Schváleno: 32 miliard na reaktory, i když třeba nebudou

Bezmála dvaatřicet miliard korun. Přesně tolik je vláda Bohuslava Sobotky připravena v příštích deseti letech poslat firmám za přípravu projektu pro stavební povolení pro nové jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech.

A to i přes to, že vůbec není jisté, že se nové bloky elektráren nakonec budou stavět.

Cifra 31,9 miliard korun je skryta v devadesátistránkovém Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, který pro vládu vypracovala ministerstva průmyslu a obchodu a financí. Samotné rozhodnutí o tom, zda se vůbec v Temelíně a Dukovanech budou stavět další reaktory, přitom dokument navrhuje odsunout až do roku 2025.

Vláda akční plán schválila na dnešním zasedání kabinetu.

Ačkoli byl Babišův resort spolupředkladatelem návrhu, v němž se hraje o desítky miliard korun, po celou dobu se tvářil, že s ním vlastně nemá nic společného. “Hlavním gestorem Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Se svými dotazy se proto prosím obraťte tam,” uvedl Radek Ležatka, šéf oddělení Vnějších vztahů a komunikace resortu.

Andrej Babiš dokonce před časem na dotaz Neovlivní.cz prohlásil, že s vypracovaným dokumentem vlastně vůbec nesouhlasí a v minulosti dokonce požádal o jeho stažení z programu vlády. “Premiérovi jsem psal dopis s výhradami. Reaktory jsou záležitostí ČEZu, ne vlády… Nevím, o jaké částce mluvíte a z jakého materiálu čerpáte… Dokument jsem nečetl, mám na to lidi… A premiérovi jsem psal, že s dokumentem nesouhlasím,” napsal ministr financí v sms zprávách.

Vláda nicméně následně zaslala oficiální stanovisko, podle něhož byl před měsícem tento bod stažen z programu vlády kvůli ministrově nepřítomnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní potvrdilo, že do vlády šel i tentokrát dokument v původní podobě.

Resort Jana Mládka zamýšlenou mnohamiliardovou investici obhajuje argumentem, že Českou republiku tlačí čas.

“Důvodem je délka povolovacích procesů, které trvají okolo 10 let. Podle současných analýz budeme nezbytně potřebovat nový výkon okolo roku 2035… Pokud tedy v současné době nezačneme s přípravnými procesy, nebudeme mít v roce 2025 o čem rozhodovat, protože bychom již nestihli do roku 2035 celý cyklus povolování i výstavby. Ta by měla trvat přibližně dalších 5 až 7 let,” tlumočil stanovisko Mládkova úřadu jeho mluvčí František Kotrba.

Mládek ani Babiš přitom celou strategii formulovali jednoznačně: Česká republika se bez jádra neobejde, jiné varianty vývoje české energetiky v zásadě nepřipouštějí. (Toto stanovisko platilo ještě v neděli 22. března i u Andreje Babiše, což potvrdil v sms zprávách pro Neovlivní.cz: “Stát od jádra určitě neustoupí”.)

“Je to samozřejmě možné, ale nepravděpodobné,” reagoval Mládkův mluvčí Kotrba na otázku, zda je možné, že se nakonec nové reaktory stavět nebudou.

Experti na energetiku to tak jednoznačně nevidí. Naopak.

Například bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík považuje naopak za nejpravděpodobnější variantu, že vláda projekt zastaví. “Peníze investované do projektu vyletí komínem a tíži zmařené investice ponesou akcionáři ČEZ, tedy zejména stát,” napsal Bursík v komentáři pro Neovlivní.cz.