Hasta la victoria siempre! Aneb Zemanovo ‘Vždy k vítězství’

Žádné mocenské pakty. Miloš Zeman uzavírá jen ty dohody, které jsou výhodné pro něj. Květnové týdny potvrdily, že prezident je klíčovým hráčem české politiky s mimořádnou kreativitou ve výkladu ústavních zvyklostí a nepsaných pravidel hry. Co od něj můžeme čekat dál? Komu naslouchá? A jak se na prezidentově chování projevuje jeho zhoršený zdravotní stav? Odemykáme text z květnového magazínu Neovlivní.cz.

Byl podzim 2015 a stala se věc, které by dnes asi nikdo neuvěřil. Miloš Zeman nabídl Bohuslavovi Sobotkovi tykání. Premiér pak veřejně promluvil o tom, že válečná sekera byla zakopána, a uvnitř ČSSD se začalo spekulovat, že by partaj mohla Zemana podpořit v příští přímé volbě prezidenta.

Miloš Zeman při oznamování své kandidatury. Foto: Shutterstock

Jenže idylický stav vydržel jen pár týdnů. Přesně do 17. listopadu, kdy hlava státu vystoupila na pražském Albertově na akci Bloku proti islámu.

Sobotka to na svůj standard nebývale ostře okomentoval slovy: „Nejvyšší ústavní činitel země, která má hlubokou humanistickou a demokratickou tradici, by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, které bylo naplněno šířením intenzivní nenávisti.“

A bylo po selance.

Když mají lidé z okolí prezidenta odpovědět na otázku, proč se Miloš Zeman v uplynulých týdnech premiérovi tak moc mstil, zmiňují právě Sobotkův výpad ohledně demonstrace na Albertově.

„Je to jeden z několika podrazů, které mu Sobotka už jako premiér připravil. Prezident se Sobotkovi otevřel a myslel to upřímně. Byl ochoten zapomenout na to, že se Sobotka podílel před třinácti lety na jeho nezvolení v prezidentské volbě. O to víc se ho dotklo, co mu pak Sobotka provedl,“ vysvětluje Zemanův myšlenkový pochod jeden z jeho spolupracovníků.

Sobotkovi lidé sice o upřímnosti Zemanova „otevření se“ pochybují, souběžně však tvrdí, že za premiérovým pokáráním nebyl postranní úmysl. Zeman vedle Martina Konvičky byl zkrátka pro Bohuslava Sobotku přes čáru.
Buď jak buď, Albertov rozpoutal další kolo války. „Pan premiér prostě promyšleně 17. listopadu 2015 vystřelil z pomyslného děla na Hrad,“ přiznal to později prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Co dělá Sekal?

Po Zemanově květnovém pokusu o zostuzení Sobotky v přímém přenosu, kdy prezident na Hradě přijímal demisi, která nebyla, už spolupracovníci hlavy státu žádné další usmíření neočekávají. „Sobotka už také oznámil, že ČSSD uvažuje o svém kandidátovi na Hrad. Tím si definitivně zabouchl k prezidentovi dveře. Prezident nemá jediný důvod, proč premiérovi pomáhat,“ uvedl další ze Zemanových spolupracovníků.

Zeman, jeho hůl a český premiér. Nyní již legendární scéna z počátku května 2017. Repro: Neo

V jeho poslední větě je přitom podle lidí, kteří se v okolí Miloše Zemana poslední roky pohybují, ukrytá odpověď na otázku proč. Proč to všechno prezident vůbec dělá.

Miloš Zeman se podle nich ve většině případů chová jako jedna z hlavních postav filmu Je třeba zabít Sekala. Stejnojmenný sedlák, který terorizuje zbytek vesnice, ve snímku pronáší větu: „Sekal dělá to, co je dobré pro Sekala.“

Přesně tak to má dnes Miloš Zeman. Chce být znovu prezidentem a hodlá tomu podle svého okolí přizpůsobit vše, co dělá.

A neohlíží se na druhé. Ani na vlastní manželku. Když jeden z jeho spolupracovníků přišel s nápadem, že šéfem jeho kampaně se stane jeho Ivana, Zeman to posvětil. Ačkoli dobře věděl, že jeho žena je těžký introvert. Jejich společný známý vzpomíná, že když jeden čas dělala v recepci u jedné firmy, měla problém i jen promluvit s příchozími.

„Taky jí to o té kampani ani sám neřekl. Oznámil jí to Martin Nejedlý. A jako hotovou věc, žádný prostor pro diskusi,“ říká známý manželského páru.

Ivana Zemanová podle očekávání ani neprotestovala. Zeman ji pak veřejně ocenil poklonou: „Já neznám manželku, která by podporovala svého muže tím, že by se stala šéfkou volebního týmu. A protože jsme spolu přes dvacet let, tak si myslím, že je to krásný důkaz solidarity.“

Ve skutečnosti šlo lidem ze Zemanova týmu o to, aby obrousili hrany ohledně kontroverzních postav v prezidentově okolí. Sází na to, že k Ivaně Zemanové jako ženě budou novináři shovívaví. A také odcloní pozornost od hlavní postavy kampaně, zmiňovaného poradce Martina Nejedlého.

„To je přece geniální tah. Na šéfa Zemanovy kampaně tak nikdo nebude útočit. Kdyby tu funkci měl kdokoli jiný, byl by stoprocentně terčem mnoha útoků. Takhle si to nikdo nedovolí. A Nejedlý zas na nic nemusí odpovídat, protože šéfkou kampaně je přece Ivanka,“ popisuje strategii jeden z členů Zemanova předvolebního týmu.

Jaká bude se šéfkou Zemanova týmu komunikace, ukázala už první tisková konference, které se první dáma v nové roli účastnila. Veškeré otázky na místě byly zakázány, kdo se chtěl Ivany Zemanové na něco zeptat, prezidentovi spolupracovníci mu doporučili poslat mail.

Celkem zklamaný Babiš

Výše citovaná Sekalova věta se promítá i do Zemanova vztahu s dalším hlavním hráčem na tuzemské politické šachovnici – s lídrem hnutí ANO Andrejem Babišem. Ačkoli navenek to vypadá, že oba muži museli uzavřít nějaký mocenský pakt, ve skutečnosti to tak vůbec být nemusí.

Pro Miloše Zemana je zkrátka v jeho svaté válce proti Sobotkovi výhodné jít na ruku Babišovi a mít jej jako spojence. „To ale neznamená, že jej v případě potřeby bez sentimentu neobětuje. Každopádně je ale třeba přiznat, že Zeman si na Babišovi pochvaluje, že drží slovo. Na rozdíl od Sobotky,“ řekl další z prezidentových spolupracovníků.
Ostatně je to už skoro rok, kdy prezident nenaplnil Babišova očekávání a nepodpořil jej v jeho bitvě s ČSSD o policejní reorganizaci. „Andrej Babiš tehdy očekával, že mu dá Zeman veřejně za pravdu, že reorganizace spuštěná Milanem Chovancem byla zásadní chyba. Jenže to neudělal a Babiše to tehdy silně zklamalo,“ dodal již citovaný spolupracovník.

Miloš Zeman místo jasného stanoviska k reorganizaci tehdy všechny aktéry přestřelky vyzval, ať se zklidní: „Řečeno fotbalovou terminologií je třeba dát míč na zem a zklidnit hru.“

A Babišovo zklamání bylo očividné. Když po schůzce na Hradě, kam prezident pozval na společnou diskusi o reformě také ministra vnitra Chovance, měl Andrej Babiš výsledek jednání komentovat, zmohl se v zásadě jen na větu: „Jsem celkem rád, že prezident schůzku svolal.“

Ohledně policejní reorganizace mimo jiné zapracoval poradce Martin Nejedlý, jinak také Chovancův přítel, který na rozdíl od prezidenta nemůže Andreje Babiše vystát. Ani on však není všemocný.

Podle zjištění Neovlivní.cz Nejedlý během květnové vládní krize marně přesvědčoval prezidenta, aby vyhověl Sobotkově návrhu a posvětil Babišovo odvolání z vlády. Zeman byl neústupný. Prostě to odmítal udělat. Jednak nechtěl nenáviděnému premiérovi připsat ani jeden bod. Navíc se na rozdíl od Nejedlého díval i za roh a kalkuloval s možností, že přijetím Babišova odvolání si ohrožuje svoji druhou prezidentskou kandidaturu.

„Miloš na rozdíl od řady jiných politiků naslouchá svému okolí. Rozhodnutí ale nakonec dělá sám. Jak je ve věcech denního provozu v podstatě nepoužitelný a nechává vše na svých spolupracovnících, státnické záležitosti si řeší vždy po svém,“ říká jeden ze Zemanových dlouholetých spolupracovníků v politice.

Celkově se poněkud zpomalil

To, co lidé z okolí prezidenta – i anonymně – připouštějí jen velmi neochotně, je spojitost mezi přitvrzením Zemanovy reálné politiky a jeho zhoršeným zdravotním stavem. Přiznávají, že poslední měsíce není úplně v kondici. Připisují to vesměs pracovnímu tempu, které bylo vyšší než obvykle. Někteří ale pod podmínkou naprosté anonymity přiznávají, že nejde jen o únavu.

Ivana Zemanová v Pekingu. Foto: Jiří Ovčáček

„Není to úplně dobré, celkově se poněkud zpomalil. Přišlo to najednou. Jeho věk i životní styl si zkrátka vybírají svoji daň,“ prozradil jeden z přátel, který stál za Zemanovým návratem do politiky.

Hrad ovšem trvá na verzi Únava. “Leckterý mladší politik by při takovém vytížení skončil hospitalizován,” prohlašuje mluvčí Ovčáček.

Jediné, co jsou prezidentovi spolupracovníci ochotni oficiálně přiznat, jsou Zemanovy potíže s nohama, a tedy i s chůzí. Jde ovšem o věc, o níž díky televizním záběrům například z nedávné návštěvy v Číně vědí všichni.
V podstatě v přímém přenosu jsme mohli sledovat, jak český prezident nedokázal dojít za ostatními státníky a na společné focení jej museli dovézt v golfovém vozítku.

„Miloše zcela určitě čeká invalidní vozík, už v podstatě není schopen sám chodit. Je to otázka pár měsíců,“ dodal již citovaný Zemanův přítel.

Kolečkové křeslo se už pomalu stává jednou z chystaných hradních agend. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na prezidentovy potíže v Číně zveřejnil na Twitteru portrét bývalého amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Ten byl upoután na kolečkové křeslo v důsledku obrny, přesto zastával prezidentský úřad hned čtyřikrát a provedl USA jak hospodářskou krizí, tak vítězně 2. světovou válkou.

Ppoommaalluu

Prezidentovo okolí nicméně v nadsázce mluví i o výhodách Zemanova „zpomalení“. Prezident už totiž se svými spolupracovníky i blízkými řešil varianty vývoje po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. A dal najevo, že i povolební situaci může přizpůsobit své snaze obhájit příští leden prezidentský post.

Jeho zvažovaná taktika stojí na úmyslném zdržování vzniku nové vlády. Prezident totiž nemusí hned někoho pověřit sestavením vlády. Může nejprve vést konzultace. Následně po vzoru Václava Havla z roku 1997 zvolit osobu, kterou pověří zahájit rozhovory, jež povedou k sestavení vlády. A teprve pak ji výslovně pověřit vytvořením kabinetu.

Při troše snahy mu moderování vzniku příští vlády může vydržet až do lednové volby. A díky tomu se třeba Andreji Babišovi bude těžko házet Zemanovi klacky pod nohy.

 

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít