Analýza: Vládní kroky na poli ekonomiky vyvolávají obavy

Ekonomika se již přehřála a začíná se ochlazovat – odhad růstu HDP snížila Česká bankovní asociace (ČBA) i Česká národní banka (ČNB). Negativně vnímají stav a budoucnost veřejných financí čistě odborné a nezávislé instituce jako Nejvyšší kontrolní úřad nebo Národní rozpočtová rada, a to i přes několikaletý hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu ze státem vlastněných společností jsou na několikaletém minimu. Důkladná analýza nového spolupracovníka redakce Jaroslava Vlka.

Vláda si pod taktovkou premiéra Babiše stále počíná jako by finančních prostředků bylo neomezeně a nabírá stále další úředníky. Dle návrhu rozpočtu jich má jen v příštím roce přibýt 16 tisíc (popsali jsme zde). Kabinet rovněž navyšuje platy, sociální transfery a obecně mandatorní výdaje. Byť marginální položkou ve státním rozpočtu, je plánované 20 % navýšení poslaneckých platů jednoduchou demonstrací  rozhazování současné vládní koalice.

Vláda vytváří strukturální deficit. Tedy deficit, který se vytváří v době ekonomické konjunktury. V poslední době však vyšlo najevo několik negativních informací týkajících se kondice a budoucnosti českých veřejných financí. Kriticky se k počínání vlády v době ekonomické konjuktury vyjádřil NKÚ a nejnověji se přidala s nelichotivou analýzou stavu veřejných financí i Národní rozpočtová rada. Ignorováním negativních ekonomických ukazatelů a ekonomických analýz odborníků může přivést stav veřejných financí do značných potíží.

Důvody k zbystření a znepokojení vlády stran stavu veřejných financí jsou:

1. Ochlazování růstu české ekonomiky

Rozjetý vlak české ekonomiky dle všech indikátorů narazil na své hranice, pracuje nad svým ekonomickým potenciálem a začíná brzdit. Zdali pouze přibrzdí, jak moc a rychle anebo se úplně zastaví, je v tuto chvíli ve hvězdách. Nicméně léta aplikovaný přístup české vlády, která se při rozdávání z kapsy veřejných financí spoléhala na stále rostoucí ekonomiku jsou zřejmě pryč.

V minulém týdnu svůj výhled ekonomiky zhoršila Česká bankovní asociace, která snížila svůj odhad růstu tuzemské ekonomiky na 3 %. Ještě v dubnu Ministerstvo financí očekávalo růst HDP ve výši 3,6 %. Dle zjednodušené poučky, dle které každé procento HDP znamená 14 mld. Kč v daňovém inkasu, by rozdíl mezi dubnovým odhadem a současným představoval zhruba 7 mld. Kč výpadek v daňových výnosech. Ke zhoršenému očekávanému vývoji HDP se svou prognózou připojila rovněž Česká národní banka, která snížila svůj odhad na 3,1 % růstu HDP v letošním roce.

Další rizika pro českou ekonomiku ČNB vidí např. v proinflačních tlacích a také v protekcionistických opatřeních ve světovém obchodě. ČNB na svém posledním zasedání již letos poněkolikáté navýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 p.b. na 1,75 %. ČNB tímto krokem cílí na zkrocení inflace. Zvýšení úrokové sazby společně s dalšími restriktivními kroky v oblasti hypotečního trhu, které ČNB nedávno zavedla, bude ale také znamenat další ochlazení na trhu s nemovitostmi. Již dnes se růst cen nemovitostí výrazně snížil a doby, kdy se prodalo prakticky cokoliv, jsou zjevně pryč. V Praze počet bytů k prodeji roste, ve třetím čtvrtletí se prodalo nejméně bytů za posledních 6 let a mimo Prahu dokonce někde byty zlevňují. Výše uvedená opatření ČNB přinesou na trh nemovitostí další ochlazení a trh s nemovitostmi přitom obecně funguje jako lakmusový papírek celkového stavu ekonomiky.

 

2. Státní podniky odvádějí méně na dividendách. A zřejmě bude hůř.

Dalším políčkem pro stav veřejných financí je výkonnost státem vlastněných společností. Klesajícími příjmy těchto společností do státního rozpočtu se detailně zabývaly ve své analýze Hospodářské noviny. Dle analýzy příjmy z těchto společností do státní pokladny v roce 2017 nedosahovaly ani výše příjmů z roku 2013. Hospodaření státních podniků, které odvádějí dividendy, je přitom podle opakovaných prohlášení Andreje Babiše pro vládu prioritou.

Analýza dělí společnosti na 2 typy. Čistě státní podniky (Budějovický Budvar, Lesy ČR, Česká pošta a jiné) a akciové společnosti buď plně nebo částečně vlastněné státem skrze různá ministerstva (ČEZ, Český aeroholding, ČEZ, ČEPRO, MERO a další). Při podrobnějším pohledu na objem odváděných dividend těchto společností, je ovšem zjevné, že naprosto dominantní roli v celkové výši dividend hrají pouze dvě společnosti. Jsou jimi polostátní ČEZ a Lesy ČR a právě kvůli výrazně nižším dividendám těchto společností je celková bilance příjmů rozpočtu v roce 2017 o téměř 4 mld. Kč nižší než v roce 2013. Ostatní společnosti vykazují, s výjimkou nadstandardně vyšších dividend v letech 2015 a 2016, jejich stabilní odvod. Proč příjmy společnosti ČEZ klesají nemá jednoduchého vysvětlení. Z hlediska příjmů rozpočtu z hospodaření státních společností hraje ČEZ dominantní roli, a proto se podívejme blíže na příčiny snižující se výkonnosti této společnosti. Stojí za ním například i několik objektivních příčin stavu na energetickém trhu.

Tržní podmínky

Na energetických trzích panovaly v posledních letech (zhruba 2011 – 2016) pro společnosti profitující z výroby energií negativní podmínky v podobě velmi nízkých výkupních cen. Výroba elektrické energie je významnou složkou byznysu ČEZ a tento vliv značně ovlivnil i celkovou ziskovost společnosti. Jak dobře se vedení ČEZ vyrovnalo se ztíženými tržními podmínkami lze jen těžko hodnotit. Srovnání s ČEZ v českých podmínkách snese pouze další energetický gigant společnost EPH miliardáře Daniela Křetínského. Obě společnosti mají podobnou strukturu regulovaného a neregulovaného byznysu, ale ani takové srovnání není jednoduché. Společnost EPH podniká dominantně na energetickém trhu stejně jako ČEZ a významnou složkou jejího byznysu je stejně jako společnosti ČEZ výroba energií. Tak jak je ČEZ největším výrobcem elektrické energie v Česku, EPH je největším výrobce elektrické energie na Slovensku a zároveň největším dodavatelem tepla v tuzemsku.

Srovnejme si ekonomickou výkonnost obou společností za posledních pět let. Zatímco v roce 2013 ČEZ dosahovala provozního zisku (měřeno ukazatelem EBITDA vhodného pro srovnání provozní ekonomické výkonnosti) 82 mld. Kč, EPH za stejné období vykazovala provozní zisk v přepočtu zhruba 32 miliard korun. To je pouze o něco více než třetinový výsledek ČEZ. V průběhu sledované doby ale ziskovost ČEZ výrazně klesala a ziskovost EPH naopak výrazně rostla, až v roce 2017 dosáhl zisk ČEZ výše 54 miliard. Kč zatímco zisk EPH asi 47 miliard a jejich výkonnost se téměř srovnala. EPH ve sledovaných letech procházela silnou expanzí a zvýšenou EBITDA si do jisté míry „nakoupila“, ale schopnost proplout obdobím s nevýhodnými podmínkami na energetickém trhu je i tak zjevně lepší na straně soukromého EPH nežli polostátní ČEZ.

Konzervativní strategie při obchodování s elektrickou energií

ČEZ při prodeji elektrické energie postupuje značně konzervativně. Aby se vyhnul cenovým turbulencím zajišťuje si předprodej silové elektřiny na několik let dopředu. Takto prodá až 80 % elektrické energie i rok dopředu. ČEZ tak zatím neprofituje z oživeného energetického trhu, který vztaženo k cenovým podmínkám silové elektřiny na rok 2019 meziročně vzrostl i více než o polovinu. Očekává se, že hospodářský výsledek ČEZ si tak i nadále v roce 2018 udrží dlouhodobě sestupnou trajektorii a je otázkou, zdali vedení ČEZ nebude muset přehodnotit svou dividendovou politiku. Státní rozpočet by tak mohl přijít o další miliardy.

Nevýhodné a kontroverzní obchody

Oproti konzervativnímu přístupu k obchodování s elektrickou energií se ČEZ v minulosti pouštěl do dobrodružných a nákladných investic v zahraničí i v tuzemsku. Po expanzi na Balkáně se ČEZ již stihnul po vedených arbitrážích a po podivných finančních operacích ještě z doby, kdy energetickému kolosu šéfoval Martin Roman, stáhnout z Albánie. V současnosti se po podobném scénáři stahuje rovněž z Bulharska. Prodej bulhraských aktiv ČEZ je ovšem stále živý a provází jej rozporuplné okolnosti. Například jedna z elektráren v Bulharsku ve Varně, která v držení ČEZ již několik let neměla licenci na provoz a při prodeji byla ohodnocena cenou šrotu, je dle našich informací aktuálně v rukou nových investorů již provozuschopná, funguje jako studená rezerva, přičemž generuje pozitivní cash flow (psali jsme zde). Byznysově se nedaří ČEZ ani v Turecku, jen loni díky problémům tamní ekonomiky do účetnictví zapsala ČEZ za své společnosti ztrátu okolo 2,4 miliard korun. Kontroverzním obchodům se ČEZ nevyhnula ani v tuzemsku, připomeňme solární projekty ČEZ, které odkupovala od společnosti Amun.Re. Finančně analytický útvar Ministerstva financí ve své době podal trestní oznámení na vyvádění peněz skrze společnost Amun.Re do neznámých firem v zahraničí.

Technické problémy

ČEZ kromě jiného poznamenaly i technické problémy, které zasáhly především jadernou elektrárnu Dukovany, kde byly při kontrole odhaleny nekvalitní rentgenové snímky svarů na potrubí. Kromě Dukovan firma zintenzivnila kontrolu také ve druhé z tuzemských jaderných elektráren v Temelíně. Podle odhadu, který potvrdil i generální ředitel ČEZ Beneš mohly celkové dopady odstávek tuzemských jaderných elektráren mezi roky 2015 až 2017 činit až 10 miliard korun.

Několik výše popsaných důvodů stojí za dlouhodobým poklesem výkonnosti polostátní společnosti ČEZ, která tak částečně vyklízí pole konkurenčním soukromým společnostem. S navýšením příjmů z dividend do státního rozpočtu rozhodně není možné počítat v letošním roce, kdy sám ČEZ předpokládá dlouhodobě nejnižší provozní zisk před odpisy (EBITDA) ve výši 51 – 53 miliard korun. V roce 2019 se již sice pozitivně pro ČEZ projeví rostoucí ceny elektrické energie, ale vzhledem k úvahám o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech nebo prodloužení životnosti stávajících bloků, doposud fungující penězovod ČEZ – státní kasa pravděpodobně obrátí směr svého toku anebo ČEZ v souvislosti s investiční náročnosti takového projektu minimálně penězovod do státní kasy uzavře. Pokud si představoval Andrej Babiš ještě jako ministr financí anebo dnes jako premiér, že si ze státních podniků udělá „dojné krávy“ pro státní rozpočet, z jejichž dividend bude krýt strukturální deficit, který jeho vláda neodpovědně vytváří, jak se ukazuje, vsadil na velmi nejistou kartu.

 

3. Stanoviska nezávislých odborníků

Není to tak dávno, kdy vydal Nejvyšší kontrolní úřad, jakožto apolitická a odborná kontrolní organizace své stanovisko ke Státnímu závěrečnému účtu za uplynulý rok. Kromě pozitivních makroekonomických ukazatelů v ekonomice vypíchnul NKÚ i negativní fakta o stavu veřejných financí, které jdou na vrub primárně správci státní kasy Ministerstvu financí dlouhodobě v gesci hnutí ANO. Auditorům se zejména nelíbí neodpovědná rozpočtová politika, kdy i v těch nejlepších letech ekonomiky nedokážeme pravidelně generovat kladný hospodářský výsledek, a navíc se veřejné prostředky pouze „projídají“.  Naopak investičních výdajů je poměrově dokonce méně než v letech ekonomické recese. Místo toho, aby se nad odborným stanoviskem auditorů vláda zamyslela, ústy premiéra Babiše obvinila NKÚ z účelové interpretace faktů a z politikaření. Prezident NKÚ Miloslav Kala mj. ve zprávě NKÚ připomněl nelichotivé hodnocení ČR ze strany Světového ekonomického fóra z pohledu výkonnosti veřejného sektoru, kde se ČR ze 137 hodnocených zemí umístila téměř na chvostu tabulky na 100. místě. Rovněž připomněl, že ekonomická konjunktura, která je ideální pro realizaci ekonomických reforem a strategických investic, nebude trvat pořád. Ve světle zhoršených ekonomických predikcí a návrhu deficitního státního rozpočtu na rok 2018, lze začít silně pochybovat o tom, že se podobné kroky opravdu povede zrealizovat. K podobně negativnímu pohledu na současné parametry veřejných financí se přidala i Národní rozpočtová rada, která byla ustanovena teprve v lednu letošního roku a sestává z renomovaných ekonomů. Ta ve svém vyjádření konstatuje, že „české veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné. Při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik by se Česká republika během následujících padesáti let dostala do bezvýchodné dluhové pasti. Dluh sektoru veřejných financí by se z 34,7 procenta HDP na konci roku 2017 zvýšil až na 230 % HDP v roce 2068. Důvodem je především stárnutí obyvatelstva a s ním spojené zvyšování nároků na penzijní systém“.

Rada ovšem kritizovala počínání vlády již dříve, a to za plánovaný schodek ve veřejných financích především v příštím roce, ale i v letech následujících.  A reakce vlády? Opět zlehčování z úst premiéra, který přirovnal prognózu na 50 let dopředu k neserióznímu sci-fi.

Buď, jak buď, varování nikoliv jen ze strany politických oponentů současné vlády, ale rovněž ze strany odborníků o projídání příznivých ekonomický časů objektivně přibývá.