Půl roku od voleb: Jeden Babiš dává všem

Kam přijde, tam rozdává. Pokud chtěl Andrej Babiš vzbudit takový dojem, pak se mu to podařilo. Dokonce se objevily výtky, že na takové rozhazování přece nemůže mít peníze. Ve skutečnosti o mimořádné výdaje nejde, i kdyby premiér v demisi sliby splnil. Jenom šikovným marketingem doplňuje obvyklý proces přípravy rozpočtu. Andrej Babiš rozdává, ačkoli ani půl roku od voleb není schopen sestavit vládu s důvěrou. Odemykáme text z tištěného magazínu Neovlivní.cz

Státní rozpočet na příští rok se začíná vždy chystat už v únoru a premiér bez důvěry si to užívá. Dnes je zřejmé, že vlajkovou lodí budou penze, kterými chce Andrej Babiš odměnit své voliče.

Premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v autobuse směr Liberecko, březen 2018. Foto: vláda.cz

Právě hlasy starých lidí přiblížily hnutí ANO k hranici 30 procent. „Chystáme největší meziroční navýšení důchodů v historii země,“ oznámil premiér v České televizi. Zlatý hřeb rozpočtové politiky vypadá velkolepě, průměrný důchod napřesrok vyroste o 918 korun měsíčně, dvěma stům tisícům občanů nad 85 let dokonce o další tisícikorunu. Tady vláda bez důvěry opravdu nešetří.

Superlativy o historickém rozdávání jsou přesto nadsazené, a to ještě za ně může spíše ekonomický vývoj a předchozí rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky, hlavně jejích sociálnědemokratických ministrů.

Sklizeň Sobotkovy úrody

Při nástupu Sobotky se penze zvyšovaly podle zavedeného vzorce, který připouštěl navýšení o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Zákon přitom výslovně zakazoval, aby se přidávalo víc. Ke všemu vláda Petra Nečase valorizaci na dva roky omezila s tím, že do vzorce započítala jen třetinovou inflaci. Tohle Sobotka změnil zákonem, podle kterého se budou penze zvyšovat nejen podle plné inflace, ale také o polovinu růstu průměrné mzdy. Navíc dal vládě možnost penzistům od roku 2019 mimořádně přidávat prostě svým rozhodnutím. Sobotkou otevřených dveří využil okamžitě Babiš. Letos průměrná penze vyroste podle zákona o 475 korun měsíčně, napřesrok to mělo být cca o 600 korun. Ovšem Babiš přidá dalších 318.

Důchodci mohou být opravdu vděční. Přitom státní rozpočet přijde tato operace zvyšující růst ze zákona „jen“ na 11–12 miliard. Dalších zhruba 2,5 miliardy bude stát speciální zvýšení pro penzisty nad 85 let. Sečteno a podtrženo, premiér se s mohutnými fanfárami chystá přemístit procento rozpočtových výdajů.

Zvýšení navíc zachovává míru, že se nevymyká mantinelům, které nastavila tzv. malá penzijní reforma z roku 2011. Kdyby politici od jejího vzniku neměnili vzorec k výpočtu valorizace, bral by penzista, který tehdy měl desetitisícový důchod, v příštím roce 11 960 měsíčně. Po všech úpravách uplynulých let i po započtení tří set korun od Babiše dostane 11 800. Kdo tedy hodlá chválit marketingově schopného premiéra, ten může rovněž ocenit, že ani při historickém rozdávání stabilitu penzijního systému neohrozil.

S nemocenskou opatrně

Racionální rozměr údajného plýtvání se projevuje i v jiných aktivitách, nad kterými má dohled ministerstvo práce a sociálních věcí. Opět především sociální demokraté tlačí, aby měli zaměstnanci lepší přístup k nemocenské. V letech 2004 až 2010 se opravdu důsledně omezoval, především tím, že první tři týdny nemoci platil zaměstnavatel, a to ještě první tři dny neplatil vůbec. Jak zaměstnanci, tak podniky tedy měly značnou motivaci nemocnost omezit, a také náklady státu poklesly až na třetinu. ANO vždy připouštělo změny, které pomohly také podnikům, proto minulá vláda zkrátila na dva týdny období, kdy platil zaměstnavatel. Nemocných přibylo a během Sobotkova vládnutí vyrostly náklady státu z dvanácti na osmnáct miliard.

Andrej Babiš a jeho ministři při prohlídce interny krajské nemocnice ve Zlíně. Foto: vláda.cz

Teď ČSSD podmiňuje koaliční ujednání s Babišem tím, že se bude nemocenská platit i v prvních třech dnech. Krátká nemoc se opět zařadí mezi běžné strategie, kterými si budou zaměstnanci ulehčovat svůj těžký osud, proto náklady na tuto operaci ministerstvo odhaduje mezi 5–10 miliardami, které převážně zaplatí firmy. Proto přišla ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová s nápadem, že v prvních třech dnech bude mít nemocenská poloviční sazbu, navíc podniky budou platit jen do jedenáctého dne. Pak už náklady převezme stát. Náklady na tento model by neměly překročit dvě miliardy, navíc by je takřka úplně uhradil stát.

Z pohledu podnikatelů je možné kritizovat vládu, že se nesnaží snížit vysoké sociální pojistné, přesto platí, že ani nejvíc populistické kroky nepřekračují hranici, za kterou by se sociální výdaje dostaly mimo kontrolu.

K narozeninám od Babiše

Další výčet Babišových slibů z posledních týdnů je možné interpretovat jako běžnou informaci pro veřejnost, jaké návrhy mají šanci v rozpočtu na rok 2019.

Prioritou zřejmě zůstane zvyšování dlouhodobě podhodnocených učitelských platů, na kterém se dohodla rovněž Sobotkova vláda. To znamená přidat napřesrok stejně jako letos dvanáct miliard. Přesto sociální demokracie upozorňuje, že nový ministr školství Robert Plaga hodlá zastavit souběžnou reformu financování základních a středních škol s odůvodněním, že se tím náklady jednorázově zvýší až o deset miliard korun.

Položky jako pět miliard na opravu Národního muzea a Národní galerie nebo miliarda na libereckou nemocnici apod. připomínají dvě okolnosti. Předně je nutné opravit chátrající veřejné budovy v oblasti kultury i zdravotnictví, vedle toho se v uplynulých letech propadly státní investice pod úroveň roku 2005.

V březnu se vydal Andrej Babiš zhodnotit stav pražských kulturních památek. Na snímku v opravované budově Státní opery. Foto: vláda.cz

Reálná otázka zní, jestli se investiční výpadek podaří překonat, na mediální úrovni je ovšem možné inscenovat příběh o tom, jak Babiš najde peníze na všechny potřebné věci.

O vyvolání takového dojmu se snaží i ministři. Mimořádný počin zachytil Twitter na účtu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. „Právě mi gratuloval k narozeninám pan premiér Babiš a jako dárek jsem dostala příslib navýšení dotačních programů MMR, mimo jiné i 350 mil. Kč na demolice zchátralých objektů např. v bývalém vojenském újezdě Ralsko,“ informovala Dostálová veřejnost.

Další ze skvělých darů ještě z aktuálního rozpočtu, tedy 3–4 miliardy na opravy silnic II. a III. třídy, pouze napravuje jeden z nedostatků systému veřejných financí, ve kterém neexistuje položka na údržbu krajských silnic. Velkolepě vypadá doplácení jízdného za studenty a důchodce, se kterým se má začít už v létě. Populistický krok napodobuje opatření slovenského premiéra Roberta Fica, přesto se ani tady nerozhazuje bez rozmyslu. Důchodci si dosud mohli na železnici snadno pořídit slevu ve výši poloviny jízdného, napříště budou platit jen čtvrtinu. Odhadované náklady na doplatky ve výši pěti miliard pomohou především dopravcům.

Daně? Jen zpomalení studené progrese

Babišova vláda v demisi
» Úřady rozjely vyšetřování tří investigativních novinářů
» Analýza: Dělení moci je na spadnutí
» Třináct týdnů. Co už za tu dobu stihla vláda bez důvěry
» Analýza: Bez čistek Babiš kauzu Čapí hnízdo nezastaví
» Šéf GIBS odmítl Babišovu výzvu k rezignaci, přišla kontrola z financí

Součet hlavních slibů v rozpočtu na rok 2019 nepřekračuje 50 miliard korun navíc, v dobách Sobotkovy vlády ovšem rostly rozpočtové výdaje až o 100 miliard korun ročně. Není těžké podle not z minulých let v tomto trendu pokračovat. Babišovu rozpočtovou ofenzivu je proto možné chápat jako součet nepříliš velkých ambicí, laciného populismu a skrytého posilování státu. Důkazem je v tomto směru navržená daňová reforma. Daňové změny bývaly vrcholným číslem politiky minulých vlád, současný kabinet se ovšem drží spíše u zdi, přesto jeho návrhu stačí, aby otevřely prostor k vymýšlení superlativů. „Nejdražší vládní plány představuje chystaný daňový balíček. Výběr daní se sníží o 27 miliard korun,“ hlásí Hospodářské noviny, a Babišova iDnes.cz dokonce uvádí, že se daňovým poplatníkům ulehčí o 28,7 miliardy.

Jenom něco přes tři miliardy z této částky bude stát přesun některých položek do nižších sazeb daně z přidané hodnoty. Nebude se však měnit sazba na potraviny, jak se dříve uvažovalo, pouze na marketingové položky pivo a kohoutkovou vodu. Další snížení se už bude týkat několika druhů řemesel, kterým se tím nahradí náklady na chystané zavedení EET v příštím roce.

Hlavním zásahem do daní má být zrušení superhrubé mzdy a návrat k modelu, kterým se danily příjmy fyzických osob před rokem 2008. Sazby ve výši 15 a 22 procent ze superhrubé mzdy budou nahrazeny 19 a 24 procenty z hrubé mzdy. Tím podle ministerských výpočtů ušetří každý od 200 do 1000 korun měsíčně.

Očekávanou radost daňových poplatníků však nutně zchladí, když se změny popíšou podrobněji, zvláště když se vezme v úvahu efekt daňových slev. Jak známo, stát promíjí poplatníkovi ročně z daní 24 840 korun. Stejnou částku může odepsat za manželku v domácnosti, o něco víc než polovinu na každé dítě. Znamená to, že značná část zaměstnanců neplatí daně vůbec. Vlivem daňových slev dále nikdo neplatí plnou sazbu daně na úrovni 19–20 procent. Například poplatník s příjmem na úrovni průměrné mzdy odvádí po odečtení slevy daně podle reálné sazby 13,5 procenta, manželé se dvěma dětmi a příjmem ve výši dvojnásobku průměrného platu posílají finančnímu úřadu devět procent. Tyto sazby podléhají tzv. studené progresi. S rostoucím platem totiž klesá vliv daňové slevy a sazba se každým rokem automaticky zvyšuje. Například osamělý pracovník s průměrným platem odváděl před rokem 2014 daň s reálnou sazbou pod 12 procenty, zmíněná rodina necelých 7,5 procenta.

Za pozornost stojí, že studenou progresi rodinám za minulé vlády nezastavilo ani průběžné zvyšování slev na dítě. Zrušení superhrubé mzdy podle not ministryně Aleny Schillerové reálnou sazbu opravdu sníží, ovšem nebude to nijak výrazné. Pokles o půl procenta dostane sazbu cca na loňskou úroveň. Přesto stát při očekávaném růstu platů inkasuje víc než letos. Jednou větou, ani po zásadní daňové reformě se příjmy státu nesníží a velmi pravděpodobně porostou. Poplatníci se mohou radovat, že to mohlo být horší.