Sabina Slonková ke kauze Rath: Nemám iluze, že jinde se to neděje

Sabina Slonková, šéfredaktorka deníku Neovlivní.cz a autorka knihy “Spis Rath”, byla ve čtvrtek v podvečer hostem Českého rozhlasu 1 – Radiožurnál, který vysílal speciál k soudnímu finále s Davidem Rathem.

Někdejší prominentní politik ČSSD a hejtman Středočeského kraje dostal za přijímání úplatků a přiohýbání krajských zakázek trest ve výši 8,5 roku nepodmíněně. Kromě toho soudce Robert Pacovský nařídil propadnutí jeho majetku ve výši 22 milionů korun.

Nabízíme vám nyní výtah z pořadu, který na ČRo Radiožurnál moderovala Helena Šulcová.

⇒ K výši trestu 

“Rozsudek odpovídá tomu, co o  příběhu díky soudnímu procesu víme. Tedy, že v éře Davida Ratha ve středních Čechách pracoval dobře fungující, dobře promazaný stroj na to, jakým způsobem ohýbat, manipulovat veřejné zakázky a inkasovat z nich peníze.”

⇒ Co čekat od Rathova odvolání se proti verdiktu

“Myslím si, že v tomto případě příliš mnoho prostoru pro obhajobu nezbývalo, protože když si vezmete ty desítky hodin odposlechů, vezmete si krabici od vína, ve které byly miliony, s nimiž byl David Rath zadržený, plus výpověď spolupracující spoluobviněné Ivany Salačové, tak Davidu Rathovi nezbývá nic jiného, než nalézt nějakou skulinu v tom procesním zpochybnění v nějaké té chybě a pokusit se na tom zvrátit celý ten proces.”

⇒ K práci státních zástupců, ať už Lenky Bradáčové, nebo potom Petra Jiráta?

“Pokud si vezmeme všechny nashromážděné důkazy, pak je to čistý příběh. Jediné, co trochu kazí pohled na práci státních zástupců a policie, je délka, která uběhla od zadržení Davida Ratha k dnešnímu rozsudku, který ještě není pravomocný. Ale je potřeba vzít na zřetel, že ten, kdo dělal obstrukce, byl ve většině případů přímo sám David Rath. Na straně státu myslím bylo drobné pochybení v tom, že soudce, který měl případ na starost, zároveň soudil stejně komplikovanou kauzu související s evropskými dotacemi, v níž činí škoda asi 800 milionů korun. Takové případy jsou vždycky velmi, velmi náročné na zpracování, takže ve chvíli, kdy má soudce dvě takovéto kauzy, tak je logické, že se nedostane k tomu, aby to projednával včas a díky tomu se i, myslím si, že oprávněně, daří Davidu Rathovi u veřejnosti vyvolávat dojem, že vlastně Bůh ví, jak to je, když se ta kauza takhle dlouho vleče, Bůh ví, jak si stojí úřady s těmi důkazy proti němu.”

⇒ K mechanismu, jakým měl podle soudu David Rath se svými spolupracovníky Kateřinou Pancovou (dnes Kottovou) a Petrem Kottem manipulovat se zakázkami ve Středočeském kraji.

“Nemusíme si dělat iluze, že to je jenom věcí středních Čech, to je asi potřeba říct na začátek. Netroufám si říct, jestli je to i v jiných regionech ve stejném rozsahu, ale myslím si, že střední Čechy určitě nebudou jediné, kde existují firmy, nebo kde jsou zakázky, v níž se firmy dohadují, jakým způsobem si je rozhodí, jakým způsobem si to vrátí při jiných zakázkách, což se samozřejmě děje s vědomím úředníků, kteří o těchto zakázkách rozhodují, a to je přesně případ toho, co se podařilo prokázat u soudu u středních Čech.

Aby se toto dělo, tak samozřejmě musí být někdo nahoře, kdo to posvětí, kdo má možnost do toho nějakým způsobem zasáhnout. A potom tam musíte mít ještě někoho, kdo vám takzvaně kryje záda, bez jehož souhlasu nebo bez jehož vědomí by se to nikdy odehrávat nemohlo. To byl v tomto případě David Rath. Těmi výkonnými lidmi tak, jak zaznělo u soudu, byla jeho letitá, letitá kamarádka Kateřina Pancová, později provdaná Kottová a bývalý poslanec Petr Kott – její partner, nyní manžel. Oni podle důkazů, které soud uznal za věrohodné, byli těmi, kdo si rozdělili zakázky na technologické a stavební a v podstatě ona měla na starost jednu část, Petr Kott měl na starost druhou část. A Petr Kott byl, jak vyplynulo i z odposlechů, ten, kdo inkasoval od jednotlivých firem, které se ucházely o ty zakázky, peníze za to, že byly upřednostněny, že byly zvýhodněny.”

⇒  O masivním nasazení odposlechů

“Takhle, já myslím, že neznáme úplně rozsah odposlechů ve všech trestních kauzách, které v této zemi jsou, ale co se týče exponovaných případů spojených s politikou a spojených se zakázkami, kde je víc než 5 obviněných, tak ten rozsah je vždy veliký, protože se odposlouchává, dejme tomu, několik měsíců. A v tu chvíli už máte opravdu stovky hodin odposlechů a potom u toho soudu může zaznít jenom zlomek.

Co se týče případu Davida Ratha, nemyslím si, že šlo o nějaké masivní odposlechy. Když si to spočítate, dostanete se zhruba na dvacítku odposlouchávaných telefonů, a pokud se nepletu, tak kolem deseti prostorů, to znamená, bytů, domů či kanceláří.”

⇒ Jaké je poučení z kauzy Rath

“Myslím, že poučení z toho je, že pokud policie a státní zastupitelství odvedou detailně a důkladně svoji práci, tak se můžeme dočkat toho, že budou odsouzeni i vysoce postavení představitelé státu či politických stran za jednání, o kterém všichni víme, že se tady odehrává. A současně poučení z toho je, že stát si opravdu má ohlídat, aby se u těchto kauz – a nejenom u těchto kauz – obecně zkrátila doba od zadržení až po ten finální rozsudek.”