Zlom v mafiánských vraždách: Na jejich vyšetření zapomeňte

O absolutní obrat v soudním procesu s členy podsvětí obžalovanými z mafiánské vraždy z éry  Františka Mrázka se v úterý postarala státní zástupkyně. Při své závěrečné řeči vzala obžalobu zpět, proti údajným nájemným vrahům podle ní nejsou přesvědčivé důkazy. Pro zasvěcené to takové překvapení nebylo. Vyšetřování případu, který mohl spustit dominový efekt v odhalení mafiánských poprav včetně vraždy bosse Mrázka, se od začátku snažilo posvětí hatit.

Pro vraždu mafiánského kmotra Antonína Běly stojí před soudem  Ján Kaco a Pavel Šrytr, muž, který zná podle policie i podsvětí pravdu o řad dalších poprav. Včetně té Mrázkovy. Státní zástupkyně Danuše Krejčová ale dospěla k závěru, že o jejich vině existují pochybnosti. Navrhla proto, aby byli obžaloby zproštěni.

Během vyšetřování staré mafiánské vraždy z roku 1996 nastal obrat právě poté, co kauzu začala dozorovat Krejčová. Ta totiž případ původně vůbec neřešila. Původně měl případ na starost Tomáš Milec, ostřílený žalobce, který dostal za mříže například Berdychův gang.

» Magazín Neovlivní.cz: Teď, nebo už nikdy. Poslední bitva o objasnění Mrázkovy éry

» Vzpomínka na krvavou éru podsvětí: Mrázek, Běla, vraždy a voják Pája

» Deset let od vraždy Mrázka. Policie ví, kdo je jeho vrah

“Ten je pro mě zárukou, že když jim na začátku posvětil Šrytrovo a Kacovo obvinění, tak to nebylo na vodě. On byl na policii vždycky přísný, ale pak měl taky u soudu velkou úspěšnost,” podotkl na jeho adresu bývalý detektiv Jaroslav Hruška, který se v minulosti vraždám z Mrázkovy éry rovněž věnoval.

Spekulace o důvodech výměny žalobců odmítl již dříve v rozhovoru pro magazín Neovlivní.cz šéf středočeského státního zastupitelství Martin Staněk. “Jediným důvodem byla pracovní vytíženost konkrétních státních zástupců,” tvrdil.

Během samotného soudního procesu byla role státní zástupkyně Krejčové klíčová. Nejprve neprotestovala poté, co soud rozhodl o propuštění Šrytra z vazby na svobodu. Posléze zmocněnci rodiny Bělových začali upozorňovat, že ignoruje důkazy proti obžalovaným. Zejména o účelové změně výpovědi jedné z hlavních svědkyň, která původně Šrytra označila za vraha Běly a u soudu sv svědectví odvolala.

Státní zástupkyně se k jejich kritice nevyjádřila. Svůj názor na případ dala najevo v závěrečné řeči: Důkazy podle ní nebyly přesvědčivé.

Ačkoli jde o více než dvacet let starý kriminální příběh, v podsvětí po obvinění Šrytra a Kaca vypukla doslova panika. Zejména poté, co šel Šrytr do vazby a panovala obava, že může promluvit. Nikdy před tím policisté takhle blízko k prolomení tajemství z podsvětí nebyli. A vzhledem k promlčecím lhůtám už také ani nebudou.

Šrytr díky své pověsti znal prakticky všechny hlavní postavy tuzemského podsvětí. Pracoval jak pro Antonína Bělu, tak později pro Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Ostatně – byl to Mrázek, kdo Šrytrovi svěřil, aby hlídal jeho spolupracovníka Tomáše Pitra.  Šrytrovo jméno se v minulosti skloňovalo jak v policejních kruzích, tak v podsvětí v souvislosti hned s několika vraždami, nejen s tou Bělovou. Byl podezřelý i z vraždy Františka Mrázka, stejně jako jeho údajný komplic z Bělova případu Ján Kaco. A toto staré podezření nově oživil i tým  Tempus, který dostal Šrytra a Kaca před soud.

Jeho členové – stejně jako policisté z týmů, kteří tyto vraždy vyšetřovali před nimi – se ale záhy stali terčem diskreditační kampaně. Generální inspekce dokonce některé z nich kvůli vykonstruovanému podezření zadržela a dala do cely. Ve výsledku je sice dodnes z ničeho neobvinila, psychiku týmu to ale jednoznačně nalomilo.

“Kromě téhle formy agresivního tlaku však i v našem případě existoval ještě ten pasivní. Chtěli jsme vraždy vyšetřovat se všemi souvislostmi, tedy i těmi ekonomickými a případnými politickými. Naráželi jsme ale na odpor nadřízených. Pamatuji si schůzku na vnitru, kam jsme přišli vyjednávat o rozsahu vyšetřování. Ten člověk se na nás podíval a řekl: ‚To víte, chlapi, doba je zlá‘. A audience skončila. Byl jsem fakt otřesený,” vybavuje si již citovaný exdetektiv Hruška.

Propuštění Šrytra na svobodu a čerstvý stanoviskem žalobkyně je tak čím dál víc zřejmé, že vraždy z Mrázkovy éry zůstanou nepotrestány.