© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Nechápu, co je na tom špatně. Taková je hlavní argumentace Zemanova poradce Martina Nejedlého ohledně lobbingu kancléře Vratislava Mynáře za neznámou českou firmu, za kterou se přimluvil v zakázce na výstavbu elektrárny v Kyrgyzstánu. Nejedlý poskytl obsáhlý rozhovor tištěnému magazínu Neovlivní.cz, vzhledem k aktuálnímu vývoji odemykáme pasáž právě o firmě Liglass Trading.
Neo: Během prázdnin se prezidentská kancelář díky angažmá kancléře Vratislava Mynáře zamotala do kauzy výstavby hydroelektrárny v Kyrgyzstánu. Mynář vahou svého úřadu zaštítil důvěryhodnost firmy Liglass Trading u tamních úřadů. Víte, čí jsou peníze, které stojí za firmou Liglass Trading?
Nevím. Můžu mít dotaz já na vás? Kolik tahle kauza stála daňového poplatníka?
Neo: Ale my se nebavíme o penězích, ale pověsti České republiky. Bavíme se o té větvi příběhu, v níž prezidentův kancléř za nevyjasněných okolností vystavil dobrozdání firmě, která uváděla na firemních stránkách vymyšlené reference, nikdy takový projekt nedělala a nechce říct, kdo jej bude financovat.
Ale pověst České republiky nebyla ničím pošramocena. Pokud by firma Liglass Trading nesplnila své závazky, byl by to reputační problém, ale není jediný důvod si to teď myslet. Proč se nesoustředíte se stejnou vehemencí na jiný zahraniční projekt, který stál nás všechny tři miliardy?
Neo: Mluvíte o nedokončené výstavbě elektrárny Poljarnaja, za kterou Česká republika poskytla záruky. Ale i tento případ jsme popsali. Popisujeme zkrátka ty případy, o kterých víme. A snažíme se vypátrat ty, o kterých ještě nevíme, abychom je popsali.
Dobře, můj pohled: ocitli jsme se v situaci, kdy to při vší úctě ke kancléři Mynářovi vypadá, že kancléř Mynář řídí Kyrgyzstán.
Neo: Mynářův dopis měl přece velkou váhu ve chvíli, kdy kyrgyzští diplomaté před spoluprací s firmou Liglass Trading varovali. V tu chvíli mohla firma vytáhnout kancléřův dopis a zaštítit se jím.
Rozumím, proč kladete tento dotaz. Ale říkám: kdyby to bylo tak, že tento Hrad řídí jakoukoli republiku, tak bychom celou záležitost museli brát tak, že jsme mocenské centrum celého světa. Od kyrgyzského prezidenta jsem opakovaně v Astaně při bilaterálním jednání slyšel, že všechny soutěže probíhají otevřeně. Že se snaží, aby byly zcela transparentní právě proto, aby nikdy nemohly být napadnuty. To, že tam je nějaká opozice, která celý ten proces zpochybňuje, je jasné. To je tak všude. Ale ta firma musela splnit podmínky, někdo ji vybral, kdo si to musel obhájit z ekonomického i bezpečnostního hlediska. A my Češi, ačkoli nás to nestojí ani korunu – není tam EGAP ani exportní banka –, řešíme, v jakém kreditu by se ocitla Česká republika, kdyby náhodou Liglass nesplnil své sliby.
Neo: To se pletete. My přece neřešíme, koho si vybrala kyrgyzská administrativa a jak. Řešíme, proč prezidentův kancléř napsal dopis, aniž k tomu měl písemné podklady, a vystavil dobrozdání o důvěryhodnosti firmy, o které nic nevěděl.
Bylo to tak, že kancléř prezidenta byl v nějaké době osloven nějakým státním úředníkem, abychom navštívili Kyrgyzstán. Kancléř odpověděl: ano, ale my nemůžeme z pana prezidenta dělat někoho, kdo jen tak jezdí na návštěvy, pan prezident vždy lpí na tom, aby to bylo spojeno s ekonomickou spoluprací mezi zeměmi, máte něco takového nebo ne? Ejhle, během krátké doby se objevuje, že česká firma je v Kyrgyzstánu ve výběrovém řízení, kde bychom mohli říct, že by získala podporu. Co je na tom špatně.
Neo: No, tak třeba to, že…
Promiňte, můžu mít…
Neo: Já vám to jenom dopovím, co jsem zjistila ohledně toho kancléřova doporučení. Není žádný písemný záznam na Hradě, že by mu MPO tu firmu skutečně doporučilo. Kancléř podle mých informací zašel před rokem na MPO za náměstkem Vladimírem Bärtlem, domluvili se, že ten vystaví dopis pro Liglass, a z něj pak čerpal kancléř při psaní dopisu. Nevěděl to ani ministr, nebyla o tom žádná porada na MPO, žádný záznam, jak je obvyklé.
Vy v tom prostředí přece žijete jako já. Když teď firma Liglass splní všechny podmínky, předloží financování a všechno zdárně klapne, bude bouchat šampaňské a všichni budou stát ve frontě a říkat: my jsme to také doporučovali. Když se teď do Vráti střílí ostrýma, všichni jsou zalezlí a nikdo se k Liglassu nehlásí.
Neo: Ale vždyť to podle mých informací nevěděl ani Mládek coby tehdejší ministr průmyslu.
Já nechci spekulovat o panu Mládkovi. Opakuji, zatím z termínů, které se Liglass zavázal splnit, nevyplývá žádná situace, kdy by kyrgyzská strana křičela mayday.
Neo: Kdy jste se o snaze Liglass Trading získat v Kyrgyzstánu zakázku dozvěděl?
V průběhu nějaké diskuse při přípravě našich cest do zahraničí. A jsem dodnes rád. Pana Mynáře jsem nikam neposílal, stejně jako on nikam neposílá mě. Čímž nechci říct, že to byla nějaká jeho sólo akce. To má přece v popisu práce, takových žádostí o podporu nejsou jednotky, je jich víc. Podepisoval jich více, je to standardní postup.
Neo: Jaké byly ty další žádosti, které kancléř podobným způsobem zúřadoval?
Nemohu mluvit za kancelář prezidenta, nejsem její součástí. Nejsem pracovníkem kanceláře prezidenta. Mohu jen vyloučit účelovost jeho jednání.
Neo: Ale když říkáte, že tohle nebyla jediná žádost, tak o těch ostatních asi víte, ne?
Byly to jednotky, není to jediný dopis v rámci podpory exportního průmyslu a bylo to dobře. Promiňte mi, ale nechci teď říkat konkrétní jména, nepřísluší mi to.
Dělá Martin Nejedlý byznys na prezidentovu hlavu, jak říká Andrej Babiš? Co říkala Ivana Zemanová na nápad, že se stane šéfkou týmu za znovuzvolení Miloše Zemana? A proč měl dostat premiér Sobotka na Hradě výchovný pohlavek? Rozhovor s prezidentovým poradcem najdete v tištěném magazínu Neovlivní.cz.
