Falešný obraz genocidy v Gaze: Jaké jsou skutečné oběti

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že tím, kdo ve válce v Izraeli maximalizuje civilní oběti, jsou teroristé z Hamásu.

Je hrozné, když během války umírají civilisté. Někdy ale země nemá na výběr a musí vést válku, aby ochránila sebe a své občany. Přesně v takové situaci se Izrael 7. října 2023 ocitl.

Válka v Gaze začala genocidním útokem Hamásu, který zabil téměř 1200 Izraelců a cizích občanů během jediného dne, 7. října. Asi 800 z nich byli civilisté. Útok doprovázela monstrózní zvěrstva, mučení a vraždy dětí před jejich rodiči a rodičů před jejich dětmi a četné případy sexuálního násilí. 251 lidí bylo uneseno a převezeno do Gazy. Z toho 120 jich tam zůstalo dodnes.

Válka, kterou začal Hamás, pokračuje dodnes. Vůdci Hamásu opakovaně prohlásili, že budou útoky opakovat znovu a znovu, dokud nedosáhnou svého cíle zničit Izrael. Izrael zahájil vojenskou operaci v pásmu Gazy, aby zastavil Hamás, eliminoval přímou a současnou hrozbu Izraeli a přivedl domů unesené.

Žádná armáda bojující se zakořeněným nepřítelem v hustém městském prostředí v oblasti sotva dvakrát větší než Washington by se nemohla vyhnout civilním obětem. 19. června vydal Vysoký komisař OSN pro lidská práva zprávu, v níž jsou vznesena obvinění z válečných zločinů, konkrétně z úmyslného zabíjení civilistů v Gaze ze strany IDF. Zpráva vysokého komisaře OSN je založena na analýze šesti útoků IDF, které měly za následek civilní oběti v pásmu Gazy a zničení civilní infrastruktury.

„Je možné, že izraelské síly systematicky porušovaly pravidla války tím, že reagovaly nepřiměřeně a bez náležité péče,“ píše se v dokumentu. Bohužel pro IDF je velmi problematické bojovat s nepřítelem, který není vidět. Vojáci NATO se s tím setkali například v Afghánistánu. Teroristé z Hamásu bojují v civilu bez insignií, a z tohoto důvodu se stává určení skutečného poměru civilistů a militantů mezi mrtvými neuvěřitelně obtížným úkolem. Je pravdou, že vedením boje v hustě osídlených oblastech  se nelze vyhnout civilním obětím. Například při americké operaci v Mosulu v letech 2016-2017 zemřelo asi 10 tisíc civilistů a asi 4 tisíce bojovníků Islámského státu – 2,5:1.

Ve druhé čečenské válce bylo podle oficiálních údajů zabito asi 10 tisíc ozbrojenců, zatímco podle Amnesty International zemřelo až 25 tisíc civilistů – 2,5:1.

Během války v Iráku v letech 2003–2012 existuje odhad, že zemřelo 162 000 lidí, z nichž přibližně 79 % byli civilisté – 4:1.

---

ČTĚTE TAKÉ: Propalestinské protesty v Evropě: Emoce vítězí nad fakty

---

13. května v rozhovoru s Danem Senorem v podcastu Call Me Back uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu svůj jediný odhad počtu obětí v Gaze. Řekl: “Bylo zabito 14 000 bojovníků a pravděpodobně asi 16 000 civilistů.”

A i když použijeme pochybná data Ministerstva  zdravotnictví Gazy o 37,5 tisíce mrtvých, poměr bude přibližně 1,5:1. Pokud použijeme ověřené informace Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí o 24 686 mrtvých a porovnáme je s údaji Netanjahua a IDF o 14 tisících zlikvidovaných ozbrojenců, pak na jednoho bojovníka připadne méně než jeden civilista.

Pro válku v hustých městských oblastech je to extrémně nízká míra ztrát.

Z čeho vychází zpráva OSN? Ohledně počtu obětí existuje pouze jeden zdroj informací v pásmu Gazy během války a tím je Ministerstvo zdravotnictví Gazy, složka Hamásu, stejně jako všechny civilní úřady v palestinské exklávě. Takže podle tohoto ministerstva  k 23. červnu zemřelo během války v pásmu Gazy 37,5 tisíce lidí.

Ministerstvo zdravotnictví Gazy tvrdí, že všichni mrtví byli identifikováni. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí se to ale rozhodl prověřit a zjistil , že z 34 844 obětí deklarovaných v době zveřejnění zprávy v Gaze bylo ověřeno “pouze” 24 686 zabitých, u nezletilých se počet snížil ze 14 500 (podle zprávy UNICEF) na 7 987 a počet zabitých žen – z 9 500 (zpráva OSN z 1. března) na 4 959.

