Zeman v půli mandátu: Kolik peněz přinesl?

“Já sám sebe pokládám za vrátného, který otevírá dveře podnikatelům, ale jestli ti podnikatelé těmi dveřmi vstoupí nebo nevstoupí, to už záleží na nich.” Těmito slovy komentoval před pár dny Miloš Zeman roli, kterou během posledních třiceti měsíců sehrál zejména v Číně, Rusku či Ázerbájdžánu, aby do Česka přivedl zahraniční investory a těm českým pomohl na tamní trhy. Jaká je bilance “vrátného” v půli prezidentského mandátu?

1. Čína

Úcta a nebývala vstřícnost vůči Pekingu, kterou Miloše Zeman projevuje, se dá nahlížet přes dvě konkrétní čísla. 15 miliard korun, které tu Číňané za poslední rok utratili. A 74 %, což představuje růst přímých investic čínských firem za poslední rok.

Vypadá to úctyhodně, jenže růst bylo odkud. Podle statistik CzechInvestu čínské firmy – bylo jich devět – v Česku od roku 1993 investovaly 1,5 miliardy korun. Pro srovnání: Z kraje letošního roku koupila německá firma Union Investment pražské nákupní centrum Palladium za 15 miliard korun.

Zatím jde tedy o malé peníze. A pokud jde o zářijové nákupy finančníků ze skupiny CEFC (vyčíslené 10 miliardami korun), “hodně hluku” kolem. CEFC nakoupila společnosti, které Češi dobře znají a u kterých nový vlastník vzbudil nebývalou mediální odezvu.

Co si pořídil čínský finanční a energetický holding CEFC:
Pivovary Lobkowicz	CEFC ovládla pivovary nákupem 80% podílu ve společnosti Lapasan, která Lobkowicze vlastní. V Lapasanu mají Čínané 70% podíl, 20% podíl má J&T Private Equity Group a 10% současný šéf pivovarů Zdeněk Radil. CEFC svůj podíl získala od dosavadních vlastníků, byly jimi firmy Palace Capital a GO Solar.
J&T Finance Group	V impériu Jozefa Tkáče, kam patří J&T Banka a Poštová banka, navýšila CEFC svůj podíl na 9,9 procenta. V J&T drželi Číňané 5% podíl od jara, podle magazínu Dotyk za něj utratily 2,2 miliardy korun.
Travel Service, letecký dopravce	CEFC si zatím pořizujea 10% podíl, v druhé fázi má převzít dalších 39,92 procent akcií. Dopravce patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal.
SK Slavia Praha, fotbalový klub	CEFC si pořídila 59,97% akcií, zbylých 39,98% akcií drží Jiří Šimáně a jeho společnost Fly Sport Investments.
Médea Group, mediální agentura	Největší mediální agentura, patří podnikateli Jaromíru Soukupovi. CEFC si má pořídit minoritní podíl.
Empresa Media, mediální koncern	Koncern Jaromíra Soukupa, který provozuje tv Barrandov a na časopisecký trh posílá časopisy Týden, Instinkt a Sedmička. CEFC si má pořídit minoritní podíl.
Nemovitosti: budova Živnostenské banky na Příkopech, Martinický palác na Hradčanech	Částky za nákup nemovitostí nebyly oznámeny. Pouze záměr CEFC, která chce v budově bývalé Živnostenské banky, která dosud patřila skupině CPI miliardáře Radovana Vítka, vybudovat “evropskou centrálu”. Blízkost Hradu u Martinického paláce je zajímavá v tom, že šéf představenstva CEFC Jie Ťien-ming se před pár měsíci stal poradcem Miloše Zemana pro Čínu.

Další investice mají být na cestě.

Z toho, co je zřejmé, je příchod čtvrté největší tamní banky, již v létě na Hradě ve Španělském sále slavnostně přivítal Miloš Zeman. Bank of China má sídlit v budově Florentina, za nímž stojí peníze skupiny Penta miliardáře Marka Dospivy, pobočka otevře před koncem letošního roku.

Před pár dny pak začala mezi Českem a Čínou létat třikrát týdně přímá linka Praha-Peking, kterou provozuje společnost Hainan Airlines. Jde o největšího privátního leteckého přepravce v Číně a očekává se, že oživí turistický ruch zejména na české straně.

Na český trh pak už z kraje roku vstoupila strojírenská společnost Xi’An Shaangu Power, která si koupila 75procentní podíl v brněnském výrobci turbín Ekol. Čeká se také na další tah čínské státní společnosti Aviation Industry Corp, která chce podle Hospodářských novin koupit licenci na výrobu vozů TERRNo 1 od kopřivnické Tatry.

Za povšimnutí stojí, že ze Zemanova čínského tažení viditelně neprofituje nejbohatší Čech Petr Kellner, byť při první návštěvě prezidenta v Pekingu byli lidé z Kellnerovy PPF Zemanovým stínem a hlava státu se pak soukromým letounem společnosti vrátila do Prahy. Číňané dali přednost skupině J&T.

2. Rusko

Na podzim 2013 řekl Miloš Zeman po schůzce se svým premiérem Jiřím Rusnokem, že by se český trh měl mnohem více otevřít investicím z Ruska. Ruská agrese na Ukrajině, následné sankce a propad ruské ekonomiky se plánu postavily do cesty; pokud jde o přímé ruské investice, lze hovořit jen o drobných. Sám Zeman, který se dlouhodobě staví striktně proti sankcím, odhadl podíl ruských investic na 0,3 procenta zahraničních kapitálových investic v Česku.

Podle analýzy Bisnode, kterou otiskl magazín Reportér, je v tuto chvíli v Česku oficiálně dohledatelných 16 767 firem se stoprocentním podílem ruského kapitálu.

Pokud jde o “nové” peníze, investují Rusové do drobných, lokálních aktivit, zásadnějších investic bylo v posledních 30 měsících pomálu.

Zajímavé jsou ty bankovní. Souběžně se Zemanovým nástupem do funkce začala na českém trhu působit Sberbank, která nedávno oznámila ambici stát se pětkou na českém trhu. Další ruská banka – Expobank – loni v září odkoupila české pobočky německé LBBW Bank; podle neoficiálních odhadů Rusové zaplatili v přepočtu kolem dvou a půl miliard korun. A nejnověji se do ČR chystá ruský oligarcha Michail Fridman, který stojí v čele největší ruské soukromé banky Alfa; podle Lidových novin kupuje banku Zuno.

Významná pak byla koupě největšího českého obchodníka se zlatem, společnosti Safina, kterou si loni v listopadu koupila ruská skupina Renova. Cena transakce nebyla oznámena. “Při standardním ocenění, kdy se výsledná hodnota firmy pohybuje většinou mezi pěti- a desetinásobkem EBITDA, tak mohla cena firmy činit zhruba 1,3 až 2,6 miliardy korun,” napsaly Hospodářské noviny.

Jisté dále je, že se Zeman, respektive jeho hlavní ekonomický poradce Martin Nejedlý, vložili do vyjednávání o problematických úvěrech České exportní banky v Rusku (více zde »). Konkrétně během jarní návštěvy u ruského prezident Vladimira Putina.

Nejedlý měl pomoci s pětimiliardovým dluhem, který česká strana vyčíslila v souvislosti s výstavbou elektrárny, jenž má zásobovat teplem město Salechard. Paroplynovou elektrárnu za zhruba 8,5 miliardy korun staví česká firma PSG pro korporaci Ural průmyslový – Ural polární, kterou založily vlády pěti tamních regionů spolu s ruskými firmami. Úvěr na financování projektu poskytla státní Česká exportní banka, už před časem ale přísun peněz zastavila s argumentem, že byly porušeny podmínky ze strany Ruska. Banka pak loni přesunula úvěr mezi rizikové půjčky.

Podle prezidentova poradce se dohoda povedla: “Prezident Putin dal pokyn ministrovi energetiky tento problém vyřešit. Vytvoří se jasné smlouvy na odběr elektrické energie, bude dofinancováno dlužných 5,3 miliardy korun, naše banka z výnosů prodeje elektřiny bude dostávat splátky úvěru a občané nebudou muset nic ze svých daní platit. A věřte, my budeme důslední, aby se tak stalo,” řekl v rozhovoru pro Neovlivní.cz Nejedlý (více zde »).

3. Ázerbájdžán

V půli září vyhlásil Ázerbájdžán bojkot spolupráce s EU, která zemi kritizuje za permanentní porušování lidských práv. A v půli září rovněž Miloš Zeman podepsal v Baku deklaraci o strategickém partnerství s režimem prezidenta Alijeva.

O týden později oznámily Třinecké železárny miliardáře Tomáše Chrenka, že v Ázerbájdžánu získaly kontrakt na výstavbu trati za 15 miliard korun. “To je ta výhoda prezidentských systémů, že se dohodnete s prezidentem, on vydá pokyn a pokyny se tam plní,” komentoval to Zeman.

Faktem je, že Chrenkovy firmy už v zemi operují; spolupracují na opravě železniční tratě přes Ázerbájdžán. “Česká firma již zrealizovala první etapu v délce 300 kilometrů, nyní pracuje na druhé etapě v délce asi 600 kilometrů. Prezident Miloš Zeman podpořil pokračování další etapy až k íránské hranici, která vede členitým horským terénem, kde se náklady odhadují ve výši 15 miliard korun,” řekla serveru iHned mluvčí železáren Petra Jurásková.

Pokud jde o další firmy, Aero Vodochody se zajímá o zakázku na opravu letounů L-39. A společnost PSJ se má podílet na výstavbě nového města na umělém ostrově poblíž Baku.

Pokud jde o opačný směr, opět nejde o zásadní sumy. Mf Dnes například informovala, že si v Česku movití Ázerbájdžánci nakupují byty za desítky milionů korun. “Berou to jako investici a zároveň jako jistotu, že budou mít kam se uchýlit, pokud se politická situace v zemi změní,” komentoval listu nákupy realitní makléř.