Krnáčová končí. Jaký je účet za nemehla?

Konec trafik. Prahu řídí nemehla. Zbavíme se kmotrů. Funkční tým na magistrátu, prostě ho postavíme! Pamatujete? Jsou to jen čtyři roky, ale tahle hesla už by marketéři ANO asi na billboardy nepoužili. Od siláckých gest se pražská politika v podání ANO dostala do roviny povzdechnutí primátorky Adriany Krnáčové: „Praha je v poslední době snad prokletá.“ Hlavní město přitom mělo být vlajkovou lodí změny, kterou do české politiky přináší hnutí Andreje Babiše. Jak to ve skutečnosti dopadlo? V souvislosti s odchodem Adriany Krnáčové z politiky odemykáme text z březnového magazínu Neovlivní.cz.

Ten e-mail vystihuje podstatu vládnutí v hlavním městě úplně dokonale. Napsala ho primátorka Adriana Krnáčová a rozeslala svým kolegům v radě, s nimiž Prahu čtyři roky řídí.

Píše v něm: „O profesionalitě kolegů v slovutném sboru jménem Rada hlavního města si nemyslím nic dobrého, ale když dámy a pánové připravujete ‚nařízení‘, tj. kus legislativní regulace, tak bych prosila, abyste si někteří z Vás vzpomněli nějakou školu, kterou jste absolvovali… Pozdravuji všechny a snad návštěva kursu (jak se dělá strategie, jak se řídí projekt, jak se stanovují dosažitelné cíle, jak pracovat efektivně, apod.) by byla vhodná, minimálně pro některé z vás!“

Mailový vzkaz primátorky nezveřejňujeme jako pěknou pikanterii. Ale proto, že právě vztahy ve vládní koalici jsou základem stavu, do kterého se Praha po čtyřleté vládě hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice dostala: město stagnuje, městská doprava kolabuje, mosty se rozpadají, chybí tisícovky bytů, Praha neinvestuje do velkých projektů a politické trafiky jedou vesele dál.

Jak na adresu současné koalice poznamenává šéf zastupitelů opoziční TOP 09 Václav Novotný: „Jejich největší průšvih je kontinuální neschopnost se na čemkoli dohodnout. Mají v sobě rozpor od samého začátku. Vytvořili koalici, i když věděli, že tam jsou témata, na kterých se nikdy neshodnou. Ale bylo jim to jedno. A po těch čtyřech letech se to projevilo ve všeobecné stagnaci města.“

Novotný není sám, pod podmínkou anonymity popisují atmosféru v radě úplně stejně i její samotní členové. „Teď už to je skoro cílený bojkot. Někdo něco navrhne a ten druhý mu to shodí. Nedůvěra je v podstatě absolutní. Na pokyn primátorky se dokonce mažou hned druhý den zvukové záznamy z rady. Pro jistotu.“

Sama Adriana Krnáčová si donedávna věřila. Jak sdělila ještě v březnu Neovlivní.cz, ráda by byla primátorkou i příští volební období. Andrej Babiš jí ale nakonec opětovnou kandidaturu zarazil. Adriana Krnáčová nicméně svoji misi považuje za úspěšnou.

„Spousta věcí nejde tak, jak si představuje člověk, který je zvyklý na soukromou sféru. Nastávají komplikace a odpor i tam, kde bych to vůbec nečekala, a tak člověk musí chtě nechtě u jednotlivých projektů přistoupit k mikromanagementu. V kombinaci s liknavostí a dílčí neodborností některých kolegů je místo rozjezdu jakéhokoli projektu zaděláno na brždění. Pak je samozřejmě také velmi specifické fungování uvnitř koalice, protože to už je z logiky věci založené na kompromisech,“ říká Krnáčová.

Sebevědomím je primátorka proslulá, ostatně i proto si ji do čela hlavního města původně Andrej Babiš vybral. Po čtyřech letech její veřejné prezentace a stavu města už ale zkraje roku podle informací Neovlivní.cz v ANO hledají, kým ji nahradit. Působení pražského týmu totiž hodnotí krajně negativně i přímo Andrej Babiš.

„Bohužel, s Adrianou Krnáčovou máme šanci udělat v Praze tak deset procent. Teď musíme najít nového kandidáta a připravit kampaň, kde bychom zamaskovali, co všechno se nepovedlo,“ prozradil člen Babišova týmu.

Bez ohledu na to, co kdo brzdil, jak říká Adriana Krnáčová, seznam toho, co se nepovedlo, je dlouhý. Nejprve pár čísel.

