Trafiky vyhovují všem stranám u moci, říká pirát Zábranský

Komunální politik Adam Zábranský je jedním z mála, kdo se problematice odměňování politiků v městských a státních firmách systematicky věnuje. Po čtyřech letech, kdy se snažil narovnat pravidla hry coby zastupitel za Piráty v Praze, říká, že se vlastně nikomu do změny nechce. „Trafiky vyhovují všem stranám, které jsou u moci,“ říká Zábranský.

Neo: Odměny v městských firmách pro politiky byly jednou z věcí, na které jste se jako partaj profilovali. Snažili jste se jednak dostat k informacím, kolik peněz politikům z veřejných rozpočtů jde, jednak jste se snažili narovnat stav tak, aby ve firmách seděli odborníci, a nikoli trafikanti. Jak jste uspěli?

Zjistit výše odměn byl základ, abychom získali přehled o tom, jak jsou v jednotlivých firmách politici odměňováni. Byl to docela porod. Některé informace jsem našel v usneseních pražské rady, některé v obchodním rejstříku, ale u hodně firem jsem se musel doptávat podle infozákona. Pro mě je nepochopitelné, že přehled odměňování si nevytváří město samo a musí ho dávat dohromady opoziční zastupitel. Některé firmy mi informace nechtěly poskytnout, takže jsem na ně musel podávat správní žalobu. Zrovna nedávno Ústavní soud v jedné z těchto mých soudních tahanic vůbec poprvé rozhodl, že informace musejí poskytovat i firmy, které Praha vlastní přes dvě jiné firmy, což byl velký úspěch.

Ta druhá snaha, tedy snaha skoncovat s politickými trafikami, je ale ještě těžší. Nám se podařilo dát dohromady kompromisní pravidla pro obsazování dozorčích rad a představenstev, která zastupitelstvo uložilo radě k projednání. Ale koalice se nedokázala dohodnout a nakonec schválila hrozně slabá pravidla, která nic neřeší.

Neo: Chápu, že politikům není příjemné, když se jejich milionové příjmy probírají veřejně, ale jak si vysvětlujete neochotu těch firem zveřejňovat tyto údaje?

Politici by měli počítat s tím, že když jdou vykonávat veřejnou funkci, o jejich odměnách se bude mluvit veřejně. Podle mě je jim to nepříjemné hlavně proto, že sami cítí, že si milionové odměny ročně z dozorčích rad, kde se sešli všehovšudy pětkrát, nezaslouží a dostanou to patřičně sežrat. Vedení a zaměstnanci firem informace o odměnách politiků nechtějí poskytovat proto, aby si je nenaštvali. Vědí, že žadatel o informace se s nimi bude muset několik let soudit, než je budou muset poskytnout. A nikdo se na ně za plýtvání prostředků na předem prohraný soudní spor zlobit nebude. Tedy kromě nás Pirátů.

Neo: Zástupci ANO do politiky vstupovali s tím, že zatočí s trafikami. Dopadlo to tak, že například v Praze a Brně jedou trafiky vesele dál. Oni tvrdí, že to chtěli řešit koncepčně holdingovým uspořádáním těchto městských firem. Co pro to fakticky udělali, když holding ani v jednom ze zmiňovaných měst nefunguje?

Jediné, co se oproti dobám dřívějším změnilo k lepšímu, je schválené usnesení rady, které říká, že jeden pražský zastupitel může mít funkce maximálně ve dvou městských firmách. To je maximum, ke kterému jsme je dokázali z opozičních řad dotlačit. Jednak je to omezení zdaleka nedostatečné, jednak ho ani nedodržují, protože 2 zastupitelé ANO mají funkce ve více městských firmách. Zatočit s trafikami jde i bez holdingového uspořádání, ANO to akorát neudělalo a naopak je využívalo stejně jako jejich předchůdci. Je pravda, že radní Procházka z ANO holding připravoval, ale projekt ztroskotal na nedohodě s koaličními partnery.

Neo: Trafiky tu fungovaly i za minulých vládních koalic. Teď se jen ukázalo, že i ANO je k fungování koalic potřebuje – s nadsázkou jako úplatky, aby si zajistili klid na práci. Věříte, že se někdy vůbec podaří ten stav narovnat a v dozorčích radách a představenstvech městských firem usednou skutečně „profíci“?

Systém politických trafik vyhovuje všem stranám u moci a fungování městských firem je dost komplikované téma na to, aby zajímalo širší voličskou základnu. Přitom kvůli tomuto systému městské firmy nefungují dobře, což znamená nejen menší zisky pro město z dividend, ale i horší služby pro občany. My čtyři roky upozorňujeme veřejnost, jak moc velký problém to je, a snad se nám po volbách v novém složení zastupitelstva podaří udělat zásadní změny, které Praha potřebuje. Záleží na voličích, jestli to po svých stranách budou vyžadovat.

Neo: Mají tam vůbec politici sedět? Hlídají přece majetek města, tak je možná logické, když tam jsou zástupci stran, které zrovna vládnou.

Nevadí mi, že v dozorčích radách sedí politici. Ale měli by tam být zároveň odborníci: právníci, ekonomové, experti v oboru, ve kterém firma podniká. To samozřejmě mohou být i ti politici. Dnes je ale hlavním kritériem pro výběr člena dozorčí rady politická příslušnost a to je špatně. Představenstva jsou něco jiného. Představenstva by měla reálně řídit chod firmy a tam podle mě politici kromě výjimečných případů nemají co dělat. Pro mě je třeba nepřijatelné, aby v dozorčí radě nebo představenstvu městské IT firmy seděl člověk, který IT vůbec nerozumí.

Neo: To máte na mysli Stanislava Nekolného z hnutí ANO? Nedávno nastoupil do dozorčí rady městské firmy Operátor IC, která má na starosti stamilionový projekt Smart City.

Ano. On sám prohlásil, že jeho znalosti digitálních technologií jsou jen základní. K tomu není třeba cokoli dodávat.

Neo: Jaké řešení navrhujete vy?

Funkce v dozorčích radách a představenstvech by měly být obsazovány v průhledných výběrových řízeních. Ať třeba v dozorčích radách klidně sedí dál politici, ale ať je jasné, kdo tam jednotlivé členy navrhl a jaké mají zkušenosti a odborné předpoklady pro výkon té funkce.

Hlavní problém ale asi nespočívá ani tak v tom, že v orgánech sedí politici, ale jak jsou za své funkce odměňováni. Členové dozorčí rady některých firem jsou odměňováni podle toho, jak se firmě zrovna daří, a ne podle náročnosti výkonu funkce. Členové dozorčí rady Pražské plynárenské tak dostanou zvýšené odměny za to, že je krutá zima a lidé hodně topí. To nedává smysl. Taky nedává smysl platit jeden a půl milionu ročně členovi dozorčí rady, který akorát pětkrát přišel na jednání dozorčí rady a odmával tam vše, co mu představenstvo předložilo. Firma třeba dobře funguje, ale není to jeho zásluha. Je potřeba udělat systémovou revizi a určit smysluplná kritéria, na jejichž základě budou členové dozorčích rad a představenstev odměňováni.