Žijeme v hříšném světě, říká tenisový boss Kaderka

Ivo Kaderka zná sportovní prostředí z obou stran. V éře Topolánkovy vlády býval náměstkem na školství, kde rozděloval peníze pro sport. Později se stal šéfem tenisového svazu, který řídí dodnes. Vždy dokázal zúročit své dobré vztahy s politiky. Přesto dnes říká, že na kolena dostali tuzemský sport právě politici. Pokračování sportovní kauzy ze zářijového tištěného magazínu Neovlivní.cz

„Sport je dnes toxické prostředí. Ale je jen obětí několika politiků,“ říká Ivo Kaderka. Muž, který patří mezi uznávané sportovní manažery, stál v minulosti například proti Aleši Hušákovi, legendárnímu šéfovi společnosti Sazka, přes niž stát roky financoval sport. Nebyl to jen Hušák; Kaderka si svými nevybíravými výroky udělal ve světě sportu řadu nepřátel. A třeba legendární tenistka Martina Navrátilová jej označila za hulváta.

Neo: Znáte sport z obou stran. Co pro něj bude podle vás znamenat květnová policejní razie?

Mám na to celé svůj názor: nestalo by se to, nebýt politiky. Vznikla tady věc, která nemá obdoby. Jedna ambiciózní dáma se stala ministryní a neměla na to. Líbilo se jí, jak se jí všichni klaněli. A vytvořila tady systém, jako by byla Marie Terezie a jako kdyby rozdělovala své vlastní peníze. Chtěla pomalu rozhodovat o tom, na kterém křídle má hrát Jágr. Neuvědomovala si, že tam je od toho, aby sportu sloužila. Místo debaty se všemi zodpovědnými k sobě pustila jen vyvolené. Bavila se v podstatě jen s Janstou, s Peltou a ještě tak s Honzou Železným. A paradoxem je, že právě ti první dva to celé odnesli. Za to, že dělali, co dělat měli. Lobbovali pro sport v tom – s prominutím – bordelu, který ona zavedla.

Neo: Mluvíte o Kateřině Valachové. Co přesně jí vyčítáte?

Třeba to, že ani neplnila vládní usnesení, podle kterého měla sportu vyplatit určené peníze. Ale ona to svévolně neudělala, protože se s nikým nebavila. Jestli si myslela, že tím narovná nějaké prostředí, tak to se tedy spletla. V praxi její politika nekomunikace vedla k tomu, že se dnes třeba dávají peníze na haly, kde ale nikdo tenis nehraje. Dřív musely dát kluby žádost a vedení svazu dávalo doporučení. Ministři se na to dotazovali. A to s Valachovou skončilo. Ona se neptala ve sportovním prostředí, co je skutečně třeba.

Neo: Ale co když po všech těch aférách prostě funkcionářům a sportovním šíbrům nevěřila a byla ostražitá?

Tak to určitě ne. Ona nebyla anděl, a když bylo třeba, byla dost mazaná. Když potřebovala politické body, ráda se se sportovci ukazovala. Ale že by jim pomáhala, to tedy ne. A jestli měla strach, neměla do politiky chodit. Býval jsem náměstkem pro sport a pamatuju si, jak politici před volbami chodili, že chtějí támhle v té obci hřiště. No, a předchozí ministři se ptali, jestli to je fakt potřeba.

Neo: Ale sám víte, že dost často nakonec z peněz plynoucích třeba do fotbalu a primárně určených pro děti nebo fotbalové kluby na vesnicích těžily třeba prvoligové a finančně zajištěné kluby. A to je i příběh Miroslava Pelty, který dokázal svět fotbalu a politiky umně propojit. Vozil politiky na zápasy do zahraničí a skrze erární peníze upevňoval svůj vliv. To ostatně píše policie i v jeho obvinění.

Jeho povinností bylo vyjednávat za kluby. A o tom, co se píše, já nevím. Já jen vím, že se staral o sport, a ne že ne. Byl úspěšný jako sportovní manažer a dělal vše, co měl.

Neo: Takže nevíte o tom, že by si sportovní funkcionáři z těch dotačních peněz uloupli něco pro sebe nebo zvýhodnili svůj klub?

Podívejte, žijeme v hříšném světě. Sport se nějakým způsobem vyvíjel a to, jak fungoval třeba po roce 1989, tak to bychom museli zavřít všechny. Kdyby někdy někdo řekl, že jsme teď udělali tlustou čáru za minulostí a od teď se hraje podle takových a takových pravidel, tak prosím. Ale tady to nikdo neřekl. Pravidla v podstatě jasně definovaná nebyla. Takže každý člověk v nějaké vysoké funkci, který měl moc, se choval efektivně v prostředí, které bylo a je. Touto optikou, jaká je uplatněná na Peltu a Janstu, bychom museli zavřít všechny starosty. I oni se snaží do svých vesnic přivést peníze a lobbují za to.

Neo: Jaký dopad má tedy celá kauza na sport?

Je to fatální průšvih. Spousta spolků je na pokraji bankrotu. Kdo je dnes sportovním funkcionářem, je v očích veřejnosti hovado. A pak shánějte pro sport peníze. Udělali ze sportu toxické prostředí. Ale sport je jen obětí několika politiků, kteří ho do této situace dostali.