Nejsou byty

Praze chybí nové byty, což samozřejmě zvyšuje jejich ceny a snižuje mladým párům šanci na vlastní bydlení, ale i rozumný podnájem. Za poslední tři roky se počet chybějících bytů podle prosincové analýzy společnosti Deloitte ztrojnásobil na 22 tisíc.

Praha potřebuje podle strategického plánu ročně zhruba šest tisíc nových bytů, je jich ale jen lehce přes tři tisíce. Za poslední dva roky tak nově prodávané byty podle developerů zdražily o dvacet tisíc korun na metr čtvereční.

A bude hůř.

„Pokud se nepřistoupí k rychlé nápravě, bude v dalších letech deficit bytů fatálně narůstat a spolu s tím poroste i jejich cena,“ komentoval to prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Na pomalé výstavbě se podepsaly nové stavební předpisy. A také ochromení Institutu plánování a rozvoje (IPR), které jde rovněž za vládní koalicí. Institut přitom připravoval metropolitní plán, který měl usnadnit právě výstavbu ve městě. Krize na IPR odstartovala po odvolání ředitele Petra Hlaváčka, který se vzepřel vedení města. „Metropolitní plán patří k nejvýznamnějším dokumentům pražské vlády a asi měli pocit, že jim nevycházíme dost vstříc,“ komentoval to později v profilovém rozhovoru pro Neovlivní.cz Hlaváček.

Opoziční zastupitel Novotný přidává ještě jedno podstatné vysvětlení. „Kdokoli chce v Praze stavět, vzepne se proti němu občanská iniciativa, která řekne ne. Stavte kdekoli jinde, ale tady ne. Sepíše k tomu petici, ta to zablokuje a koalice má tendenci tomu vyhovět, protože to je mediálně zajímavé,“ dodává Novotný.

S tím částečně souhlasí i primátorka Krnáčová, odpovědnost ale přehazuje na své koaliční partnery: „V koalici máme strany, které rozvoj města nechtějí. Raději se budou stavět cyklostezky místo povolování bytové výstavby.“

Tím, kdo nejčastěji blokoval stavby, byli zástupci Trojkoalice. Nejsilnější vládnoucí strana se s tím ale nedokázala nijak vyrovnat. Největšího kverulanta – Matěje Stropnického – sice ANO dotlačilo k odchodu, fakticky se ale na situaci nic nezměnilo.

A Praha tak v posledních čtyřech letech v podstatě přestala stavět. Nejen byty. Zastavily se obecně velké investice.

Investice se zastavily

Jasně to ukazuje pohled na rozpočet města. Na účtech města každým rokem zbydou miliardy, které politici neumí utratit. V roce 2015 jich bylo dokonce dvanáct. V rozpočtu pro letošní rok je sice uvedeno, že na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, ale pět miliard z toho jsou převody z roku 2017, kdy vedení města nedokázalo proinvestovat třetinu schválených kapitálových výdajů.

„Koalice není schopná investovat, projekty nejsou dostatečně připravené. Za poslední tři roky vedení města neproinvestovalo vždy zhruba třetinu schváleného rozpočtu. Extrémní byl rok 2016, kdy byl schválen rozpočet na investice 18 miliard a jen sedm z toho bylo proinvestováno. Alespoň jsme předčasně splatili dluh ve výši 8 miliard…,“ ironicky připomíná zastupitel za Piráty Adam Zábranský.

Neschopnost investovat v praxi znamená, že dodnes není hotový okruh Prahy, klíčové dopravní tepny jako Libeňský a Hlávkův most jsou na spadnutí, trasa metra D se oproti původním plánům z roku 2015 stále nezačala stavět a ucpané Vítězné náměstí je po otevření tunelu Blanka ucpané ještě víc. Obchvat totiž stále není.

Výmluvný je přitom pohled na webové stránky magistrátního odboru strategických investic. Na úřední desce aktuálně najdete sedm chystaných projektů, přičemž převažují přestavby základních škol.

Primátorka tvrdí, že chyba není na straně této pražské vlády. „Praha investovala, ale ne do velkých projektů, protože ty jednoduše nebyly připravené. Bohužel i díky politickým sporům a ekonomické krizi Praha mezi lety 2010–14 přestala připravovat velké infrastrukturní projekty. Ty se nechystají 1–2 roky, to je otázka 6–7 let.“

Jenže úředníci magistrátu, kteří mají vize politiků přetavovat do reálných kontur, doplňují pod podmínkou anonymity ještě další argument. „My od nich žádné vize nedostáváme.“

Bez trafik to nepůjde

Kromě věcí, které Pražané i návštěvníci města pociťují na vlastní kůži, je třeba připomenout ještě samostatnou kapitolu s názvem politické trafiky. Hnutí ANO vstupovalo do politiky s tím, že mimo jiné ukončí praxi přidělování lukrativních míst v dozorčích radách a představenstvech městských a státních společností. Jeden ze sloganů v roce 2014 zněl: Zrušte trafiky, volte profíky.

