Je zbytečné stavět před imigranty ploty , říká brněnský politik

Žít Brno začínalo původně jako skupina satiriků, která se seznámila přes Facebook a společně ostřelovala politiku bývalého vedení města. Z recesistické skupiny se vydělila stejnojmenná politické strana, která dnes spoluvládne Brnu. A má svého náměstka primátora: Matěje Hollana.

Reprezentuje sice partaj úzce zacílenou na Brno, pokud s ním ale zapředete debatu třeba o uprchlické vlně valící se Evropou, má Matěj Hollan jasno.

“Mi přijde jasné, že když se v Evropě žije dobře a tam u nich se dobře nežije, tak že ti lidé chtějí jít tam, kde se žije dobře. To by dělal každý z nás a na tom nevidím nic špatného a nežádoucího. Spíš se musíme naučit s tím pracovat. Přijmout to jako realitu, že tak to prostě bude,” říká Hollan v profilovém rozhovoru, který poskytl společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz a jehož druhou část vám nyní nabízíme.

První část, v níž mluví zejména o brněnské politice a dalších ambicích Žít Brno, naleznete zde ».

DLM: Jak vnímáte postoj české vlády k otázce imigrantů?

Vzhledem k tomu, že jsme a bohužel asi ještě dlouho budeme transitní zemí – protože proč by tady někdo chtěl zůstávat, když může jít za lepším -, tak nemám s tím, co bylo vládou přijato, nějaký výrazný problém. Kdyby bylo co se týče počtu přijatých uprchlíků o jednu nulu víc, tak bych se vůbec nezlobil.

Ale my nejsme cílovou zemí, takže nás zajímá, kolik lidí přes nás bude přecházet, než se dostanou někam jinam. Teprve až budeme bohatší země, kde se lépe žije, tak tady ti lidé budou chtít zůstávat.

Nedávno jsem četl zajímavý rozhovor s Danielou Drtinovou, která kritizuje, že v rámci české debaty se bavíme jen černobíle – “Chceš uprchlíky, nechceš uprchlíky”. Ale nebavíme se o islámské kultuře, co skutečně znamená, jak se islámská společnost vyvíjí, jak jsou tam chráněna ženská práva. Zda-li jsou ochotni se většinově přizpůsobit zákonům dané země, nebo si chtějí v mnoha oblastech uchovávat své přístupy k zákonům.

I když se zjistí, že ta kultura je zatím hodně do sebe uzavřená, pořád to neznamená, že nemá být do Evropy přijímána. Jenom je potřeba to vědět. Je potřeba vědět, co se bude dít v otázkách kriminality, bezpečnosti, getoizace a dalších věcí, když tady bude žít o mnoho milionů muslimů víc.

Předpokládám, že to samozřejmě nastane, tomu se nelze výhledově ubránit a je zbytečné stavět ploty a zavírat se. To je hloupé opatření, Evropa musí stavět na otevřenosti a nikoliv na izolacionismu. Ale musíme vědět, jak se to vyvíjí a nebýt z toho potom překvapení, když tady budou žít miliony lidí, kteří mají hodně jiný způsob uvažování. Evropa se bude někam posouvat a oni to budou chtít ovlivňovat, to je legitimní a správné.

DLM: Jak se díváte na stávající problémy v Evropě? Jak vidíte budoucnost Evropské unie?

Myslím si, že změny, které se dnes ve světe odehrávají – ať je to vlna imigrantsví, expanze Ruska či problémy jednotlivých států eurozóny či Evropské unie -, můžou jít dvěma směry.

Jeden směr je, že se zjistí, že projekt Evropské unie je stávajícím způsobem neukočírovatelný a přes rozvolnění struktur se dospěje zpět k národním státům. To mi připadá jako špatná cesta.

Ten druhý směr je větší integrace a federalizace minimálně v některých zásadních otázkách, jako je měnová politika, zahraniční politika apod. Stávající kočkopes není pro řešení aktuálních závažných problémů vhodný.

Sám jsem pro tu druhou cestu. Uchovávat roli národních států ve svébytnosti kulturních a podobných otázek. Ale nevidím žádný důvod, proč by o mnoha věcech Evropa neměla rozhodovat centrálně, neměla mít jednotnou politiku například v otázce imigrace nebo obecně v zahraniční politice. Tam si myslím, že je potřeba, aby Evropa vystupovala jako jeden blok. Je to koneckonců i věc konkurenceschopnosti. Pokud máme jako Evropa být konkurenceschopní vůči Asii, Číně, Indii nebo Americe, tak se musíme chovat hodně konsensuálně.

O vlivu a vlivných

DLM: Co si představujete pod slovem vliv?

Vliv má ten, kdo je schopen působit na věci tak, aby se ubíraly směrem, kterým chce.

DLM: Koho byste označil za osobnost, který má vliv a používá ho “dobrým směrem”?

Otázkou je, co to je “dobrý směr”? Jestli je to dobrý směr pro daného člověka, tak takových lidí asi máme mnoho. Pokud by to mělo být dobrým směrem, který já považuji za dobrý, tak z politiků to dejme tomu můžou být Bohuslav Sobotka a Petr Vokřál. Co se týče organizací, tak bych zmínil třeba Platformu pro sociální bydlení, i když nevím, jestli má vliv.

DLM: Jaká témata by elity lidé s vlivem měli podle vás nastolovat?

Jaká chcou. To je na nich.

DLM: Co je pro vás společensky odpovědný styl?

Když si člověk – či společnost – uvědomují, jaké jsou jejich pozitivní i negativní externality, aby jejich uvažování či podnikání nekončilo u nějaké finanční transakce, ale aby si uvědomili, jaké jejich konání má důsledky. Protože teprve, když je možné vyhodnotit dopady konání v celistvosti, tak vzniká odpovědnost za činy, které člověk provádí. A je potřeba si je v té celistvosti uvědomovat, protože když člověk odmává nějaký zákon ve sněmovně, tak to má konkrétní dopad na lidi. A jak politici, tak firmy, tak kdokoliv se musí chovat společensky odpovědně a nesmí bagatelizovat nebo popírat, že vlivem jejich konání se něco stává.

DLM: Změnil jste svůj pohled na životní styl s ohledem třeba i na trvale udržitelný rozvoj, ekologii?

Ne, nezměnil.

Téma století

DLM: Jaký význam přikládáte ekologii a trvale udržitelnému rozvoji?

Klimatická změna byla několik let to velké téma, ale po krachu různých globálních jednáních je jasné, že se toto téma mediálně a společensky hodně vyčerpalo. Nyní je pár let pauza, kdy se vedou debaty o jiných věcech. Předpokládám ale, že v blízké době se to vrátí do středu pozornosti, protože ekologická témata, respektive témata věnující se změně klimatu, považuji za vůbec nejzásadnější otázku tohoto století. Všechny ostatní jsou podle mě podružné.

DLM: Kterou značku, firmu, výrobek, považujete za symbol úspěchu?

Heineken. Apple. Windows.

DLM: Proč Heineken?

Podařilo se jim expandovat do neuvěřitelného množství zemí a dokázali spojit brand Heineken se slovem pivo. Takže v mnoha zemích, když se jde na pivo, tak se rozumí, že se jde na Heineken. Z hlediska marketingu je to jeden z největších úspěchů.

DLM: Existuje něco, bez čeho byste si nedovedl představit den?

Ne. Mám tak různorodé dny, že spojitostí mnoho není. Takže to může být něco zcela libovolného.