Čtyři roky v krajích: Příběhy korupce, klientelismu i policejních úniků

Politici si už v minulých krajských volbách vyzkoušeli, že ani velké kauzy a skandály nemusí znamenat porážku. Přinášíme výčet těch největších afér, které během uplynulých čtyř let zasáhly úřady hejtmanů.

Před čtyřmi lety touhle dobou bylo na české politické scéně pěkně horko. Zatímco vrcholila kampaň před krajskými volbami, v policejních poutech postupně končili bývalý středočeský hejtman David Rath, náměstek ústecké hejtmanky Pavel Kouda a pár jeho kolegů, náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška a na chvíli také lobbista Marek Dalík. Policie tehdy rozdávala jedno obvinění z korupce či podvodů s evropskými dotace za druhým a zahraniční média referovala o tom, že neuplyne týdne, aby v Česku neskončil za mřížemi alespoň jeden vlivný politik či úředník.

Před letošními volbami je situace – alespoň zatím – úplně jiná. Ačkoliv i nyní dva ze současných hejtmanů čelí policejnímu stíhání, jejich vyšetřování se vleče tak dlouho, že média i veřejnost přestává zajímat. Pozornost je přitom na místě – mnozí regionální vládci totiž dokázali na svých úřadech soustředit velkou moc, dokázali si vybudovat silné vazby na regionální podnikatele, policii i zástupce ostatních politických stran a navíc tradičně zůstávají trochu mimo zájem hlavních médií.

A také mimo zájem vedení svých stran – ty totiž často nemají v regionech sílu na to, aby i v případě problémů dokázali zasáhnout.

Obviněný Půta

» Šéf Starostů: Lidé na radnicích se už málem bojí podepsat, aby je nestíhali

První krajská kauza vypukla na jaře roku 2014 na Liberecku. Začala nenápadně obviněním několik lidí z machinací s evropskými dotacemi v souvislosti s přestavbou kostela. Jenže v listopadu protikorupční policie případ vztáhla i na libereckého hejtmana a tehdejšího šéfa hnutí Starostů a nezávislých Martina Půtu. Detektivové ho obvinili mimo jiné z toho, že si v souvislosti se zmíněnou opravou kostela, která měla vyjít na 65 milionů korun, vzal úplatek osm set tisíc.

Půta ale okamžitě veškerá obvinění odmítl, zůstal v čele kraje a pouze pozastavil svoje předsednictví u Starostů. Dodnes není jeho případ dořešený, Půta v letošních volbách znovu kandiduje a chce post hejtmana obhájit.

Kauza Vidkun

» Zpravodajský speciál ke kauze Vidkun: Fakta na jednom místě

Druhá a svými dopady mnohem významnější kauza vypukla téměř přesně před rokem v Olomouckém kraji při razii s krycím názvem Vidkun. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se tehdy pustil do rozkrývání klientelistických vazeb mezi regionální politiky, podnikateli a policisty. Konkrétně do odhalování úniků informací z policejních spisů a pokusů o ovlivňování vyšetřování.

V síti obviněných skončil i olomoucký hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil, který se podle detektivů snažil ovlivnit vyšetřování týkající se výstavby jezdeckého areálu. Zatím co Rozbořil je vyšetřován na svobodě, ve vazbě skončili tehdejší šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, bývalý náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý. Domovní prohlídky se tehdy nevyhnuly ani Kyselého příteli, bývalému ministru vnitra za ODS Ivanu Langerovi, mezi obviněnými se ale neobjevil.

Rozbořil kauzu ustál jen částečně – hejtmanem proti vůli vedení své strany sice zůstal, do letošních voleb ho ale sociální demokraté už nevyslali.

Zásah v Hradci

» Ze zákulisí hradecké razie: Proč šla policie chvíli do voleb k hejtmanovi

Nejčerstvějším případem je pak zásah policistů z nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu je pár týdnů starý zásah na královéhradeckém hejtmanství. Detektivové si přišli pro dokumenty související s tendrem na rekonstrukci nemocnice v Náchodě za 1,3 miliardy korun, zasahovali i doma u hejtmana Lubomíra France z ČSSD, nikoho ale zatím z ničeho neobvinili.

I když je zásah pro sociální demokraty krátce před volbami nepříjemný, uklidňovat je může alespoň to, že Franc znovu nekandiduje.

Vazby hejtmana Nováka

Hrozba politické skandálu se v minulých čtyřech letech přiblížila také k moravskoslezskému hejtmanovi Miroslavu Novákovi. A to přes jeho přítele a známého, velmi vlivného ostravského podnikatele Martina Dědice. Ten je od letošního roku obžalovaný z přijetí úplatku, z legalizace výnosů z trestné činnosti a ovlivňování veřejných zakázek. Za ovlivňování zakázek měl podle policie získat zhruba 30 milionů korun.

Novák má přitom na Dědice těsné vazby, v letech 2012 až 2013 si spolu víc než 5000 krát volali, pracovala pro něj Novákova manželka a obě rodiny jezdily na společné dovolené. Některé místní buňky ČSSD se už během Dědicova vyšetřování pokoušely hejtmana vyzvat, aby v letošních volbách nekandidoval a neohrožoval výsledek své strany. Ze stejného důvodu chtěla hejtmana odvolat z čela kraje i opozice. Ani jedna snaha neuspěla. A to mimo jiné proto, že vyšetřován je pouze Dědic, nikoliv sám Novák.

Ulhaný Michal Hašek

Zdánlivě znejistělou pozici v čele krajské kandidátky měl v létě také jihomoravský hejtman Michal Hašek. Uprostřed prázdnin totiž deník Mf Dnes přišel se zjištěním, že si hejtman platí služby lobbistky Jany Mrencové, která zřejmě za kraj v některých případech i komunikovala pod smyšlenou identitou neexistující mluvčí Lucie Proutníkové.

» Mluvčí, která neexistuje. Jak se zrodil příběh ‘femme fatale’ politického zákulisí

Hašek čelil jednak bizardnímu skandálu, a pak i své tradiční neochotě jasně a transparentně odpovídat na otázky. I když médii hýbal skandál několik týdnů a Hašek se stal terčem posměchu svých kolegů, uvnitř strany, ani u voličů ho případ nepoškodil. Jednak proto, že s Mrencovou spolupracovala v minulosti řada jiných sociálních demokratů, druhak proto, že ČSSD zkrátka nemá populárního Haška kým nahradit.

Sociální demokraté si ale už v minulých krajských volbách vyzkoušeli, že ani velké kauzy a skandály nemusí znamenat porážku. Ve středočeském kraji totiž strana uhájila vítězství pouhých pět měsíců poté, co policie zatkla za přijímání úplatku a manipulace veřejných zakázek hejtmana Davida Ratha se sedmi miliony korun v krabici od vína. Bývalí Rathovi nejbližší spolupracovníci přitom sbírali téměř nejvíc preferenčních hlasů.