Výsledek? Nezrušilo se nic. Naopak. Postup politiků ANO ukázal, že to v Praze bez politických trafik neumí.

Přitom právě kvůli trafikám rezignovala v roce 2015 šedá eminence a klíčová postava ANO v Praze Radmila Kleslová.

Pozici šéfky pražského ANO musela opustit poté, co deník Neovlivní.cz publikoval sérii odhalení o jejím statisícovém příjmu ze státních firem, politickém nátlaku na členy dozorčí rady ČEZ či prebendách, které jí plynou z firem vlastněných Prahou. Jen v Pražské teplárenské a PRE, tedy firmách, kde má město podíl, měla podle Pirátů smlouvy na 300 tisíc měsíčně.

Když to na Kleslovou prasklo, dal od ní navenek ruce pryč i Andrej Babiš a politička byla dotlačena k odchodu. Vypadalo to, že to ANO myslí s očistou městských firem od politiků vážně. Jenže sestřelením Kleslové to skončilo.

Klub ANO primátorku Adrianu Krnáčovou nikdy neposlouchal a hned několikrát se jí pokusil zbavit. Jejich loajalitu bylo třeba pojistit si jinak – trafikami. Tak třeba někdejší spojenec Kleslové a šéf zastupitelů za ANO Michal Hašek je dnes členem dozorčích rad tří městských společností: Pražská plynárenská, Pražská strojírna a Kolektory Praha. Piráti vypočítali jeho měsíční odměnu včetně tantiém na 170 tisíc korun.

Ondřej Prokop je členem hned tří městských firem, kde si měsíčně přijde na 40 tisíc korun hrubého. Jaroslav Štěpánek je ve třech firmách s odměnou 180 tisíc korun, včetně tantiém. A Jiří Špaňhel je ve vedení tří firem s měsíční odměnou 74 tisíc.

A stejně tak bylo třeba přenechat některá místa koaličním partnerům nebo těm, jejichž hlasy koalice potřebovala. Jako třeba bývalí zastupitelé za TOP 09 Tomáš Jílek a Monika Hášová, kteří dnes vesměs hlasují s koalicí. Jílek se stal šéfem městské akciovky TCP-Vinohrady, která se nově stará o veřejné osvětlení. Hášová pak dostala trafiku v dozorčí radě PRE s odměnou sto tisíc.

Jen připomínáme, že expremiér Petr Nečas dnes stojí před soudem kvůli podezření, že trafikami „uplatil“ tři poslance ODS, aby mu prošel daňový balíček.

Jako vyslovený výsměch už pak působil fakt, že hnutím ANO dosazený šéf dopravního podniku Martin Gillar si do firmy do oddělení auditu na podzim přivedl svoji přítelkyni – modelku Petru Hrůzkovou. To už bylo moc i na lidi z vedení ANO, kterým navíc začala lézt jistá emancipace Gillara na nervy, a šéf DPP dostal jasný pokyn: Hrůzková musí odejít.

Adriana Krnáčová je přes to všechno přesvědčená, že problematiku trafik zvládla. „Myslím, že do značné míry ano, ale rezervy tam jsou stále. Až na výjimky dnes politici nesedí v představenstvech, ale jen v dozorčích radách, kde to má své opodstatnění, protože tam město musí hlídat své zájmy. Velký zlom ale přijde s holdingem městských firem, který chystáme. V praxi by to znamenalo, že bude jedna ‚nadfirma‘ – městský holding, kde město bude mít své zástupce, a díky tomu už nebude mít potřebu mít své lidi v dalších společnostech.“

 A co kmotři? A co Hlína?

Na akceschopnosti vládní koalice se podle všech zainteresovaných podepsala ještě jedna věc. Už předchůdci Krnáčové Bohuslav Svoboda a Tomáš Hudeček začali čistit město od vlivu kmotrů typu Romana Janouška či Ivo Rittiga. A pokračovala v tom i nová koalice. Jenže to s sebou přineslo i velké personální změny přímo na magistrátu, kdy museli odejít lidé spojení s minulou érou.

Už před příchodem Krnáčové odešli šéf odboru městského investora Jiří Toman či zástupce ředitele magistrátu Peter Ďurica. A lidé na ně navázaní. Jediný, koho si nechali jak Svoboda, tak Hudeček, byl ředitel odboru majetku Radek Svoboda. Po velké výměně úředníků na magistrátu zůstal jedním z mála, kdo své práci bezvýhradně rozuměl. I toho ale nakonec Adriana Krnáčová vyhodila, pro ztrátu důvěry.

Výsledkem je, že současní zaměstnanci magistrátu se podle zjištění Neovlivní.cz bojí cokoli rozhodovat, cokoli podepisovat. A hlavně: řada z nich se nenaučila, jak řešit veřejné zakázky.

Ze všech těchto důvodů se tak stalo docela častým jevem, že město vypíše zakázku, čeká na reakci a pak ji zruší nebo stáhne z programu. To byl třeba loňský případ téměř stomilionového tendru na rozvoj městské radiové sítě, přes kterou komunikují strážníci a záchranáři. Magistrát nevypsal otevřenou soutěž, ale chtěl zakázku svěřit takzvaně z ruky firmě KonekTel. Když opozice spustila povyk, že konkurence nabízí několikanásobně nižší cenu, radnice zakázku prostě bez dalšího stáhla z programu zasedání rady.

Uvolněná místa po Romanu Janouškovi, kterého vyřadila z „provozu“ jeho nehoda, a Ivo Rittigovi, kterého zaměstnávají obvinění a související válka s vrchním státním zastupitelstvím kvůli dopravnímu podniku, ale nezůstala prázdná.

Za ANO se hlavní novou postavou v zákulisí stal přerovský právník Květoslav Hlína. Spojenec Jaroslava Faltýnka, kterého Andrej Babiš pověřil dohledem nad Krnáčovou a Prahou. Hlína v minulosti pracoval coby právník pro firmy z Babišova holdingu, pak přišel do Prahy na ministerstvo dopravy ovládané hnutím ANO, kde jeho kancelář získala lukrativní kontrakty.

A když pak Faltýnek dostal na starost Prahu, rozjel se v hlavním městě i Hlína. A to až tak, že to začalo vadit samotnému Babišovi. Hlína začal pracovat pro dopravní podnik, pro městské části ovládané hnutím ANO a hlavně – podle svědků – chodil a vyprávěl, jaké má politické krytí.

„Už jim asi došlo, co to může způsobit a jak to vypadá. Takže už loni, když si primátorka pozvala Faltýnka a pražské šéfy ČSSD Dolínka a Pocheho, aby se ujistila, že ji sociální demokracie neodvolá, přišla řeč i na Hlínu. Faltýnek s Krnáčovou se snažili přesvědčovat, ať Hlínu nebereme vážně, že se ho sami snaží vytěsnit,“ popsal schůzku zdroj, který je o ní detailně informovaný.

Bez ohledu na to, jestli byl distanc hraný, nebo skutečný, opozice nevynechá příležitost, jak Květoslava Hlínu politikům ANO připomenout. „Oni mohli dál pokračovat, přišli do značné míry do vyčištěného prostředí, ale vytvořili svoji strukturu. Hlína a spol. prostě na sebe stáhli jiné silovo-mocensko-byznysové struktury,“ dodává zastupitel za TOP 09 Novotný.

Všichni proti Krndě. A aktivistům

Všech výše popsaných chyb vládní koalice se už brzy v kampani před podzimními komunálními volbami pokusí využít opozice. Hlavním terčem ale nebude koalice jako taková, ale jen ANO a část Trojkoalice. A není vyloučeno, že se proti nim spojí všechny demokratické strany, jako je ODS, TOP 09 i ČSSD.

„Myslím, že všichni z těch tradičních stran budou v kampani brojit proti aktivismu. Řešil se tím do značné míry problém Janouškovy a Bémovy éry, že byla poptávka po něčem jiném. Ale teď je čas říct: Vraťme do měst politiku a přestaňme se přivazovat k bagrům,“ říká vlivný sociální demokrat Miroslav Poche.

A souhlasí s tím i Novotný z TOP 09. „V zásadě si myslím, že to tak je – volby budou o aktivismu. Tradiční strany byly vnímané jako zkostnatělé a pomalé, ztratily své dobré jméno, pokud ho tedy někdy měly. A veřejné mínění se přiklánělo k netradičním formám a hnutí. Teď ale vidí i druhou stranu mince. Že se ty spolky rozmohly natolik, že jsou schopny zablokovat kdeco.“

 

Článek je součástí projektu, v němž redakce Neovlivní.cz mapuje kauzy s politickým přesahem. Partnerem projektu je Nadační fond proti korupci. O spolupráci si více můžete přečíst zde ».