Nejznámější český whistleblower ve službách ministerstva financí

Whistleblower. Doslova ten, kdo “zapíská na píšťalku”. Přídomek, který se už roky ke jménu kariérního úředníka Ondřeje Závodského připojuje tak nějak automaticky. Byl tím, kdo před lety systematicky upozorňoval na podezřelé smlouvy, které mu na ministerstvu vnitra prošly rukama. Marně. Informoval o nich svého ministra, tehdy Radka Johna. Marně. Šel na policii.  Marně. Začaly mu chodit výhrůžky. V práci ho sesadili. Pomohla až medializace případu Závodský. Získal Cenu za odvahu, nabídky z politiky, dnes je náměstkem na ministerstvu financí. Ale – píská ještě na píšťalku?

Svého času plnilo jméno Ondřeje Závodského stránky novin. Psal se rok 2010 a ze všech úhlů se přetřásaly podivné kontrakty, na které jako šéf právního úseku organizace Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra upozornil, i neochota oficiálních míst se podněty zabývat.

Ondřej Závodský během rozhovoru pro Neovlivní.cz. Foto: David Binar, Neo

Ondřej Závodský během rozhovoru pro Neovlivní.cz. Foto: David Binar, Neo

Znovu získal plnou pozornost médií o tři roky později, když se v Praze ucházel o poslanecký mandát jako nezávislý na soupisce KDU-ČSL. Kandidoval sice na nevolitelném místě, ale díky preferenčním hlasům “vyskákal” až na druhé místo – což mimochodem nepomohlo, protože lidovci v hlavním městě získali jediný mandát. Svého muže ale doporučili koaličnímu partnerovi, šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, na ministerstvo financí. A ten jej v únoru 2014 jmenoval svým náměstkem, který má na starosti majetek státu a boj s hazardem. “Dosazování stranických náměstků považuji za blbou tradici. Ale pan Bělobrádek mi nabídl na ministerstvo člověka, který má velice dobrou reputaci ve společnosti. Jeho reference jsou velice dobré,” komentoval to tehdy Babiš. A tuzemskému tisku vévodily titulky: “Nevidomý právník má krotit hazard”.

Ondřej Závodský má vrozenou poruchu zraku, která se v průběhu let zhoršovala. Dnes prakticky nevidí.

I o tom, jak se musel vyrovnat se ztrátou jednoho ze smyslů, otevřeně hovořil v rozhovoru, který redakci Neovlivní.cz poskytl. Sám během interview několikrát zmínil, že by nerad zněl jako klasický úředník a schovával se za plytká vyjádření. Odpovídal otevřeně, nekličkoval, popisoval, co ho na fungování státu štve. A proč je pro něj Andrej Babiš skvělým šéfem.

Neo: Povězte: proslavil jste se jako whistleblower. Má vaše kauza z ministerstva vnitra ještě dnes nějaké dozvuky?

V zásadě se to vyřešilo. Šlo o to, že na právní oddělení, které jsem v tu dobu řídil, chodily věci, které od nás dílem nebyly schváleny, dílem byly naše připomínky ignorovány. Šlo o nejrůznější obchodní vztahy jedné příspěvkové organizace v resortu vnitra. Já jsem byl sesazen, kolega, který mi pomáhal, vyhozen.

Na přelomu let 2010/2011 naše obvinění potvrdily kontrolní orgány. Moje pracovněprávní záležitosti byly narovnány. A kolega, který byl vyhozen, se v pracovněprávním případě u soudu vyrovnal.

Co se týče pachatelů té trestné činnosti, tehdejšího ředitele a náměstka, tak – byť velmi slabě a řekl bych ne úplně komplexně – byli potrestáni.

Svým způsobem tu záležitost můžu považovat za ukončenou, v zásadě pozitivně. Byť si samozřejmě myslím, že v otázce vymahatelnosti práva tam určité rezervy byly.

