To víte, chlapi, doba je zlá. Další kolo bitvy o mafiánské vraždy z Mrázkovy éry

Zákulisní bitva o vyšetřování mafiánských vražd z éry Františka Mrázka nekončí. Žalobci podle Českého rozhlasu rozhodli, že nikdo z generální inspekce nebude potrestaný za dubnové účelové zadržení vyšetřovatelů mafiánských poprav. Ti poslali před soud Pavla Šrytra, dlouholetého bodyguarda mafiánských bossů. Nebyl daleko od toho, aby promluvil. Soud jej ale překvapivě pustil z vazby, nová žalobkyně neprotestovala. Náhoda? Odemykáme text z dubnového tištěného magazínu Neovlivní.cz.

19. listopadu 1995 zaplnila zahradu rodinného domku v Úvalech u Prahy asi dvacítka maskovaných mužů. Bodyguard za dveřmi vily – přezdívaný kvůli svému zranění ruky Tříprsťák – pochopil, že proti jasné přesile nemá šanci. Zvlášť když jeden z mužů nadzdvihl kuklu a Tříprsťák v něm poznal svého bývalého kolegu z policejní protiteroristické jednotky URNA.

Otevřel jim dveře. A zabránil tak pravděpodobnému masakru.

Zatčení členů klanu Bělových kvůli den staré přestřelce na průhonickém odpočívadle proběhlo v klidu. Následky otevřených dveří ale byly okamžité. Hlava rodiny a tehdy obávaný romský boss podsvětí Antonín Běla svým bodyguardům nemohl odpustit, že ho před policií neochránili. Tříprsťák jim rovnou otevřel, a jeho parťák dokonce spal.

Bodyguard, který tehdy spal, byl jeden z nejlepších. Byl to bývalý střelec protiteroristické jednotky URNA Pavel Šrytr zvaný Pája. Pospávání ve službě ho stálo práci. Jak se později svěřil svým kamarádům, Antonín Běla jeho i Tříprsťáka vyhodil se slovy, že jsou ochranka na hovno.

Byl jsem připravenej pro něj umřít

„Pája to těžce nesl. Říkal: zradil mě, ponížil, a já byl přitom připravenej za něj umřít,“ popisuje jeden z jeho někdejších kolegů u policie.

Dnes je Pavel Šrytr obžalovaný z Bělovy vraždy, která se stala pět měsíců po bodyguardově odchodu z úvalské vily. Dvaapadesátiletý romský boss podlehl několika ranám ze samopalu Agram chorvatské výroby, kterými jej v jeho vlastním domě zasypali maskovaní útočníci.

Ačkoli na místě vraždy byli nejméně tři muži, někteří svědci mluví dokonce o čtyřech, ve vazbě seděl jen Pavel Šrytr. Jeho údajný komplic Ján Kaco, Slovák rovněž s minulostí „urňáka“, je se stejným obviněním od začátku vyšetřovaný na svobodě. A ty zbývající se policii nepodařilo vypátrat.

Po Šrytrově zatčení podsvětí ochromila panika. Co když „Pája“ promluví?

„Kdyby to udělal, ohrozil by mnoho lidí. V minulosti si Šrytra najímala na nejrůznější ‚práci‘ řada mafiánských bossů, včetně kmotra Františka Mrázka. Šrytr neplnil jen roli bodyguarda, dostal se ke spoustě informací, jeho práce navíc spočívala i v řešení delikátnějších záležitostí,“ popisuje postavení Šrytra bývalý detektiv Karel Tichý, který se Mrázkovi a spol. dlouhé roky věnoval.

Otevřeně řečeno: Pavla Šrytra policie podezírala i z účasti na vraždách v podsvětí. Až do jeho loňského zatčení ho ale nikdy z žádné neobvinila.

To se změnilo v březnu 2016, kdy byl „Pája“ zatčen právě kvůli obvinění z Bělovy vraždy. Od té doby seděl ve vazbě, až do letošního června, kdy jej během procesu soud překvapivě pustil na milionovou kauci na svobodě.

Pavel Šrytr – navzdory tomu, že se prezentuje jako tvrďák s výcvikem u výsadkářů a ruských zásahových jednotek – přitom nenesl pobyt za mřížemi právě nejlépe.

„To, že je chvílemi ve špatném psychickém stavu, to je fakt. A jsou věci, o kterých by asi vyprávět s ohledem na svoji minulost dokázal,“ potvrzuje Šrytrův advokát Pavel Šíma.

Jedním dechem ale dodává, že jestli si policie myslí, že se jeho klient přizná k vraždě Antonína Běly, tak to je na omylu. „Konkrétně k vraždě Antonína Běly nemá co říct, protože s ní nemá nic společného,“ říká Šíma.

Když zůstane jedinej, položí to

Lidé, kteří Pavla Šrytra dobře znají, připouštějí, že ho nakonec vazba a případná reálná hrozba vězení mohla zlomit.

„Nebezpečí, že promluví, tam reálně je. Kdyby došlo na lámání chleba a měl jít sedět jako jedinej, tak začne mluvit,“ míní již citovaný bývalý Šrytrův kolega od policie a dodává: „Všichni se toho bojí, on tím z vazby všem vyhrožuje. A taky policajti vědí, že to je pro ně poslední možnost. Když to z něj nedostanou, je to pro ně konečná. Už se pak ty vraždy nikdy nevysvětlí.“

Policisté z týmu Tempus, kteří případ Běly, Mrázka a dalších nevyřešených vražd vyšetřují, si toho jsou vědomi. A také tomu zjevně uzpůsobili taktiku.

Tak kupříkladu zmiňovaný bodyguard a slovenský milovník kulturistiky Ján Kaco je obžalovaný ze stejného deliktu jako Pavel Šrytr. Na rozdíl od něj ve vazbě neseděl, má jen zákaz vycestovat z České republiky. Takže bydlí v Praze na ubytovně, chodí za stovku na hodinu na brigádu, a policie si jej hlídá. A nemá ani žádného elitního advokáta, jen soudem přiděleného obhájce ex offo.

„Ta snaha zlomit klienta nejrůznějšími způsoby tam samozřejmě je. A propuštění spoluobviněného mezi ně nemůže patřit,“ podotýká advokát Šíma.

Tak jako má svoji strategii policie, nezahálí ani obhajoba. Pavel Šrytr má na rozdíl od Kaca celkem tři obhájce, kromě Pavla Šímy ještě například někdejšího vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého. Šíma v minulosti zastupoval mimo jiné někdejšího Mrázkova obchodního partnera Tomáše Pitra, a i ten se po smrti mafiánského kmotra dostal do hledáčku policie.

Domněnku, která se nabízí – tedy že advokáty financují Šrytrovi ti, kdo si přejí, aby se urychleně dostal ven a nepromluvil –, obhájci odmítají. „Mou odměnu klient hradí sám a předpokládám, že tak je tomu i u kolegů,“ uvedl Šíma.

Doba je zlá, chlapi

Tlak, aby se Pavel Šrytr dostal ven, byl podle vyšetřujících kriminalistů enormní. Ale není to nic nového, ani překvapivého.

Vraždy z éry Františka Mrázka se už v minulosti pokoušely rozplést nejméně dva policejní týmy. I jejich členové zpětně mluví o tom, čemu všemu museli čelit.

„Začalo to tak, že za námi neoficiálně přišli z inspekce, jestli víme, co děláme. Že ta Mrázkova vražda je citlivá věc,“ vzpomíná Jaroslav Hruška, bývalý šéf týmu Pokr. Pak následovaly kontroly, jak členové týmu vykazují cesťáky, jak si vyplňují dokumenty. A pak jim inspekce rovnou zabavila počítače s citlivými daty kvůli údajnému podezření, že si vypisovali fiktivní jízdy, což se nakonec nikdy neprokázalo.

„Kromě téhle formy agresivního tlaku však existoval ještě ten pasivní. Chtěli jsme vraždy vyšetřovat se všemi souvislostmi, tedy i těmi ekonomickými a případnými politickými. Naráželi jsme ale na odpor nadřízených. Pamatuji si schůzku na vnitru, kam jsme přišli vyjednávat o rozsahu vyšetřování. Ten člověk se na nás podíval a řekl: ‚To víte, chlapi, doba je zlá‘. A audience skončila. Byl jsem fakt otřesený,“ vybavuje si Hruška.