Je důležité, aby statistiky Ministerstva  zdravotnictví Gazy neoddělovaly údaje o civilistech a militantech. Hamás využívá toho, že pásmo Gazy není stát, oficiálně nemá ozbrojené síly, a proto lze všechny zabité v Gaze, včetně militantů Hamásu, nazvat „civilními oběťmi“. I z tohoto důvodu okamžitě po útoku na Izrael 7. října ozbrojenci Hamásu svlékli své vojenské uniformy a bojovali v civilu, čímž se přidali ke statistikám civilních obětí.

Během války Hamás a IDF zveřejnily stovky videí z pásma Gazy, ale žádné z nich neukazuje bojovníky Hamásu ve vojenské uniformě. A k počtu „civilních obětí“ se přidali i ti, kteří ve svém domě drželi rukojmí, tedy ti, kteří byli přímo zapojeni do teroristických aktivit a byli likvidováni při speciálních operacích.

Hamás tímto způsobem skrývá ztráty mezi svými bojovníky. Přesto o nich určitou představu máme. Za prvé, stejná zpráva Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí uvádí, že z 24 686 ověřených obětí je 10 006 (40 %) dospělých mužů. Není známo, jaké procento ze 7 987 nezletilých, kteří zemřeli, byli ve skutečnosti 15 až 18letí bojovníci, kteří se účastnili nepřátelských akcí, a byli tak legitimním cílem IDF podle pravidel války a mezinárodního práva. Ale takoví bojovníci jsou také mezi zabitými dětmi.

Podle odhadů IDF v době vydání této Zprávy bylo během vojenských operací zlikvidováno asi 14 tisíc militantů z Hamásu a dalších teroristických organizací.

Zdálo by se, že jak výrazná korekce údajů Hamásu ze strany úřadu OSN, tak i samotná skutečnost, že neobsahují žádné informace o bojovnících, by se měly stát základem pro pochybnosti o spolehlivosti údajů Ministerstva zdravotnictví v Gaze. O odhalených faktech přímého falšování ani nemluvě. Například po výbuchu rakety na parkovišti nemocnice Al-Ahli v Gaze 17. října 2023 oznámilo nemocnice Ministerstvo  zdravotnictví Gazy 500 mrtvých ve zničené budově. Doslova druhý den se ukázalo , že budova je téměř nepoškozená a výbuch prostě nemohl zabít tolik lidí. Ale i po zjevném falšování údajů Ministerstvem zdravotnictví Gazy, OSN, mezinárodní organizace pro lidská práva a vlády různých zemí, včetně amerického prezidenta Joe Bidena, tato data nadále používají. A ze všech těchto „zdrojů“ končí v médiích data Hamásu v již „vyčištěné“, legitimní podobě.

Mezinárodní institut sociálních a právních studií (IISLS) v Izraeli se rozhodl prověřit, jak přední světová média pracují s daty o obětech v pásmu Gazy. Analýza publikací z pěti médií – CNN, New York Times, Washington Post, BBC a The Guardian – za únor 2024 ukázala, že 92 % publikací nezmiňuje, že mezi zabitými byli bojovníci v Gaze. 96 % článků se statistikami obětí vůbec neuvádí počet zabitých militantů Hamásu, ačkoli tyto údaje publikuje IDF. 78 % publikací poskytuje data z Hamásu a pouze 4 % publikací poskytuje data z IDF.

Zbývající články odkazují na údaje od úředníků a mezinárodních organizací (zpravidla se jedná o převyprávění údajů téhož Ministerstva zdravotnictví Gazy). Ve 20 % případů novináři neuvádějí zdroj informací a pouze prezentují data jako ověřená fakta. Navíc ve všech těchto případech využívají údaje z Ministerstva zdravotnictví Gazy. Žádná z publikací, které IISLS posuzovala, nezmiňovala, že by čísla Hamásu byla neověřitelná nebo protichůdná. Naproti tomu téměř 4 % publikací uvedla, že údaje Izraele nelze ověřit. Vzhledem k minimálnímu zastoupení Izraele jako zdroje informací je toto procento neúměrně vysoké.

Smrtící zbraně Hamásu
„Smrt vašich dětí a dalších Palestinců je mízou našeho lidu,“ napsal vůdce Hamásu v Gaze Sinwar vůdci politického křídla Hamásu Ismailu Haníjovi, jehož tři syny zabily IDF. Sinwarovy dopisy nedávno zveřejnil The Wall Street Journal. Z korespondence jasně vyplývá, že maximalizace obětí v Gaze je součástí vojenské strategie Hamásu. Sinwar se ani nesnaží zabránit civilním obětem. Naopak, velký počet obětí zvyšuje kritiku akcí IDF v arabském světě a na Západě, což vede k vlně protiizraelských protestů a protiizraelské mediální kampani a to vše prospívá Hamásu. V jednom ze svých dopisů Sinwar píše o ztrátách během války za osvobození Alžírska (1958–1963): „Statisíce tam zemřely, ale byly to nutné oběti.“

Používání civilistů jako lidských štítů je naprosto v souladu s touto strategií. Ozbrojenci Hamásu všude odpalují rakety z obytných oblastí, z oken a střech obytných budov, z nemocnic , škol , mešit, hřbitovů a míst OSN . Je zřejmé, že odvetné útoky IDF by mohly vést k civilním obětem. Bylo zaznamenáno mnoho případů, kdy Hamás zabránil evakuaci civilistů z válečné zóny po odpovídajícím varování od IDF. Při několika příležitostech bylo hlášeno, že militanti Hamásu zahájili palbu na civilisty.

Například 4. listopadu loňského roku zveřejnil palestinský novinář Amjad Taha na svém twitterovém účtu video a fotografie ukazující těla mrtvých místních obyvatel. Taha tvrdil, že je zabili ostřelovači Hamásu, aby zastavili tok uprchlíků z Gazy na jih pásma. 14. května IDF zveřejnila unikátní záběry z Rafanou, na nichž je vidět, jak teroristé spouštějí palbu na palestinské civilisty, kteří se pravděpodobně pokoušeli získat humanitární pomoc. A konečně, podle IDF, když rakety vystřelí na Izrael z Gazy, asi 15 % raket buď exploduje na začátku, nebo spadne na hlavy Gazanů a vychýlí se z trajektorie. Přesně to se stalo 17. října 2023 na parkovišti nemocnice Al-Ahli, kde explodovala raketa Islámského džihádu.

Ve všech takových případech jsou civilní oběti přímým důsledkem porušení zákonů a válečných zvyků Hamásem.

Izrael přijal více opatření, aby zabránil úmrtím civilistů než kterákoli jiná země, která bojovala v městské válce. V první řadě použití přesně naváděné munice (PGM), to se stalo například v sobotu při zabití strůjce útoku na Izrael Rafu Salámího.

Před provedením útoků IDF shromažďuje informace o přítomnosti civilistů prostřednictvím satelitních snímků, skenování mobilních telefonů a dalších metod sledování cílů. Posouzení rizika pro civilisty se vždy provádí předtím, než odpovědný důstojník vydá povel ke střelbě. V mnoha případech byl útok zrušen, když průzkum zahlédl děti poblíž cíle. Militanti Hamásu se proto často pohybují ulicemi Gazy obklopeni dětmi.
IDF varuje obyvatelstvo v dostatečném předstihu před kombinovanými vzdušnými a pozemními útoky a dává obyvatelům čas na evakuaci do speciálně vytvořených bezpečnostních zón. To se děje několika způsoby najednou: telefonní hovory, hlasové a textové zprávy, letáky rozptýlené ze vzduchu. Během války IDF jsou vidět denní čtyřhodinové humanitární pauzy, aby umožnily civilistům opustit aktivní bojové oblasti bezpečnými koridory. Dalším inovativním opatřením, jak zabránit civilním obětem, byla distribuce vojenských map IDF a dokonce i městských bojových plánů  na pomoc při evakuacích civilistů. Žádná armáda v historii to nikdy nedělala.
V důsledku těchto bezprecedentních opatření byla IDF schopna dosáhnout bezprecedentního poměru obětí mezi bojovníky a civilisty ve válkách v hustých městských oblastech.

Armáda může samozřejmě provádět vojenské operace různými způsoby – maximalizací vedlejších ztrát, jejich nezohledněním nebo jejich minimalizací. V izraelské válce proti Hamásu je stranou, která maximalizuje civilní oběti, Hamás. Navíc nelze vyloučit, že při plánování útoku 7. října jej Sinwar naplánoval tak, aby vyvolal nejbrutálnější pomstu Izraelců. Nicméně, IDF, jak je ukázáno výše, dělá vše pro to, aby minimalizovalo civilní oběti.

Smrt je zbraní Hamásu. Využíváním svého monopolu na data a jejich zveřejněním prostřednictvím OSN, organizací pro lidská práva a mainstreamových médií vytváří Hamás falešný obraz genocidy v Gaze. Je to paradox, ale k dosažení svého cíle Hamás využívá genocidu nejen Židů, ale i svých vlastních lidí.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com