Šachové figury jsou již v pohybu, avšak Evropa stále jen chytá dech. Je to přitom už víc než rok, co dostala srozumitelné varování. Trump vyslal svého viceprezidenta JD Vance na elitní bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde všem shromážděným vyrazil dech. Americky přímočaře se vysmál Evropě za její slabost a dal jasně najevo, že USA o takového partnera nestojí.
Těsně před parlamentními volbami v Maďarsku promluvil člen místního podsvětí a řekl, že Viktora Orbána sponzoroval nejobávanější ruský mafiánský boss Semjon Mogilevič, zvaný Seva. Muž, který pobýval i v Praze, kde měl své rozsáhlé aktivity. Mogilevič ovládal například část ruských dodávek ropy a plynu do České republiky.
Člověk potřebuje v životě i štěstí. Bez něj to nejde. Od nejúspěšnějšího českého horolezce Radka Jaroše mají tato slova obzvlášť silný význam. V extrémních podmínkách, v mrazu a s nedostatkem kyslíku zažil spoustu okamžiků, kdy se ocitl na hraně svého života. Třeba když sám sestupoval z vrcholu Kangchenjungy, třetí nejvyšší hory planety. Byl na pokraji sil, bez jídla a pití. „Ten sestup byl asi největší očistec, jaký jsem na horách zažil,“ říká.
„Ruská vojenská rozvědka, známá po celém světě pod akronymem GRU, patří k nejméně transparentním, a zároveň nejproblematičtějším složkám ruského bezpečnostního aparátu. Od sabotáže muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 až po hybridní operace během totální války proti Ukrajině se GRU proměnila z uzavřené vojenské struktury v symbol agresivních akcí Kremlu proti Západu,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o ukrajinské operaci Pavučina, při které malé drony ničily Putinovy strategické bombardéry, a vešla tak do dějin válek. Ukázala, že nerozhoduje počet vojáků, ale schopnost učit se a jednat rychleji než nepřítel.
Rusko nebude považovat žádnou dohodu za konečnou a ruský militarismus bude jen sílit, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek k mnichovské bezpečnostní konferenci.
„Problém je, že Evropané a svět až moc zkoumají Trumpova slova – má rád přehánění, efekt a bombastičnost – místo toho, aby sledovali jeho činy.“
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek píše o tom, co prozrazují nejnovější aktivity ruských agentů o snaze Kremlu směrem k Evropě a České republice.
Je to patrně síla zvyku, se kterou ke jménu ruského politika Vladimira Putina přidáváme slovo „prezident“. Měli bychom spíš psát diktátor, případně vůdce, vožď. Tak si kdysi nechával říkat Josif Vissarionovič Stalin, jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách, za kterým podle střízlivých odhadů zůstalo v Sovětském svazu k 9 milionům mrtvých. Tak daleko ještě Putin není. Ale co do represí už za sebou nechal všechny generální tajemníky SSSR – včetně Brežněva a Chruščova.