Neo: Narážíte na amnestii exprezidenta Klause? Jak jste ji vnímal?

Vzhledem k tomu, že se dotkla jednoho z těch dvou stěžejních zlojedů – řečeno terminologií pana Janečka – na ministerstvu vnitra, tak velmi negativně.

Neo: Už jste na ministerstvu financí narazil na kauzy, u kterých by to bylo na „zapískání“? Jsou případy, o kterých dnes víte, byť třeba nejsou veřejně známé?

Je jich celá řada. Na úřadě mám ve své gesci čtyři agendy: náhradovou agendu ve starých restitučních sporech, staré ekologické zátěže vzniklé před privatizací a jejich odstraňování, majetek státu a regulaci hazardu. A myslím si, že ve všech oblastech je poměrně dost zajímavých kauz.

Neo: Když je takových případů více, znamená to, že se situace zlepšuje, protože lidé přestávají mít strach trestnou činnost nahlásit?

Na to se mi složitě odpovídá, protože záleží na mnoha věcech. Zda lidé najdou odvahu se nějakým způsobem vzepřít nastavenému systému a ne ho svým aktivním nebo pasivním přístupem tolerovat. Záleží na vymahatelnosti práva. Jestliže někdo něco oznámí a systému se vzepře, zda je systém schopen mu pomoct, ochránit ho a podpořit ho v jeho snažení. A samozřejmě záleží na tom, jestli ten pozitivní příklad – věřme, že pozitivní -, je nějakým způsobem na veřejnosti prezentovaný.

Neo: Takže aspekt veřejnosti je klíčový?

Jestliže chceme, aby se whistlebloweři množili, tak aniž by byly známy pozitivní příklady, kde se někdo vzepřel a podařilo se mu nastavený systém změnit, tak se příliš množit nebudou.

O perverzitě 

Neo: Máte na starosti dohled nad movitým a nemovitým majetkem státu. Což je oblast, u které panuje obecné přesvědčení, že státní majetek se zkrátka rozkrádá. Změnilo se za ty dva a půl roku, co jste ve funkci, něco?

Tím nejzásadnějším je změna zákona, určená od března letošního roku, která přinesla několik novinek. Jednak – regulace státního majetku se sladila s občanským zákoníkem, na což jsme tady dva a čtvrt roku čekali. Je tady snaha koncentrovat vybraný nemovitý státní majetek na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Je tady snaha lépe evidovat administrativní majetek tak, aby kdokoliv mohl přicházet návrhy, jak majetek státu lépe, efektivněji využívat.

Popíšu to na příkladu okresního města. Tam sedí dvacet státních institucí, které vlastní třeba patnáct budov. Přitom by se v drtivé většině případů daly instituce zredukovat na jediné místo. Třeba nákupem lepší budovy, nebo výstavbou, která by se zaplatila z prodeje existujících budov.

Ondřej Závodský

Ondřej Závodský během rozhovoru pro Neovlivní.cz. Foto: David Binar, Neo
• JUDr. Ondřej Závodský, Ph. D. se narodil v listopadu 1979 v Praze. Maturoval na obchodní akademii a poté studoval na pražské právnické fakultě. Disertační práci psal na téma Význam zásady veřejnosti v trestním procesu.
• Pracoval jako novinář, nejprve externě psal pro České slovo a Zemské noviny, později byl zaměstnán ve vydavatelství Vltava-Labe-Press. Jeho texty vycházely např. ve Večerníku Praha.
• V roce 2003 nastoupil do Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra. Nejprve byl referentem právního úseku, pak šéfem. Poté, co začal upozorňovat na nepravosti, se z něj stal znovu referent. A pak byl rehabilitován a znovu šéfem. Od roku 2014 je náměstkem ministra financí.
• V roce 2011 získal od Nadačního fondu proti korupci Cenu za odvahu.
• Spolupracuje se sdružením Oživení, kde se podílel na projektech v oblasti boje proti korupci. A se sdružením Okamžik, pro které zpracovával stanoviska k sociálně-právním otázkám zdravotně postižených.

Určitě jsme mílovými kroky vykročili správným směrem, nicméně jsou tady desítky historických věcí, které v mnoha případech trvají desítky let. Je to třeba narovnání nároků s nemovitým majetkem se Slovenskou republikou. Ve velkém množství resortů – zejména v zemědělství, nebo u ministerstva průmyslu a obchodu – existují desítky likvidovaných státních podniků. Majetek je tam naprosto mrtvý, je nutno převést ho na Úřad pro zastupování a za likvidační obolus finančního rázu buď převést na privatizační účet, nebo do státního rozpočtu.

Takových věcí, které nevyžadují zákon, ale vyžadují opravdu jenom zrychlenou manažerskou činnost, je tady obrovské množství a je tady na desítky let co dělat.

Neo: A jak vám se pracuje tady v budově v Letenské ulici, kde se nachází ministerstvo financí?

Možná neznáte do detailu rozsah perverzity dislokací ministerstva financí. Ministerstvo sedí v zásadě v šesti budovách rozstrkaných po širším centru Prahy. Celý systém je kvůli tomu velmi obtížně řiditelný. Já mám odbor hazardu v Legerově ulici. Část týmu mám ale tady v Letenské, kde sídlí odbor ekologických sanací, dva zbývající odbory mám na Palmovce. Takže to celé je opravdu špatně.

Výhledově se to musí zjednodušit. Řešením by byla výstavba nějaké budovy, která by zahrnovala jak ministerstvo financí, tak Úřad pro zastupování státu, Generální ředitelství cel a Generální ředitelství finanční správy. Ale to je maličko problém. Stát se řídí tím, co je od voleb do voleb, a chybí tady ta dlouhodobá vize, kterou se tady zejména v hospodaření se státním majetkem snažíme svým způsobem naplánovat.

Ale je to obecný problém – politická reprezentace se hned poté, co přejdou jedny volby, připravuje na druhé – ať už jsou za čtyři roky, nebo třeba za rok. Chybí dělání nepopulárních kroků, země proto silně zaostává.

Neo: Silně zaostává? Taková slova z úst vysoce postaveného úředníka člověk často neslýchá.

Já se snažím nehovořit jako úředník. Naše země podle mého názoru čeká na naprosto zásadní reformy všeho možného.

Mým oblíbeným tématem je provázanost různých negativních vlivů mířících na sociálně slabé. Když přijdu ke své aktuální funkci, tak mám na ministerstvu financí na starosti hazard. Ale na lidi samozřejmě velmi podobně působí nejrůznější další návykové látky, závislosti. A působí i sociální likvidace, přes exekuce, insolvence a další věci. Jsem v komisi pro lepší fungování vězeňství u ministerstva spravedlnosti, a jestli se na to podíváme skutečně globálně, tak tady není žádná vládní koncepce, jak těmto na sebe navazujícím vlivům čelit.

Mám příklad vzdálenějších známých z chalupy. Pán hrál automaty, vinou toho neplatil výživné, byť byl zaměstnaný a poměrně dobře honorovaný. Výživné neplatil opakovaně, dostal podmínku, a neplatil dál. Byl odsouzený, seděl rok, aniž by fakticky vykonal nějakou – v trestněprávní terminologii – společensky škodlivou činnost tak, jak ji vnímáme. Nicméně vinou působení státu byl zavřený a vyšel z vězení bez práce. Stát ho v podstatě tímto způsobem zlikvidoval. Samozřejmě se do toho promítaly jeho záležitosti s dluhy.

Tím chci ale říct, že tady neexistuje opravdu promyšlená koncepce všech těch fenoménů, které jsem zčásti vyjmenoval. Stát prostě zaostává vinou toho, že tyto komplexy neřeší. Ve vězeňství se chystá strašnou spoustu věcí změnit, z ministerstva spravedlnosti jdou podněty na změnu insolvenčního řízení, aby zabránil ožebračování. Ale ty věci navzájem podle mého názoru nenavazují.

Neo: Asi nejste sám, kdo má pocit, že dlouhodobá řešení chybí a spousta věcí se řeší ad hoc, rychle, někdy se zdá, až účelově. Třeba reorganizace policie – co si o ní myslíte?

Nevím, jak moc si můžu jako státní zaměstnanec ve služebním poměru dovolit se k tomu vyjadřovat. Už jsem tady měl jednu stížnost od pana ministra Mládka, že se vyjadřuji k něčemu, k čemu se vyjadřovat nemám. Ale naprosto souhlasím s tím, že zmíněná koncepce budí zcela zřejmý dojem ad hoc řešení. Reorganizace u obou elitních útvarů neobsahuje kroky, které byly loni naplánované. Je zřejmé, že v tomto konkrétním případě vznikla nějaká poptávka po rychlé změně.

Pár čísel o hazardu

Ondřej Závodský a Chico, jeho vodící pes. Foto: Archiv OZ

Ondřej Závodský a jeho Chico, vodící pes. Foto: Archiv OZ

Neo: Česko bylo ještě donedávna zemí zaslíbenou pro hazardní průmysl. To se podle médií nástupem Andreje Babiše na ministerstvo financí začalo měnit. Jaká je podle vás dnešní situace?

Zase jsme v půlce něčeho, co bude trvat dalších pět let a věřme, že pak se věci opravdu změní výrazně.

Máme čísla z výběru loterijního odvodu za rok 2014 a za rok 2015, ze kterého plyne, že v loňském roce zůstalo v automatech a v dalších přístrojích hazardního rázu a v kamenných pobočkách o tři miliardy méně. Zároveň se na tom – řekněme měkkém – hazardu vybralo celkově o téměř půl miliardy více.

Je to tím, že ministerstvo financí před nástupem pana ministra a mě prostě ignorovalo nálezy Ústavního soudu a nerušilo videoloterijní terminály. My jsme se do toho pustili s obrovským úsilím. Nikdo si nedovede představit, co za tím je za obrovské množství práce těch pár lidí na odboru hazardu. A skutečně se podařilo dokončit správní řízení v desítkách tisících případů automatů. A vidíme ten odraz v proházených částkách už za minulý rok.

Ale samozřejmě – správní řízení pokračují i letos na základě nových vyhlášek. Do toho vstupuje takzvaná Volného novela, která od 1. ledna 2016 – což budou čísla za letošní rok – navyšuje loterijní odvod. To znamená, že tady budou k dispozici z hazardu o dvě miliardy navíc.

Přičemž nemáme jakékoliv známky toho, čím pan senátor Valenta a další strašili, že se nám něco přesune do ilegálního sektoru. Myslím, že v návaznosti na zvýšenou sazbu tam nezmizel jediný automat.

A do toho tady máme několik týdnů schválené tři zákony, které od 1. ledna příštího roku zahájí obrovskou vlnu změn. Naše představa je, aby se ze zhruba současných sedmi tisíc provozoven trh zmenšil na zhruba patnáct set. Bude to obrovská změna, je to v podstatě zmenšení na asi pětinu provozoven, ve kterých hazard zůstane. Mají zmizet automaty po hospodách a benzinových pumpách, což je to nejproblematičtější. Člověk, který zastaví s kamionem na povinnou dvanáctihodinovou nebo jakou přestávku, prostě nemá co dělat, chybí mu adrenalin a po ruce má takový přístroj. Takové problematické věci mají zmizet.

Zároveň přicházíme s tím, co má plně naběhnout s vybudováním informačního systému. Jsou to sebeomezující opatření a spousta dalších věcí, jako vyloučení ze hry na základě toho, že někdo je pobíratelem příspěvku v hmotné nouzi a tak dále.

Ministerstvo financí navýšilo rozpočet na prevenci hazardu v minulých letech na rok 2015 i 2016, a chceme v tom dále pokračovat. Ale bude samozřejmě záležet i na obcích. A bude záležet strašně moc na vymahatelnosti práva celní správou. Je klíčové, aby uměla potírat ilegální hazard, na jehož vznik bude obrovský tlak.

A lidé kroužkovali. Repro: Neo

Pamatujete? S tímto sloganem šli oba Závodští do svých jediných voleb. Repro: Neo

No a pak tady máme fenomén internetu, se kterým nový zákon počítá, který se nicméně reguluje podstatně hůř než to, co je na každém kroku zřejmé. Souvisí to i s tím tolik diskutovaným opatřením blokace internetu. A znovu zdůrazňuji, že jestliže chceme, aby celní správa zasáhla proti jakékoliv ilegální herně, tak stejně tak – pokud někdo bez povolení, bez regulace a bez respektování našich omezujících opatření a bez placení daní zapleveluje internet ze zahraničí – musíme mít nějaký nástroj, jak zasáhnout.

Neo: To je ten proslulý paragraf 82? Tedy ten o blokaci internetu?

Ano, ten téměř přešel do kramářských písní.

Neo: A vy si myslíte, že tento paragraf není zneužitelný?

Všechno je zneužitelné. Nicméně pokud bude v naší zemi existovat právo a bude fungovat jeho vymáhání, tak by zneužitelný být neměl. Je to v zákoně naprosto jasně pojmenovaný institut, zákonem ohraničený. Přesně říká, co správní orgán může dělat, a je samozřejmě přezkoumatelný soudem.

Jestliže tady někdo v budoucnu provede nějaký zlovolný zásah nerespektující zákon a nebudou tady existovat soudní instituce, které by to přezkoumaly, tak už je úplně jedno, co v zákoně bude.

O politice a Babišovi

Neo: Spolupracujete ještě s KDU-ČSL?

Volně s nimi spolupracuji a hlavně v mezích služebního zákona. Protože náměstek ministra, to je ze zákona apolitická funkce.

Neo: Nicméně zkušenosti s realpolitikou  máte. A to jak ze spolupráce s lidovci, tak z chodu úřadu, kde jistě musí být patrné politické vlivy. Změnil jste nějakým způsobem svůj pohled na politiku?

Možná, že když jsem některé věci viděl z vnějšku, působily na mě jinak. Řeknu to jinak: to, co jsme tušili, se ukázalo, že to tak bohužel je.

Neo: Jak se Vám spolupracuje s Andrejem Babišem?

Je to určitě nejzajímavější spolupráce v mém životě. Mimořádně zajímavý je způsob řízení. Dostal jsem za úkol udělat pořádek v hazardu, v majetku státu nebo ve starých ekologických zátěžích, nebo jejich sanací. A dostal jsem absolutně volné ruce. Nevím, jestli bych dostal takto široký mandát od někoho jiného. Díky tomu jsem měl možnost vybrat si sám lidi, vybrat si způsob realizace – teď nechci mluvit jak pak Šlachta – způsob řešení, najít obrysy legislativního řešení.

O takovéto spolupráci jsem dlouhá léta snil.

Ministerstvo to samozřejmě průběžně kontroluje, kontroluje to někdy velmi nečekaným způsobem. Ale manažerskou odpovědnost má kromě mě samozřejmě Andrej Babiš, takže kontrola je jeho plným právem. Je to strašně zajímavá věc a myslím si, že bez něho, nebo za málokoho v této zemi, bych měl možnosti věci změnit.

Jak pochopit slepotu

Neo: Dovolíte velmi osobní otázku? Dočetl jsem, že Vaše postižení zraku je genetické. Máte to už od narození, nebo se objevilo později, najednou?

Mám ho od narození po mámě jako vrozenou poruchu. Nicméně během dětství a dospívání se to zhoršilo na ten stav, který je v současné době.

Další rozhovory na Neovlivní:

» S Jarmilou Kratochvílovou o dřině, dopingu a rekordu, který způsobila křeč v noze
» S Petrem Sýkorou: O Dobrém andělovi a chuti pomáhat
» S Petrem Uhlem: Účtování s levicí a hledání pozitiv na Putinovi
» S klimatologem Alexanderem Ačem: O Evropě za 20 let
» S Milošem Rejchrtem: O chybné snaze sjednocovat i strachu z věčnosti

Neo: Takže jste jako dítě viděl, a pak se to začalo zhoršovat?

Přesně tak. Jakž takž jsem viděl až do toho současného stavu, kdy prakticky nevidím.

Neo: Jak jste se s tím smiřoval?

Samozřejmě blbě. Navíc – ta hlavní změna přišla v době dospívání, kdy se člověk snaží spoustu věcí na světě pochopit. A když se ještě má vyrovnávat s takovými věcmi, není to jednoduché. Stojíte před rozhodnutím, zda vůbec jste schopen se s tím nějak vyrovnat. A jestliže ano, zda budete schopen se celý život soustředit na jiné věci a ne na řešení něčeho, co už nikdo nevyřeší. Protože druhá možnost je, že se s tím prostě nesmíříte a celý život si nesete problémy s vlastním nevyřešeným psychickým komplexem.

Technicky se s tím vyrovnat není podle mého názoru až tak složité. Složité je opravdu to pochopit. Bez toho, bez psychického smíření, člověk donekonečna řeší něco, co nezmění, a pak v sobě nemá energii řešit ty technické potíže.

Neo: Myslíte si, že český stát dělá dost pro lidi s postižením?

Samozřejmě to sleduji v oblasti zrakově postižených a myslím si, že v tomto směru je Česká republika naopak na světovém vrcholu. Česká republika podle mého názoru lidi zdravotně postižené velmi dobře finančně zabezpečuje, a myslím si, že naopak by občas neškodilo, kdyby stát poněkud progresivněji píchl do některých osob, které se více zaobírají svým vlastním postižením, než aby chtěli pomáhat společnosti, která jim pomáhá.

Neo: Obecně by mne zajímal váš názor na roli neziskových organizací ve společnosti.

Neziskové organizace, nevládní organizace považuji za zásadní. Jsem příznivcem minimalistického státu, který by měl zasahovat a přerozdělovat jenom tolik, co mu náleží a neměl by zbytečně vlastnit věci, s kterými neumí uspokojivým způsobem hospodařit. Ale právě to, co by mělo být centrem, to, co by nás mělo vyplňovat, je nějaká činnost neodvislá od státu. Ať je to rodinný život, nebo je to život v institucích, které nemusí být na stát navázané.

Neo: Ptám se proto, že člověk poměrně často slýchá kritiku, že to jsou nikým nevolené vlivové organizace, že by stát nevládní organizace neměl podporovat a podobně. Téměř se zdá, že naše angažovanost by měla skončit u toho, že jednou za čtyři roky půjdeme volit.

Což je právě názor, který je mi do morku kostí odporný. Člověk není od toho, aby dělal obchodní vztah, konzumoval věci, konzumoval obsah na internetu, ve sdělovacích prostředcích, a jednou za čtyři roky se vyjádřil. Nejlépe se rozhodl mezi dvěma stranami nějaké Národní fronty…

Každý člověk by se měl vyjadřovat v co nejširší míře, a v co nejširší míře by se měl starat o to, co se okolo něj děje. Bylo by dobře, aby se lidi jednak sdružovali v nějakých zájmových spolcích, a až potom, aby se spolčovali proti tomu, co jim ve svém okolí, anebo celkově ve společnosti vadí.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít