© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Vlády v České republice se ujal kabinet Andreje Babiše. Ačkoli to zatím nevypadá, že hned v prvním pokusu o získání důvěry lídr ANO ve Sněmovně uspěje, nikdo a nic jeho vládě nezabrání provádět zásadní změny ve společnosti. Sice to není zvyklostí, Ústava ale takové kroky nezakazuje. A Andrej Babiš už dal najevo, že nebude váhat.
“Nebudeme čekat na toleranci nebo důvěru, musíme pracovat a začneme pracovat okamžitě dnes,” prohlásil Babiš ráno před jmenování vlády v rozhovoru pro Český rozhlas.
Co přesně si pod tím můžeme přestavit, to zatím není jasné. Premiér se detailněji omezil jen na konstatování, že narozdíl od svých předchůdců vyřeší důchodovou reformu a vytvoří post zmocněnce pro IT. “To je velice důležité, aby perspektivně jsme měli vizi, že občané ani firmy nebudou chodit na úřady a že to všechno obslouží jako v Estonsku od počítače,” dodal Babiš.
Jen připomínáme: v praxi tato Babišova vize znamená, že veškerá data o jednom konkrétním člověku – osobní, finanční, zdravotní – budou ve vzájemně propojeném systému. Tedy elektronicky a na jedno kliknutí přístupné státu.
A co všechno může vláda bez důvěry v praxi udělat? S trochou nadsázky kromě změn zákonů skoro všechno.
Může uzavírat miliardové kontrakty v jednotlivých resortech. A to nejen veřejné zakázky, ale může také prodávat státní majetek. Může rušit nemocnice a privatizovat jiná zdravotnická zařízení.
Kabinet může zvyšovat platy zaměstnanců veřejného sektoru. Může spustit rozsáhlé čistky v úřadech, ale také ve státem ovládaných firmách jako je ČEZ či Čeps, které točí miliardy. A také ovládnout tajné služby, které může kompletně obsadit sobě loajálními lidmi. Článek o čistkách jsme přinesli zde, detailní soupis “mužů na odstřel” najdete v tištěném magazínu Neovlivní.cz. Cesta k předplatnému vede tudy.
Jedinou brzdu pro vládu bez důvěry představuje Ústavní soud, který může v opodstatněných případech její kroky zrušit. Už jednou se Ústavní soud v takové roli ocitl. Bylo to v éře vlády Mirka Topolánka, kdy si opoziční politici podali ústavní stížnost proti zdravotnické vyhlášce vydané ministrem kabinetu bez důvěry. Ústavní soud ji tehdy sice nezrušil, výslovně ale řekl, že vláda bez důvěry se musí chovat velmi zdrženlivě. Slovy soudců “restriktivně”. A to především u nevratných kroků.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nadto v posledních týdnech poskytl hned několik rozhovorů, v nichž dal najevo, že kreativní výklady Ústavy – zejména co se týče fungování vlády bez důvěry – neuznává. Na veřejné konferenci zkraje listopadu prohlásil bez bližších podrobností, že v nynější povolební situaci nabývá značného významu ustanovení, podle nějž je změna podstatných náležitostí demokratického právního státu nepřípustná.