I členové týmu Tempus dnes čelí vyšetřování ze strany inspekce. A to kvůli podezření obhájců, že zmanipulovali jednu ze svědkyň, aby svědčila proti Šrytrovi. Žena původně policistům pod přísahou řekla, že byla u střelby na Bělu a viděla na místě činu právě Pavla Šrytra. Jenže během vyšetřování svoji výpověď změnila a začala tvrdit, že ji k té původní navedl Bělův syn na schůzce, kterou zorganizovali policisté.

Kriminalisté jsou si naopak jisti, že žena změnila výpověď účelově, a doložili to i ve spise pro soud. I když inspekce vyšetřování dosud neuzavřela, policisty podržela i státní zástupkyně Danuše Krejčová, která na jejich práci dohlíží a podávala také obžalobu.

„Nic takového jako manipulace ze strany policie z vyšetřovacího spisu nevyplývá,“ potvrdila Krejčová.

Jak jsou rozdané karty

„Pájovo mlčení“ nyní závisí na tom, jak se z jeho pohledu bude vyvíjet soud kvůli vraždě Běly. Hlavní líčení začalo v květnu a dál pokračuje.

Obě strany – obhajoba i policisté – si věří. Ani jedna nemá jisté, že vyhraje.

Obžaloba se opírá o výpovědi několika lidí spojených více či méně s podsvětím. Vyjma zmiňované svědkyně, která změnila výpověď, jde ale o svědectví z druhé ruky – byť velmi silná.

Proti Šrytrovi stojí výpovědi, jak se sám „Pája“ svěřil, že Bělu zabil a pochlubil se i podrobnostmi.

Verzi, že na místě vraždy Pavel Šrytr byl, nasvědčují důležité detaily. Útočníci se podle Bělovy služebné a tehdejší partnerky jeho syna, které v době střelby byly ve vile, pohybovali po domě s detailní znalostí prostoru. Bělovi vycvičení psi na ně nijak nezaútočili. Tím, kdo se podílel na výcviku Bělových psů, byl právě Šrytr.

Antonín Běla byl navíc zastřelen ze samopalu Agram. Stejný typ zbraní podle informací z podsvětí přitáhl do úvalské vily Bělův syn Jaroslav. A hned v pěti kusech a v době, kdy pro Bělu ještě Šrytr pracoval. Tyto samopaly se ale po vraždě ve vile nenašly a Bělův syn vypověděl, že dva z těchto samopalů prodal Šrytrovi.

Jako motiv jsou v obžalobě uvedeny peníze. Konkrétně miliony, které si Běla – stará škola nedůvěřující bankám – schovával na půdě v přepravkách na ovoce. V podsvětí se už tehdy spekulovalo o tom, že šlo o peníze, které Běla získal ze společného obchodu s Františkem Mrázkem.

Jenže ti, co Šrytra znají, motivu peněz příliš nevěří. Část vidí v pozadí vraždy Mrázka, pro kterého „Pája“ po odchodu od Běly začal pracovat. A další upozorňují na Šrytrovo ego.

„Jeho skutečně k smrti ranilo, že ho Běla vyhodil. Šrytrova mentalita takové věci neodpouštěla. Zakládal si na tom, že je nejlepší ‚urňák‘ a paragán na světě, co má za sebou výcvik u ruských speciálních sil. A takové lidi nikdo vyhazovat nebude, tak to viděl,“ uvedl další z bývalých Šrytrových parťáků.

O Šrytrově podílu na smrti svého manžela nepochybuje ani vdova po Bělovi. Střelbu přitom spojovala i s Františkem Mrázkem. „Ale řekněme to asi tak, že důkaz o tom nemám. Oni si to tam spolu nahoře už vyříkali,“ říká Marie Bělová.

Obhajoba na druhé straně upozorňuje, že přímý důkaz proti Šrytrovi ve spise není. A svědci jsou nevěrohodní. Stejně tak podle verze advokátů chybí motiv: od Běly podle svých slov odešel „Pája“ sám, byť přiznal, že ve zlém.

„Obžaloba se opírá o tvrzení několika svědků, kteří neurčitě popsali vraždu Antonína Běly a uvedli, že se jim klient svěřil s tím, že on jej zabil. Uvádějí, že to slyšeli od mého klienta. My to samozřejmě popíráme. Klient odmítá, že by Antonína Bělu zabil. V inkriminovaný den vůbec nebyl v České republice, byl na Slovensku,“ říká Šrytrův obhájce Šíma.

Ke smůle jeho klienta ale pro slovenské alibi neexistuje důkaz. Je to jen Šrytrovo tvrzení. „Dál hledáme, jak to potvrdit. Je to pochopitelně složité, přece jen už je to dávno,“ dodal Šíma.

A navíc: Šrytr si nestačil sladit noty s Kacem, s nímž údajně onen den na Slovensku byl. Sám Kaco to nepotvrdil.

Za Šrytra se u soudu zaručila zhruba padesátka bývalých příslušníků URNy. Což není překvapivé, soudržnost tehdejších členů elitní úderky z devadesátých let je pověstná. Kdo u nich jednou byl, má parťáky nadosmrti na své straně. Jde o věc cti: spolu jsme bojovali a krváceli, spolu zůstaneme – ať už má dotyčný později na svědomí cokoli. „Když někdo přijde, že má problém, každý mu půjde na pomoc. I kdyby kvůli tomu musel riskovat. A jestli něco udělal? To je jeho boj, do kterýho nám nic není. Byli jsme jako jedna rodina, bratrstvo na život a na smrt. Normální člověk to nepochopí,“ potvrdil jeden z někdejšího kolegů.

Co přinese změna žalobce?

Během procesu bude z pohledu policie klíčová role státní zástupkyně Krejčové, která musí o jejich verzi příběhu přesvědčit soud. Krejčová přitom u případu nestála od samého počátku, během vyšetřování překvapivě došlo ke změně státního zástupce.

Původně měl případ na starost Tomáš Milec, ostřílený žalobce, který dostal za mříže například Berdychův gang. „Ten je pro mě zárukou, že když jim na začátku posvětil Šrytrovo a Kacovo obvinění, tak to nebylo na vodě. On byl na policii vždycky přísný, ale pak měl taky u soudu velkou úspěšnost,“ podotýká na jeho adresu bývalý detektiv Hruška.

Spekulace o důvodech výměny žalobců odmítá šéf středočeského státního zastupitelství Martin Staněk. „Jediným důvodem byla pracovní vytíženost konkrétních státních zástupců,“ tvrdí.

Běla, Mrázek, Krejčíř

Pokud Pavel Šrytr nakonec nepromluví, bude to zcela jistě znamenat definitivní tečku za divokými léty Mrázkovy éry. Nikdy před tím policisté takhle blízko k prolomení tajemství z podsvětí nebyli. A vzhledem k promlčecím lhůtám už také ani nebudou.

Šrytr díky své pověsti znal prakticky všechny hlavní postavy tuzemského podsvětí. Pracoval jak pro Antonína Bělu, tak později pro Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Ostatně – byl to Mrázek, kdo Šrytrovi svěřil, aby hlídal jeho spolupracovníka Tomáše Pitra. „Navenek to Mrázek prezentoval tak, že Pitr je ohroženější než on, takže potřebuje ochranku. Fakticky ale chtěl, aby mu na Pitra donášel. Jenže to Šrytr neudělal,“ vzpomíná někdejší detektiv Tichý.

Šrytrovo jméno se v minulosti skloňovalo jak v policejních kruzích, tak v podsvětí v souvislosti hned s několika vraždami, nejen s tou Bělovou. Byl podezřelý i z vraždy Františka Mrázka, stejně jako jeho údajný komplic z Bělova případu Ján Kaco. A toto staré podezření nově oživil i tým Tempus.

Jenže svědkům se ani po letech o Mrázkovi mluvit nechce. „Upřímně – když Mrázek zakukal, všem spadl kámen ze srdce. Bylo za ním dost křížků. Měl pověst nevypočitatelného hajzla, dost lidí, co u něj pracovali, dřív nebo později skončilo mrtvých,“ vysvětluje mlčení podsvětí jeden z jeho dlouholetých členů.

Policisté ze všech předchozích týmů přitom měli ohledně Mrázkovy vraždy jasno a shodli se jak na jménech vrahů, tak objednavatelů. Nikdy však nesehnali dostatek důkazů. Nemají je zatím ani kriminalisté z Tempusu. A mít je ani nebudou, pokud střelec nepřijde a neřekne: Zabil jsem kmotra Mrázka.