravdu, sama jsem to zažila na vlastní kůži. Když jsou v týmu ženy, muži jsou mnohem snaživější. Nechci říct, že by muži nebyli sociálně zdatní, to ne, ale ta situace se příchodem holky vážně mění.

DLM: Takže v IT chybí ženy v celé Evropě, nebo v celém světě?

Týká se to spíš střední a západní Evropy a Ameriky, všude tam podobné organizace, jako jsou Czechitas, fungují. Dokonce funguje podobný projekt pro ženy i v Číně. Východní země kupodivu takový problém nemají. V Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku nebo třeba Estonsku je ten poměr žen v IT mnohem lepší. V Česku pracuje v IT kolem deseti procent žen, v Bulharsku a Maďarsko to bude čtvrtina žen.

DLM: Čím to je?

Dívala jsem se na statistiky a možná to vzniklo historicky. Tam vždy ženy obsluhovaly stroje, protože jiná práce nebyla, takže to pak pro ně nebyl takový problém.

DLM: Co jste dělala před Czechitas?

Pracovala jsem jako datová analytička v poradenské firmě EY. A vlastně tam pořád jsem, mám neplacené volno. I můj tatínek pochopil, že to s Czechitas beru smrtelně vážně (já jsem vždycky vymýšlela nějaké projekty), když jsem zanechala dobře placené práce a vrhla se do projektu, který nemá pracovní dobu, za skoro nula peněz.

DLM: A jak Czechitas ovlivnily Ditu Přikrylovou?

Bere mi to hodně osobního, času, energie i peněz. Jenže vlastní věc vám nikdy nedá spát. Nemůžete zavřít krám v pět a jít domů. Vlastně svou kancelář mám pokaždé, když kdekoliv otevřu telefon a počítač. Ale také mám milion možností, jak projekt rozvíjet dál. A to je k nezaplacení.