Tak trochu jiná fotbalová lajna: „Dáme kokeše a bílej prášek.“

Českým fotbalem na jaře otřásla drogová aféra. Ondřej Vaněk, záložník, který to svého času dotáhl až do reprezentace, měl od údajného dealera získávat drogy. Dealera, kterému Vaňkův spoluhráč z plzeňské Viktorie Jan Kopic půjčil jen tak půl milionu korun. Redakce Neovlivní.cz pátrala v zákulisí příběhu. Šlo o ojedinělý incident, kdy nadějní a talentovaní sportovci prostě jen zapomněli, že nežijí v bublině, kde si mohou dovolit všechno? Nebo je konzumace rekreačních drog u vrcholových sportovců častější, než si myslíme?

Nebýt odposlechů, nikdy by se na to nepřišlo. Bývalý hráč plzeňské Viktorie Ondřej Vaněk se loni, den před zápasem svého klubu s Mladou Boleslaví, chystal do klubu na party. Chtěl to pojmout asi opravdu velkolepě, proto zavolal svému kamarádovi, kterému neřekl jinak než „Víťa“. Šlo o Vítězslava Meišnera, kterého policie nedávno obžalovala z výroby a distribuce drog. Tehdejší prvoligový hráč byl evidentně v dobrém rozmaru, s Meišnerem mluvil bez okolků.

Ondřej Vaněk jako ambasador mládeže na tréninku s malými hráči. Zdroj: FC Viktoria Plzeň

„Volající (Vaněk, pozn. red.) odpovídá, že jde na diskotéku a zkusí prášek, na což volaný (Meišner, pozn. red.) odpovídá, aby mu volající napsal, jaké to bylo, a upozorňuje ho, aby byl opatrný a dal si jenom půlku. Volající říká, že prý je to dobré najednou s kokešem, na což volaný odpovídá, že ne, že když dá na to ten bílej, že ho to naopak zabrzdí, že mu to zbrzdí nájezd, má si nechat tak dvě hodiny pauzu,“ stojí v obžalobě Meišnera, na niž jako první upozornil Radiožurnál.

Z policejních poznatků vyplývá, že mu rukama prošlo nejméně 8 000 tablet extáze; když si pro něj detektivové přišli, měl u sebe zhruba půl kilogramu kokainu. Prý je neprodával, ostatním je jen dával, bránil se. Před soudem řekl, že občas drogu věnoval i tehdejšímu prvoligovému fotbalistovi Vaňkovi. „Občas jsem dal já jemu, občas on mně,“ uvedl Meišner.

Sportovci jsou primárně spojováni s anaboliky, tedy prostředky určenými ke zvýšení výkonnosti. O takzvaných sociálních drogách jako kokainu nebo extázi se spíše jen spekuluje. Přitom národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil říká, že ve sportu nejde o nic výjimečného.

„Ta představa, že sport je automaticky prevencí, je absolutně mylná. Naopak – statistiky nám říkají, že sportovní prostředí může být rizikové pro návykové chování. A to hned z několika důvodů: vrcholoví sportovci jsou velmi vytížení, což je velmi náročné, za druhé jsou v partě lidí, kteří je k tomu mohou svádět, a pak samozřejmě hraje roli stres. Samostatnou kapitolou je doping,“ říká Vobořil.

S rekreačními drogami se málokdy podaří někoho chytit, většinou jde o náhodu.

Drogová eskapáda Romana Bednáře na stránkách tisku. Repro: 2x Neo

Jako v roce 2009, kdy angličtí novináři vyfotili „na nákupech“ tehdejšího fotbalového reprezentanta Romana Bednáře. Hrál tehdy za anglický klub West Bromwich Albion a po jednom ze zápasů si u překupníka pořizoval kokain a marihuanu za 13 tisíc korun. Přistihnout se ho podařilo náhodou, podle všeho ho novinářům „udal“ sám dealer. Bednářovi to tehdy zničilo slibně rozjetou kariéru, z klubu ho vyhodili a skončil i v reprezentaci.

V roce 2012 zase prasklo na tehdejšího stopera Davida Bystroně, shodou okolností na fotbalistu Plzně, že užíval pervitin. Přišlo se na to z testů jeho moči, které byly pozitivní na metamfetamin. Devětadvacetiletému zadákovi to tehdy dost zkomplikovalo kariéru – dostal dvouletý distanc.

Na kontroly nejsou peníze

Bystroň byl zřejmě jediný fotbalista, kterému zlomily vaz testy, které dělal antidopingový výbor. Kontroly na drogy totiž v Česku tak úplně nefungují. Fotbalista v první lize dochází k dopingové zkoušce jen ve vybraných zápasech. V průměru se jedná zhruba o sedmdesát kontrol za rok.

„Na víc nejsou peníze, jeden test stojí 5 tisíc korun. My děláme těch kontrol tak málo, že by byla opravdu super velká náhoda, že bychom na to přišli. Pokud to tedy neberou pravidelně,“ říká vedoucí úseku dopingových kontrol Antidopingového výboru ČR Jan Chlumský.

Za posledních 24 let kontroloři přišli u fotbalistů na 10 pozitivních nálezů. Z toho byla ještě část zjištěna u futsalu, tedy halové obdoby fotbalu.

Na Ondřeje Vaňka se také přišlo náhodou. Pouštěl si pusu na špacír do telefonu a měl tu „smůlu“, že jeho kamaráda Meišnera napíchla policie. Detektivové tak měli ucelený přehled o tom, kdy Meišnerovi Vaněk volal. Třeba na konci loňské sezóny, kdy Plzeň zakončila prohrou se Slavií nula pět, záložník Vaněk volal Meišnerovi. Chtěl po něm, aby sehnal “něco” na večer a přinesl to do hotelu.

„Svědek Meišnerovi sděloval, že budou bydlet v hotelu a aby za ním přišel a vzal s sebou ‚ty věci‘, co mu říkal, a ptá se, jestli si Meišner pamatuje ‚kolik, kolik‘,“ píše se v obžalobě.

Kolik toho má Meišner přinést, se asi tak úplně nedohodli. Ten večer ve 22:08 Ondřeji Vaňkovi totiž pípla SMS od Meišnera, ve které se psalo: „Kámo, nepiš mi takový věci vůbec. Takhle jsem to dostal vole, jestli tam je míň, tak to s tebou vyrovnám.”

O dva dny později už je ale Vaněk o poznání méně opatrný a Meišnerovi píše, zda má „lentilky a pilulky“.

Vaněk se k celé aféře zatím nevyjádřil. Pouze policistům do protokolu uvedl, že žádné drogy nebere. U většiny telefonátů přiznal, že mluvil on, ale tvrdil, že jen machroval nebo byl opilý.  „Svědek dále uvedl, že mobilní telefon používal den co den a samozřejmě si nepamatuje, o čem a s kým hovořil před týdnem, natož před půl rokem,“ píše se podle Radiožurnálu v obžalobě.

Kokain i extáze patří mezi nejužívanější drogy. Kokain podle nedávných výsledků Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) alespoň jednou v životě vyzkoušelo 14,9 milionu dospělých Evropanů. Extázi pak v posledním roce vzalo zhruba 2,1 milionu Evropanů.

„Oboje jsou to stimulanty. Extáze je na popovídání si a prožitek, po kokainu člověk je takový veselý a rozpínavý. Spíše je tam problém, pokud to někdo bere pravidelně. Pak tak začne měnit osobnost, začnou být výbušnější a vztahovačnější,“ popisuje zakladatel Drop Inu a psycholog Ivan Douda.

Na drogovou zkušenost doplatily takové hvězdy jako Diego Maradona, geniální fotbalista, ale obrovský potížista. Ten přiznal, že kokain poprvé bral, když hrál za slavný klub FC Barcelona. Bylo mu 24 let. „Byla to největší chyba v mém životě, když jsem začal brát drogy,“ zavzpomínal nedávno Argentinec.

„Je to nejhorší zpráva, co může přijít do sportu. Fotbalisté mají drahý auta, potetovaný ruce. Pro mladý kluky jsou fotbalisté vzorem. Plzeň byla dokonce několikrát mistrem. A když to teď ti kluci uvidí, že jim ta droga nevadí, je to pro ně velmi svůdný to taky zkusit. Je to tak něco nemorálního, že si to ty fotbalisti snad vůbec neuvědomují,“ říká bývalý fotbalista a expert Ladislav Vízek.

Méně než vlažná reakce

Zda Vaňkovi hrozí nějaký trest, se do uzávěrky tohoto čísla nerozhodlo. Už se za něj ale postavilo vedení ruského fotbalového klubu Ufa, kam odešel loni v létě. „Nevěřím tomu, co píšou česká média. Vaňka znám jako dobrého člověka. Jsem přesvědčen, že byl ve špatnou dobu na špatném místě,“ uvedl generální ředitel Ufy Šamil Gazizov.

Snímek z klubové akce se sponzorem. Jan Kopic (vlevo) a Ondřej Vaněk se načas stali výčepními. Zdroj: FC Viktoria Plzeň

Plzeňský klub se zatím k aféře staví velmi vlažně. Vedení Viktorky se sice snažilo argumentovat tím, že hráč nyní hraje za ruský klub. Ovšem v době, kterou odhalily policejní odposlechy, Vaněk za Plzeň kopal: „Nepřísluší nám cokoli komentovat. O skutečnostech jsme v době jeho (Vaňkova) působení neměli sebemenší informace a jsou pro nás nové,“ uvádí se v prohlášení.

I když nemělo vedení tušení o Vaňkových excesech, mohlo řadě skandálů předejít. O Vaňkovi je veřejně známo, že měl rád noční tahy a alkohol. Prohřešky proti disciplíně ale Plzeň dlouhodobě rychle zapomíná.

O tom ví své i Vaňkův velký kamarád z Plzně David Limberský. Ten v září 2015 boural svým luxusním vozem značky Bentley na pražském Smíchově. V něm seděl tehdy i Vaněk. Z místa nehody se snažili oba dva utéct, Limberský policistům po zadržení vyhrožoval. Byl totiž opilý, policistům nadýchal přes 1,5 promile. V Plzni kvůli tomu přišel o kapitánskou pásku a dostal vysokou pokutu, hrát ale mohl dál. A to i poté, když krátce po incidentu oslavil vstřelenou branku točením imaginárním volantem. Aféra ale pro Plzeň rychle skončila – klub vydal jen prohlášení, kde se od oslavy gólu distancoval. Nedávno na Limberského zase prasklo, že po ligovém utkání s Libercem opustil týmový hotel a vrátil se až nad ránem. Od klubu za to dostal vysokou pokutu, za Plzeň ale hraje dál.

Vlažný přístup plzeňští viktoriáni zvolili i v případě Jana Kopice. Vaňkův důvěřivý kamarád a tehdejší spoluhráč Jan Kopic se nechal přesvědčit, aby jen tak půjčil Meišnerovi půl milionu korun. Na tom by ještě nebylo nic tak divného, kdyby to nebylo po měsíci, co Meišnera znal, a bez jakékoliv záruky. Na co mu je půjčoval, prý také neví.

Kopicovi už zřejmě nikdy nikdo neprokáže, na co peníze byly. Údajný drogový dealer Meišner zvolil před soudem taktiku, že drogy neprodával, ale pouze zadarmo rozdával. Tudíž půl milionu přece nemohlo být na nákup omamných látek.

Zajímavé bude sledovat, jak se k drogové aféře postaví Fotbalová asociace ČR. Její předseda Miroslav Pelta byl v prvních reakcích opatrný. Řekl, že celé téma musí nejdříve interně projednat se svými kolegy. Limberský a Vaněk jsou pro něj přitom známá parta.

Ondřej Vaněk jako ambasador mládeže na tréninku s malými hráči. Zdroj: FC Viktoria Plzeň

„Limberský je velké dítě. Fotbalově je v pořádku, ale když vidím, s kým se kamarádí… To jsou ty Vaňkové a tahle partička. Znám je, prošli mi rukama, to jsou partyzáni,“ řekl na jejich adresu šéf fotbalu Miroslav Pelta loni v květnu.

Kolik takových partyzánů ve fotbale je, se reálně nikdy nezjistí. Kontrola chybí a stejně tak ochota klubů něco řešit. Jediné, co podle experta na drogy Vobořila může zabrat, je exemplární výstraha.

„Je náhoda, že se zrovna přišlo na tyto kluky. Mělo by se to ale exemplárně řešit, pro výstrahu. Třeba jim dát vysokou pokutu nebo něco takového. A říct, že podruhé už se to nikomu tolerovat nebude a ten dotyčný ihned skončí s fotbalem,“ myslí si Vobořil.

Soud s Vítězslavem Meišnerem a jeho údajným komplicem Patrikem Barančíkem bude pokračovat v létě. Oba fotbalisté mají přijít jako svědci. Tresty od soudu jim nehrozí, zato ostuda určitě.

Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít