Bursík: Mládko-Babišův jaderný tunel

Na první pohled vláda tentokrát nic podstatného nerozhoduje. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem financí navrhlo vládě v Národním akční plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR, aby odložila kontroverzní rozhodnutí o výstavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně a Dukovanech do roku 2025.

Jenže, chyba lávky. Pozorný čtenář zjistí, že vláda má schválit přípravu projektu pro stavební povolení v ceně neuvěřitelných 31,9 miliard korun (tab. 17, str. 71 materiálu).

Co si máme pod desetiletou přípravou projektu za téměř 32 miliardy korun představit? Kolik lidí a s jakou hodinovou sazbou bude na projektu pro stavební povolení deset let pracovat? Jaké firmy „vyhrají“ tuto zakázku snů?

Budou to ty samé, které pracovaly na tendru na třetí a čtvrtý reaktor v Temelíně, který ČEZ v dubnu loňského roku zrušil? Dodnes nevíme (a nikoho to ani nezajímá!), kolik ve zrušeném tendru zmizelo peněz.

Dvě miliardy nebo sto miliónů

Podle zmocněnce vlády pro dostavbu Temelína Václava Bartušky investoval ČEZ do zrušeného tendru „zhruba 2 miliardy korun“ (Interview ČT24, 6.5.2014), zatímco podle předsedy dozorčí rady ČEZ Václava Pačese stál zrušený tendr 100 miliónu korun (OVM, 8.6.2014). Tak dvě miliardy nebo sto miliónů?

Neměla by si vláda dříve, než rozhodne o novém zadání nechat předložit výsledky toho, co už bylo zaplaceno? Kde skončily peníze za zrušený tendr?

Dokud vláda nebude mít k dispozici odpovědi na tyto otázky, dokud nebude mít absolutní jistotu, že příprava projektů není jedním gigantickým tunelem na vysávání peněz z polostátní energetické společnosti ČEZ, nesmí rozhodovat o rozhazování dalších desítek miliard korun.

Jak je to s tou konkurenceschopností?

Za povšimnutí v materiálu pro vládu stojí i popis variant dalšího vývoje po roce 2025, kdy by měly nové reaktory v Temelíně a Dukovanech dostat stavební povolení. Budoucí vláda má pak, podle vládního materiálu, vybrat ze dvou variant.

Buď bude v té době možné stavět nové reaktory bez státních garancí na komerční bázi a pak nebude, co řešit, anebo vláda bude muset investorovi garantovat výkupní cenu elektřiny, která bude vyšší než cena tržní (rozdíl mezi tržní cenou elektřiny a touto garantovanou cenou pak budou platit spotřebitelé po dobu 35 let v ceně elektřiny). ČEZ, jak známo, zrušil minulý rok tendr na Temelín právě z důvodů nekonkurenceschopnosti. Jestliže dnes vyrábějí nově postavené jaderné elektrárny elektřinu třikrát dráže než je cena elektřiny na trhu, jak bude asi vypadat jejich konkurenceschopnost za deset let?

Vládní materiál nezmiňuje třetí, nejpravděpodobnější variantu: budoucí vláda v roce 2025 prostě odmítne elektřinu z jádra dotovat a projekt zastaví. Peníze investované do projektu vyletí komínem a tíži zmařené investice ponesou akcionáři ČEZ, tedy zejména stát, který se podílí na základním kapitálu výší 69,87% (ke dni 30.6.2014).

Takže po solárním tunelu a tunelu Blanka tady máme založeno na další pěkný tunel, dejme mu pracovní název “Mládek-Babišův jaderný tunel”. Anebo je cílem dnešního manévru vytvořit situaci, kdy bude jaderná lobby za deset let používat argument: když už se do projektu investovalo 32 miliard, pojďme ho dokončit a poskytnout státní garance ceny? Pak bychom tu měli jaderné tunely hned dva: jeden na přípravu projektu a druhý na dotování garantované ceny elektřiny po dobu třiceti pěti let provozu nových jaderných bloků. Pán Bůh s námi …