Blíží se první promlčení Čapího hnízda

Úředníci středočeského dotačního úřadu již několik měsíců řeší, jestli budou nebo nebudou vymáhat poskytnutou dotaci prokázaného dotačního podvodu společnosti současného premiéra v demisi Andreje Babiše. Pokud úředníci nezahájí daňové řízení do letošního podzimu, uplyne první promlčecí lhůta pro získání 100 milionů korun. Jde o termín pro Evropskou komisi, která podle unijních předpisů může zasáhnout a požadovat vrácení nedovolené veřejné podpory maximálně do deseti let od jejího poskytnutí.

Proces vymáhání dotace na Babišův projekt Čapí hnízdo má na starost Úřad regionální rady. Jak jsme popsali minulý týden, postupuje velmi pomalu.  Informaci o tom, že je projekt z pohledu evropského práva podvodem, zpronevěrou a porušením předpisů dostali úředníci přímo od orgánů Evropské komise již před několika měsíci.

Na konci ledna na dotaz Neovlivní.cz ohledně vymáhání zástupci úřadu sdělili, že se rozhodují, zdali je možné a účelné daňové řízení zahájit a jestli nejprve nepožádají příjemce, aby peníze sám vrátil. Pro odpovědi na tyto otázky si úřad zadal externí právní analýzu. Právní služby budou podle informací z registru smluv dodávat advokátní kanceláře Holec, Zuska & Partneři a BRODEC & PARTNERS. Smlouva byla podepsána 15. 3. tohoto roku. Maximální možná hodnota plnění bude 968 tisíc korun včetně DPH. Podle sdělení ředitele úřadu Kamila Munii budou peníze na analýzu placeny z evropských prostředků.

Psali jsme:

» Babiše v kauze Čapí hnízdo potápí ztracené dokumenty
» Policie chce přezkoumat zdravotní stav Babišových dětí
 » Případ Komárek: Kdo má zachránit Babiše v kauze Čapí hnízdo
 » Investigativní speciál: Všechny větvičky Čapího hnízda

Zadání samotné právní analýzy je tajné. Na dotaz ohledně konkrétního zadání ze strany úřadu právníkům nám ředitel Munia odpověděl, že „předmětem analýzy jsou důležité informace, které budou využity v případném daňovém řízení s příjemcem dotace. Vzhledem k tomu, že vyhledávací činnost správce daně před zahájením řízení se řídí zásadou neveřejnosti, nebude ředitel na takové otázky ani v budoucnu reagovat.” Partneři obou advokátních kanceláří se z důvodu mlčenlivosti, ke které je úřad zavázal, odmítli k zadání analýzy vyjádřit.

V dotační smlouvě z roku 2008, kterou má Neovlivní.cz k dispozici, se v článku IX. uvádí, že tzv. porušením rozpočtové kázně se rozumí jakékoliv porušení, kdy jsou neoprávněně příjemcem použity prostředky dotace. Jde především o případy porušení právních předpisů a to jak českých tak evropských.

V takovém případě je povinnost peníze podle českých i evropských předpisů vymáhat. Pokud by tedy úkolem externích právníků bylo odpovědět na otázku, jestli zahájit vymáhání nebo ne, nebo jestli má úřad jakkoliv jinak postupovat podle zákona nebo smlouvy, je to zadání, které má jedinou možnou předem známou odpověď: vymáhat, včetně penále, a to co nejdříve.

Za podobnou analýzu byl v roce 2016 odsouzený exnáměstek ministra financí, který si zadal dva právní posudky na předem známou odpověď, jestli má při své práci respektovat výrok soudu.

Jiný úředník resortu financí, bývalý ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, byl minulý rok obžalován ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Jednalo se o nákup externích služeb v oblasti PR ve chvíli, kdy pro stejné činnosti měl úřad zaměstnané úředníky. V případě středočeského dotačního úřadu, který řeší čapí vymáhání, jsou podle informací na internetových stránkách úřadu zaměstnání tři právníci. Ředitel Munia vysvětluje nákup externistů tím, že jsou jeho úředníci zaneprázdnění (dva ze tří pracují na částečný úvazek) a řešení postupu je složité.

Podle dokumentů, které má Neovlivní.cz k dispozici, však vymáhání u Čapího hnízda není pro úřad úplnou novinkou. Již v září roku 2011 v projektu Čapí hnízdo vystavil dotační úřad v souvislosti se zmanipulovanými fakturami výměr na částku 3.718.753 korun pro porušením rozpočtové kázně. Popsali jsme v březnu 2016. Odvod následně politici úřadu snížili o 99 % na konečnou pokutu 37.188,- korun. Zkušenost ve vymáhání tak v tomto projektu na úřadě tedy zjevně mají.

Kdyby úředníci peníze příjemci dotace, resp. jeho právnímu nástupci (společnosti IMOBA ze svěřenského fondu současného premiéra v demisi), ponechali, došlo by k jeho zvýhodnění.

Jde o takzvanou nedovolenou veřejnou podporu. Ta je podle evropských pravidel zakázaná. Obdobné případy řešily v minulosti Evropská komise i Evropský soudní dvůr. V případě řízení s Itálií v roce 1999 se Evropská komise I Evropský soudní dvůr zabývaly nedovolenou veřejnou podporou projektu, který nesplňoval podmínky dotačního úřadu. Vyhodnotily ji jako nedovolenou a Evropská komise nařídila Itálii vymoci podporu zpět.

V případě Slovenska v daňovém řízení, kdy byly tamním úřadem prominuty částky odvodů vůči soukromé společnosti, vyhodnotil Evropský soudní dvůr takový postup státu rovněž jako protiprávní. Rovněž výklad Evropské komise jasně říká, že prominutí odvodu nebo třeba jen penále je nedovolenou veřejnou podporou.

Pokud by tedy středočeští úředníci peníze nevymáhali nazpět, měla by bezodkladně zasáhnout Evropská komise. Ta může zasáhnout nejpozději 10 let od přiznání podpory. V případě Čapího hnízda byla dotační smlouva podepsána v polovině října roku 2008. Pokud tedy dotační úřad nezahájí vymáhání co nejdříve, bude v říjnu z pohledu evropského práva promlčena možnost, aby Evropská komise proti nečinnosti českých úředníků v případě nevymáhání dotace zasáhla.

Ředitel úřadu Kamil Munia nicméně trvá na tom, že termíny stihnou.