© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Ministerstvo financí už podruhé v krátké době čelí kritice, že brzdí rozkrývání vlastníků firem. Nejprve šlo o příjemce dotací z veřejných či unijních peněz. Nejnověji jde o volný přístup k rejstříku skutečných majitelů společností, které působí v Evropské unii. Protikorupční organizace Transparency International Babišův úřad obvinila z toho, že se staví návrhu Bruselu a chce rejstřík otevřít jen pro někoho.
Navzdory požadavkům Bruselu, které Česká republika schválila, nechtějí české úřady otevřít registr vlastníků firem veřejnosti. Přístup k těmto datům mají mít jen vybraní jedinci, kteří prokáží takzvaný oprávněný zájem. To by v praxi pro většinu lidí znamenalo se o informace soudit, nadto s nejistým výsledkem. Za uvedení nepravdivých údajů navíc firmám nemá hrozit žádná sankce.
Zprůhlednění vlastnických struktur firem a zveřejnění jejich skutečných majitelů patří mezi jeden z klíčových evropských nástrojů pro boj s korupcí. A také může zamezit střetu zájmů, kdy například o dotaci utajeně zažádá některý z politiků, který má blízko k rozhodovacímu procesu.
“Je s podivem, s jakou vervou ministerstvo financí bojuje proti daňovým únikům u DPH, u malých živnostníků skrze EET, ale pokud jde o zneužívání veřejných finančních prostředků a úniky korporátních daních, proti čemu by rejstřík ve správné podobě mohl plnohodnotně přispět, tam razí “politiku mrtvého brouka”. O to smutnější je fakt, že ministerstvo opakovaně přesvědčuje veřejnost, že daňové úniky jsou prakticky jen u DPH. Právě v oblasti korporátních daní se ale hraje o ztráty odhadem o řád výš,” stojí v prohlášení šéfa Transparency International Davida Ondračky a analytického centra Glopolis.
Ministerstvo financí přitom původně prosazovalo otevřený rejstřík. Jenže nakonec otočilo s argumentem, že je třeba chránit osobní údaje.
Transparency International nadto cituje pár dní starou ministerskou korespondenci, v níž ministr Andrej Babiš (ANO) jasně dává najevo, co si o otevřeném registru myslí: ” (…) s ohledem na dosavadní zkušenosti s praktickým využíváním a obcházením povinnosti ze strany některých subjektů (nejen v České republice) velmi vážně pochybuji o smysluplnosti a přínosu obdobných rejstříků v boji proti korupci.”
V krátké době jde o druhý obdobný případ, kdy Babišův úřad brzdí snahy o rozkrývání koncových vlastníků firem. Deník Neovlivní.cz minulý týden upozornil na korespondenci, v níž tři ministerští náměstci zdůvodňují Bruselu, proč na rozkrývání vlastnických struktur a off shore firem v daňových rájích netlačí. “Bylo by to diskriminační,” napsali jako odpověď na tlak komise na odhalování příjemců dotací.
Ministerstvo financí nicméně ujišťuje, že žádosti Evropské komise – co se týče dotací – dostojí. “Povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu žadatele o dotaci je jasně stanovena v Metodickém pokynu finančních toků. Na úřední úrovni se nyní stanovuje, jak se budou stanovovat konkrétní práva a povinnosti, které vyplývají z tohoto požadavku,” stojí ve stanovisku Babišova úřadu.
Hloubková analýza organizace Good Governance, za níž stojí bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht, přitom jasně popsala stav v minulém dotačním období. “Bylo identifikováno celkem 123 projektů za 3 397 772 836 Kč s anonymním vlastníkem, kterého nebylo v praxi možné dohledat. Jde o společnosti, které měli vlastnickou strukturu anonymizovanou prostřednictvím listinných akcí na majitele, kde bylo skutečného vlastníka možné měnit z hodiny na hodinu, nebo listinných akcií na jméno bez jakékoliv informace o možném vlastníkovi,” stojí v závěrečné zprávě organizace.