© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Evropská komise sice opakovaně vyzvala Českou republiku, aby důsledněji rozkrývala vlastnické struktury příjemců dotací, čeští úředníci se k tomu ale v praxi moc nemají. Dokládá to korespondence mezi bruselskými úředníky a náměstky českých ministrů, které získala redakce Neovlivní.cz. Nedávná analýza dotací přitom ukázala, že každý čtvrtý soukromý příjemce skrýval skutečné majitele. Anonymní uchazeči tak získali přes tři a čtvrt miliardy korun.
Nejsou to ani dva roky, co Česká republika podepsala unijní závazek, že bude tlačit na rozkrývání vlastnických struktur soukromých společností, kterým přiděluje dotační peníze. A to proto, aby se peníze přes anonymní akcie nedostávaly k firmám, které fakticky na dotace nemají nárok. Viz. případ Čapího hnízda vicepremiéra Andreje Babiše ZDE » .
Jenže v praxi je i přes podepsané memorandum všechno jinak. Redakce Neovlivní.cz má k dispozici oficiální dopis z letošního června, v němž tři ministerští náměstci zdůvodňují Bruselu, proč na rozkrývání vlastnických struktur a off shore firem v daňových rájích netlačí.
“Bylo by to diskriminační,” píší náměstci ministra financí Tomáš Vyhnánek a Pavel Kouřil a náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj Olga Letáčková v dopise s datem 27. června.
Odpověď z Bruselu pak dorazila o měsíc později, kdy už finišovaly přípravy na podzimní spuštění nynějšího kola dotací. A byla striktní: na požadavku trváme.
“Chtěl bych vás požádat, aby bylo zajištěno, že tato povinnost pro odhalování vlastnických struktur až na úroveň skutečného vlastníka bude splněna bez jakýchkoli průtahů. Nejpozději však pro výzvy k předkládání návrhů, které budou otevřeny v září 2016,” stojí v dopise, který za komisi podepsal ředitel regionálních dotací pro střední Evropu Erich Unterwurzacher.
A výslovně připomíná podepsanou dohodu o partnerství a také případy, kdy byla Česká republika za tolerování anonymních příjemců kritizovaná.
Jak si nakonec čeští úředníci s požadavky Bruselu poradí, bude jasné ve chvíli, kdy budou zveřejnění příjemci nynějšího kola dotací.
Ministerstvo financí nicméně ujišťuje, že žádosti Evropské komise dostojí. “Povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu žadatele o dotaci je jasně stanovena v Metodickém pokynu finančních toků. Na úřední úrovni se nyní stanovuje, jak se budou stanovovat konkrétní práva a povinnosti, které vyplývají z tohoto požadavku. Příští týden bude Senát projednávat novelu zákona o boji proti praní špinavých peněz, který mj. stanoví oprávnění poskytovatelů dotace nahlížet do rejstříku konečných vlastníků. A tím tyto konečné vlastníky kontrolovat.
Požadavek na úplné rozkrytí vlastnických struktur je již obsažen ve výzvách jednotlivých operačních programů od září 2016, přesně dle požadavku Evropské komise,” stojí ve stanovisku Babišova resortu.
Hloubková analýza organizace Good Governance, za níž stojí bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht, přitom jasně popsala stav v minulém dotačním období. “Bylo identifikováno celkem 123 projektů za 3 397 772 836 Kč s anonymním vlastníkem, kterého nebylo v praxi možné dohledat. Jde o společnosti, které měli vlastnickou strukturu anonymizovanou prostřednictvím listinných akcí na majitele, kde bylo skutečného vlastníka možné měnit z hodiny na hodinu, nebo listinných akcií na jméno bez jakékoliv informace o možném vlastníkovi,” stojí v závěrečné zprávě organizace.
Co psali čeští úředníci do Bruselu:
