Bohatí že nekradou? A jednotky milionů že jsou pod jejich rozlišovací schopnosti?
Je všeobecně známo, že kultura v naší zemi se netěší přílišnému zájmu politiků, kteří by se snažili zajistit pro ni dostatek peněz. Kulturní instituce vedou neustálý boj o peníze, finančních podporovatelů ze strany privátních osob je málo, a tak je většina z nich naprosto závislá na státních zdrojích. Sám se svou manželkou podporuji spoustu různých kulturních aktivit – hlavně v oblasti divadla a hudby. Podporujeme hlavně menší organizace, protože ty mají mnohem menší šanci získat peníze než ty velké. Z tohoto důvodu jsem nikdy neposkytoval finanční dary velkým kulturním institucím a už vůbec ne těm „národním”. Výjimku jsem udělal až…
Libor Winkler je odborníkem na kapitálové trhy, ale v zásadě stejnou měrou se věnuje filantropii. Podporuje vědu, nezávislá média i umění. Už dřív mluvil o nutnosti zbavit se dinosaurů v politice. Stejně tak ale ve své glose dospěl k závěru, že podporovat Andreje Babiše je chybou. Mezi politikou a byznysem má být podle něj “čínská zeď.” “Mám ve svém okolí spoustu podnikatelů, kteří své firmy vybudovali z absolutní nuly, vlastními silami a bez dotací. Mnozí z nich cítí sympatie k Andreji Babišovi. Někteří z nich je vyjadřují veřejně, případně se přímo angažují v jeho politickém hnutí ANO. Co je k tomu vede? Nikomu z nich samozřejmě nevidím…
Náš titulek není zcela přesný. Tváře mnohých z těch, kteří dnes patří mezi největší české filantropy, nejsou neznámé, občas prokmitnou zpravodajstvím. Většinou však kvůli úspěšnému byznysu, který dělají. Nedosahují na peníze, jimiž disponují lidé jako Petr Kellner, Andrej Babiš, Zdeněk Bakala či bývalý mocný šéf ČEZu Martin Roman – i ti část svého jmění posílají na bohulibé účely. Lidé, o kterých je řeč, však z částek, které dokázali vydělat vlastními nápady a pílí, posílají nezanedbatelnou část do projektů, které považují za důležité. A osobně se v nich angažují. Libor Winkler Narozen v září 1960, původní profesí zemědělský inženýr, který se jako vědecký pracovník zabýval pohybem…
Redakce Neovlivní.cz přináší pravidelné profilové rozhovory s lidmi, kteří se řadí mezi vlivné osobnosti Česka. Všichni dostávají na závěr interview stejnou sadu otázek. Jednou z nich je, kterou značku, firmu, či výrobek považují za symbol úspěchu. “Hlavně považuji úspěch za velice relativní a těkavou substanci, která často rychle přichází a rychle se vytrácí. Spíš než v konkrétní značce vidím úspěch v něčem, co má trvání, renomé, tradici. Něco, co se dokáže neustále vyrovnávat s výkyvy oběma směry a přinášet hodnotu po dlouhou dobu. Takových značek bych možná mohl jmenovat více, ale především vidím úspěch v kontinuitě kvality.” Petr Pavel, předseda…
Redakce Neovlivní.cz přináší pravidelné profilové rozhovory s lidmi, kteří se řadí mezi vlivné osobnosti Česka. Všichni dostávají na závěr interview stejnou sadu otázek. Jednou z nich je, zda nějak změnili svůj životní styl s ohledem na ekologii, trvale udržitelný rozvoj. “Ekologická témata jsem si začala uvědomovat už v době, kdy jsem žila v Německu, kde to už v 80. letech téma bylo. A začala jsem u sebe: neplýtvat vodou, neplýtvat elektřinou, neplýtvat vůbec energiemi a tak dále. Nejsem odborník na životní prostředí, až tak příliš se do toho nepouštím, ale je pro mě zcela samozřejmé, že právě ty činnosti, které…
Redakce Neovlivní.cz přináší pravidelné profilové rozhovory s lidmi, kteří se řadí mezi vlivné osobnosti Česka. Všichni dostávají na závěr interview stejnou sadu otázek. Jednou z nich je, kdo podle nich má vliv a používá ho pro dobro ostatních. “Asi bych sáhl mimo obecně známá jména a uvedl příklad rotterdamského starosty, jehož jméno je Ahmed Aboutaleb. Setkal jsem se s ním na několika konferencích. Je to člověk shodou okolností pouze o dva měsíce starší než já narozený v Maroku – marockému otci a holandské matce. Do Holandska se přistěhoval v patnácti letech a za tu dobu stihl nejenom úspěšně vystudovat, přeložit…
Redakce Neovlivní.cz přináší pravidelné profilové rozhovory s lidmi, kteří se řadí mezi vlivné osobnosti Česka. Všichni dostávají na závěr interview stejnou sadu otázek. Jednou z nich je, bez čeho si neumí představit svůj den. “Bezprostředně mě napadá – bez naděje, bez možnosti na něco se těšit, mít z něčeho radost a vidět v tom smysl. Den, kdy bych se měl probudit a vidět před sebou jenom prázdnotu a beznaděj, takový si ani nechci představit, z toho běhá mráz po zádech.” Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO “Jsem zvyklá na svoje pohodlí, svůj byt. Asi by mi velice vadilo, kdybych byla…