© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
I když je prezident Zeman za svou podporu režimu Vladimira Putina často kritizován, pro jednou měly jeho ruské vazby zásadní pozitivní dopad. Z exkluzivního zjištění deníku Neovlivní.cz vyplývá, že hlava státu využila svých kontaktů na Kreml a sehrála klíčovou roli v osvobození pětice Čechů unesených v Libanonu.
Redakce shromažďovala několik týdnů všechny střípky příběhu nečekaného propuštění Čechů na svobodu. Při svém pátrání zjistila, že si Miloš Zeman kvůli akci Libanon volal s Vladimirem Putinem. Rusko v oblasti momentálně operuje, vojensky podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada – oficiálně v boji s militanty z Islámského státu. V této souvislosti je důležité zmínit přesvědčení zpravodajců, že únos probíhal v režii oficiálních libanonských složek – a za asistence tamních proasadovských sil.
Druhým klíčovým počinem Miloše Zeman pak byl tlak, který prezident vyvinul na členy kabinetu, aby přistoupili na požadavek únosců. Ti chtěli unesené Čechy vyměnit za Alího Fajáda, uvězněného v Česku, o jehož vydání žádaly Spojené státy.
Ruská linka
Miloš Zeman byl prvním zástupcem členských zemí Evropské unie, který začal zpochybňovat sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu. Byl také jediným čelním představitelem EU, který si šel stoupnout vedle Vladimira Putina na tribunu v Moskvě během opulentních květnových oslav Vítězství; jiní státníci se kvůli diplomatickému napětí vymluvili.
“Prezident Zeman teď své kontakty na Rusko využil,” popsal prezidentovu aktivitu v praxi zdroj obeznámený s vyšetřováním případu. “Měl kvůli tomu dokonce telefonovat s Vladimirem Putinem.”
Prezidentská kancelář nechtěla telefonát do Kremlu potvrdit, ani jej však nepopřela. Mluvčí Jiří Ovčáček na přímý dotaz Neovlivní.cz nicméně uvedl, že se prezident v kauze “výrazně angažoval”.
“Prezident využil všech svých pravomocí. Co se týče vámi zmiňovaného telefonátu s Vladimirem Putinem, o tom nic nevím. A i kdybych věděl a bylo to tak, v případě diplomatických záležitostí informace nezveřejňujeme,” řekl Ovčáček.
Miloše Zemana zjevně považovali za klíčového hráče i samotní únosci. Byl prvním, koho pár dní po zmizení Čechů loni v létě kontaktovali. Zeman se o tom ostatně zmiňoval několikrát, naposledy v únoru během cesty po Plzeňském kraji. “Já jsem se do této kauzy dostal tak trochu nevinně, protože jsem na Hrad obdržel dopis únosců, už před několika měsíci, a ten obsahoval návrh na výměnu těchto pěti zadržených lidí za Alího Fajáda,” řekl například.
Druhý dopis stejného znění pak podle zjištění Neovlivní.cz putoval na ruskou ambasádu v Bejrútu. Třetí, který už ale obsahoval výhrůžky pro případ vydání Alího Fajáda do USA, pak na několik emailových adres v České republice přišel před Vánocemi.
Že v příběhu zazněla po intervenci českého prezidenta ruská struna, naznačují další střípky vyšetřování. Tedy ty, které dokládají propojení únosu, oficiálních libanonských složek a syrských zpravodajců. Z informací Neovlivní.cz vyplývá, že o nich promluvil během výslechu, který musel podstoupit po svém návratu, jeden z unesených. Tlumočník Adam Homsi řekl, že u jednoho z mužů, kteří je zadržovali, zahlédl průkaz tamního ministerstva obrany. Nebyl si jen jistý, zda šlo o libanonskou či syrskou armádu.
Adam Homsi se k tomu na dotaz Neovlivní.cz veřejně odmítl vyjádřit: “Policie si nepřeje, abych takové detaily zveřejňoval.”
Mimochodem, tlumočník už po svém návratu veřejně uvedl, že jedno z pěti míst, kam je únosci převáželi, bylo prokazatelně v Sýrii. A těsně přes samotným únosem jeli točit rozhovory se syrskou opozicí. Přislíbený měli původně i rozhovor s Bašárem Asadem.
Politická linka
Aktivitu prezidenta Zemana lze vystopovat i v politické části příběhu. Od počátku se postavil za vojenské zpravodajství, které prosazovalo přistoupit na požadavek únosců. Vojáci měli v pětici unesených svého příslušníka Martina Psíka, s postojem “vydat Fajáda” však byli dlouho osamoceni. Plán se nelíbil ani premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, nebyl si údajně jist, že “plán pět za jednoho” vyjde. A to mimo jiné kvůli válce tuzemských tajných služeb, která se v rámci příběhu rozhořela.
Právě Zemanův tlak, k němuž se posléze přidal i ministr spravedlnosti Robert Pelikán a vicepremiér Andrej Babiš (oba ANO), ale nakonec rozhodl. Pelikán následně nepodepsal Fajádovo vydání do USA a Libanonec zamířil místo toho do Bejrútu. Podmínkou české strany naopak bylo, že si Alí Fajáda převezmou tamní úřady.
Sám Zeman během již zmiňované návštěvy Plzeňského kraje k tomu podotkl: “Doporučil jsem, aby se uskutečnilo vydání Alí Fajáda libanonským úřadům.”