Udával Babiš komunistické StB? Verdikt bude osm dní před volbami

V nejméně vhodnou dobu pro Andreje Babiše začal ve čtvrtek slovenský Ústavní soud znovu řešit otázku, zda spolupracoval s tajnou komunistickou policií StB. Soud v květnu 2015 Babiše obvinění ze spolupráce s StB zbavil, slovenský Ústav paměti národa ale podal dovolání. Trvá totiž na tom, že favorit českých říjnových voleb a kandidát na premiéra byl udavačem StB.

Lídr hnutí ANO spor o evidenci svého jména mezi spolupracovníky StB vyhrál především díky výpovědím samotných příslušníků tajné komunistické policie. Ti tvrdili, že spisy falšovali a Babiš je v nich uvedený neoprávněně.

Ústav paměti národa ale podal proti rozsudku dovolání, protože je přesvědčen, že Andrej Babiš byl vědomým spolupracovníkem StB s krycím jménem Bureš. Bývalí příslušníci StB podle ústavu nemluvili u soudu pravdu.

“Jejich profesionální etika nedovoluje, aby své bývalé klienty – agenty mohli nějakým způsobem zveřejnit a způsobit jim tak jisté nebezpečí,” reagoval na jejich svědectví ředitel ústavu Ondrej Krajňák. “Krycí jméno Bureš vystupuje ve 12 nezávislých svazcích získaných na pěti nezávislých místech,” dodal.

Dovolání pak Ústav postavil na tom, že soud, který Babiše zbavil podezření ze spolupráce s StB rozhodoval na základě nezákonných důkazů. “Soud opřel své rozhodnutí o nezákonné důkazy, kterými jsou svědecké výpovědi bývalých příslušníků StB. ÚPN disponuje oficiálním potvrzením, že jsou stále vázáni mlčenlivostí. ÚPN proto namítá, že soud porušil předpisy  o dokazování, protože přistoupil k výslechům bývalých příslušníků StB, aniž by požádal ministerstvo vnitra o zbavení jejich mlčenlivosti,” stojí ve zdůvodnění dovolání.

Sám Babiš opakovaně odmítá, že by byl vědomým agentem StB. “Je to od začátku zmanipulované. Nikdy jsem nic nepodepsal, nic jsem neprovedl. Vydírali mě, jsem na nějakém seznamu a z toho se dnes dělá kvazi politický proces,” hájí se.

U předchozího soudu nicméně vypovídali dva historici, kteří se specializovali na oddělení, kde byl evidovaný spis agenta Bureše.  Oba verzi o falšování spisů zpochybnili, svazek na Babiše je podle nich pravý. Upozornili navíc, že agent Bureš přežil i čistku z roku 1984, kdy StB snižovala počty spolupracovníků. A měl navíc přístup do konspiračního bytu. To podle nich svědčí, že nebyl jen obyčejným spolupracovníkem.

Podle záznamů z archivů StB podepsal Andrej Babiš takzvaný vázací akt – tedy závazek ke spolupráci – v listopadu 1982.  V centru Bratislavy ve vinárně U Obuvníka sešel s kapitánem Rastislavem Mátrayem a poručíkem Júliem Šumanem.

“Kandidát byl vytěžen k ohlasům na úmrtí soudruha Brežněva, o čemž je zpracován samostatný záznam. Poté byl kandidát vyzván, aby se vyjádřil, zda chce nadále spolupracovat s orgány kontrarozvědky, s čímž jmenovaný souhlasil. Po vyjádření souhlasu bylo jmenovanému oznámeno, že splňuje předpoklady kladené na spolupracovníka československé kontrarozvědky a byl mu předložen k podpisu písemný závazek, který byl zakamuflovaný v propagační brožuře. Kandidát závazek po přečtení podepsal bez dalších otázek a souhlasil, aby bylo i nadále používáno krycí jméno Bureš,” stojí ve zprávě StB, kterou ÚPN předložil soudu.

Ústavní soud ve čtvrtek dopoledne oznámil, že verdikt vynese 12. října. Tedy těsně před volbami do české Sněmovny.