© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Péter Krekó patří k analytikům, kteří v Evropě zkoumají proputinovské postoje evropských radikálních stran. Po výzkumný materiál nemusí z Budapešti cestovat daleko. Jednu z těchto stran má jeho země v parlamentu. Jobbik čelí dlouhodobému podezření, že jeho aktivity platí i ruské rubly.
Znají to Češi, znají to Slováci a v sousedním Maďarsku není situace jiná. I tam fungují “alternativní” weby, které přinášejí čtenářům “utajované pravdy”, které jim tradiční média a politické strany zatajují. A podobně jako u nás, i v Maďarsku těchto stránek, otevřeně velebících politiku Moskvy, nebývalou měrou přibylo po ruské anexi Krymu.
Péter Krekó, ředitel budapešťského Political Capital Institute. Foto: viennapolicyconference.org
V čem je Maďarsko odlišné, je napojení parlamentní strany na Kreml. Má se v podstatě za prokázané, že donátorem radikální pravicové strany Jobbik je Moskva. Jak tato linka funguje? A jak se z vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána stala z protiruské partaje strana proruská? Na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Neovlivní.cz Péter Krekó, ředitel budapešťského Political Capital Institute.
Neo: Europoslanci loni odhlasovali monitorování maďarské vlády, podle nich totiž ohrožuje demokracii v zemi. Vyčítali jí xenofobní rétoriku směrem k uprchlíkům, aktivity omezující činnost nevládních organizací, tlak na média, vyjádřili znepokojení nad nezávislostí soudů. Co se vlastně v Maďarsku děje?
Obecně jsme svědky poklesu kvality demokracie. Jednak kvality a nezávislosti institucí, jednak kvality v celkové vládní rétorice a přístupu k sociálním a politickým otázkám. Premiér Viktor Orbán ještě předtím, než se v roce 2010 ujal moci – a vlastně už dříve – oznamoval, že chce vytvořit cosi jako “oblast centrální moci” nebo “systém národní spolupráce”, který by byl schopen vládnout nejméně 20 let. Tento cíl a kroky, které k němu vedou, jsou svou esencí antipluralistické.
Neo: Pro Orbánův způsob vládnutí se vžil termín “neliberální demokracie”. Často se přirovnává k modelu, jakým Rusko řídí Vladimir Putin. Je to správný pohled na věc?
Maďarsko nedosahuje úrovně ruské autokracie, ale směr vývoje je podobný. V některých oblastech, jako je například propaganda ve veřejných médiích, vládní závislost úřadu prokurátora, rétorika směrem k Západu, ke Spojeným státům americkým nebo k nevládnímu sektoru, je až velmi podobná. Nicméně v jiných oblastech to není až tak zlé. Například kritické hlasy vůči vládě jsou v soukromých médiích stále velmi silné. A to navzdory vládním snahám obsazovat mediální prostor.
Neo: Jaký vztah měly Maďarsko a Rusko v minulosti?
Z pohledu historie byly maďarsko-ruské vztahy napjaté. Rusko v roce 1849 potlačilo v Maďarsku boj za svobodu, totéž udělalo v roce 1956. Veřejné mínění je v těchto otázkách rozdělené. Obecně se ale dá říci, že opoziční strany bývají vůči Rusku kritické, avšak jakmile se dostanou do vlády, jejich postoj se změní – a naopak. Fidesz (vládní strana, pozn. red.) není výjimkou. V roce 2008, když byl u moci proruský socialista Ferenc Gyurcsány, Orbán tvrdě kritizoval Putina. Říkával, že se “po Evropě poflakují Putinova štěňata”. Dnes dělá z Maďarska zemi, která je na Rusku závislá více, než byla za jiných vlád. Prakticky v každé politické otázce slouží loajálně ruským zájmům.
Neo: Před nedávnem – v únoru – hovořili Vladimir Putin a Viktor Orbán o “starém a spolehlivém přátelství”, které země pojí. Je to přátelství z rozumu, řekněme kvůli obchodu, plynu, jaderné energetice, anebo je v tom něco víc?
Určitě v tom hraje roli pragmatismus. Konec-konců: každá vláda by měla s ohledem na energetickou závislost své země usilovat o korektní vztahy s ruskou vládou. Od roku 2010 se celková obchodní aktivita směrem k Rusku nějak zásadně nezměnila. Ani před zavedením sankcí EU vůči Rusku nebyla takzvaná politika “otevírání se na Východ” příliš úspěšná.
Co považuji za větší problém: To, že vláda vybudováním nové elektrárny zvýšila energetickou závislost země na Rusku. A to, že Orbán oceňuje Rusko jako politický model – což řekl mimo jiné v jeho nechvalně známém projevu v Baile Tusnad. (Orbán se na mezinárodní letní škole v rumunském městě Baile Tusnad věnoval ve svém proslovu zejména uprchlické krizi, známý je jeho výrok, že “chce, aby Evropa zůstala evropská”, že “skutečná vážná hrozba” nepřichází z válečných zón, ale z “hloubek Afriky “. Externí link zde », pozn. red.) Tím, že brání Rusko a slouží jeho geopolitickým zájmům a zároveň neustále kritizuje Západ, Orbán porušil důležité pravidlo maďarské zahraniční politiky, které platilo od pádu starého režimu. Že prioritou jsou transatlantické vztahy.
Neo: Diskutabilní výstavba elektrárny v Paksi loni prošla díky hlasům opozičního Jobbiku. Jobbik – podobně jako Le Penové Národní fronta ve Francii, bulharská Ataka či řecký Zatý úsvit – jsou v tisku často spojovány s penězovody z Ruska. Jde jen o spekulace nebo existují reálné indicie, že tomu v případě Jobbiku tak je?
To, co víme jistě, je, že europoslanec Jobbiku Béla Kovács je v tuto chvíli vyšetřován pro podezření ze špionáže pro Moskvu. Do strany vstoupil v roce 2005 a stal se nejdůležitějším finančních podporovatelem strany, má se za to, že peníze jdou z Moskvy. Jeho ruská žena – mimochodem, Kovács je jejím třetím manželem, což je pro konzervativního politika trochu zvláštní – má podezřelé vazby na ruské tajné služby. (Světlana Istišinová měla být agentkou KGB, skrze sňatky s vlivnými muži získávala cizí občanství, pozn. red.) Samotný Jobbik se stal z původně antiruské strany stranou proruskou až poté, co se stal Kovács lídrem strany pro zahraniční politiku a začal organizovat výlety do Moskvy. Žádný přímý důkaz nemáme, ale máme mnoho důvodů k podezření z ruského financování.
Neo: Co by z toho Rusové měli, podporovat krajní pravici v Maďarsku?
Ruským zájmem je slabší, nikoli silnější Evropa. Z úzkých vazeb na krajně pravicové i levicové strany má Rusko tři hlavní benefity: Za prvé destabilizaci Evropské unie, členských států a transatlantických vztahů. Za druhé si tak pro ruské domácí publikum zajišťuje legitimizaci vlastní politiky hráči z ciziny. A za třetí je to šíření dezinformací a sbírání informací pomocí těchto partnerů.
Neo: Má Maďarsko zkušenosti s šířením prokremelské agendy přes různá alternativná média, kde se tyto zprávy zamíchají do nejrůznějších konspiračních článků?
Rozhodně. Od začátku ukrajinské krize se z toho stala otázka dne. Zejména na sociálních sítích.
Neo: Jaká témata se sdílejí a šíří?
Je to taková zvláštní kombinace bulváru o celebritách a lifestyle zpráv, konspiračních teorií a vulgární kremelské propagandy. Relevantní facebookové stránky šíří nenávistné výkřiky, namířené hlavně na uprchlíky, a otevřené volání po revisionismu.
Neo: Jaký to má účel?
Jak jsem již zmínil, je to zejména destabilizace a oslabování dominantních evropských a západních narativů.
Neo: Mají vůbec nějaký reálný vliv na formování veřejného mínění? Nebo jde spíše o marginální aktivity?
Zvláště úspěšné jsou, pokud jde o zásah mladých. Nechci od boku odhadovat jejich dopad, ale uvědomte si, že jedna z největších facebookových stránek tohoto druhu – Titkolt Hírek – má téměř 70 tisíc followerů. Na zemi s desetimilionovou populací je to celkem dost. Své zprávy prodávají podle podobného receptu, který používá Russia Today: Jde o míchání propagandy v balíčku s lehkým “bulvárním” obsahem.
Neo: Někteří odborníci tvrdí, že problém není v “ruské propagandě”, která jen zneužívá situaci, ale v nedostatku důvěry v instituce a domácí politiku. Váš názor?
S tímto zcela souhlasím. Nedávno jsme vydali studii s názvem Důvěra v Evropě a ta obecně ukázala dramatický pokles důvěry v politické instituce. Ruská propaganda, která prodává nedůvěru a cynismus, dnes v Evropě nachází úrodnou půdu.
Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha
