Stvořitelé chaosu. Jak číst volební průzkumy

ANO na pětatřiceti procentech a tedy okolo devadesáti členů sněmovny? Ústavní většina pro revizi politického systému, tedy vedle ANO ještě pro Okamurovu SPD a komunisty? Vstup rekordních devíti stran do nové sněmovny? Vznikne pravolevý koaliční slepenec o pěti stranách, nebo se najde většina pro malé a středně velké liberální strany? Žádný z těchto výsledků nelze ještě tři týdny před volbami vyloučit. Nebyly k dispozici průzkumy, které by o vyhlídkách stran dokázaly říci cokoli určitého.

Předpovědi voleb ve Francii i Německu se vyplnily na procento, Česko tedy ve srovnání s nimi čeká ostuda. Předvolební scéna se změnila v nepřehledný chaos, o kterém se dá říct jenom to, že z něho 21. října vzejde nějaký výsledek.

Rozdíl je v tom, že v civilizovaných zemích západní Evropy se průzkumům průběžně věnuje pět až šest agentur, které minimálně pár měsíců před volbami předpovídají volební výsledek každý týden. V Česku jsou čtyři agentury členy sdružení SIMAR a dodržují tedy mezinárodní pravidla.

Od začátku července do konce září jsme od nich ovšem dostali jen tři tzv. volební modely. Naznačují, že se nálady voličů nějak významně mění. Je jich však příliš málo na to, aby řekly něco víc.

Poslední průzkum ze srpna

Tyto důvěryhodnější agentury se jmenují CVVM, Kantar, Median a STEM. STEM už oznámil, že svou dlouholetou řadu volebních předpovědí ukončil v červnu, protože nemá dost lidí. Kantar pracuje spolu s Medianem pro Českou televizi, která ovšem namísto volebního modelu publikuje jen tzv. volební potenciál. Tento údaj ovšem nejde považovat za předpověď voleb, protože každý dotazovaný může označit libovolný počet stran. Všechny strany dohromady mívají po takových průzkumech potenciálu až 200 procent. Pro analytiky to může být cenný údaj, pro běžného voliče je publikací „potenciálu“ situace ještě nepřehlednější.

Median zveřejnil dva volební modely v červenci a srpnu. Většinu srpnových dat ovšem výzkumníci sebrali ještě před největší událostí kampaně, tedy policejní žádostí o vydání poslanců hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka trestnímu stíhání. Dozvídáme se z něho, že se na samém počátku aféry podpora hnutí ANO mírně snížila, zvláště jádro věrných voličů se zúžilo o tři procenta. Tak zní poslední věrohodná předpověď, ovšem z první poloviny srpna: ANO má 26, 5 procenta, ČSSD a KSČM jsou pod 15 procenty, ODS a TOP 09 okolo 10 procent, pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překonali ještě lidovci a Okamura. Na další průzkum Medianu se tři týdny před volbami ještě čekalo.

Případ CVVM

Zdroj: CVVM

Větší rozruch přinesl jediný volební model CVVM, který vycházel z průzkumu z první poloviny září. Nešlo o samotná čísla předpovědi, ale o skutečnost, že CVVM změnilo měsíc před volbami metodiku. V červnu pokládali jeho tazatelé tzv. otevřenou otázku, která dává respondentům možnost vybrat libovolnou stranu. V září se už ptali uzavřenou otázkou, tedy předložili respondentům seznam stran, které kandidují ve volbách. Dvěma různými otázkami dojde člověk ke dvěma různým odpovědím, a to platí i pro výzkumné agentury. Proto není možné srovnávat modely z června a ze září, natož z nich odvodit, jak se změnila obliba jednotlivých stran.

CVVM je v každém případě seriózní agentura a dodržuje pravidla sdružení SIMAR, která předpokládají, že nechá zkontrolovat svůj postup. Když tedy volební model CVVM mnoho neříká, pak může detailní pohled na surová data z průzkumu přece jen nějaké zajímavé informace odhalit.

Když se změní otevřená otázka na uzavřenou, tak je obvyklé, že mírně poklesne počet lidí, kteří výzkumníkům řeknou, že chtějí volit velké strany, zato vyroste počet nerozhodnutých a těch, kdo vůbec nechtějí volit.

Nerozhodnutých opravdu přes letošní prázdniny přibylo o 12 procent. To je neobvykle vysoké číslo. Pro srovnání: stejnou změnu metodiky provedlo CVVM i před minulými volbami a tehdy se zvětšil počet těch, kteří nevěděli, koho volit, o tři procenta. Tentokrát postihl z velkých stran největší propad hnutí ANO, mírněji si pohoršily ODS a KSČM. Agentura CVVM ovšem očišťuje surová data z průzkumu způsobem příznivým pro hnutí ANO i občanské demokraty, a tak se tyto změny ve volebním modelu takřka neprojevily. Lidé najednou nevědí, komu dát hlas, a tato jejich nejistota vyrostla dosud nebývalým způsobem.

Výzkumníci CVVM chaos ještě zvětšili, když ukázali, na jak nejistých základech své předpovědi staví. Po vyloučení těch, kdo k volbám nechtěli a nevěděli, koho volí, pracovali s dotazníky pouze 452 voličů. Odpověď na otázku „Jak ovlivnila voliče srpnová policejní žádost o vydání dvou poslanců k trestnímu stíhání, případně jejich vydání počátkem září“ jednoduše neexistuje.

Stvořitelé chaosu

Nedostupnost průzkumů není tolik nápadná, protože se čas od času objevují výsledky od společností Focus, Médea, Phoenix a Sanep, které však nedodržují pravidla sdružení SIMAR. Phoenix a Sanep kromě toho používají jenom méně spolehlivé internetové dotazníky, pro Focus, Médea a Phoenix jsou volby jen příležitostným byznysem a kmen respondentů vytvářejí teprve pár měsíců před nimi. Proto nejde spoléhat, že dokážou odhalit aktuální změny.

V každém případě přispívají k nepřehlednému chaosu, protože běžný občan vůbec nemůže chápat, jaká data vlastně publikují. Ukazují to průzkumy, které méně významné agentury prováděly v září. Ani jeden není klasickou předpovědí v podobě volebního modelu.

Phoenix publikoval „volební preference“. Tímto termínem se obvykle označují surová data z průzkumu, není ovšem jasné, co tím myslí Phoenix.

Sanep zveřejnil volební potenciál, který říká v zásadě jen to, že do sněmovny může proniknout jedenáct stran.