‘Ahoj Slávku’. Proč se Lidovky tak rozepsaly o mailech pro Sobotku

Úvod titulku tohoto článku je parafrází vůbec prvního titulku, který k aféře hacknuté emailové schránky premiéra vyšel. Zněl “‚Ahoj Slávku.‘ Hackeři se chlubí, že ukradli korespondenci premiéra Sobotky“, a vyšel v úterý dopoledne na serveru Lidovky.cz. Jeho šéf Radek Kedroň od té doby čelí kritice na mnoha frontách: ať už od kolegů z branže, nebo od politiků, na sociálních sítích. Dá se shrnout do souvětí: nemáte co psát o privátních mailech, je to špína.

Maily pro premiéra, respektive jejich obsah, se mezitím objevily prakticky ve všech tuzemských médiích. Nutno dodat, že tolik prostoru, kolik aféře věnovaly Lidovky.cz a Lidové noviny patřící pod skupinu Mafra Andreje Babiše, jim zřejmě nedal nikdo.

Vedoucí Lidovek.cz Radek Kedroň je i tak přesvědčen, že postupoval správně a v zásadě by na rozsahu, ani obsahu zpravodajství zpětně nic neměnil.

“Jestli mě na mailech něco překvapilo? Mě spíš překvapují ty odmítavé reakce některých kolegů. Opravdu máme před čtenáři tajit, že se kdosi z premiérova okolí pokouší ovlivňovat výsledky veřejných průzkumů? Opravdu je v pořádku, aby radní rozhlasu reportovali premiérovi?” podivil se Kedroň během rozhovoru pro Neovlivní.cz. Rozhovor proběhl korespondenčně, oba jeho protagonisté použili pracovní emailové schránky.

Neo: Byli jste první, kdo na ukradené emaily premiéra Sobotky upozornil. Můžete prozradit, jak jste se k informaci dostali?

Stejně jako v jiných kauzách nebudu vyzrazovat nic o našich zdrojích. Předpokládám, že stejné pravidlo máte v redakci i vy. Taky mi nepovíte, jak jste se dostali k e-mailům o angažmá Radmily Kleslové v ČEZ. Což byla mimochodem dobrá práce. Navíc v tomto případě šlo původní informace relativně rychle ověřit.

Neo: Jakým způsobem jste ověřovali, jestli nejde o čisté podvrhy?

Zprávu jsme vypustili až poté, co úřad vlády oficiálně potvrdil, že se obrátil na policii. V první verzi jsem přesto ale psali, že se “Neonacisté chlubí krádeží premiérových e-mailů”. Citovali jsme z nich až poté, co jsme ověřili, že minimálně část z nich je autentická. Což šlo rychleji, než jsme čekali, protože například jeden z mailů původně posílal advokát Radek Pokorný šéfredaktorovi Lidových novin Istvanu Lékovi. V mailech se ale začali poznávat i ostatní. A k tomu jsme měli hlasy premiérových spolupracovníků, byť neoficiální, že jsou maily pravé.

Neo: Komunikoval s vámi někdo ze strany White Media?

Ne.

Neo: Kolik lidí jste na aféru nasadili? Jak rychle vám došlo, že je to vážná událost, že skutečně někdo má minimálně emaily pro Bohuslava Sobotku, ne-li emaily Bohuslava Sobotky?

V okamžiku, kdy jsme informaci získali, jsem na to nahnal všechny čtyři reportéry, které v redakci serveru Lidovky.cz mám. Museli nechat všeho ostatního, začít ověřovat a shánět reakce. Později se připojili kolegové z “papírové” redakce.

Neo: Řešili jste v redakci, zda s tím vůbec jít ven? Můžete nám diskusi nad tím trochu přiblížit?

Musíte být konkrétnější. Jestliže se ptáte, zda jsme řešili, zda psát o prolomení e-mailové schránky premiéra, tak vlastně ne. To byla přece zpráva z kategorie breaking news. O tom, doufám, nikdo nepochybuje. Někdo ukradl premiérovy e-maily, zveřejnil jen zlomek a zbytek tady někde lítá a nikdo neví, co s ním dělá. Obchoduje s nimi? Mají je cizí tajné služby? Co když s nimi bude někdo premiéra vydírat? Anebo jeho spolupracovníky? Nabouraný Sobotkův twitterový účet je proti tomu klukovina.

Radek Kedroň

• Vedoucí serveru Lidovky.cz v minulosti pracoval v reportérském oddělení Hospodářských novin a Mf Dnes, dva roky vedl domácí zpravodajství časopisu Týden.

• Jako píšící autor se specializoval především na bezpečnostní problematiku. Odtajnil například jména agentů StB pracujících v Hradní stráži Václava Havla, detailně zmapoval tuneláž státního Fondu dětí a mládeže. Podílel se na projektu Konta X, který prověřoval majetek politiků.

• Poslední tři roky se detailně věnoval korupci ve Středočeském kraji, aféře exhejtmana Davida Ratha. Nashromážděná svědectví, výpovědi i rozhovory zpracoval knižně. Kniha “Operace Rath” vyšla v září 2015.

• Pochází z Uherského Hradiště, je ženatý, rád jezdí na kole, lyžuje a bubnuje.

Zpět k otázce: vážnou debatu jsme naopak vedli o tom, co z ukradených mailů zveřejnit a co nikoliv. Otázka, kterou používáme i při práci s policejními dokumenty, je pořád stejná: obhájíme zveřejnění veřejným zájmem?

Neo: Předchozí otázka šla právě tímto směrem: zda v tomto případě veřejný zájem převyšuje právo Bohuslava Sobotky na ochranu soukromí. Jaký je váš subjektivní názor?

V podstatě už jsem na to odpověděl. Bohuslav Sobotka soukromou schránku zjevně používal i pro pracovní agendu. A my jsme nepublikovali nic z jeho osobního života, ani ze soukromí, či přímo intimního života jeho spolupracovníků. Není pravda, jak jsem někde četl, že jsme zveřejnili vše do písmenka.

Jsem přesvědčen, že srovnání s aférou Clinton je případné. Premiér Sobotka má jen to štěstí, že u nás chybí předpisy, které by jasně upravovaly, kde a jak může řešit pracovní agendu.

Neo: Konkrétně který z emailů podle vás dokládá, že zveřejnění mailů je ve veřejném zájmu?

Premiérův šéfporadce Oto Novotný vyhrožuje agentuře Stem, že pokud jejich průzkumy veřejného mínění nebudou odpovídat jeho představě, ukončí s nimi ČSSD spolupráci. Vsadil bych se, že až budou volby a novináři budou psát obligátní téma o zmanipulovaných průzkumech, budou tento e-mail používat jako argument. A to i ti, kteří dnes z hacknutých mailů necitují.

Dále jsme rozebírali korespondenci, v níž se řešil osud mýtného a českých strategických zásob ropy, tedy kauzu Viktoriagruppe. Kdo nás čte, ten ví, že “Viktorku” sledujeme od počátku, je to průšvih takových rozměrů, že o něm opakovaně jednala Bezpečnostní rada státu. I proto nešlo vyloučit, že informace, které si pisatelé předávali, mohly být v té době v režimu utajení. Ostatně, ne nadarmo nyní Národní bezpečnostní úřad pročítá jeden mail po druhém a zkoumá, zda neobsahuje právě utajovaná data.

Posledním tématem, které jsme zvedli, byla korespondence šéfa rozhlasové rady Pavla Šafaříka, který premiéra s předstihem informoval například o tom, kteří kandidáti na šéfa rozhlasu budou vyloučeni. Připomínám, že rada má být nezávislá, měla by – alespoň teoreticky – odclonit vliv politiků na toto veřejnoprávní médium. Z těch mailů se ale zdá, že šéf rady vnímá premiéra jako svého nadřízeného.

Neo: Odposlechy a uniklá korespondence se v českých médiích zveřejňují docela běžně. Od těch Horníkových, přes Bémovy, po Nagyovou. V čem je to tentokrát jiné? Proč se podle vás zejména na sociálních sítích, ale třeba i ve vládě (viz výroky některých ministrů) tolik řeší, že tentokrát si neměla média – Lidovky – dovolit obsah zveřejňovat?

Ano, nejen odposlechy, ale i korespondence. Nejrůznější dopisy o vnitrostranických poměrech či o dění na ministerstvech. Vzpomínám si třeba na e-mail Martina Bursíka, který psal Kateřina Jacques, že vzpurnou kolegyni Zubovou “donutí ke spolupráci silou”. Když se dnes všichni ohání ochranou soukromí, jak velký byl tehdy veřejný zájem na zveřejnění této korespondence?

Jiné je to dnes v tom, že Sobotkovy maily zveřejnil neonacistický web. My jsme ale téma, které chtěli nastolit, – a sice uprchlická krize – neakcentovali. Tím ale v žádném případě nechci obhajovat vlomení se do e-mailové schránky a krádež dopisů. Jen si říkám: Kdyby to zveřejnili anarchisté, byl by kolem toho menší poprask? Pokud má tedy novinář pracovat jen s informacemi z legálních zdrojů, tak rovnou zapomeňme na Wikileaks. A komentátoři nechť si ve svých textech přestanou utahovat z Mazánků a Kolibříků, ty odposlechy se na světlo dostaly rovněž ilegální cestou.

Psali jsme

Útok neonacistů na Sobotkův mail byl na objednávku »

Neo: V politických kuloárech jsme zaregistrovali spekulaci, která se točí kolem toho, že jste o e-mailech napsali jen pár hodin poté, co média ocitovala ranní zprávu Neovlivní. Upozornili jsme v ní na to, že se Agrofert dostal do hledáčku Evropského úřadu proti podvodům (OLAF). Tedy, že firma ministra financí Andreje Babiše, vlastníka vašeho vydavatelství, má vážné potíže. Aniž bych vás z čehokoli podezírala, můžete se k načasování vyjádřit?

Byli jsme jedni z prvních, ne-li první, kdo vaši zprávu o problému Agrofertu zmonitoroval a zveřejnil, nečekali jsme ani na ČTK a udělali si ji sami, to jen pro pořádek. Tyhle spekulace ale slyším pokaždé, když napíšeme něco třaskavého. Bohužel jedna kauza vytláčí druhou. To ale není žádné české specifikum, to se děje všude na světě. Tady k této konkrétní můžu říct jen to, že si myslím, že to časově nesedí. Hacknuli současně Sobotkův blog na Aktualně.cz. Nějaký čas asi trvalo, než ty ukradené maily na ten web nasázeli. Vyloučit to však úplně nelze. V tom je ale kouzlo všech těch divokých spekulací.

Neo: Viděno zpětně, udělali byste něco kolem Sobotkových mailů jinak?

Co se týče rozsahu či obsahu zpravodajství, nejspíš ne. Měli jsme ovšem od počátku více zdůrazňovat, že nezveřejňujeme soukromé maily a pracujeme jen s těmi, kde vidíme veřejný zájem. A u těch, u nichž jsme učinili výjimku, lépe odůvodnit jejich publikování.