Zprávy týdne: Udej svého hostinského. A koho nedostanou?

Co přinesl 48. týden roku 2016

Chtěli jsme se tomu jménu vyhnout, ale zase to nešlo. Andrej Babiš opanoval domácí scénu, nejprve díky zákonu o střetu zájmů, následně kvůli ostrému startu elektronické evidence tržeb. Na dny, kdy ho budeme moci ignorovat a už se o něm psát nebude, si holt budeme muset ještě počkat.

Každopádně poslanci se vzácně sešikovali a navzdory tuhému odporu hnutí ANO a nejrůznějším kličkám “právních expertů” schválili zákon, který významně ovlivní byznys Babišova holdingu Agrofert. Od ledna se musí vzdát vlivu na firmu nebo přijde o dotace, veřejné zakázky či pobídky. A během příštího roku bude muset totéž udělat se svojí mediální divizí, politici nebudou smět vlastnit média, aby neměli konkurenční výhodu.

Andreje Babiše se schválení zákona zjevně dotklo, jeho projednání se ani nezúčastnil. Na osobním twitterovém účtu o Lex Babiš ani slovo – nač voličům připomínat, že mám nějaký problém – reakce se objevila jen na facebookovém profilu u hnutí ANO. Poselství bylo jasné: mě nedostanou, jestli mě takhle chtějí vystrnadit z politiky, mají smůlu.

Každopádně už za měsíc budeme vědět, jak si s tím Babišovi právníci poradili.

I v druhém příběhu hrál vicepremiér a lídr hnutí ANO hlavní roli. Je to příběh s třemi písmeny EET. Po chaotickém finále příprav, kdy Babišův resort na poslední chvíli přišel se změnami elektronické evidence tržeb, přišel 1. prosinec. A země se nepřestala točit. Systém plus mínus až na pár výpadků fungoval, ministr s kamerami pečlivě objížděl hospody a odpůrci EET přicházeli s dalšími a dalšími argumenty, proč je evidence špatná.

Varovné jsou nepochybně signály malých živnostníků, kteří prostě se svým řemeslem seknou. Jen hospodských to během prvního týdne avizovaly desítky. Citelné je také zdražení v restauracích.

A ostražití bychom měli být i k dalšímu doprovodnému nápadu pana ministra ohledně udavačů. Když nedostanete někde účtenku, můžete to obratem nahlásit na stránkách daňového portálu EET pod finanční správou. Samozřejmě, že anonymně. A Babišovi kontroloři hned vyrazí k hříšníkům. Vychytralé…

Z původních zpráv redakce Neovlivní.cz pak vybíráme:

ČNB: Babišův Hartenberg není investiční fond

Pokud chtěl ministr financí vyzrát na zákon o střetu zájmů skrze společnost Hartenberg, kterou vydával za investiční fond fungující bez jakéhokoli jeho vlivu, pak má smůlu. Zjistili jsme, že Hartenberg žádný investiční fond není.

Na přímý dotaz to potvrdila centrální banka, ukázala to i detailní vztahová mapa firem uvnitř Babišova holdingu.

Skutečnost, že Hartenberg není investičním fondem, je klíčová ve vztahu Babišova propojování politiky s byznysem. Kdyby byl totiž Hartenberg mezi regulovanými fondy, nemohl by Andrej Babiš ovlivňovat jednotlivé investice; tedy rozhodovat, co fond koupí. Jinak řečeno by neměl své peníze pod kontrolou.

Takto je ale Hartenberg Holding jen dceřinou firmou koncernu SynBiol, který ministr financí stoprocentně vlastní. Navíc podle účetních závěrek firma, o níž Babiš mluví jako o investičním fondu, se SynBiolem konsoliduje účetnictví. Její zisky či ztráty a také řízení tedy spadají do pravomoci SynBiolu. Z vlivu ministra financí není nijak vyčleněna. Čtěte zde »

Komu Babiš věří a svěří mu majetek

Podívali jsme také možnosti, jaké Andrej Babiš nyní po přijetí zákona o střetu zájmů má a co se svým holdingem může udělat.
Variant, jak zákonu o střetu zájmů vyhovět, má hned několik. Všechny ale počítají s tím, že ministr najde někoho, komu věří natolik, že mu svěří svůj majetek.
Otázku důvěry by vicepremiér, miliardář a lídr hnutí ANO nemusel řešit pouze v případě, že by se rozhodl holding Agrofert prodat. Anebo odejít z politiky. Obě tyto varianty se však podle jeho spolupracovníků doposud jeví jako krajně nepravděpodobné. Článek zde »

Kdo chodil za Fajádem do vazby? Záznamy kdosi zfalšoval

Nahlédli jsme také do světa špionáže a zjistili, že libanonský agent Alí Fajád byl pro tajné služby natolik důležitý, že kdosi zfalšoval záznamy o návštěvách, které za ním do pražské vazby chodily. Jak známo Fajáda vyměnili čeští politici za pět Čechů, kteří byli uneseni v Libanonu.
Vyšetřování následně potvrdilo, že cílem únosců skutečně bylo dostat z pankrácké cely právě Fajáda – podnikatele, který hraje významnou roli v mezinárodním obchodu se zbraněmi. Spojené státy měly o Fajáda zájem jako o špičkový zdroj informací. Libanonská tajná služba naopak chtěla zabránit tomu, aby se její spolupracovník vůbec dostal do rukou Američanů.
Detaily k Fajádovi v této zprávě »

Praha. Město, které mohlo být podle architekta Hlaváčka

Páteční rozhovor jsme tentokrát pořídili s odvolaným šéfe Institutu plánování a rozvoje Petrem Hlaváčkem. Nebyl ale o jeho odchodu, byl o Praze. O tom, jak se tu žije, proč politikům nedokázal vysvětlit svou vizi tak, aby ji pochopili. Co bude s Metropolitním plánem, který můžeme označit za příští podobu hlavního města.
Mírná skepse opadala tím víc, čím víc mohl mluvit o architektuře. Jak by se Praha mohla změnit. Kde má bolavá místa. Hned lovil v mobilu vzdušnou mapu Barcelony, aby ukázal strukturu, na které vyrostla (takhle jednoduché to může být), vzápětí připojil pár poznámek k Litomyšli (opravdu se mu líbí), uprostřed odpovědi na otázku, zda má mít Praha mrakodrapy, začal zkoušet zkoušet z toho, kolik pater má dům architekta Fragnera ve staré pražské zástavbě na konci Revoluční třídy (osm). Rozhovor najdete tu »

Přejeme klidnou druhou adventní neděli