Žít Brno? Sluníčkářská strana na vysokou politiku nestačí, říká Matěj Hollan

Mohl by sepsat příběh, kterak se z recesisty stal úspěšný komunální politik. Nebo ten, jak se změní člověku život, když se z občanského aktivisty a autora facebookových vtípků stane člověk s kanceláří, úřední agendou a titulem náměstek primátora. Matěj Hollan, spoluzakladatel hnutí Žít Brno, ovšem nežije minulostí. Teď by rád vyprávěl příběh o městě, které “přestalo buzerovat lidi”.

To, co ho proslavilo před volbami, zdaleka neopustil. Matěj Hollan, náměstek primátora města Brno a spoluzakladatel hnutí Žít Brno, je stále proslulý svými aktivitami na sociálních sítích. I proto se o něm v žertu říká, že je náměstkem primátora pro lajky na Facebooku.

Brněnský náměstek primátora Matěj Hollan. Foto: David Binar

Brněnský náměstek primátora Matěj Hollan. Foto: David Binar

“Je to příjemné, člověk nemusí nic dělat a bere za to velké peníze. Je to pohoda,” oglosoval takzvané zaměstnání Matěj Hollan v profilovém rozhovoru, který poskytl společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz a jehož první část vám nyní nabízíme.

Ve skutečnosti je Hollanova agenda samozřejmě jiná: Patří pod něj zdravotnictví, sociální oblast a kultura. A k tomu témata, která se řeší ad hoc – územní plán, Velká cena Brna, aktivity kolem omluvy za vyhnání sudetských Němců… “Těch témat je nepřeberné množství. Takže je vlastně na mně, kolik si toho připouštím k tělu a kolik toho řešit chci. To pole působnosti je neomezené.”

DLM: V Brně jsou k vidění plakáty propagující “Rok smíření” s vyhnanými brněnskými Němci. Měl jsem pocit, že tím tématem město skutečně žije. Jak to vnímají normální Brňané?

Asi každý v Brně si všiml Deklarace smíření i samotného Pochodu smíření, a ví, že probíhá Rok smíření. A reakce od velkého množství lidí jsou strašně pozitivní. Samozřejmě, že od páté kolony v ČSSD se Zdeňkem Škromachem v čele na to přicházejí úplně neuvěřitelné hloupé reakce, ale to je jejich byznys, ať se s tím vypořádají sami.

Od začátku jsme věděli, že to v rámci České republiky a Brna určitě bude kontroverzní téma. Zajímalo nás, jak se na to budou lidé dívat, zda to budou oceňovat za hranicemi. Reakce jsou obrovské. Nedávno zmínil Rok smíření v jednom ze svých projevů dokonce německý prezident Joachim Gauck. Takže toto brněnské gesto proniklo nejvýš, kam vůbec proniknout mohlo. Brno jako první město ve východním bloku dalo vědět, že způsob, jakým bylo po válce naloženo s německy mluvícím obyvatelstvem v českých zemích, nebyl minimálně korektní.

Svůj účel to tedy určitě splnilo. Pomalu si přestáváme hrát na to, že Brno – nebo jiná města – vzniklo v roce 1945 a zažínáme vnímat, že tam bylo i něco před tím. To je strašně důležité pro identifikaci s místem a vůbec pro nastavení strategie do budoucna toho konkrétního města. Protože ve chvíli, když se odřízne historie, tak to město vlastně nic neznamená.

O boji proti buzeraci

DLM: Slyšel jsem něco v tom smyslu, že jste nastoupili na radnici s mottem žít a nechat žít. Že chcete otevřené město, nebuzerovat lidi, nedusit jejich aktivity zespoda.

Doufám že se to začíná dít. Tento přístup se dá dobře prezentovat na veřejném prostoru, na tom, jestli člověk může dělat na ulici hudbu, jestli můžou být zahrádky povoleny nejen od dubna do října, nebo že když je pěkné počasí, tak jestli lidi můžou stát s pivem i venku. Snažíme se o velmi liberální přístup k tomu, co lidi můžou nebo nemůžou.

Nedávno jsem byl na návštěvě Lipska. Jejich heslo je Leipziger Freiheit. Tím dávají najevo, že Lipsko je město, kde si každý může dělat co chce – pokud tím samozřejmě neomezuje právo druhého. Ale nejsou tam žádné zbytečné restrikce. V Brně jsme nadhodili otázku na zrušení podle mě úplně nesmyslných vyhlášek, které omezují pití alkoholu na veřejnosti. Reálně to nic neřeší, je to jenom buzerační nástroj. Budeme se snažit, aby těch buzeračních parametrů bylo co nejméně, aby se dodržoval veřejný pořádek, ale jinak? Ať si lidi ve veřejném prostoru dělají, co chtějí. Ať si kreslí po ulicích, dělají tam instalace, ať se všechno nemusí krkolomně povolovat. Ať je to město živější.

DLM: To je velmi liberální přístup. Jak se díváte na snahy zakázat kouření v restauracích?

Jsem pro úplný zákaz kouření v restauracích. Je to podle mě civilizační posun. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že to pomohlo i hospodám, kde se dříve kouřilo, protože je v nich pěkné prostředí. Zákaz nemá žádný dopad na svébytnost prostoru. Anglické hospody jsou prostě krásné, venku stojí chumel lidí, který kouří, pije pivo. Naopak – hospody tímto způsobem ještě pronikají ven do ulice. Dojde k nárůstu návštěvnosti, protože tam nakonec chodí obě skupiny, ti co kouří i ti co nekouří. A bazírovat na tom, že máme být ostrůvek v Evropě, kde se může kouřit v hospodách, mně připadá úplně zbytečné.

Pohled z druhé strany barikády

DLM: Vy a vaši souputníci jste díky volbám v podstatě změnili stranu barikády. Jaké to je? Nestává se vám třeba, že se znalostí fungování lokální politiky některé věci bývalému vedení radnice promíjíte?

Odpověděl bych, že ano. Než člověk pochopí, jak procesy a mechanismy fungují, může bez osobní zkušenosti skutečně vyčítat víc věcí, než by bylo záhodno a než by bylo férové. Teď si ale nevzpomenu na konkrétní případ, kdy jsem pochopil, proč se něco udělalo tak nebo tak; že to skutečně nebyla vina politiků, že by záměrně něco pokazili. Na druhou stranu jsme ale zjistili, že mnoho věcí vyčítáme minulému vedení radnice skutečně velmi oprávněně.

DLM: Jak vidíte budoucnost uskupení Žít Brno? Jste sice součástí vládnoucí koalice, ale přeci jen jde o uskupení nepříliš homogenní, ve kterém jsou aktivisté, liberálové, levičáci. Je možné to dlouhodobě udržet?

Chci věřit, že na brněnské komunální úrovni to udržet jde. I když máme různorodé názory na celospolečenská témata, tak brněnské komunální problémy jsme schopni si vyjednat a být v tom buď úplně, nebo z velké části jednotní.

Současně jsem ale přesvědčený – a to jsem byl už předtím – že nemá smysl takovou sluníčkářskou recesistickou stranu stavět do vyšších úrovní politiky. Tam je potřeba skutečně jasného ideologického zázemí, profilace v mnoha důkladně vydiskutovaných otázkách. Tady už nestačí shodnout se na tom, jaký má být územní plán.

Ale naopak na komunální úrovni jsou projekty jako Žít Brno nepostradatelné a nutné a můžou velmi pomoci k tomu, že komunální politika bude vykonávána na lepší úrovni, protože takováto hnutí dokážou lépe zastupovat zájmy občanů a město táhnout dobrým směrem.

Nemyslím si, že standardní politické strany v České republice jsou schopny dělat komunální politiku jako nějaká občanská hnutí, ale říkám, že občanská hnutí zase nemají pronikat do celostátní politiky.

DLM: Takže Žít Brno bude působit v budoucnu jenom na lokální úrovni?

Ano, do velké míry ano. Dá se uvažovat o kandidatuře v senátních volbách, jelikož Senát stojí na osobnostech a je v podstatě jedno, za koho kandidují. Ale na jinou úroveň by tento projekt podle mě neměl aspirovat. Což ale neznamená, že nemůže někdo z nás jít do vysoké politiky v nějakém stávajícím uskupení a svou osobou nějaké hodnoty zaštiťovat. Ale jako politické hnutí si nemyslím, že by Žít Brno mělo expandovat.

DLM: V jakém uskupení vidíte svou vlastní budoucnost? ANO, sociální demokracie, Žít Brno?

Nemám to promyšlené. Nemám ani promyšlené, jestli chci v politice zůstávat, nebo se z jiné pozice věnovat tématům, která považuji za důležitá.

O tradičních stranách: ODS i ČSSD

Matěj Hollan

Matěj Hollan, Žít Brno
• Občanský aktivista a politik, od října 2014 zastupitel města Brna (od listopadu 2014 pak 3. náměstek primátora) a Městské části Brno-střed.
• Veřejně známým se stal zejména svými aktivitami za regulaci hazardu a některým kontroverzním brněnským tématům, jako byl spor o podzemní garáže pod Zelným trhem, spor o odsun brněnského hlavního nádraží, v němž jako člen koalice ‘Nádraží v centru’ podporuje zachování nádraží v centru Brna, nebo o podobu brněnského územního plánu.
• Je poluzakladatelem hnutí Žít Brno. “Původní Žít Brno, které s politickou divizí nemá mnoho společného, se našlo v podstatě přes sociální sítě. Pár se nás znalo i z reálného života, ale vzniklo to jako internetový satirický projekt. Skutečnost, že jsme se rozhodli jít do politiky, je v podstatě něco hodně nového. Stávající Žít Brno navazuje na původní myšlenky, ale politika nejde dělat z úrovně satiriků,” popisuje Hollan vznik hnutí.
• Narodil se v roce 1984 v Brně, vystudoval Biskupské gymnázium a bakalářský obor muzikologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
• V dubnu 2013 obdržel Cenu Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.

DLM: Po volbách jste odmítli koalici s tehdejším primátorem Romanem Onderkou z ČSSD a s komunisty. Hlásili jste se k ANO, s nímž jste teď ve vládě. V Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích se teď ANO rozpadlo. Hrozí to i v Brně?

Netuším, žádné náznaky rozpadu ANO necítím. Probíhají tam běžné diskuse jako v každé straně a dokáží se domluvit.

Jiná situace je v Českých Budějovicích nebo hlavně v Ústí. V Ústí byl problém, že od začátku chtěla velká část ANO účelově udržet koalici KSČM-ČSSD, nebo co tam dříve vládlo, a nikdy se nesmířila s tím, že zvítězila druhá část ANO, která chtěla jít do koalice s proreformním hnutí PRO! Ústí.

To v Brně není ten případ. Tam bylo jasné, že aby se věci posunuly dopředu, tak se musí udělat koalice bez ČSSD, bez Romana Onderky a bez ODS. S nimi dohromady by bylo těžko možné dělat věci jako Deklarace smíření a mnoho dalších. A myslím si, že v Brně všechny strany vnímají, že v aktuálním složení můžeme město opravdu posunout dopředu. Že krok zpět by byl chybou, kterou by se nic nezískalo. Ale třeba to nastane, třeba se ANO rozpadne, my se rozpadneme, vrátí se tam ČSSD nebo ODS a moje slova nebudou platit. Ale nemyslím si to – i na základě toho, jak probíhají debaty na zastupitelstvu.

To, co tam prezentuje třeba ODS, to je prostě okraj okraje a nevím, jak by ta parta v současném personálním složení a kondici mohla Brnu prospět.

DLM: Sociální demokracii znáte dobře: Jak silná je podle vás frakce kolem Michala Haška?

Mám pocit, že Michal Hašek, Zdeněk Škromach a jejich pátá kolona na síle ztrácejí a sociální demokracie se stává silnější. Dokladem toho je, že dokáže držet krok s ANO. I když podle průzkumů má teď v procentech ČSSD méně, myslím si, že Bohuslav Sobotka je v současné době uvnitř strany vnímán jako jediný člověk, který ji dokáže udržet, aby aspoň v základních otázkách navenek vystupovala jednotně. Dnes je ČSSD jedinou tradiční stranou, která má šanci konkurovat různým podnikatelským projektům, jakým je ANO. Pokud toto období zvládne a tato vláda vydrží, tak může znovu aspirovat na vítězství ve volbách, ne jen na druhé místo.

Z mého pohledu má sociální demokracie málo reformních nebo moderních tendencí – ne že by tam nebyly, ale přál bych si, aby jich bylo víc. Otázka je, jestli je ve stávajícím politickém rozložení možné prosazovat progresivní věci. Přeci jenom – ČSSD vyhrála o délku jazyka, takže diktovat společenský směr úplně nemůže.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít