Kreml, Moskva, Rusko

Proruské servery mají na české publikum zásadní vliv, píše BIS

Bezpečnostní informační služba zveřejnila v prvním zářijovém týdnu svou Výroční zprávu za rok 2014. Popisuje v ní i to, jak se Moskva snaží pomocí česky psaných zpravodajských serverů manipulovat s občany v České republice.

Zásadní vliv na české publikum mají podle BIS české prorusky orientované organizace či jednotlivci a jejich webové projekty, které ruské názory a argumenty českému publiku přetlumočí či podsunou a “následně potvrzují kruhem takovým způsobem, že se běžný občan může domnívat, že nepřijímá ruské ideje, nýbrž názory a přesvědčení českých spoluobčanů,” stojí ve zprávě.

Deník Neovlivní.cz sestavuje už půl roku unikátní databázi serverů a médií, které se v Česku propagandě Kremlu věnují. Jde v ní nejen o čistou a neskrývanou propagandu, ale i o média, která nekomentované Putinovské vidění světa nabízejí mezi standardními zpravodajskými texty. Znovu vám ji předkládáme.

Pod přehlednou tabulkou, která odkazuje na kremelské přisluhovače, naleznete výseč zprávy BIS, v níž se zpravodajci ruské propagandě věnují.

 

Databáze kremelských ozvěn

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

L

M

N

O

P

Q

R

S

T

U

V/W

Y

Z

 


Z výroční zprávy BIS za rok 2014

S ohledem na mezinárodní a vnitropolitickou situaci a míru rizik pro zájmy ČR a jejích občanů byly v roce 2014 hlavními cíli zájmu BIS aktivity ruské, čínské a ukrajinské moci na našem území.

Stejně jako v uplynulých letech BIS věnovala pozornost vysokému počtu příslušníků ruských zpravodajských služeb pobývajících či působících na území ČR. S ohledem vysoké počty ruských zpravodajských důstojníků cestujících do ČR a na českou zodpovědnost za vlastní bezpečnost i za bezpečnost spojenců v rámci schengenského prostoru BIS mimo monitoringu usilovala rovněž o redukci počtů ruských zpravodajců, jimž by byla dána možnost vstupu do schengenského prostoru přes ČR.

V oblasti sběru informací se ruská moc a její zpravodajské služby v uplynulém roce soustřeďovaly na českou energetiku a otázky jejího dalšího směřování a na vědecko-technickou oblast. Rusko však ani v uplynulém roce nerezignovalo na vytrvalou snahu o získání kontroly nad ruskojazyčnou krajanskou komunitou pobývající v ČR, resp. o prosazení prokremelsky orientovaných organizací a osob do pozic zástupců celé ruskojazyčné komunity pro komunikaci s českými státními institucemi a orgány.

Energetika

V oblasti energetické problematiky zpravodajské informace potvrdily, že Rusko nepovažuje boj o českou jadernou energetiku za ztracený. Zájem ruské moci o českou jadernou energetiku v méně nápadných formách trvá.

Oproti předchozímu období se ruské zájmy v ČR rozšířily (Temelín, Dukovany, dodávky jaderného paliva). S tím pak logicky souvisí ruský zájem o novou energetickou koncepci České republiky jako celek a o všechny subjekty, které mají na naplňování energetické koncepce byť jen zprostředkovaný vliv.

V kontextu dění v Evropě byla česká jaderná energetika v novém ruském pojetí začleněna do širších středoevropských souvislostí, což je cesta k efektivnějšímu využití investic a úsilí vynakládaných na vytváření, fungování a stabilizaci vlivových struktur ve středoevropském regionu a jejich budoucí využití.

Aktivity ruských zpravodajských důstojníků a jejich spolupracovníků v ČR jsou v přímém rozporu s „kvalifikovanými a zasvěcenými komentáři“ o tom, že v Česku není nic, o co by mohla ruská špionáž stát.

Vědecké projekty

Cílem ruského zájmu se stává česká účast v mezinárodních vědecko-technických projektech a na tyto projekty navázané možnosti přístupu k finančním prostředkům z českých i evropských grantů cestou českých prostředníků spolupracujících s ruskou stranou.

Ruská strana tak usiluje nejen o získání konkurenční výhody na úkor ČR a EU, ale také o to, aby ČR a EU ruské aktivity financovaly.

Propaganda

V kontextu ukrajinské krize ruská moc a její sympatizanti předvedli celou škálu bílé, šedé i černé propagandy.

Ruská vlivová opatření a propaganda se držely zejména konceptu osvědčeného již ze sovětských časů: utajování či zakrývání vlastních (ruských/sovětských) akcí a zdůrazňování či démonizace reakcí západních zemí.

Rusko dlouhodobě buduje v Česku vlivové a propagandistické struktury, jejichž cílem je prosazovat a chránit ruské ekonomické a politické zájmy na úkor zájmů Česka a potažmo NATO a EU. Po vypuknutí krize na Ukrajině měla proto ruská moc v ČR na co navázat a neměla potřebu budovat zde vlivové sítě „na zelené louce“.

Spektrum nástrojů ruské propagandy v Česku začíná u ideologicky manipulovaných občanů, kteří nevědomě podporují ruské propagandistické úsilí a končí u profesionálů, kteří s Rusy spolupracují vědomě.

Jak ukázala kauza památníku internacionalistům na pražských Olšanských hřbitovech (březen 2014), česká veřejnost je citlivá na přímé ruské (či jakékoliv jiné cizí) angažmá na českém území a Rusové si toho jsou vědomi.

V kontextu ukrajinské krize proto neměla pro české prostředí zásadní význam propaganda ruskojazyčná či propaganda šířená přímo ruskými entitami (vládními i nevládními).

Zásadní vliv na české publikum měly a mají české prorusky orientované organizace či jednotlivci a jejich webové projekty, které ruské názory a argumenty českému publiku přetlumočí či podsunou a následně potvrzují kruhem takovým způsobem, že se běžný občan může domnívat, že nepřijímá ruské ideje, nýbrž názory a přesvědčení českých spoluobčanů. České publikum, resp. jeho část, se tak na jedné straně dokáže vzbouřit proti pomníku sovětským okupantům – internacionalistům z roku 1968, avšak na druhé straně bude obhajovat ruské okupanty Krymu a ruské internacionalisty na východní Ukrajině.

Výsledný obraz informací o ruské a proruské propagandě (resp. jejích realizačních strukturách) v ČR a v dalších státech EU nevypovídá jen o tom, že Rusko provádí účinnou propagandu proti EU a NATO, resp. jejich integritě. Rusko podle názoru BIS buduje v Evropě strukturu ideologicky opřenou o expanzionistický Duginovský neo-eurasianismus (který je svým způsobem akceptovatelný pro celé evropské politické spektrum od extrémní levice přes populisty k extrémní pravici), kterou lze považovat za návrat ke konceptu Kominterny (alias Komunistické internacionály alias Třetí internacionály), kterou zřídil a využíval Sovětský svaz.

Kominterna byla založena v Moskvě v roce 1919 a jejím prvotním cílem byla snaha ochránit Sovětský svaz cestou vývozu revoluce do okolních států, tj. oslabení potenciálních nepřátel vnitřními boji a vytvoření nárazníkového pásma spřátelených (či spíše podřízených) států kolem Sovětského svazu. Kominterna se stala nástrojem prosazování sovětské moci a zájmů za hranicemi Ruska cestou řízení zahraničních komunistických stran (v r. 1928 měla 580 tis. členů mimo Sovětský svaz), propagandy, utajeného financování zahraničních komunistických stran a zejména sloužila jako významná a úspěšná špionážní platforma. V rámci Kominterny působili úspěšní agenti sovětské špionáže (např. pod krytím akademiků či novinářů), kteří vyhledávali a verbovali perspektivní mladé kádry (zejména studenty s potenciálem kariéry ve státních službách a politice) pro práci ve prospěch sovětské špionáže, přičemž využívali ideologickou naivitu či zapálenost a aktivismus těchto lidí, kteří nebyli žádáni o to, aby prováděli špionáž proti své vlasti, ale byli žádáni o pomoc v boji proti fašismu (nacismu, imperialismu atp.), což je aktuálním tématem i dnes, jen fašismus, nacismus a imperialismus doplňuje anti-amerikanismus a odpor proti NATO a EU. V podstatě je dnešní mezinárodní, politické a společenské klima velmi blízké klimatu 30. let 20. století, tj. zlaté éře Kominterny.

BIS nepředpokládá, že by nová reinkarnace internacionály (NRI) měla stejně přísný, až vojenský, systém organizace a řízení jako Kominterna, což však neznamená, že by propagandistický a špionážní potenciál NRI byl menší než v případě Kominterny. Naopak, volnější aktivistický charakter struktury NRI plně vyhovuje mentalitě dnešních západních aktivistů (ať prvoplánově proruských či bojujících proti systému – USA, NATO, EU, globalizace, multikulturalismus, liberalismus, kapitalismus atp.). NRI nemá takový potenciál pro verbování klasické špionážní agentury (agent – řídící důstojník – centrála) jako tomu bylo v případě Kominterny, ale má o to větší potenciál pro získávání iniciativních informátorů.

Ukrajina

V souvislosti s děním na Ukrajině nezjistila BIS v průběhu roku 2014 aktivity ukrajinských zpravodajských služeb, které by byly namířeny proti České republice a jejím zájmům či by nějakým způsobem poškozovaly její mezinárodní postavení a pověst. Rovněž nebyly zjištěny žádné aktivity ukrajinské moci, které by měly za cíl destabilizovat vnitropolitické, vnitro-společenské či mezi-etnické vztahy v Česku.

Čína

V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.

 

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha

osf

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Simona Holecová

Šéfeditorka Neovlivní.cz. Novinařině se věnuje od roku 1997 - v reportérském oddělení Mf Dnes, Hospodářských novin a online deníku Aktuálně.cz, kde působila devět let jako šéfeditorka. Před příchodem do DeadLineMedia pracovala v Mf Dnes jako vedoucí editorů a regionálních redakcí.


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít