Smart Cities v režii ANO: Čím dražší, tím lepší

Politikům z hnutí Andreje Babiše se podařilo v tichosti a za většinového nezájmu regionální opozice plošně ovládnout agendu Smart Cities. Projekt, v němž se právě rozjíždí hra o miliardy z veřejných rozpočtů a unijních dotací, původně vznikl v západní Evropě jako nástroj pro efektivnější správu a rozvoj měst. Jak ale bude vypadat v české praxi pod taktovkou Babišových politiků a manažerů? Skutečně zlepší lidem život ve městech, nebo nás čekají předražená dobrodružství typu Opencard? Dosavadní zjištění jsou spíš alarmující.

Kroužíte v autě už přes půl hodiny po okolí svého domu a ocenili byste, kdyby vám mobilní aplikace v telefonu zobrazila volná místa k zaparkování? Sháníte práci a hodil by se vám aktuální seznam volných míst? Chcete obratem nahlásit nepořádek ve své ulici či rozbitou silnici? Nebo byste v tramvaji přivítali vyhledání momentálně nejrychlejší trasy ucpaným městem?

To je jen krátký výčet toho, jak celosvětový projekt Smart Cities (chytrá města) může prakticky vylepšit život lidí ve větších aglomeracích. To vše za použití nejmodernějších technologií, do kterých samozřejmě musí samospráva investovat obří sumy.

Obálka nového magazínu Neovliní.cz
Milí čtenáři,
se začátkem nového roku jsme se rozhodli odemknout několik rozsáhlých materiálů, které jsme v uplynulém roce publikovali v tištěném magazínu Neovlivní.cz.
Patří k ním i článek, který vám nyní předkládáme; vyšel v listopadovém čísle. Více o konkrétním vydání časopisu zde » ; informace o tom, jak magazín získat,  zjistíte na tomto » odkaze.

Česká republika k projektu přistoupila po svém. Nejprve jsme ani nevěděli, že tu nějaký projekt Smart Cities mají úředníci na starost. Politici se ani moc nesnažili lidem cokoli k „chytrým městům“ říkat.

Pak přišel zlom. Hned po komunálních volbách v roce 2014 se projekt Smart Cities rozjel ve velkém. A až na výjimky právě v těch městech, kde má hnutí ANO primátora či je významným členem koalice.

Jen namátkou jde například o Prahu, Brno, Ostravu či Pardubice.

Mechanismus je skoro vždycky stejný. Hnutí ANO dosadí na klíčové pozice na magistrátech a radnicích své nominanty, čímž má zajištěné politické krytí projektu. Jde například o vedení komisí pro Smart Cities či funkce spojené s kontrolou využívaných peněz.

Na druhé straně mimo radnici stojí uskupení (firma, platforma či spolek), které v praxi projekt řídí, a má tak vliv na to, kam půjdou veřejné stamiliony. I tato uskupení ovládají lidé přímo či nepřímo propojení s hnutím ANO. Nebo jsou napojení rovnou na lídra hnutí Andreje Babiše, s nímž se potkali ještě za komunismu v Petrimexu, nebo pak pro něj pracovali v jeho firmách.

Nad tím vším je pak politická záštita přímo z centrály ANO na pražském Chodově. Agenda Smart Cities patří mezi hojně propagovaná témata na oficiálních webových stránkách hnutí. Jednotlivé akce v regionech pak zpravidla zaštiťují vahou své funkce ministři, které si Andrej Babiš vybral do vlády.

My máme primátora. Co máte vy?

Ministr dopravy Dan Ťok tak například letos v únoru asistoval v Pardubicích u podpisu memoranda, v němž se město a zapsaný ústav Smart City Point zavázaly ke spolupráci na poli chytrých měst.

Za město deklaraci podepsal primátor Martin Charvát (ANO), za ústav Smart City Point jeho ředitel Tomáš Krátký, bývalý regionální manažer hnutí ANO. Spolek těsně před volbami v roce 2014 zakládal další člen Babišovy partaje, dnešní pardubický zastupitel Karel Hron.

Poté, co bylo memorandum podepsáno, stali se primátor Charvát a jeho náměstek Jan Řehounek (rovněž z ANO) na nějaký čas nadto ještě členy správní rady Smart City Point.

A nikdo na pardubické radnici neprotestoval.

„Dozvěděli jsme se to ex post. Je to ale tak do očí bijící, že to vůbec nechápu. Ztratili jakýkoli pud sebezáchovy. A ono to zjevně vůbec nikomu nevadí, nikdo do toho nešťoural,“ říká Filip Sedlák, zastupitel jedné z pardubických městských částí.

Systém, který hnutí ANO při ovládnutí agendy Smart Cities nastolilo, Sedlák označuje za „klasický příklad legálního klientelismu.“

Snímek z facebookového profilu Smart City Point. Píše se u něj, že chytrým městům fandí i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Na snímku s Tomášem Krátkým, náměstkem pardubického primátora Janem Řehounkem a Jiřinou Klčovou (všichni ANO).

Snímek z facebookového profilu Smart City Point. Píše se u něj, že chytrým městům fandí i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Na snímku s Tomášem Krátkým, náměstkem pardubického primátora Janem Řehounkem a Jiřinou Klčovou (všichni ANO).

„Není to trestné, ale přece musí všichni cítit, že to nemá s transparentním postupem vůbec nic společného. Mluvil jsem se zástupci firmy, která měla zájem být partnerem města pro tuto agendu, ale neuspěla. Proti nim stál právě ten spolek lidí z ANO a bylo jim jasně řečeno: My máme primátora. A co máte vy? Právě tento postup vyvolává největší podezření. Jak tomu celému můžete věřit, když hlavním kritériem je stranická příslušnost?“ ptá se vystudovaný učitel Sedlák, který je zastupitelem za HnutíFairPlay.cz a Naše Pardubice.

Pardubičtí politici za hnutí ANO, které mimochodem do politiky vstoupilo právě s hesly o větší transparentnosti a o konci rozkrádání veřejných peněz, v tom však problém nevidí.

Pardubičtí politici za hnutí ANO, které mimochodem do politiky vstoupilo právě s hesly o větší transparentnosti a o konci rozkrádání veřejných peněz, v tom však problém nevidí.

„Samozřejmě jsme o tom přemýšleli, byli jsme si toho vědomi od začátku. Ale jsem přesvědčený, že ten koncept je skvělý a bude pro společnost natolik přínosný, že i když mi to bude někdo omílat a mluvit o střetu zájmů, tak to má smysl. Navíc ty jednotlivé dokumenty bude schvalovat zastupitelstvo,“ prohlásil zakladatel Smart City Point Karel Hron (ANO).

Hron, stejně jako aktéři příběhů z jiných měst, shodně tvrdí: chtěli jsme to celé rozhýbat. „Patnáct let podnikám v průmyslu a vidím, že těm technickým projektům je třeba pomoci i mediálně a marketingově. A je třeba propojit veřejnou sféru, akademickou, podnikatelskou a rozhýbat ten projekt. Což se dosud nedařilo.“

Spolupráci si pochvaluje i primátor Charvát. „Základní myšlenkou navázané spolupráce je fakt, že technologický pokrok by měl sloužit především k řešení problémů, s jakými se místní samosprávy běžně setkávají. Jsou jimi například nedostatečná plynulost dopravního systému, přemíra emisí, energetická náročnost mnoha objektů a v důsledku tohoto také ohrožení životního prostředí. Je proto účelné podporovat všechny aktivity, které směřují ke komplexnímu zlepšení tohoto stavu,“ zdůvodnil pakt se Smart City Point.

Pardubice stejně jako třeba Brno či Ostrava detaily projektu ještě ladí, vynaložily na něj zatím desítky milionů a „velké rány“ teprve přijdou.

ANO rozhoduje, ANO kontroluje

To v hlavním městě už jsou, co se týče peněz, mnohem dál. Navzdory tomu, že jasnou představu o celém projektu ani místní politici ještě nemají. Přesto pražští radní před pár týdny v tichosti odhlasovali, že na Smart Cities půjde jen pro příští dva roky 700 milionů korun.

K tématu:

smart_cities_mesto_IT
» Smart Cities po Česku. Veřejné stamiliony ovládli lidé z Babišova hnutí
» Ze šesti procent dvacet. Jak narostla odměna za Smart Cities pod taktovkou ANO
» Mysleli si, že to nikdo nečte, říká pirát o milionech ke Smart Cities
» Krnáčová ke Smart Cities: Dělali to špatně, debata o zneužití milionů je zcestná

Peníze ovšem nebude spravovat magistrát, ale půjdou přes městskou společnost Operátor ICT. Právě na ni radní agendu chytrých měst převedli, když ji bez varování odebrali Institutu plánování a rozvoje.

I tady stojí za to detailnější pohled na jména jednotlivých aktérů příběhu.

Předsedou představenstva firmy Operátor ICT je Michal Fišer, jinak také zastupitel Prahy 8 za hnutí ANO. Řízením projektu Smart Cities je ve firmě pověřený coby člen představenstva Robert Králíček, zástupce starosty Prahy 12 rovněž za ANO.

Hnutí si ohlídalo i dozorčí radu, kdy se jejím předsedou stal pražský zastupitel za ANO Radomír Nepil – insidery označovaný za hlavní postavu pražského ANO pro tuto agendu. A předsedou magistrátního výboru pro Smart Cities je také člen ANO Jaroslav Štěpánek.

Tak jako mají Pardubice jako partnerskou organizaci Smart City Point, pražští politici z ANO sáhli po platformě Lepší města. Je oficiálně určená jako jakýsi mentor projektu. V jejím čele stojí jako projektová manažerka Kristýna Bučková, poradkyně pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO).

Na pozici vedoucího pracovní skupiny Rozpočty a analýzy pak působí Milan Rusnák, blízký známý lídra ANO Andreje Babiše. Společně se v komunistickém Československu sešli v podniku zahraničního obchodu Petrimex. Loni jej pak Babiš přizval na ministerstvo k přípravě online pokladen. Podle deníku Echo24.cz Rusnák ministrovi radil při vybudování IT systému.

„To samozřejmě standardní není. Napojení na tu stranu je problém,“ komentuje personálie David Ondráčka, šéf české pobočky protikorupční organizace Transparency International.

Distancuji se, ale jsem sám

Jenže ani v Praze – stejně jako v Pardubicích – nikdo neprotestoval. Čestnou výjimkou byli Piráti, z nichž si Krnáčová právě v problematice IT snažila dlouhodobě vybudovat spojence.  Jenže tentokrát narazila.

Zastupitel za Piráty a člen příslušné komise Ondřej Profant primátorku interpeloval kvůli tomu, že mu náklady na rozdělování zmiňovaných stamilionů pro projekty Smart Cities přišly příliš vysoké. Mají dosahovat jedné pětiny celkové rozdělované částky. A krom toho si stěžoval, že rada komisi dostatečně neinformovala a některé zásadní údaje zejména o nákladech na projekt před nimi zamlčela.

„Jako člen komise ICT se ostře distancuji od záměru projektové kanceláře Smart City v rámci Operátora ICT ve formě, v jaké ho 18. 10. schválila rada hlavního města. Na komisi ICT jsem hlasoval pro dokument, který nám byl předložen, ale to je něco jiného, než co schválila rada,“ prohlásil Profant.

Co tvrdí pražská primátorka
Poté, co se o projekt Smart Cities začala zajímat redakce Neovlivní.cz, vydala primátorka Adriana Krnáčová řadu prohlášení, ve kterých líčí svůj pohled na věc. Předkládáme vám jej bez dalšího komentáře.
„Smart Cities je takový moderní, často zneužívaný termín, kterým se v poslední době zaklíná skoro každý. Jednoduše řečeno, je to trend v rozvoji měst, který zapojuje moderní technologie do života lidí ve městě. Praha bohužel v této oblasti zatím moc nevyniká a kromě pár automatů na lístky v tramvajích, kde můžete platit kartou, toho moc neudělala. Když naposledy vydával Evropský parlament srovnávací studii pro Smart Cities, tak se před Prahu dostalo 37 evropských měst. Mimo jiné i středoevropští konkurenti Lublaň či Budapešť.
To, co Praha schválila, je trochu technicistní krok, který asi nikomu nic neřekne. Nicméně, díky založení platformy Smart Prague, zapojení do projektu Lepší města a založením projektové kanceláře vznikne zásobník projektů, které bude Praha využívat pro zapojení moderních technologií do života Pražanů.
To je jedna z nejdůležitějších věcí, na které teď město začalo pracovat. Společně s projektovou kanceláří jsme schválili i takzvanou příkazní smlouvu. Díky ní si město bude u Operátora objednávat služby, které povedou k naplnění konceptu Smart Cities. Výrazně tím zjednodušíme celý schvalovací proces a urychlíme zavádění projektů do života.
V podstatě jsme řekli, že jsme ochotni za dva roky proinvestovat 700 milionů korun, ale peníze jsme samozřejmě ochotni dát jen na smysluplné projekty. Ty bude nejdříve hodnotit komise (složená i ze zástupců opozice) a nakonec i Rada. Chceme v tom prostě postupovat maximálně transparentně, aby bylo jasné, do čeho se investuje, a hlavně aby se z Prahy stávalo chytré město doslova před očima. Pokud by operátor přišel s nějakým řešením a my bychom vyhodnotili, že pro město nebude tolik přínosné, prostě ho stopneme. U každého projektu, kde se očekávají investice, je riziko, že toho někdo bude chtít zneužít, a právě proto jsme ale zvolili tuto cestu. O projektech budou informovány všechny strany napříč politickým spektrem, ale samotnou realizaci budou přitom mít na starosti odborníci, je tato cesta maximálně efektivní a to já vidím jako hodně efektivní.“

Primátorka Krnáčová i zástupci firmy Operátor ICT se snaží Profantovu argumentaci shodit ze stolu s tvrzením, že jde o zavádějící výroky.

„Nikdo nebyl uveden v omyl nebo obelhán,“ tvrdí Krnáčová. “Jediné, co komise nedostala, bylo konkrétní znění příkazní smlouvy, protože se v té době ještě upravovala u právníků, přece jen časový rozdíl mezi schválením komisí a radou byl téměř dva týdny. Navíc smlouva obsahuje úplně stejné údaje jako dokument, který dostala komise. Vše jsme udělali zcela transparentně.“

Jenže pirát není ve své kritice sám. Na netransparentní postup pražských radních si v případě IT agendy, pod kterou Smart Cities spadají, stěžuje i zastupitelka a specialistka na informatiku Eva Vorlíčková (nez.).

„Opakovaně jsem žádala podle zákona o poskytnutí informací k jednotlivým zakázkám v oblasti IT. Neúspěšně. Dělá to na mě dojem, že se zuby nehty brání tomu, aby jim někdo viděl pod ruce,“ říká Vorlíčková.

A upozorňuje ještě na jednu podstatnou věc. „Rada sice odhlasovala, že do toho nalije peníze, ale vůbec není připravené na co a proč. To je pak nejlepší půda pro to, aby se utrácely peníze bezhlavě, za předražené projekty, jenom proto, aby se ty peníze utratily,“ dodala bývalá radní.

Eva Vorlíčková je přitom na pražské radnici spolu s Piráty jednou z mála, kdo ví, o čem mluví. IT problematice rozumí, spolu s exprimátorem Bohuslavem Svobodou například prokazatelně ušetřila Praze miliony korun v příběhu Opencard. Ironií osudu je, že spolu se Svobodou přesto stojí před soudem, protože svým postupem při záchraně veřejných peněz podle žalobce porušili zákon.

Čím víc utratíš, tím víc dostaneš

Kvůli pražskému projektu se politici z hnutí ANO dostali do konfliktu i s již zmiňovanou nevládní organizací Transparency International. Ta postup města ostře napadla jako bezkoncepční. Upozorňuje, že i když je projekt teprve v začátku, už se ukazuje, že parametry spolupráce s Operátorem ICT zcela určitě nejsou nastavené tak, aby byly pro město výhodné.

„Kromě toho, že město alokuje peníze na konkrétní projekty, mzdy a další náklady, bude ještě náležet Operátorovi ICT odměna ve výši 6,5 % ze všech uznatelných nákladů. Logicky z toho tedy vyplývá, že Operátor ICT nebude ničím motivován dělat projekty chytré, ale především projekty drahé. Ty mu totiž přinesou největší odměnu,“ stojí v analýze pražské verze projektu, kterou Transparency zpracovala.

Ředitel Transparency International Ondráčka upozorňuje ještě na jeden sporný moment: systém nastavený v Praze neumožňuje dostatečnou kontrolu nad vynaloženými penězi.

Brněnský primátor Petr Vokářl na workshopu o Smart City - česká a norská zkušenost. Foto: primator.brno.cz

Brněnský primátor Petr Vokářl na workshopu o Smart Cities. Foto: primator.brno.cz

„Rada města nemůže v reálném čase zasahovat do toho, jak je společnost vedená. Radě pak zbyde jen role hasiče požáru, který může představenstvo založit. Když se například představenstvo rozhodne udělit na první pohled předraženou zakázku spřízněné firmě, rada nebude mít žádnou možnost, jak takovou zakázku zrušit či donutit svou společnost, aby vybrala jiného dodavatele,“ dodává Ondráčka.

Stamilionový projekt Smart Cities v Praze má podle analýzy Transparency „nakročeno k tomu, že může skončit podobným fiaskem jako jeho známější předchůdci Praha Olympijská nebo Opencard.“

Samotný koncept chytrých měst přitom považují za skvělý i ti, co dnes kritizují, jak jej politici z ANO uvádějí v život.

„Je to koncept budoucnosti, ale teď tu před námi leží hlavní otázka, co se za tím v Praze skrývá. Jestli je to prázdný koncept a vyvádění peněz, nebo hluboká reforma měst. V případě Prahy zatím žádný obsah nevidím,“ prohlásil šéf Transparency International.

Proč si to nechali vyfouknout?

Na plošném obsazení agendy Smart Cities lidmi z hnutí ANO stojí za zmínku ještě jeden fakt: ostatní strany Babišově partaji vyklidily pozice. Například v Praze byla IT agenda vždy doménou sociálních demokratů. Smart Cities si ale nechali ujít.

„Já vlastně netuším, proč to tak je. Musím se na to poptat,“ dušuje se vlivný zákulisní hráč pražské politiky a europoslanec za ČSSD Miroslav Poche.

Podle jedné z verzí šlo o výměnný obchod. Babišovi politici slíbili, že nebudou házet klacky pod nohy aktivitám nového státního podniku NAKIT, který může mimo jiné získávat státní IT zakázky bez soutěží. O vládu nad podnikem se vedla dlouhá politická bitka mezi ANO a ČSSD, nakonec NAKIT připadl vnitru ovládanému sociálními demokraty. Výměnou za to měla ČSSD přenechat pražskému ANO Smart Cities.

Svou roli ovšem podle pražských insiderů mohl sehrát i fakt, že celý projekt může skončit kolosálním průšvihem. A ČSSD s ním nechce být nijak spojována.

 

magaziny_neovlivni_predplatne_reklama_cislo_osm-devet

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít