Panama Papers: Poněkud vychladlá hostina

Místo odhalení o nekalostech, díky nimž v jiných částech světa padaly hlavy politiků i byznysmenů, přinesla česká stopa v uniklých dokumentech o majetku vlivných v daňových rájích spíše jen rozpaky. Dozvěděli jsme se pár zajímavých detailů o životě několika miliardářů, důkazy ke kriminálním činům však chybí. V databázi neuvízli ani žádní tuzemští politici. Znamená to, že jsou všichni „křišťálově čistí, že ani křišťál křišťálově čistější být nemůže“?

Když letos na jaře vypukla kauza Panama Papers, rezignoval pod tlakem veřejnosti islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson nebo španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Díky historicky největšímu úniku listin z panamské advokátní kanceláře Mossack Fonseca se totiž v jejich případě ukázalo, že měli podíly ve firmách sídlících v daňových rájích. A to znamená, že ve svých zemích neplatili tolik daní, kolik by měli, ačkoliv mají jít příkladem. Velké problémy měl ze stejného důvodu i britský premiér David Cameron. Pod tlakem veřejnosti musel přiznat, že měl podíl v offshorovém, a tedy i daňově výhodném investičním fondu svého otce.

Obálka nového magazínu Neovliní.cz
Milí čtenáři,
se sklonkem roku jsme se rozhodli odemknout několik rozsáhlých materiálů, které jsme v uplynulém roce publikovali v tištěném magazínu Neovlivní.cz.
Patří k ním i článek, který vám nyní předkládáme; vyšel v listopadovém čísle. Více o konkrétním vydání časopisu zde » ; informace o tom, jak magazín získat,  zjistíte na tomto » odkaze.

V Česku obří skandál úniku dokumentů z kanceláře, která bohatým lidem pomáhala skrývat majetek a je i podezřelá z napomáhání přímo k daňovým podvodům, logicky rovněž vyvolal velká očekávání. Po půl roce od vypuknutí aféry je ovšem potřeba si jedno přiznat – žádný velký skandál se u nás nekonal a s vysokou mírou pravděpodobnosti už ani konat nebude. A to především proto, že na seznamu české sekce Panama Papers chybí politici či jiné osoby ve službách státu, u kterých by ukrývání majetku v exotických destinacích s nulovými či mizivými daněmi bylo samo o sobě vážným etickým problémem. Těm se nemusí složitě dokazovat, že při konkrétní transakci porušili zákon – samotná existence firmy v daňovém ráji totiž ještě nic nezákonného neznamená.

O tom, proč se nejen v Panama Papers, ale ani v jiných dříve uniklých databázích jména českých politiků nevyskytují, můžeme pouze spekulovat. Hlavní důvody se jeví dva: jednak Češi nepracují (či v minulosti nepracovali) s tak velkými částkami, aby se jim zakládání offshorových struktur vyplatilo. Síť firem v Karibiku či jiných vzdálených destinacích je dost drahá záležitost. Druhak: zdejší politiky a jejich „pravé ruky“ spíše než exotické kanceláře obsluhovaly přímo některé tuzemské či švýcarské finanční ústavy. A z nich na světlo světa zatím nic nevylezlo.

Zvučná jména, ale…

V české sekci Panama Papers se vyskytují převážně podnikatelé. Jsou mezi nimi i zvučná jména. Ani u nich se však žádný vážnější skandál nekonal. K transakcím jejich firem v Karibiku nebyl v databázi dostatek konkrétních dokumentů, které by ukázaly celý příběh či dokládaly porušení zákona.

Na zklamaná očekávání reagovala už dříve na svém webu investigace.cz zakladatelka neziskovky České centrum pro investigativní žurnalistiku a zároveň spolupracovnice Mezinárodní organizace investigativních novinářů (ICIJ) Pavla Holcová. Ta měla k listinám z panamské databáze jako jediná v Česku přístup už v předstihu, zhruba šest měsíců před tím, než světová média koordinovaně publikovala první zprávy. I první text, který vydala Holcová, způsobil poprask – především díky chytlavým mezititulkům článku jako třeba „králové privatizace“, „solárníci“ či „politické konexe“. Přitom samotné dokumenty zrovna k těmto třem tématům dosud nic závažného nesdělily. A sama Holcová se dokonce musela omlouvat za chybné informace o „královně bílých koní“, o níž se rozepsala. Jméno ženy, již zařadila mezi figury, které kryjí offshorové transakce, se totiž v celé databázi vůbec nevyskytuje.

„Samotná databáze Panama Papers není skladiště senzací, jen nástroj pro investigativní novináře,“ obhajuje svou práci Holcová. „Odhadem 95 procent dokumentů jsou technické poznámky k firmám, poplatkům za registraci nebo udržování firmy, připomínky a urgence. Těch zbylých pět procent dokresluje offshorové struktury kauz, které se odehrávaly v České republice.“

Čtyři zásahy a spokojené FAU

Přístup k databázi Čechů v Panama Papers, a hlavně k dalším neveřejným dokumentům vztahujícím se k jednotlivým klientům Mossack Fonseky, si Holcová nejprve podržela. Když pak texty o skandálech vyplývajících z Panama Papers začaly dominovat světovému tisku, ale v Česku zůstalo u akademické diskuse o etice a podnikání, přizvala ke spolupráci další novináře – investigativce z novin, televize i rozhlasu.

Nyní lze shrnout, že výsledkem zkoumání tisíců listin jsou zhruba čtyři zajímavá jména byznysmenů, jejichž stopa v aféře vyvolala otázky a pochybnosti. Je to konkurzní správce a advokát řady českých šíbrů Josef Monsport, miliardáři Petr Speychal, Michal Korecký a nejbohatší Čech Petr Kellner. Nutno říct, že všechny otázky kolem jejich aktivit zatím nemají odpovědi.

O Josefa Monsporta a Petra Speychala se zajímaly především Lidové noviny. Ty z Panama Papers získaly důkazy, že kancelář Mossack Fonseca založila v roce 2013 na tichomořském ostrově Samoa dvě firmy – Integ S. A. a Kynsberg Trading. Jako vlastník ve společnostech figuruje právě advokát Monsport, přičemž jejich kapitál činí údajně závratných sto milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 2,4 miliardy korun. Firmy měly podle mailů přeposílaných mezi spolupracovníky panamské kanceláře údajně sloužit k nákupu nespecifikované slovenské společnosti. Proč a jaké, není jasné. Jde sice o podezřelá fakta – kde by advokát vzal tolik peněz a proč by potřeboval mít firmy na ostrově Samoa –, důkazy o čemkoli nezákonném však chybí.

Sám Monsport na dotazy LN reagoval takto: „O ostrově Samoa jsem naposled slyšel na gymnáziu. Doporučuji, než něco vypustíte ven, pečlivě prověřit, zda v procesu nedošlo ke zkomolení jména. Nebo zda nejde o jiného Monsporta. Nebo zda se nemůže jednat o mého již zemřelého otce.“ Popřel, že by měl s firmami z daňových rájů vedenými pod jeho jménem cokoliv společného. Adresa uvedená v listinách nicméně podle LN odpovídala oficiální adrese advokáta.

Advokát Monsport v tuzemsku pracuje mimo jiné pro skupinu kolem miliardáře Petra Speychala, který ovládá společnost ČKD. Jeho jméno v Panama Papers rovněž uvízlo. Podle dokumentů prozkoumaných Lidovými novinami a centrem investigace má být například spoluvlastníkem bahamské společnosti, která je mateřskou firmou britské WNC Factoring. Ta se v mezinárodní arbitráži soudí s Českou republikou minimálně o desítky milionů dolarů. Pokud by se přitom ukázalo, že ve skutečnosti nejde o zahraničního vlastníka, spor se státem kvůli ochraně investic by se mohl podnikateli minimálně velmi zkomplikovat. Žádné výsledky však dosud nejsou známy.

O kauze v ČR:

» Proč neskončili v síti Panama Papers čeští politici
» Česká aktivistka se musí omluvit za chyby v Panama Papers
» Motejlek: Proč Panama Papers hýbou světem, ale Češi tápou
» Panamské dokumenty: Uniklá data zmiňují i mocné Čechy

Firmy kolem Petra Speychala také už loni i letos na jaře prověřovala policejní Daňová kobra, zřejmě kvůli podezřením týkajícím se odvodů DPH. Zveřejnění informací z Panama Papers mělo v tomto případě přinést policii další poznatky. A vztahy mezi offshorovými společnostmi kolem podnikatele Speychala zaujaly podle dostupných informací také Finanční analytický útvar (FAU) ministerstva financí, který má na starosti hlavně boj proti praní špinavých peněz. Jeho šéf Libor Kazda sice nechtěl žádné konkrétní případy komentovat, potvrdil ale, že informace z Panama Papers útvar zkoumá. V několika případech podle něj informace z této kauzy rozšířily prověřování transakcí u lidí, na které směřovala už dříve podaná trestní oznámení.

„Samozřejmě jsme se dostupnými informacemi z Panama Papers zabývali a zabýváme. Bohužel tyto informace v podstatě neobsahují takové skutečnosti, aby s nimi mohlo být nakládáno jako s oznámením podezřelého obchodu. Přesto je stále analyzujeme a porovnáváme je s každým neukončeným nebo novým šetřením FAU,“ řekl pro Český rozhlas.

Mimochodem – v případě advokáta Monsporta obohatilo jeho jméno v Panama Papers poněkud bizarně jednu dlouho běžící kauzu. Tou je bankrot společnosti H-Systém, která v 90. letech slibovala lidem levné domky. Výsledkem bylo zmizení miliardy korun vybraných od zájemců o bydlení, za což si odseděl zakladatel H-Systemu Petr Smetka 12 let ve vězení. Podle lidoveckého senátora Jiřího Čunka, který se angažuje na straně jedné části okradených klientů a fakticky i Smetky, však většina majetku firmy zmizela až během konkurzu. Lidem se prý hlavně proto dodnes nevrátilo téměř nic. „Jsem přesvědčen, že většina těch peněz je zřejmě v Panama Papers,“ zmínil Čunek v médiích.

Takové tvrzení ale stojí na vodě a sám Monsport odmítá, že by během jeho vedení konkurzu jakékoliv peníze či majetek z firmy neoprávněně zmizely.

Otazníky bez odpovědí

Zajímavé dokumenty k miliardové transakci vydaly Panama Papers také v případě Michala Koreckého, jednoho z hlavních akcionářů plzeňského výrobce lokomotiv a tramvají Škody Transportations. Ta byla v minulosti příjemcem miliardových státních dotací na odstranění starých ekologických škod a získala také miliardové zakázky od státních firem, jakými jsou České dráhy či městské dopravní podniky.

Listiny obsahující jméno Koreckého měl možnost prozkoumat Český rozhlas spolu se serverem Hlídací pes. Dohledaly, že pro plzeňského byznysmena před devíti lety založila kancelář Mossack Fonseca opět na ostrově Samoa firmu Olveno Investments. Ta pak chtěla předloni vyplatit obří dividendu 1,7 miliardy korun.

Krátce předtím však Michal Korecký jako majitel firmu opustil. Na jeho místo nastoupila jiná firma z ostrova Guernsey, jejímž zástupcem byl český právník Lukáš Sedlatý. Muž, který zatupuje zájmy části akcionářů plzeňské Škodovky. Jeho kancelář také pracovala pro pražský dopravní podnik, kam Škodovka dodává tramvaje. Kontrakt byl přitom kvůli svému předimenzování považován za značně kontroverzní. Zda byla dividenda Olvenem vyplacena a u koho vlastně skončila, však z panamských dokumentů vyčíst nelze. Sám Korecký odmítl na otázky týkající se samojské firmy a jejích transakcí odpovědět. Pouze ujistil, že si veškeré daňové povinnosti plní.

Fakta:

• Panama Papers získali z anonymního zdroje novináři z deníku Süddeutsche Zeitung zkraje roku 2015.
• Šlo o miliony uniklých dokumentů, Süddeutsche Zeitung zveřejnil, že jich bylo 11,5 milionu a šlo o 2,6 terabytů dat.
• Německý list následně informace sdílel s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ); do prověřování se v dalších měsících zapojilo více než 376 investigativních novinářů ze 109 zemí včetně Česka, kde tuto roli sehrálo České centrum pro investigativní žurnalistiku.
• První výsledky byly zveřejněny v dubnu 2016.
• Samotné Panama Papers jsou uniklými daty z interní databáze panamské společnosti Mossack Fonseca, která se specializuje na zakládání offshorových struktur. Jde o čtvrtou největší společnost hrající na tomto poli, která pomáhá movitým, jak se vyhnout placení daní, skrývat získané peníze, či alespoň zakrývat skutečné vlastníky firem. Z webových stránek Mossack Fonseca lze vyčíst, že je společnost usazená ve 42 zemích světa, kde pro ni pracuje na 600 lidí.

Pokud jde o jméno Petra Kellnera, podle investigace.cz, Seznamu a Respektu figurovalo v minulosti spolu s jeho PPF u několika offshorových firem. Do nich měly putovat v Česku vypůjčené peníze. Některé z nich zřejmě pocházely z později padlé IPB. Jak ale média konstatují, dokumenty rovněž neukazují toky peněz až do konce. „Dokumenty žádnou nelegální aktivitu nenaznačují. I kdyby, takto starý případ by již byl promlčen,“ uvedl Seznam. PPF „nelegálně uniklé dokumenty“ nechtěla komentovat a ujistila, že ve všech zemích, kde skupina působí, dodržuje zákony.

Vyšší cíle?

Jaký je tedy závěr?

Přestože se dosud v Česku v souvislosti s Panama Papers nikomu nepodařilo žádné daňové podvody či jiné porušení zákona prokázat, určitý obrázek, jak fungují někteří lidé v horních byznysových patrech, uniklé dokumenty přeci jen přinesly. A překročíme-li hranice Česka, kromě jednotlivých kauz v různých zemích světa poukázala aféra na palčivé téma vyhýbání se placení daní. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton, autor ekonomického bestselleru Thomas Piketty a dalších více než 300 ekonomů z více než 30 zemí napsali dopis světovým lídrům, aby skoncovali s daňovými ráji. „Území, která umožňují ukrývat majetek ve skořápkových firmách, nebo která podporují, aby podniky mohly vykazovat zisk tam, kde nepodnikají, deformují fungování světové ekonomiky,“ napsali ekonomové.

Tématem daňových rájů a boji proti nim se díky aféře zabývá i Evropská komise.

A v neposlední řadě, svůj manifest vyslal do světa i tajemný John Doe, který celkem 11,5 milionu listin z panamské kanceláře anonymně vynesl. Dokumenty podle něj přináší důkazy o kriminálních činech a také o tom, že banky, finanční regulátoři a daňové úřady selhaly.  „Rozhodl jsem se ukázat na Mossack Fonseca, protože jsem se domníval, že její zakladatelé, zaměstnanci a klienti by se měli zodpovídat ze svých rolí v těchto zločinech,“ stojí v manifestu. Podle jeho autora však potrvá „roky, možná desetiletí“, než budou „odporné“ skutky této právní firmy objasněny v plném rozsahu. Zda se toto přání Johna Doea vyplní, je zatím hodně ve hvězdách. A společnost Mossack Fonseca zatím jen vzkázala, že zákony neporušovala.

 

magaziny_neovlivni_predplatne_reklama_cislo_sedm

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Jana Klímová

Spolupracovnice Neovlivní.cz, působí v Českém rozhlase. Uznávaná reportérka, která se už přes dvacet let specializuje mimo jiné na popisování zákulisí byznysu a klientelistických vazeb. Roky působila v Hospodářských novinách a Mf Dnes. Držitelka Ceny Karla Havlíčka Borovského.


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít