Anketa osobností: Řekly, co dokázaly ovlivnit. A čím se ovlivnit nenechaly

Deník Neovlivní.cz slavil v březnu druhé narozeniny. Redakce při té příležitosti oslovila osobnosti veřejného života a položila jim dvě anketní otázky. Za prvé: Co se vám podařilo v uplynulém roce ovlivnit? A za druhé: V čem jste se ovlivnit nenechal(a)?

Kvido Štěpánek, byznysmen, filantrop

1. Čím starší, tím jsem větší realista. Z toho vyplývá, že si více uvědomuji, že ovlivnit něco a někoho je velmi těžké. Nejlépe se to může podařit vlastním příkladem. A abyste ho mohli dát, nesmíte se nechat ovlivnit negativismy přicházejícími dnes ve velkém zvenčí. Abych to konkretizoval: Tak kupříkladu evropské dotace považuji za chybné, k podvodům přímo vybízející a zralé na zrušení. Nic z toho se mi ovšem nepodařilo nikterak ovlivnit – dotace i podvody vesele existují a rozvíjejí se v dojené symbióze.

2. S radostí ale mohu konstatovat, že zase já jsem se nenechal ovlivnit a o žádnou dotaci jsme jako firma nežádali, natož abychom snad nějakou přijali. Dáváme příklad, že bez dotací to také jde!


Radkin Honzák, psychiatr

1. Vynaložil jsem energii na to, abych poukázal na manipulaci našich politiků se strachem jako velmi výhodnou komoditou, a nevím, zda se mi podařilo ovlivnit své spoluobčany. Totéž platí o propagaci myšlenek psychosomatické medicíny, které jsem věnoval také nějaké úsilí.

2. Nenechal jsem se ani v nejmenším ovlivnit negativními myšlenkami, ani šířením strachu a blbé nálady.


Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu

1. Aby Nejvyšší správní soud šel dál po cestě, kterou nastoupil.

2. Aby Nejvyšší správní soud sešel z cesty, kterou nastoupil.

Odpovědi jsou zkratkou, v níž jsem chtěl vystihnout uvědomění si vlastní odpovědnosti za stav a vývoj instituce, která je klíčovou součástí demokratického právního státu, o jehož podobu se stále vede zápas.

Petr Sýkora, filantrop, spoluzakladatel nadace Dobrý anděl

Přestože DOBRÝ ANDĚL – přesněji řečeno 70 000 Dobrých andělů – pomohl několika tisícovkám rodin v naší zemi, měl jsem v loňském roce i v tom letošním pocit, že nejdůležitější je začít u sebe a ve svém bezprostředním okolí. Přesně to vystihuje tento citát:

„Když jsem byl mladý, myslel jsem si, že změním svět. Když jsem trochu povyrostl, uvědomil jsem si, že je to příliš troufalé, a tak jsem si řekl, že změním jen stát, ve kterém žiji. Postupem času jsem ale zjistil, že i to je příliš troufalé, a tak jsem se rozhodl, že změním město, ve kterém žiji. Když jsem zjistil, že nedokážu ani to, pokoušel jsem se změnit svoji rodinu. Nyní, když už jsem starý, vím, že jsem měl změnit nejprve sám sebe. Pokud bych začal u sebe, možná bych pak dokázal změnit svoji rodinu, své město nebo třeba stát – a kdo ví, jestli bych nezměnil i celý svět!“

A tak se v této životní fázi snažím začít u sebe, rodiny a lidí kolem sebe. Snažím se nenechat se ovlivnit rychlým životním tempem, honbou za novými věcmi a příležitostmi, špatnými zprávami. Snažím se nespěchat. Nedělat moc věcí najednou. Postarat se o DOBRÉHO ANDĚLA. A když je pěkný západ slunce, najít si malou chvilku se na něj podívat.

Václav Dejčmar, byznysmen a filantrop

1. V minulém roce se mi poměrně úspěšně podařilo ovlivnit množství svého volného času, kdy jsem mohl bez výčitek nedělat nic. Anebo podniknout něco nečekaného, zcela mimo plán. Nemyslím, že konstantní stres a workaholismus jsou cesty do ráje.

2. V čem jsem se ovlivnit nenechal? V pohledu na to, co je důležité. Umět na chvíli zastavit, srovnat své priority a pak se soustředit jen na to podstatné jsou stejně zásadní dovednosti jako cílevědomé nasazení a tvrdá práce.

Martin Palouš, prezident Václav Havel Library Foundation v New Yorku

1. Co se mi podařilo ovlivnit? Naše aktivity zasahující do oblasti české zahraniční politiky ve věci lidských práv nebyly bez efektu. Zdá se mi, že nemají pravdu ti, kdo tvrdí, že ona česká škola, která vznikla zásluhou Václava Havla, již neexistuje a byla nahrazena výlučně ekonomickou diplomacií. Kupodivu taková politika existuje. Jestliže se navíc najde někdo, kdo se o ni iniciativně zasazuje, což děláme, zdá se, že to vůbec není marné snažení.

2. Zda jsem se dostal do situace, zda se mě někdo pokoušel k něčemu přemluvit a já se nedal? Otázka může být, zda bych se neměl vrátit ze svého zdejšího univerzitního exilu domů. Já si myslil, že to, co zde dělám – budujeme zde Centrum Václava Havla pro lidská práva a diplomacii –, je třeba dotáhnout do konce. A že tedy čas na návrat ještě nepřišel.

Libor Winkler, filantrop, byznysmen

1. Poslední dobou si již stanovím dlouhodobé cíle, u nichž nelze očekávat rychle měřitelný výsledek. Nyní se snažím přesvědčovat lidi, že je potřeba se více angažovat v oblastech, jako je ochrana demokratických hodnot nebo podpora kulturních hodnot. Vzhledem k tomu, že většinou jde o lidi časově dosti zaneprázdněné, tak by se mělo jednat především o finanční podporu. Jde to velmi ztuha, takže rok je velice krátká doba na bilancování úspěšnosti mého snažení.

2. V čem jsem se ovlivnit nenechal – abych se nějak sám přímo politicky angažoval. Ne že bych se politiky štítil, je to nutná a důležitá součást demokratické společnosti, ale myslím si, že mám předpoklady dělat lépe jiné věci.

Tomáš Březina, byznysmen, „král“ betonářů

1. Jsem majitelem firmy „staré ekonomiky“, vyrábíme skutečné a hmatatelné výrobky, podílí se na tom tisíce skutečných a hmatatelných lidí. A já jsem jejich nejvyšší šéf a stratég. Musím je denně ovlivňovat, nejlépe dobře a správně. Přes všechny výkřiky modernistů o (neexistující) revoluci 4.0, přes všechny HR pseudoodborníky s jejich často úsměvnými názory, jak řídit lidi, to tito lidé chtějí, potřebují, vyžadují. Nejcennější a nejpotřebnější ovlivňování je osobním příkladem a osobním nasazením.

Z popsaného ale současně vyplývá, že musím být, a doufám, že jsem, téměř neovlivnitelný. Protože neexistuje, až na výjimky, mnoho správných cest ke správnému cíli. Obvykle pouze jedna. Mojí hlavní úlohou již 27 let je tuto cestu vytyčit, prosadit, udržet.

2. A jinak? Po „27 letech růstu“ nás před pár dny renomovaná zahraniční banka zařadila mezi rozvojové země. Bez našich následných reakcí a protestů, bez okamžitého pádu vlády současné a plivání na vlády minulé… Jsem nesmírně rád, že jsem se nenechal a nenechávám ovlivnit současným nejpopulárnějším (ne)politikem ke všeobecnému jásotu, jak je vše skvělé a navíc ještě bude líp. Naopak a bohužel, řítíme se do fatálního průšvihu.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít