O Ransdorfa jsme ve vazbě pečovali, ohradili se Švýcaři proti dopisu

Emotivní dopis, který před týdne zveřejnila Věra Ransdorfová, vdova po komunistickém europoslanci Miloslavu Ransdorfovi, má první oficiální odezvu. Švýcarské úřady kategoricky odmítly, že by během krátké vazby politikovi neposkytly léky a péči, kterou potřeboval.

Ransdorfová otevřený dopis, adresovaný rovněž premiérovi Bohuslavu Sobotkovi zveřejnila na webových stránkách svého zesnulého manžela; Miloslav Ransdorf zemřel před dvěma týdny, náhle, ve věku dvaašedesáti let.

Server Aktuálně.cz nyní přinesl první reakci švýcarské policie, která tvrzení Ransdorfové rezolutně popírá.

“Zadržený byl po vyšetření shledán schopným vazby. Po dobu zadržení byl pod dohledem lékaře, který mu poskytl veškeré potřebné léky,” řekl serveru mluvčí curyšské policie Werner Schaub.

Vdova v dopise vylíčila, co se z pohledu jejího chotě odehrálo ve Švýcarsku. A to jak v curyšské bance, kam jel intervenovat kvůli přístupu k účtu údajného dědice miliardového majetku, tak v zadržovací vazbě.

“Jak to, že když byl manžel, občan EU a ČR, zadržen, nenašel se žádný zástupce ani EU, ani ČR, aby mu zajistil alespoň základní lékařskou pomoc? K čemu máme státní orgány, Listinu základních práv EU a Úmluvu o lidských právech Rady Evropy, když si v civilizované cizině dovolí chovat se k českému občanu (zde není podstatné, že manžel měl funkci europoslance) jako ke psovi?,” napsala Ransdorfová.

Premiéra otevřeným listem požádala, aby inicioval jednání se Švýcarskou konfederací. A trval na odpovědích na otázky, které považuje za klíčové. Podle aktuálního vyjádření mluvčího Úřadu vlády Sobotka předal celou věc k prošetření.

Citujeme z dopisu:

• Z jakého důvodu zavolala banka na manžela policii? Manžel v bance žádné dokumenty nepředložil (nebylo komu), nikdo z pracovníků banky je neviděl. Nikdo z banky tedy nemohl vědět, jsou- li jeho dokumenty pravé či nikoli. Dokumenty měl stále u sebe, předložil je až přivolané policii na jejich služebně.

K této kauze

» Policie prověřuje smrt Miloslava Ransdorfa, požádala o to vdova

» Tři verze příběhu Ransdorf: Švýcaři jej obvinili, KSČM podržela

• Jak je možné, že řadoví kantonální policisté na místní služebně mohli okamžitě vědět, že dokumenty jsou falešné? Odborná expertiza a ověřování listin přece vyžadují nějaký čas.

• Proč banka dodnes nezveřejnila kamerové záznamy, které by potvrdily (ev. vyvrátily) manželovu verzi o jeho pohybu a chování v bance? Opakovaně, ale marně, žádal o jejich vydání.

• Jak se mohlo stát, že švýcarská policie manželovi odepřela možnost kontaktovat rodinu? O jeho zatčení jsem se dozvěděla až druhý den, a to z českého tisku.

• Jakým právem mu policie znemožnila kontaktovat i české zastupitelství a Evropský parlament?

• Jak se vůbec mohlo stát, že manželovi švýcarská policie odepřela léky na diabetes a hypertenzi v potřebném množství? Především mu vůbec nezajistila noční inzulín, místní lékař ho neměl k dispozici. Manžel měl noční inzulín v autě, požádal policisty, aby mu jej přinesli ze zaparkovaného vozidla, ale policisté ho prý v autě nemohli najít! Léky na tlak nedostal buď vůbec, nebo v nedostatečném množství. V noci měl zdravotní potíže, způsobené enormním zvýšením tlaku, třikrát zvonil na stráž, ale nikdo nepřišel. Manžel zůstal bez potřebných léků.

• Jak mohla švýcarská policie předstírat, že manželovi nerozumí, když manžel ovládal všechny čtyři oficiální jazyky Švýcarské konfederace? Pokoušeli se vytvořit umělou jazykovou bariéru tím, že na něj mluvili výhradně Schweizerdeutsch (manžel rozuměl i tomuto nářečí). Je ale vyloučené, aby státní zaměstnanci neovládali aspoň jeden oficiální jazyk své země.

Plné znění listu Věry Randsdorfové si můžete přečíst zde »