© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
rezident Miloš Zeman vycestoval do Rakouska. Bože můj, říkal jsem si, co zase vyvede? A nemýlil jsem se. Pomineme-li fakt, že se před časem netaktně zapletl do rakouských prezidentských voleb, a to na straně neúspěšného protikandidáta současného rakouského prezidenta (stejně jako už dvakrát při prezidentských volbách na Slovensku), zůstává za jeho cestou pachuť lží a povýšenectví. Mám-li užít jeho oblíbené terminologie, choval se jako typický lepšočlověk známkující bezdůvodně rakouské politiky. Lhal o délce svého působení v politice, ve které prý už je třicet let. Prý o šest let déle než bývalý dlouholetý vídeňský starosta Michael Häupl, jeden z nejvýznamnějších politiků…
Případy, kdy politici zneužívají státní úřady ke lžím, aby se zachránili, považuje filosof a dříve také politik Jan Sokol za ty nejnebezpečnější. Právě proto, že přichází od institucí, úřadů či politiků v nejvyšších funkcích. Lidé podle něj nemohou předem automaticky počítat, že jim lžou. “Každá oznamovací věta se přece samozřejmě tváří jako pravdivá, a když se člověk na něco zeptá, samozřejmě předpokládá, že dostane pravdivou odpověď,” vysvětluje filosof Jan Sokol. Profesor odpovídal v rámci projektu Neovlivní.cz Lež jako pracovní nástroj v české politice. Neo: Proč nám politici lžou? Předně by se člověk měl ujistit, že to, co vypadá jako lež, není…