Karel Havlíček: O jednání s Babišem, evidenci tržeb a hrůze s daněmi

Vstává pravidelně ve čtyři hodiny ráno a než ho v práci začnou “rušit” kolegové, připraví spoustu věcí. Podniká v oblasti nových technologií, je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, šéfuje Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR a ještě je děkanem fakulty ekonomických studií na Vysoké škole finanční a správní. Karel Havlíček. Muž, který tvrdí, že všechno je otázka “racionálního přístupu k využití času”.

Svou činorodostí je pověstný, byť sám říká, že jiní – třeba manažeři gigantických firem – toho zvládají určitě víc. “Mám tři sekretariáty, které se mi všemu věnují. Jeden sekretariát byznysový, jeden asociační, jeden akademický. Za den mám třeba deset, dvanáct, patnáct jednání, spousty projektů, akcí. A všechno se mi to doplňuje. De facto nedělám nic jiného než malý byznys,” popisuje svůj běžný den Karel Havlíček.

A právě o “malém byznysu”, drobných podnikatelích a živnostnících, a dopadech zákonů, které přijímá kabinet Bohuslava Sobotky, se Havlíček rozhovořil během profilového rozhovoru, který poskytl společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz.

Rozhovor vydáváme ve zkrácené verzi, jeho plné znění si můžete přečíst na sesterském webu CzLeader – zde ».

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Foto: amsp.cz

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Foto: amsp.cz

DLM: Spolupráce s novou vládou z pohledu malých podnikatelů asi nezačala úplně šťastně – výrokem ministra obchodu Mládka o parazitech. A pokračovala vyjádřeními ministra financí o nepoctivcích, kvůli kterým je potřeba zavést elektronickou evidenci tržeb (EET). Straní Andrej Babiš spíše velkým firmám?

Je pravda, že ministr Babiš není žádným velkým znalcem minipodnikání. Na druhou stranu – on má v sobě určitou, řekněme podnikatelsko-manažerskou schopnost slyšet na racionální argumenty. A když něčemu nerozumí, je jedním z mála lidí, kdo řekne: ‘Já se v tom moc nevyznám, tak mi to vysvětlete’.

Jednám s ním o problémech malých živnostníků v podstatě dva roky. Ze začátku se mi zdálo, že přesně nevěděl, jak si tento segment stojí a co od něj očekávat. Dnes to ví poměrně přesně. On velmi dobře ví, že malými nezazáplatuje díru ve státním rozpočtu. Zřejmě i proto se zaměřuje na speciální tým Kobra a na velké neplatiče.

DLM: A pak tu máme EET. Je z vašeho pohledu pro drobné živnostníky ohrožující?

Zrovna elektronická evidence tržeb není tím úplně typickým příkladem nepříznivých dopadů na malé podnikatele. I podle našeho průzkumu většina z nich elektronickou evidenci tržeb spíš akceptuje a skutečně to vnímá jako nástroj, který podnikatelské prostředí trochu srovná. Protože některým se nelíbí, že ten daně platí, ten je neplatí. A po pravdě řečeno, přístroj za dva, tři tisíce korun asi nikoho nezabije.

Spíš tam jsou některé nepříjemnější momenty – jako režim nespolehlivého plátce nebo zavedení kontrolních hlášení. Ty nakonec nebudou jednoměsíční, ale tříměsíční, takže nějaké kompromisy se uhrály. Ale je pravda, že to nevypadá úplně dobře a řekl bych, že to menší firmy trápí víc než EET.

Nicméně je to jakýsi kompromis, který jsme průběžně domlouvali, poněvadž naše základní premisa byla, že se nesmí zvýšit daně. Nechceme být ve schizofrenní situaci, kdy budeme současně říkat nezvyšujte daně a nevybírejte daně. A musím říct, že ministr financí neměl jiný názor. Říkal: ‘Dobře, taky nechci, aby se zvyšovaly daně. Ale na druhou stranu, daně se vybírat musí, protože já někde ty peníze vzít musím’. Do určité míry musíme některé věci respektovat za cenu toho, že se daně nezvýší.

DLM: Daňová zátěž je v Česku poměrně vysoká.

A my se musíme dostat do situace, kdy se daně sníží. Byl bych hrozně rád, kdyby tato vláda skončila s tím, že by se celková daňová kvóta z nějakých 34 procent dostala na 31 procent. To bych považoval za velký úspěch. Cenou za snížení daní je zpřísnění výběru. A teď je jenom otázka, jestli to zafunguje.

Ministr Babiš do toho jde s tím, že to zkusí s tímto modelem. A jestli se za rok, za dva, za tři prokáže, že to funguje, tak je to správná cesta. Pokud se prokáže, že to nefunguje, že se zavedla tato opatření a nevybralo se ani o korunu víc, pak to byla špatná cesta. A musí se za to nést odpovědnost.

