CyberKnife. Poslední šance potrestat korupci ve zdravotnictví

Těch příběhů můžete z nedávných let dohledat celou řadu: popisují předražené nákupy zdravotnické techniky, kdy se peníze určené na moderní přístroje bez užitku rozpustily v provizích. Justice se mnoha z nich chopila, ale za deset let dokázala – podmínečně – potrestat jediného viníka. Teď to znovu zkouší ostravská kriminálka v případu robotického ozařovače CyberKnife: Bude alespoň za stoprocentní předražení někdo potrestán, anebo i tento skandál zůstane zapomenut a odložen?

Ostravská kriminálka v dubnu obvinila dvě osoby kvůli podivnému nákupu kybernetického nože pro tamní nemocnici. Nejde o překvapení. Fakultní nemocnice v Ostravě pořídila ozařovač zvaný také CyberKnife od americké společnosti Accuray za 200 milionů korun v době, kdy se prodával maximálně za 5 milionů dolarů. Když se přístroj pro boj s rakovinou koupil za dvojnásobek obvyklé ceny, šlo o nejprokazatelnější případ předražení při obchodech se zdravotnickou technikou. Až sto milionů korun tedy zmizelo na provizích, které inkasovali ti, kdo se obchodu účastnili.

Dvojnásobně předražený kybernetický nůž patří k řadě skandálů z let 2007–2010, které vyvolaly tvrdou kritiku korupčního prostředí v českém zdravotnictví. Důsledkem bylo tehdy tažení proti provizím a úplatkům, díky kterému míra korupce poklesla na nižší úroveň než v jiných zemích střední a východní Evropy.

Kybernetického nože se chopili vyšetřovatelé, a stejně tak i dalších případů, při kterých se manipulovalo se zakázkami a nakupovalo zbytečně draho. Po slibném začátku však nastal útlum. Vyšetřování se uzavírá a soudní procesy zastavují bez výsledku. I když není pochyb, že se zákony porušovaly, za deset let byl dosud podmíněně odsouzen jediný viník. Tím se otevírá prostor pro novou kapitolu zdravotnické korupce, protože její protagonisté se mohou vrátit k dosavadnímu byznysu. Zkusit to s ním mohou i ostatní, když rizika očividně nejsou velká.

Obvinění v případu kybernetického nože proto není vykřičníkem za desetiletým tažením proti zdravotnické korupci, ale otevírá zneklidňující otázku: Bude aspoň za stoprocentní předražení někdo potrestán, anebo i tento skandál zůstane zapomenut a odložen?

Řádní hospodáři z Ústí

Seznam případů, při kterých policie nedošla k žádnému závěru, nebo které byly přímo odloženy, zahrnuje všechny nejslavnější kauzy. Loni v říjnu odmítl pražský vrchní soud projednat případ bývalého hejtmana Davida Ratha, který byl ve Středočeském kraji odsouzen na osm a půl roku za přijímání úplatků. Soudci ze středních Čech musí doplnit důkazy, protože nadřízená instance odmítla přihlédnout ke shromážděným odposlechům.

V lednu byla stejným způsobem shozena ze stolu druhá větev případu, kde vedle Ratha figurují i bývalá ředitelka středočeských nemocnic Kateřina Pancová-Kottová spolu s manažery firem prodávajících zdravotní techniku Hospimed, Puro-klima a B.Braun.

Příliš často se o tom nemluví, ale pět let starý případ Rath se týká převážně zdravotnických zakázek. Vedle rekonstrukce zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia se mělo podvádět a uplácet při deseti investičních akcích v nemocnicích Kladno, Příbram, Kolín a Mladá Boleslav. Ve čtyřech případech se jednalo o oblíbený nákupní model zvaný „přístroje v betonu“. Subdodávkou rekonstrukce či novostavby je vybavení řadou přístrojů, u kterých je možné stanovit v zásadě libovolnou cenu. Případné předražení se totiž ztratí ve stavebních nákladech. Prostor ke zvyšování ceny se u středočeských nemocnic otevřel i tím, že s velkými zdravotnickými investicemi tehdy měly zkušenost jen dvě stavební firmy a pouze tři překupníci dokázali nabídnout široký sortiment poptávaných přístrojů. Podobných případů jako ve středních Čechách bylo zdokumentováno víc, policie je ovšem dosud přehlížela.

Počátkem března došlo z pohledu zdravotnické korupce k ještě významnějšímu převratu. Okresní soud v Ústí nad Labem zprostil viny pět manažerů holdingu Krajská zdravotní, kteří před sedmi lety nakoupili předražené zdravotnické přístroje pro pět severočeských nemocnic. Šlo o vůbec první korupční aféru spojenou s evropskými dotacemi, na kterou upozornila lékařka a dnes senátorka Alena Dernerová s ministrem financí Eduardem Janotou. Stála na začátku řady dalších skandálů, které nakonec vedly k zastavení evropských dotací pro Česko a celkem dvacetimiliardové pokutě.

Nákup pro Krajskou zdravotní byl příkladem manipulace, při které manažeři znemožnili účast při soutěži o dodávku za 420 milionů korun všem dodavatelům kromě konsorcia Hospimed a Puro-klima.

Tehdy se také poprvé popsalo, jak se takové předražování vlastně dělá. Dodavatelská nebo kompletační firma koupí přístroj od výrobce a po započtení vysoké marže dodá přístroj nemocnici. Firma Krajská zdravotní tak například zaplatila 44 milionů za magnetickou rezonanci, kterou výrobce v té době prodával ve stejné kvalitě za 30 milionů.

Evropská komise odmítla v roce 2012 proplatit Krajské zdravotní 176 milionů. Bruselští experti vypočetli, že zakázka byla předražená o 96 milionů, dalších 80 milionů byla pokuta za manipulaci veřejné soutěže.

K soudu se případ dostal až po dalších pěti letech a předem bylo jasné, že manažery nic hrozného nečeká. Policie nezjistila, že brali úplatky, a státní zástupce Jakub Juřica je proto obvinil pouze z trestného činu spáchaného z nedbalosti, přitom žádal maximálně podmínku. Obviněné manažery podpořila i Krajská zdravotní, která oficiálně prohlásila, že žádnou škodu neutrpěla. Nebylo ani divu, když jedním z obžalovaných manažerů byl současný generální ředitel Petr Fiala.

Manažery zprostil viny soudce Martin Mihal, i když nevyloučil, že přístroje bylo možné koupit o dvacet procent levněji. „Postupovali s péčí řádného hospodáře a z jejich rozhodnutí vyplývá, že se snažili dosáhnout co nejnižší ceny, byť prostřednictvím kompletátora,“ komentoval případ. Žalobce Juřica se neodvolal.

Když nevadí 30 procent provize

K obdobnému procesu může na Krajském soudu v Ústí nad Labem dojít ještě letos v případu přístrojů pro libereckou nemocnici. Za peníze evropského dotačního programu IOP je před osmi lety koupil pro tamní kardiocentrum a traumacentrum ředitel Luděk Nečesaný a státní zástupce Lukáš Otipka ho skutečně začal stíhat. Žaloba je připravena a tvrdí, že zakázka byla zmanipulována a že provizi 19 milionů inkasoval Nečesaný přes poradenskou firmu Sarmed, kterou vedla jeho manželka. „Vyšetřování bylo ukončeno,“ potvrdil krajský státní zástupce Jan Jakovec. O tom, jestli bude manažera žalovat, rozhodne jeho úřad během několika týdnů.

Ani Nečesaný není v beznadějné situaci. Také on dodnes řídí libereckou nemocnici, veřejnost navíc sleduje jeho stíhání se značnou nedůvěrou. Protože byl Nečesaného syn Lukáš odsouzen ve sporném procesu z pokusu o vraždu kadeřnice, tak to může vypadat, že si policie zasedla na celou rodinu. Postup zástupce Otipky je ke všemu v českých podmínkách radikální. Nákup pro libereckou nemocnici nebyl jediným předražením u programu IOP, ze kterého se tehdy rozdělovaly dvě miliardy. Před třemi lety zjistila evropská kontrola, že k nepořádku došlo i v dalších velkých nemocnicích a předražení mohlo dosáhnout až 300 milionů. Nejnápadnější nebyl liberecký případ, ale nákup CT tomografu v ostravské fakultní nemocnici. Dodala ho kompletační firma VarioMedical ze Slovenska za 28,4 milionu, i když stejný přístroj byl tehdy k mání za dvacet milionů. Královéhradecká nemocnice zase zaplatila o pět milionů navíc za magnetickou rezonanci.

Nákup rezonance v Hradci Králové šetřila protikorupční policie, po pár měsících však případ nechala spadnout pod stůl. „Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by zakládaly podezření ze spáchání jakéhokoliv trestného činu,“ vysvětlil její mluvčí Jaroslav Ibehej.

Případ programu IOP ukázal, jak benevolence postupně ovládá všechny úřady. Obvyklá cena se odhadovala v širokém rozptylu, proto třeba u ostravského CT bylo předražení vyčísleno na pouhých třicet procent, i když ve skutečnosti překračovalo 40 procent. Evropská komise třetinové navýšení ceny začala po zkušenostech z jiných východoevropských zemí tolerovat. Když tedy nakonec žádná škoda nevznikla, neměla ani policie důvod nikoho obvinit.

Jediným odsouzeným v některém z případů předražených zdravotnických nákupů se zatím stal bývalý náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Rostislav Všetečka. Před devíti lety pořídil od firmy Puro-klima rentgeny za 120 milionů, kraj tak zbytečně přišel o 13 milionů a dalším ztrátám zabránil jen tím, že Všetečkovi nástupci zrušili smlouvu na další dodávky. Loni v listopadu dostal od Okresního soudu v Hradci Králové dvouletou podmínku. Jeho případ však ukazuje, jak se manipulace a provize při zdravotnických nákupech považují za kavalírský delikt. Soud Všetečkovi zakázal funkci jednatele v regionální společnosti Odeko, která likviduje odpady na Rychnovsku. Tamní starostové však okamžitě vytvořili novou funkci ředitele a odsouzeného manažera v čele firmy udrželi.

Poslední okamžik pravdy

Blízko k rozsudku se dostal nákup Leksellova gama nože, který před osmi lety pořídil pro Nemocnici Na Homolce ředitel Vladimír Dbalý. Od začátku bylo jasné, že cena 140 milionů je přemrštěná, také bylo podezřelé, proč Dbalý nůž nekoupil přímo od jediného výrobce, švédské firmy Elekta. Místo toho požádal o zprostředkování obchodní firmu Transkontakt-Medical. Vrchní státní zastupitelství v Praze pak zjistilo, že Transkontakt dostal gama nůž ve Švédsku za 91 milionů.

Proces s Dbalým začal loni na jaře. „Hlavní líčení v této věci je odročeno na devět dní po 5. červnu. Těžko odhadnout, ale nelze vyloučit, že v červnu bude vyhlášeno rozhodnutí,“ přibližuje další postup Městského soudu v Praze mluvčí Markéta Puci.

Výsledek bude záležet mimo jiné na tom, jestli soudkyně Silvie Slepičková uzná jako důkaz Dbalého deník, kde mimo jiné popisuje předání provize. „Meet s ing. Kalavským z Transkontaktu, přináší 215 000 E za gama nůž (při stávajícím kurzu 26 Kč to je 5,59 M),” zapsal podle zprávy Lidových novin bývalý ředitel.

Červnové líčení ve věci gama nože naznačí i výsledek případu CyberKnife pro ostravskou nemocnici. Jde o velmi podobné příběhy, které začaly stejného květnového dne roku 2009 na předposledním zasedání vlády Mirka Topolánka. Ministři tehdy schválili 150 milionů na nákup gama nože, 200 milionů měli dostat ostravští lékaři na CyberKnife. O pět milionů nižší částku skutečně Ostraváci za přístroj zaplatili. Za dalších 45 milionů dostavěla stavební společnost OHL ŽS pavilon nezbytný k provozu kybernetického nože. V obou případech nemocnice vyhlásila veřejnou soutěž, přihlásil se však jediný zájemce, a tak se poptávanou cenu nepodařilo snížit.

Není doložen jediný případ, že v té době kdokoli zaplatil za kybernetický nůž víc než pět milionů dolarů, Češi při tehdejším kurzu 19 korun za dolar zaplatili přes deset milionů. Ve výčtu nemocnic, které platily 3–5 milionů dolarů, dominovaly americké kliniky v Los Altos, San Franciscu, Mineole nebo v Louisvillu, obdobná data chodila i z Kanady, Anglie, Indie a Německa. Policie začala případ záhy vyšetřovat a zjistila, jak se sto milionů ztratilo. Jak informovala Česká televize, ostravská nemocnice nekoupila nůž od kalifornské společnosti Accuray, ale objednala si ho od obchodní firmy Canberra Packard. Česká pobočka Canberry Packardu přitom za nůž zaplatila své rakouské matce 120 milionů. Jenom cestou do ostravské nemocnice se vytvořila provize 75 milionů. Přesto policie neodhalila žádnou korupci a případ před rokem 2012 odložila.

Oživil ho až na podzim 2014 konflikt ministrů Andreje Babiše (ANO) a Svatopluka Němečka (ČSSD). Babiš podal trestní oznámení na nákup přístroje CyberKnife zřejmě z toho důvodu, že v době nákupu ostravskou nemocnici řídil Němeček. Nepříjemný efekt pro Němečka se dostavil loni v listopadu. Tehdy ho z ministerské funkce odvolal premiér Bohuslav Sobotka, který mohl mít zprávy, že policie někoho obviní. Mezi obviněnými není Němeček, zpravodajský portál Seznam uvádí, že jedním z nich může být manažer firmy Czech Medical Service. Nákup kybernetického nože je přesto s Němečkovým jménem spojen dost na to, aby to bylo pro sociální demokracii v předvolebním roce nepříjemné.

Jestli bude v politicky vyhroceném případě někdo obžalován nebo odsouzen, je úplně jiná otázka. Předražení o 100 procent je dost velké na to, aby se nad ním nemávalo rukou ani ve stále více tolerantním českém prostředí. Pokud ovšem nebude ani v případu padesátiprocentního předražení gama nože odsouzen ředitel Dbalý, pak mají dobrou šanci uniknout tuzemské justici také obchodníci s kybernetickým nožem.

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone



Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít