© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Odvaha a jistota úspěchu – to jsou dvě věci, které scházely šéfovi hnutí ANO a stále ještě ministru financí Andreji Babišovi, aby si splnil jeden z největších snů, s nimiž vstupoval do politiky. A to dobytí polostátního energetického gigantu ČEZ, v němž stát drží 70procentní balík akcií. Ne že by to nezkoušel, ale vždy zůstal přinejlepším na půli cesty. Proč? A co chystal na červnovou valnou hromadu, které se už v pozici ministra patrně nedočká?
Pod taktovkou Babišem řízeného ministerstva financí proběhly už tři valné hromady skupiny ČEZ. Třikrát se Andrej Babiš chystal na ovládnutí firmy svými lidmi. Třikrát vycouval. Letos v červnu se o to podle informací Neovlivní.cz hodlal pokusit znovu. Jenže vládní krize a předpokládaný odchod Andreje Babiše z postu ministra financí mu poněkud změnil plány.
O čem sní Andrej Babiš? Netají se tím. Momentka ze sněmu jeho hnutí. Foto: anobudelip.cz
Čistě teoreticky mu přitom v ovládnutí polostátního gigantu nic nebránilo. K tomu, aby odstranil současný management firmy ztělesňovaný generálním ředitelem Danielem Benešem, potřeboval mít většinu hlasů v dozorčí radě. Zasedá v ní dvanáct lidí. Osm za stát a čtyři jako reprezentanti zaměstnanců. Koaliční dohoda zní, že čtyři místa má ANO, respektive ministerstvo financí, tři členové jsou nominanty sociálních demokratů Bohuslava Sobotky a jedno místo patří lidovcům. V takovém rozložení neměl pro odvolání Beneše, jehož navíc kryje premiér Sobotka, vicepremiér dost sil.
Sobotkův zájem v obraně Daniela Beneše je přitom dvojí. Jednak je to stálé poměřování sil s Andrejem Babišem. ČEZ vždy patřil, byť neformálně, do sféry vlivu premiérů. I kdyby v tomto bodě Sobotka povolil, nechce připustit, aby strategický podnik plně ovládli Babišovi lidé. Byla by to velká politická prohra. A kromě toho by to byl velký zásah do sféry vlivu Sobotkova přítele a mocného zákulisního hráče, který premiérovi pomáhá udržet jeho občas poněkud křehké postavení v sociální demokracii. Řeč je o právníkovi Radku Pokorném, jehož kancelář má v ČEZ od dob Martina Romana klíčového klienta.
Akcionářská práva nicméně vykonává ministerstvo financí, a kdyby Babiš chtěl, může si obsadit osm míst dle svého výběru a do hodiny po takovém kroku vyprovodit z kanceláří v Duhové ulici v Praze i Benešův management. Styl nepřátelského převzetí přes dozorčí radu by odpovídal strategii, s níž s Agrofertem přebíral řadu podniků. Brzdil jej ale strach z následků.
„Chuť udělat to by určitě měl. Ale znamenalo by to válku v koalici, kdy by případný rozpad vlády byl přičten jemu, a toho se bojí. Tou dobou už bude startovat ostrá kampaň před volbami a mohlo by to hnutí poškodit,“ popsal pod podmínkou anonymity směr Babišových úvah člověk blízký ministerstvu financí.
Nejde však jen o obavy z politických následků. ČEZ je veřejně obchodovaná firma a takovýto krok by zásadním způsobem rozkýval cenu akcií. Pokud by nejistota kolem jejího osudu kvůli rozvratu ve vládě srazila cenu cenných papírů příliš, dá se očekávat protiakce menšinových akcionářů. A mezi nimi jsou i americké fondy, které by neváhaly sáhnout k arbitrážím, případně poštvat na ministra financí americké úřady.
„Jednou si to už v malém vyzkoušel, když byl prostořeký. To ho dost vytrestalo. Teď je vidět, že je i v komentářích vůči vedení ČEZ opatrný. Jako posledně, když jeho členové dozorčí rady v prosinci nepodpořili setrvání Beneše ve funkci na další čtyři roky,“ uvedl zdroj blízký vedení ČEZ. Tehdy se miliardář zdržel jakýchkoli invektiv.
Pro pořádek – Beneš nový mandát dostal. I tak je ovšem odvolatelný ze dne na den.
A příběh prostořekosti? Hned v březnu 2014, tedy v prvních měsících fungování Sobotkova kabinetu, řekl Babiš v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že bude požadovat vyplacení dividend ve výši celého zisku, nejen jeho části, jak bylo zvykem. Akcie po zveřejnění ministrova plánu vystřelily o pět procent nahoru.
Česká národní banka pak prošetřovala, zda nedošlo ke zneužití neveřejných informací. Tedy k obchodům s akciemi v době mezi ministrovým prohlášením a jeho zveřejněním. Žádné pochybení nakonec neshledala, ale od té doby si Babiš, který se mimochodem nakonec spokojil s nižší dividendou, dává víc pozor na jazyk.
Omezuje se maximálně na kritiku obchodních výsledků, za něž nese management Daniela Beneše odpovědnost. Ostatně to bylo i jeho zdůvodnění, proč v prosinci „jeho lidé“ setrvání generálního ředitele nepodpořili.
„Myslíme si, že pokud máme bilancovat výsledky vedení, mělo by to být až na valné hromadě,“ uvedl Babiš. A zároveň si posteskl, že se těžko řídí firma, do které zasahuje více než jedno ministerstvo, s poukazem na to, že jeho lidé bývají přehlasováni. „Nakupují nějaké investice v zahraničí, namísto aby šetřili na dostavbu jaderných bloků, a dozorčí rada takové nákupy dostává jen na vědomí,“ dodal.
Šéf ČEZ Daniel Beneš. Foto: Facebookové stránky D. Beneše
Výsledky ČEZ jeho rétorice alespoň na první pohled nahrávají. Zisk firmy poklesl o 29 procent na 14,6 miliardy korun. To nestačí ani na poslední čtyři roky tradiční dividendu 40 korun na akcii. Sama firma proto také navrhuje, že vlastníkům pošle 33 korun na jednu akcii. To by pro státní kasu znamenalo asi 12 miliard korun. Čeká se ovšem, že ministerstvo ji navýší. V rozpočtu totiž počítá s příjmem skoro o tři miliardy vyšším.
Stačil jen krůček
Nejblíže byl Babiš k získání vlivu v ČEZ hned první rok na ministerstvu. Tehdy – vzdor koaliční dohodě – obsadil svými lidmi pět míst v dozorčí radě a dožadoval se, aby lidovcům když tak jedno místo uvolnili zaměstnanci. Nakonec pod tlakem koaličních partnerů vycouval.
Druhý rok to zkusil tím, že sebral statutárním orgánům tučné bonusy. To zasáhlo i členy dozorčí rady a citelně právě ty, kteří jsou jmenováni za zaměstnance. Doufal, že tím oslabí jejich loajalitu k Benešovu vedení a dostane je na svou stranu. Namísto pomoci s odvoláním managementu dosáhl přesného opaku. Ostatně nakonec se jich chtěl zbavit úplně, že by v radě zaměstnanci nezasedali vůbec, ale to už zákon nedovoluje.
Loni se schylovalo k tomu, že vzdor koaličním dohodám zkusí Babiš na vlastní pěst přeobsadit dozorčí radu. Nakonec vyměnil jen všechny „své“ zástupce. Podle svých slov vyslal do dozorčí rady odborníky namísto klasických ministerských úředníků. A skutečně u většiny z nově jmenovaných dozorců jde o bývalé zaměstnance polostátního energetického gigantu.
Ti dostali jasné zadání: Najít nějaké prokazatelné pochybení, na jehož základě by mohl na Beneše a spol. zaútočit.
„Ve studovně sedí pravidelně, ale nic nenašli. Daniel Beneš totiž zvolil hned od počátku svého působení strategii, která brání Babišovi v přímém střetu. Nedělají se podezřelé obchody, jako byl v minulosti například nevýhodný odprodej dceřiné firmy I&C Energo Maďarům. Navíc obměnil celý management, aby se odříznul od éry Martina Romana, který je pro Babiše ztělesněním zla,“ tvrdí člověk obeznámený s děním v Duhové ulici.
Ostatně s požehnáním Beneše byl nedávno z vedení ČEZ odejit jeden z členů představenstva Ivo Hlaváč. Někdejšího náměstka na ministerstvu zemědělství z éry ministrů za ODS odvolala dozorčí rada na počátku března s odůvodněním, že jeho agenda byla sloučena pod jiného člena vedení.
Pravý důvod? Hlaváč přestal respektovat Beneše, což vedlo k zákulisním spekulacím, že se sbližuje s Babišem. Podle informací Neovlivní.cz ale právě Hlaváčovo jméno používal Babiš jako důkaz, že k odstřižení od minulosti nedošlo. „Máte tam toho ódeesáka,“ nechal se několikrát slyšet. A tak Beneš špatně řiditelného manažera obětoval.
A právě to, jak bude naloženo s Hlaváčovým uvolněným místem po valné hromadě, ukáže další rozložení sil mezi ČSSD a ANO ve společnosti ČEZ. Jednou z nich je, že se šéfovi hnutí ANO – krize nekrize – podaří na toto místo dostat svého člověka, čímž by posílil svůj vliv ve firmě. Mimochodem – svými lidmi už dokázal obsadit kontrolní Výbor pro audit, tudíž přístup k informacím o dění ve firmě má víc než dobrý.
Druhou možností je, že ministerstvo financí nechá snížit aktuální počet členů vedení ze sedmi na pět. To by stálo místo Ladislava Štěpánka, kterému mandát vyprší v půli roku. Pak bude ale třeba ještě jedna výměna, protože představenstvo ČEZ by tím přišlo o člena, který má bezpečnostní prověrku a znalost jaderné problematiky, kterou zákon vyžaduje.
Cosi jako pomsta + výhody
Zbývá odpovědět na otázku, proč Babišovi tak záleží na ovládnutí strategické firmy, která je dodnes ve sféře vlivu Bohuslava Sobotky. Odpověď je kombinací racionálních faktorů a těch, které mají s jakoukoli obchodní či politickou logikou málo společného.
Martin Roman na večírku Radka Pokorného. Foto: Jakub Syrůček, Neo
Tím, který racio postrádá nejvíce, je cosi jako pomsta. ČEZ představuje pro Babiše symbol oslabení jeho vlastní moci. V době vlády Miloše Zemana a těsně po ní platil za nejmocnějšího zákulisního hráče politicko-byznysového prostředí. Jenže pak přišla éra Martina Romana v ČEZ. A Andrej Babiš se cítil odstaven na druhou kolej. To se neodpouští. Proto by chtěl tento symbol svého „pokoření“ vicepremiér dobýt.
„Kdysi v tom byl i zájem odstavit ostatní strany od financí, protože se vždy říkalo, že ke všem stranám proudí z Romanova ČEZ peníze. Zjistil ale, že to tak není. Dřív možná, ale i tak šlo spíš o drobné při tom, jaké peníze si nashromáždili někteří manažeři,“ doplňuje zdroj z lobbistických kruhů.
Na pomezí rozumných důvodů pak je uspokojení Babišova ega. Je pro něj pokušením řídit takto velkou firmu napřímo, stejně jako to dělal s Agrofertem.
A právě pro Agrofert by tím mohl získat výhody. Agrochemické impérium, pod které patří i mediální divize MAFRA a jež vicepremiér kvůli zákonu o střetu zájmů „odložil“ do svěřenského fondu, je obřím spotřebitelem energie. Mít moc ovlivnit cenotvorbu pro velké podniky je tak velkým lákadlem.
Dalším byznysovým důvodem je fakt, že Agrofert se podstatným způsobem v energetice pohybuje. Jednak sám provozuje několik bioplynových stanic a zároveň do portfolia jeho firem patří společnost Farmtec, která bioplynové stanice buduje. Elektřina z bioplynek tak přímo konkuruje ČEZ, navíc jsou na ni navázané štědré dotace, které byly obnoveny právě za účasti ANO v koaliční vládě.
A konečně je tu společnost Hartenberg. Firma, již Andrej Babiš označoval jako investiční fond, který spravuje jeho soukromé peníze. Jak se ukázalo, ani jedno z toho není pravda. Hartenberg není fond a Babiš firmě na miliardové investice nedal ze svých soukromých peněz ani korunu. Vše jde přes koncern SynBiol, který se odštěpil od Agrofertu.
A právě šéf Hartenbergu Jozef Janov už v minulosti avizoval, že se firma chce významně rozkročit i do jiných odvětví, než je zdravotnictví, na němž nyní její byznys především stojí. A mezi vyvolenými obory byla i energetika.
Právě tyto důvody, které Babiše k touze po ovládnutí ČEZ vedou, jej současně i brzdily. „Je tam strach, že by v rámci protiútoku političtí protivníci obvinili Babiše, že nesleduje zájmy státu, ale jen a pouze své vlastní obchodní zájmy. A vzhledem k tomu, jak je pro jeho podnikání energetika klíčová, tak by se mu těžko argumentovalo, že to tak není,“ říká znalec politického zákulisí.