O času nad daňovým přiznáním

DLM: Prozatím se Babišovi výběr daní tak úplně nedaří. Nebylo by lepší daně snížit tak, aby ochota je platit byla vyšší?

Osobně si nemyslím, že u nás máme katastrofální výši daní. Když si vezmu celkovou daňovou kvótu, která je okolo 34 procent, tak si dovedu představit, že by mohla být lepší, a kdyby se nám podařilo dostat ji na úroveň kolem 30 procent, k 31, tak bych to považoval opravdu za výborný výsledek. Na druhou stranu stávající úroveň není vůči průměru Evropy nebo vůči daním ve světě nic zvláštního. Spíš bych řekl, že jsme na tom možná ještě o fous lépe.

Co ovšem drtivé většině malých a středních firem vadí o mnoho víc, je daňový systém, který je neuvěřitelně komplikovaný. Nemůže za to poslední nebo předposlední nebo předpředposlední vláda, je komplikovaný kvůli tomu, jak jsme si ten systém za posledních 25 let vytvořili. Někdo ho chtěl vylepšovat, někdo ho chtěl mít více precizní, někdo se přizpůsoboval Evropské unii, někdo se přizpůsoboval tomu či onomu, takže náš dnešní daňový systém je nesmírně komplikovaný.

Podle průzkumu podnikatelského prostředí, který byl proveden v souvislosti se Světovým ekonomickým fórem, jsme na tom třeba ve srovnání s Lucemburskem desetinásobně hůře ve smyslu času, který potřebujeme pro přípravu daňových přiznání. Zatímco pro zabezpečení odvodů a vyplnění všech daní potřebujeme v průměru 500 hodin, tak v Lucembursku je to padesát hodin. Myslím si, že to není náhoda a že není možné to bagatelizovat. Je to skutečně zásadní rozdíl a jsme v této věci na jednom z nejhorších míst v Evropě vůbec.

DLM: Dělá dnešní vláda pro malé podniky dost?

Na jednu stranu jsem příjemně překvapen, na druhou stranu jsem z některých kroků této vlády zklamán.

DLM: Co vás příjemně překvapilo?

S jednotlivými vládními činiteli jsme připravili podporu středně velkých firem. Dokonce jsme to i dali na papír a nazvali jsme to Jízdní řád podpory malých a středních firem. Je to deset bodů, které tvrdě požadujeme, aby vláda plnila. Měli jsme trošku obavu, že tato vláda nebude středním firmám příliš nakloněna, ale ona tyto body plní. Ať už se to týká podpory exportu, podpory investic, podpory inovací. Připusťme také, že se zjednodušuje – byť to nejde nějakými mílovými kroky – administrativa a v rámci klíčových aktivit, jako je například zákon o veřejných zakázkách.

DLM: A to zklamání?

Karel Havlíček

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Foto: amsp.cz
• Narozen v roce 1969. Vystudoval stavební fakultu ČVUT, doktorské studium dokončil na podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze, kde se rovněž na fakultě financí a účetnictví habilitoval na docenta. Manažerská studia absolvoval na PIBS při Manchester Metropolitan University.
• Už na začátku 90. let začal hájit zájmy podnikatelů, nyní je předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
• Na Vysoké škole finanční a správní je děkanem fakulty ekonomických studií a členem vědecké rady.
• Je autorem či spoluautorem více než 100 odborných článků na témata řízení malých a středních podniků a podnikatelského prostředí.
• Je spolumajitelem společnosti SINDAT, mateřské firmy skupiny řídící účasti v oblastech středního průmyslu a nových technologií.
• Předsedá výzkumnému nanotechnologickému klastru a inicioval první privátní inkubátor pro české firmy v USA.
• Mimo mateřštiny hovoří šesti světovými jazyky. Anglicky, německy, rusky, španělsky; následuje francouzština a čínština.

Jsem ale hluboce zklamán vztahem kabinetu vůči živnostníkům a vůči osobám samostatně výdělečně činným. Tady je situace špatná a musím říct, že jak rétorikou, tak ve finále i určitými činy. Byť musím zase korektně říct, že se nám zatím podařilo všechno za pět minut dvanáct odchytat tak, že se nakonec žádné tsunami a žádný kobercový nálet na ty nejmenší živnostníky nekonal.

