Lukáš Wagenknecht: Brusel a dotace pro Agrofert? Tady jsou možné scénáře

Andrej Babiš a střet zájmů. Spojení, které už většinu unavuje a v zásadě nezajímá. Jenže mělo by. Jak vyplývá z rozhovoru s naším bývalým kolegou, auditorem a dnešním senátorem Lukášem Wagenknechtem, v tomto příběhu jde o peníze nás všech. A když to dopadne špatně, přijdeme o miliardy na školy, hřiště či pro zemědělce. Kvůli českému premiérovi.

Nejprve základní přehled faktů: právníci Evropské komise dospěli loni v listopadu k závěru, že český premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, protože dál ovládá holding Agrofert. Jeho svěřenský fond, kam firmu kvůli zákonu o střetu zájmů vložil, nedává podle právníků záruku, že politik chod Agrofertu nijak neovlivňuje. Unii to zajímá právě proto, že je Agrofert tuzemským rekordmanem v čerpání dotací.

Komise následně do České republiky vyslala auditory, kteří tu od ledna mapovali nejen dotace pro Agrofert za poslední roky, ale i ty z hlubší minulosti. A Česká republika současně dostala varování, že dotace pro holding, které jdou nejprve z národního rozpočtu, následně unie do vyřešení problému neproplatí.

Jak už jsme informovali, auditoři už svou práci skončili. Už příští týden by o dílčích závěrech mohl v Brusellu informovat komisař Günther Oettinger.

Jenže se blíží volby do Evropského parlamentu. Stihne komise vyřešit případ do letošního května? A co se stane, když české trestní řízení premiérovy dotační kauzy Čapí hnízdo dopadne jinak než to unijní, které vedl Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF a jasně konstatoval podvod?

Andrej Babiš jakýkoli střet zájmů striktně odmítá a aktivity Bruselu označuje za kampaň.

Pro dokreslení ještě pár čísel: Společnosti, které jsou součástí skupiny Agrofert, obdržely za rok 2013 na dotacích 42 milionů eur, v roce 2017 to bylo už 82 milionů eur (tedy přes 2 miliardy korun). A sám Andrej Babiš získal v prvních šesti měsících roku 2018 z holdingu Agrofert prostřednictvím svěřenského fondu příjmy ve výši 3,5 milionu eur.

„Svým rozsahem a dopadem to je skutečně výjimečný případ. A je jasné, že mezinárodní politické zájmy v něm hrají zásadní roli,“ upozorňuje Lukáš Wagenknecht, který se v minulosti coby auditor podílel například na rozkrytí podvodů s dotacemi v kauze ROP Severozápad. Do Senátu se dostal jako nezávislý na kandidátce Pirátů.

Neo: Právní servis Evropské komise vydal své stanovisko k případu českého premiéra už začátkem listopadu. Právníci jednoznačně konstatovali, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Následně to začala řešit komise a případ se vleče už přes čtvrt roku. Proč to tak je? Je to standardní postup jako v jiných kauzách?

Tenhle případ je skutečně precedentní. Přece jen v něm jde Evropská komise proti zájmům premiéra jedné z členských zemí. Z dosavadních kroků je však bohužel zřejmé, že komise nepostupuje zcela standardně. A to ve smyslu, že holding ze svěřenského fondu českého premiéra šetří. Zkrátka postupuje politicky, a nikoli formálně. Kdyby postupovala zcela formálně, jak podle předpisů má, nejprve by rozhodla o pozastavení proplácení peněz holdingu Agrofert a pak řešila nápravná opatření. A to se podle mých informací zatím nestalo.

Neo: No, musím se přiznat, že na mě to ale nedělá navenek dojem, že by tu kauzu chtěli zamést pod koberec. Vyjádření parlamentu o tom, že platby pro Agrofert nebudou proplacené, považuji za dost silné.

Možná, ale parlament není komise. Evropská komise má postupovat podle toho, co jí uloží Evropský parlament. A jeho závěr byl, že se mají fondy pro Agrofert pozastavit. To se nestalo. Takže na národní úrovni se podle dostupných informací dál peníze holdingu vyplácí a jen se to neposílá Bruselu k proplacení. Jde to tedy všechno z našeho rozpočtu. U kauz, které jsem v minulosti auditoval a v nichž se prokázal střet zájmů, se peníze automaticky stoply a nediskutovalo se o tom. A je jasné, že v tomto případě hraje roli politika.

Neo: V květnu budou volby do Evropského parlamentu, nové obsazení může mít na případ střetu zájmů českého premiéra jiný pohled. Stihne to vyřešit ještě současný parlament?

Komisař Günther Oettinger, který má případ na starost, slíbil, že se to stihne projednat minimálně na posledním zasedání současného parlamentu. Ale riziko, že se to nestihne, tu samozřejmě je. Ukazuje se také, že Brusel loni v létě zpřísnil pravidla pro politiky ohledně střetu zájmů, ale současně si nepřipravil jednoznačný výklad, jak v konkrétních případech postupovat. U Agrofertu například dodnes nevíme, jak jsou vyřešeny dotace, které holding čerpal už po zpřísnění pravidel. Správně by měly být vráceny, ale to se zatím nestalo. Jen za loňských prvních deset měsíců přitom bylo holdingu vyplaceno 82 milionů eur z unijních peněz.

Neo: Co se týče střetu zájmů, máme tu i lednové rozhodnutí černošického úřadu, kam směřovala stížnost Transparency International ohledně podezření, že premiér porušuje zákon, když dál ovládá média, která před lety koupil. Jakou roli verdikt z Černošic v celkovém posuzování případu hraje?

Je to vlastně první správní rozhodnutí v celé této věci. Černošický úřad potvrdil jeho střet zájmů. On sám říká, že s verdiktem nesouhlasí a bude se stále odvolávat. Je ale jisté, že unijní auditoři s tímto rozhodnutím zcela jistě budou pracovat. Protože pokud padlo rozhodnutí, že je ve střetu zájmů ohledně médií, bylo by divné, kdyby v něm nebyl i ohledně veřejných zakázek a dotací. Princip ovládání je totiž ve všech těchto třech oblastech stejný: premiér sice vložil holding do svěřenského fondu, dál jej ale ovládá.

Neo: Verdikt z Černošic ale není pravomocný, úřad Středočeského kraje, kde je hejtmankou Babišova stranická kolegyně Jaroslava Pokorná Jermanová, mu jej jako odvolací orgán vrátil zpět. Jaká existuje záruka, že ve finále rozhodne nestranně?

Rozhodování středočeského úřadu už je střet zájmů na druhou, záruka samozřejmě není žádná. Ale spoléhal bych na to, že ten dokument musí ve finále podepsat nějaký konkrétní úředník. Nikoli politik, ale úředník. A ten nese odpovědnost a moc dobře ví, že se poměry mohou jednou změnit a někdo se může zeptat, proč rozhodl, jak rozhodl.

Už jednou se v případě Čapího hnízda, kdy středočeský úřad po zjištění OLAF vyzval holding k vrácení dotace, ostatně stalo, že úředník rozhodl bez ohledu na názor stranické kolegyně pana premiéra. Prostě proto, že za to může být do budoucna právě on popotahovaný. Jeho můžou zavřít.

Neo: Když už jsme u toho Čapího hnízda. OLAF dospěl k závěru, že v souvislosti s dotací pro Čapí hnízdo byl spáchaný podvod, a dotace se musela vracet. Psali jsme o tlacích na komisaře Pavla Nevtípila, který chce poslat kauzu před soud, ale reálně hrozí, že ho nadřízení nenechají případ dodělat. A dostane ho na stůl třeba někdo s jiným právním názorem nebo případ shodí žalobce. Prošel by takový postup v očích Bruselu?

Pokud by ten případ komisaři Nevtípilovi sebrali, mohlo by to mít přesah na evropskou rovinu. Komisaře Nevtípila – z popudu jeho nových nadřízených dosazených už za vlády Andreje Babiše – vyšetřuje GIBS, jejíhož ředitele jmenovala opět vláda Andreje Babiše. Takže by to byl zásah do vyšetřování po personální linii a posunulo by se to do roviny zásahu do fungování právního státu. Evropský parlament by takovou situaci zcela jistě řešil a otázka je, jaké by to mělo dopady na dotace.

Neo: Takže z toho usuzuji, že by nemělo být tak snadné případ ovlivnit.

To nevím, ale určitě by to na evropské úrovni tak snadno neprošlo. Jak znám mechanismy z jiných kauz, Brusel by zcela jistě řekl, že se Česká republika nedokáže na národní úrovni vypořádat s dotačním podvodem. Z unijního pohledu by to znamenalo, že střet zájmů přerůstá až do úrovně trestního řízení.

Neo: Andrej Babiš tvrdí, že v žádném střetu zájmů není, a právníky Evropské komise označil za součást kampaně proti jeho osobě. Pokud bychom připustili variantu, že si jeho vláda z Bruselu nic dělat nebude a odmítne střet zájmů premiéra vyřešit, co se stane?

V takovém případě se nebudeme bavit jen o zastavení dotací pro holding Agrofert. Z jiných podobných případů lze vyvodit, že v tu chvíli přijde o veškeré dotace celá Česká republika. A to už se bavíme o miliardách na školky, silnice a další obecně prospěšné stavby.