Česko vyhostí tři ruské špiony. Koho už úřady vypověděly v minulosti?

Vláda rozhodla o vypovězení tří pracovníků ruské ambasády v souvislosti s otravou bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Jde patrně o největší hromadnou akcií za poslední roky, navíc koordinovanou s dalšími zeměmi. Ruské diplomaty kvůli kauze vypověděly i Spojené státy. V té souvislosti připomínáme text z roku 2015, kdy jsme připravili přehled, koho v té době české úřady vyhostily z ruské ambasády v souvislosti se špionáží.

České úřady mezi lety 2010 a 2014 vypověděly ze země 11 pracovníků ruské ambasády v Praze a brněnského konzulátu: šlo o diplomaty, administrativně-technické pracovníky a zástupce vojenského úseku. Podle českých tajných služeb v drtivé většině pracovali pro zpravodajské služby Ruské federace.

V dalším případě zabránily na polských hranicích Alexandru T., blízkému spolupracovníkovi ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, v cestě do Švýcarska. Poláci jej na základě dat, která do sdíleného systému vložily české tajné služby, odmítli 1. ledna 2015 vpustit do schengenského prostoru.

Jde o údaje, které shromáždil deník Neovlivní.cz při pátrání po aktivitách ruských špionů v České republice. Dosud nezveřejněná data pocházejí z evidencí státních úřadů.

Mimo jiné z nich vyplývá, že nejvíc diplomatů za poslední čtyři roky přišlo z “bezpečnostních důvodů” o pracovní vízum v roce 2012: bylo jich pět. V roce 2014 pak tři.

Kromě zmiňovaných jedenácti případů české úřady kvůli špionáži vyhostily v minulých letech další Rusy, ovšem z privátní sféry. Vyhoštění vždy probíhalo v tichosti, veřejnost se o nich nedozvěděla, protože úřady zvolily cestu neprodloužení pracovních víz či nevpuštění do země.

Kdo jsou ruští špioni

Detailní pohled na údaje o vyhoštěných Rusech (data narození, kariérní životopis) potvrzují poněkud překvapivý obraz o kremelských špionech v Česku.

Tajné služby sice rok po roce ve svých oficiálních zprávách varují, že aktivity ruských agentů na českém území zesilují,  zdroje z diplomacie i tajných služeb se však shodují, že Moskva do Prahy na výzvědné mise rozhodně nevysílá zástupy špionských es.

To se děje jen ve chvílích, kdy jde z ruského pohledu o zásadní rozhodnutí. Byl jím boj o umístění amerického radaru v Brdech, nebo strategický tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně.

“Většinou sem ale posílají buď zasloužilé postavy za odměnu či před důchodem. Nebo to jsou potomci či osoby spřízněné s lidmi, kteří jsou s Kremlem zadobře, zkrátka protekční osoby. Až na radar či Temelín nejsme v oblasti špionáže pro Rusy strategickou zemí,” uvedl jeden z českých diplomatů, který má o aktivitách ruských agentů detailní informace.

Obecně tuto tezi potvrzoval i Jeroným Tejc, který roky seděl coby poslanec v parlamentní komisi pro kontrolu BIS a s informacemi o aktivitách agentů přicházel do styku. “Je to teze, která v posledních měsících blízko tomu, kde může být pravda. Nedělal bych z ruské ambasády v Praze centrum ruské špionáže pro Evropu, nejsme centrem světového dění,” konstatoval Tejc.

Špionáž? Hlavně propaganda

Oslovení diplomaté a pracovníci bezpečnostních složek, s nimiž deník Neovlivní.cz problematiku konzultoval, se shodují i v tom, že Rusové směrem do Česka naopak velmi důkladně pokrývají oblast propagandy.

“Na tom si dávají skutečně záležet, investují do toho velké peníze,” řekl další zdroj z bezpečnostních složek.

Co se týče propagandy ale není Česko výjimkou, týká se i dalších států zejména v souvislosti s krizí na Ukrajině. Evropská komise proto chystá plán, jak ruské propagandě účinně čelit.

Na vyhoštění ruských občanů z řad diplomatů či novinářů Moskva odpovídá vždy stejným krokem.

Někdy je to ovšem v poměru 1 ku 2: ruská diplomacie zkrátka přidá ještě jednoho vyhoštěného navíc.

Reciproční kroky ukazují, že Rusové mají poměry na naší ambasádě v Moskvě detailně zmapované. Vždy si vybrali pro odvetu takové pracovníky velvyslanectví, jejichž vypovězení způsobilo České republice potíže.

Vzájemné vyhošťování občas provázejí i čiré zlomyslnosti.

Rusové například oznámí velvyslanci, že vyhostí někoho z jeho týmu. Ovšem neřeknou koho a tento krok navíc oddalují, čímž opět narušují chod ambasády. Jako naschvál diplomaté označují i čtyři roky starý případ plánované výměny šéfů Českého domu v Moskvě (zařízení českého ministerstva zahraničí pro krajany v Rusku). Nový ředitel už měl v Praze sbaleno, rodina mentálně připravená na přesun, do Moskvy už dorazily jeho krabice, ale Rusové mu na poslední chvíli zamítli vstupní vízum.