Základní problém je dnes v ideologickém postoji. Zejména sociální demokracie považuje živnostníky za přirozenou součást ekonomiky a očekává od nich ekonomické výsledky. My se jim snažíme vysvětlit, že živnostníci už nikdy nebudou žádným velkým ekonomickým přínosem, ať už ve smyslu daní z příjmu nebo vysokých sociálních nebo zdravotních odvodů. To jsou firmy a firmičky, které živí samy sebe, kterých je dnes asi 960 tisíc a které jsou klíčovým elementem regionů, jsou základem regionální infrastruktury. Jejich role se za jednu generaci posunula z ekonomické roviny do sociální roviny.

Zatímco před dvaceti lety byli živnostníci králové okresů, o deset let později už byli spíš na nižší životní úrovni. Dneska mnozí z nich přežívají a skutečně se doslova a do písmene živí. Ale pokud je nebudeme mít, nejenom že přijdeme o nezbytný servis, o služby, o základní pilíře infrastruktury zejména obcí a malých měst. Současně si tito lidé půjdou stoupnout na úřad práce. A jeden člověk na úřadu práce nás stojí desítky, někdy i stovky tisíc korun. Porovnejme to prosím pěkně s tím, jestli po něm chceme, aby nám na paušálu zaplatil tři tisíce nebo šest tisíc nebo sedm tisíc. To jsou neporovnatelné cifry.

Jak (ne)zrušit firmu

DLM: Mluvil jste o tom, že u nás trvá strašně dlouho připravit daně. Jak dlouho dnes v Česku trvá založení firmy?

Založení firmy je docela rychlé. Mám tu smůlu – nebo štěstí -, že jsem si to prošlapal od roku 1990, kdy jsem si sám zakládal vlastní firmu. Dobře vím, jaké to bylo v 90. letech, v novém milénium i jak je to dneska. Živnostenský list lze vyřídit na počkání, dokonce se to dá vyřídit přes elektronickou komunikaci ještě rychleji, že tam kolikrát ani nemusíte. I zapsání do obchodního rejstříku jde dneska velmi rychle, v řádu jednotek dní jste zapsán. Troufám si tvrdit, že toto není dneska žádná brzda.

Větší problém je, když chcete firmu zrušit. I to je důležité. Dneska existuje přibližně 400 tisíc společností s ručením omezeným nebo akciových společností, mnoho z nich je mrtvých, mnoho z nich končí přirozeným způsobem, lidé je už nechtějí dále provozovat, nemusí to být jenom konkurz nebo reorganizace. Je to prostě přirozená cesta, že firma ztratí své opodstatnění a je zapotřebí ji zrušit.

To je tedy porod, protože potřebujete takové množství vyjádření všech institucí, všech orgánů k tomu, aby se firma dala zrušit, že čtvrt roku vám nebude stačit. Je to velké lítání a z mého pohledu naprosto zbytečný úřední šiml.

DLM: Existuje snaha to zjednodušit, zlepšit?

Jedna ze snah je v absolutní digitalizaci všeho. Byl bych v tom hodně razantní. Samozřejmě s vědomím, že ti, kteří nemají přístup k internetu nebo k počítači, musí být ze systému vyřazeni. Nesmí to být tak, že prostě všichni musí. Stát musí být připraven přijmout podklady i v papírové podobě.

Ale na druhou stranu by měl umožnit, že všechno půjde pouze elektronicky. A netýká se to jenom vztahu mezi podnikatelem a státem, jde o to, aby stát s tím dále elektronicky pracoval. A tady je kámen úrazu. Dneska už prostřednictvím datových schránek drtivá většina firem podává nejenom přiznání, ale všechny lejstra a dokumenty. Ale skončí to na jednom úřadě a druhý, třetí úřad po vás chce to samé.

Není snad týden, aby se mi neozval nějaký novinář, který chce komentovat skutečnost, že relativně málo podnikatelů plní povinnost dávat údaje o hospodaření a podobně do obchodního rejstříku. Jasně, uznávám, že jich je málo, výrazně méně, než by jich mělo být. Na druhou stranu, proboha, to jsou údaje, které každý podává v elektronické podobě na finanční úřad. Chápu, že existuje zákon, který neumožňuje finančnímu úřadu předat data ministerstvu vnitra, které spravuje obchodní rejstřík. Ale tak ten zákon musíme změnit. Podnikatelé s tím problém mít nebudou. Vůbec nechápu, proč bych měl něco dávat na obchodní rejstřík, když to posílám ve stejné podobě někam jinam, dokonce v detailnější podobě. Kdyby se ten balíček vzal a elektronickou formou se překlopil na obchodní rejstřík, tak by tam bylo všechno.

Každý zná důvod, proč to nejde: neumožňuje mi to zákon, atd. Vždycky dokážeme vysvětlit, proč něco nejde, ale neuděláme nic pro to, aby to šlo. Jsme mistři v rozboru příčin, ale loseři v otázce hledání budoucích řešení.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít