Vláda stopla jmenování velvyslance v Číně

Kabinet Bohuslava Sobotky podle zjištění Neovlivní.cz na poslední chvíli pozastavil jmenování nového velvyslance v Číně, kterým se měl stát Bedřich Kopecký.

Důvodem jsou pochybnosti o jeho lustračním osvědčení a předlistopadové minulosti.

Ačkoli je Kopecký kariérním diplomatem a na ministerstvu i na nejrůznějších zastupitelských úřadech působí dlouhé roky, o jeho minulosti se mlčelo. Teprve avizované vyslání na misi do strategické Číny otevřelo archivy. Týdeník Respekt minulý týden citoval z dokumentů, které podle časopisu naznačují, že Bedřich Kopecký pracoval v osmdesátých letech pro vojenské zpravodajské služby komunistického režimu.

“Do té doby, než se případ vyjasní, nebudou dokumenty potřebné ke jmenování předány na Hrad,” uvedly dva na sobě nezávislé zdroje obeznámené s případem.

Premiér Bohuslav Sobotka zatím na dotazy k případu neodpověděl. K nejnovějšímu vývoji se nevyjádřil ani Kopecký.

Pochyby o Kopeckého minulosti pocházejí z doby, kdy ambiciózní absolvent moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů působil jako politický tajemník na československé ambasádě v západoněmeckém Bonnu. Tým nepřátelského státu a člena NATO byl ideálním místem pro získávání informací pro vojenskou komunistickou rozvědku.

Bedřich Kopecký o tom ve svém oficiálním životopise pomlčel. Netušil to ani premiér Sobotka, jemuž dělá na Úřadu vlády poradce, ani ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Minulost dohnala Kopeckého až nyní, když má zamířit na jednu z nejvýznamnějších ambasád.

Na vyslání Bedřicha Kopeckého do Číny se už přitom shodl trojúhelník ministerstvo zahraničí – Úřad vlády – Hrad. Kopecký je označován za “muže opoziční smlouvy”, vždy měl blízko k Václavu Klausovi i Miloši Zemanovi. Poslední rok ale působí také v týmu poradců premiéra Sobotky.

“Úředníci nyní podrobně prověřují minulost pana Kopeckého. Především to, do jaké míry s vojenskou rozvědkou vlastně spolupracoval. Nemuselo totiž jít o nic vážného,” řekl deníku Neovlivní.cz jiný zdroj.

Faktem totiž je, že v Kopeckého svazku chybí informace o tom, jaké zprávy z Bonnu posílal do Československa. On sám tvrdí, že informoval jen o veřejném dění v Západním Německu. Aféra může být součástí boje o místo na ambasádě v Číně.

Ministerští úředníci zkoumají také to, jak mohl Kopecký projít lustračním zákonem a získat prověrku. Vysvětlení může být několik. Zaprvé si vojenští zpravodajci po revoluci v roce 1989 vymohli, že se na ně nebude vztahovat lustrační zákon a své lidi “přikryli”. Prověrky se navíc soustředily spíše na ty, kteří “špiclovali” doma v Československu místní občany. Vyloučeno není ani to, že Kopecký po převratu pracoval pro tajné služby dál, pak by jej dokázaly před lustracemi ochránit.

Čtěte také: Lidé v zákulisí moci. Kdo je hlavní český lobbista přes Čínu?