Důkazy, které policie a žalobce předložili soudu, zatím nebyly přesvědčivé.
Okupační stávky studentů, vrcholné klimatické summity politiků. Ale co každý z nás? Jaká je naše osobní uhlíková stopa?
„Děti se v rámci školní hry přestrojily za indiány, měly čelenky s péry. A manžel vůbec nechápal, jak je něco takového na české škole možné,“ popisuje sociální geografka, vysokoškolská učitelka a publicistka Michaela Pixová „střet kultur“, který se stal součástí jejího života. Manžel je Kanaďan. A „hru na indiány“ vnímá úplně jinak, než je běžné v Česku. O „střetu“ kultur a generací zejména bude celý následující rozhovor.
Rozhovor o tom, jestli je v ledovcích život. Vlnách veder i o tom, na co máme být připraveni.
Média různě po světě zkoušejí čas od času vrcholné politiky z cen základních potravin. Politikové většinou nevědí a média mají dva dny o čem psát. Faktem je, že lidé často cenu chleba znají a politikové ji často neznají. Ale je to doopravdy tak? Známe cenu chleba, nebo si myslíme, že ji známe? Počítáme do ní i uhlíkovou stopu, tedy sumu představující skleníkové plyny, které byly vypuštěny, než se vám chleba dostal na stůl? Co to vlastně cena je? A kolik dnes platíme za ekonomiku špinavou, fosilní, bez budoucnosti?
Vláda o ochraně klimatu jen mluví, pan Babiš tomu nerozumí, říká mezinárodně uznávaný ekologický odborník
Po změně politických poměrů se na Slovensku změnil i benevolentní postoj tamní politické reprezentace k toxickému odpadu po místní chemičce Istrochem. Tu před osmnácti lety koupil od státu dnešní český premiér Andrej Babiš. Dosáhl ovšem toho, že likvidaci toxického jezera pro Bratislavou neměl platit on, ale slovenský stát. Současný ministr životního prostředí Ján Budaj ale oznámil, že se zasadí, aby náklady nesla Babišova firma. Do případu se navíc vložila policie.
Hlasitý ptačí zpěv, stovky ovcí na lukách, vítr ohýbající vysokou trávu na březích rybníčků. Osada Černčice pod severozápadním svahem Milešovky hledí na pohraniční pásmo Krušných hor a nic se tu neděje. „Stahuji se sem do takové vnitřní emigrace,“ přiznává majitel bývalého zájezdního hostince Daniel Pitek, který na okolních loukách hospodaří. Na zahradě jen hodinu autem od pražského Václavského náměstí může o emigraci mluvit jen s nadsázkou, dává tím však najevo nespokojenost se stavem veřejného života. Ukončil spolupráci se Stranou zelených, kterou považuje za příliš levicovou a radikální, zlobí ho zásahy státních úřadů do života malých vesnic. Třeba v sousedním Milešově zlikvidovala povinnost…