Aktuální cíle ruských špionů: rozbití EU a oddělení sovětských satelitů

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek píše o tom, co prozrazují nejnovější aktivity ruských agentů o snaze Kremlu směrem k Evropě a České republice.

Po řadě významných neúspěchů a hromadných vyhoštění „diplomatů“ začala ruská rozvědka více působit i mimo struktury státních institucí. Nedávné rozkrytí proruského webu Voice of Europe českou BIS, verbování a řízení žhářských sabotážních skupin přes Telegram ze strany Kremlu jsou toho jasným důkazem. 

Ruské speciální služby zkrátka mají zadání, aby našly všechny možné cesty, které vedou k cíli Kremlu ovlivňovat rozhodování v evropském regionu, a nejen v něm.

Ilustrace: Shutterstock.com

Strategickým cílem Ruska je rozdělení (decoupling) evropských států od USA, rozbití EU a pokud možno způsobit rozdělení západní Evropy od těch států, které dříve patřily do sféry vlivu Ruska. Přesně to představuje vážné riziko pro Českou republiku.

Jednou z možných forem vlivových a zpravodajských operací je působení prostřednictvím vědeckých organizací s mezinárodními vazbami. Krytí těchto aktivit může poskytovat i ruský Národní výzkumný ústav pro rozvoj komunikací (NIIRK), jehož vedení zahrnovalo lidi z SVR a 5. správy FSB. V Evropě i blízkém zahraničí institut pořádá řadu konferencí a stáží, kde zpravodajští důstojníci a prokremelští propagandisté hovoří o dobrém sousedství a vštěpují posluchačům myšlenku, že Západ je nepřítel a cesta k prosperitě vede přes přátelství s Ruskem. Hlavní důraz je kladen na nadějné studenty a mladé vědce, kteří mohou být zverbováni pro špionážní účely.

Hlavním posláním NIIRK, jak je uvedeno na webových stránkách, je rozvoj mnohostranného dialogu národů, kultur, náboženství, států, mezinárodních vědeckých a vzdělávacích organizací a občanské společnosti s cílem posílit mír a harmonii. Expertní vývoj a analýzy NIIRC využívá ruská prezidentské kancelář pro meziregionální a kulturní vztahy se zahraničím, ministerstvo zahraničních věcí, Rossotrudničestvo, 5. správa FSB a SVR. Ředitelem je bývalý generál FSB Vladislav Gasumjanov. NIIRC uspořádal 12 konferencí, fór a kulatých stolů v Arménii, Gruzii, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Podněstří, Tádžikistánu a na Slovensku.

Na pozvání NIIRK přijelo do Moskvy na konferenci několik delegací z těchto zemí a letos se plánuje přijmout asi tucet dalších. Hlavní důraz je kladen na mladé vědce ve věku 20 až 40 let pracující ve vědeckých a vzdělávacích organizacích. Hlavními řečníky na konferencích jsou generál Gasumjanov, bývalý ředitel Akademie SVR Nikolaj Gribin a bývalý slovenský premiér Jan Čarnogurský, předseda sdružení Přátelé Krymu. Čarnogurský se často objevuje v ruských propagandistických televizních pořadech a ve své zemi prosazuje prokremelskou agendu a všude prohlašuje, že dolar brzy zkolabuje a do Spojených států přijde ekonomický úpadek a kolaps.

V únoru 2024 uspořádal NIIRC v Bratislavě konferenci „Spojené království – EU – Rusko – Blízký východ: výzvy a perspektivy“. Mezi řečníky byl místopředseda slovenského parlamentu Luboš Blaha, který obviňuje Spojené státy a NATO z provokování konfliktu na Ukrajině, a bývalý generál rakouské kontrarozvědky Gustav Güstenau. V roce 2019 byl generál propuštěn kvůli vážnému podezření z vazeb na Jana Maršálka, provozního ředitele platební společnosti Wirecard a agenta GRU, který uprchl do Ruska.

Lidé ve vedení NIIRK jsou bývalí rozvědčíci
Vladislav Gasumjanov, šéf NIIRK, byl po mnoho let nazýván „Patruševovým mužem“. Gasumjanov v 80. letech pracoval v oddělení KGB v Ivano-Frankivsku na západní Ukrajině, aby bojoval proti projevům nacionalismu. V roce 1988 byl převelen do Náhorního Karabachu, kde již začaly první střety mezi arménskou a ázerbájdžánskou komunitou. Zde se vypracoval na zástupce vedoucího oddělení KGB, ale když začaly boje, všichni zástupci Lubjanky byli odvoláni ze svých funkcí a rozptýleni do různých oddělení. V roce 2000 Gasumjanov skončil v FSB v Soči a o dva roky později se přesunul do křesla státního tajemníka Státních rezerv, kterou v té době vedl jeho přítel z mládí a Putinův kolega z leningradské KGB Alexandr Grigorjev.

V 80. letech si podplukovník KGB Grigorjev oblékl sutanu a pod operačním krytím kněze otce Alexandra přímo dohlížel na budoucího patriarchu celé Rusi Alexije II. Prostřednictvím Grigorijeva se Gasumjanov seznámil s Putinovým okolím a sblížil se zejména s tehdejším ředitelem FSB Nikolajem Patruševem. Po válce s Gruzií v roce 2008 se Kreml rozhodl zvýšit svůj vliv v Zakavkazsku. Bylo zapotřebí osvědčeného špionážního personálu. „Patruševův člověk“ byl jmenován zástupcem vedoucího prezidentského ředitelství pro meziregionální a kulturní vztahy se zahraničím, jehož páteř tvoří lidé ze zvláštních služeb.

Z prezidentské kanceláře se Gasumjanov přesunul do křesla šéfa bezpečnosti společnosti Norilsk Nickel. V této funkci vyslaný důstojník FSB navštívil Evropu a Afriku a převzal iniciativu k vytvoření Charty pro informační bezpečnost kritických průmyslových zařízení, ale většina zahraničních společností byla k této myšlence podezřívavá. Poté, co se opoziční vůdce Nikol Pašinjan stal premiérem v Arménii, Kreml opět potřeboval služby bývalého kurátora Zakavkazska a NIIRC byl vytvořen speciálně pro generála Gasumjanova. Kromě Gasumjanova byly v dozorčí radě NIIRK i další postavy s dlouhým čekistickým životopisem.

Například generál FSB Anatolij Boljuch, dobře známý kontrarozvědkám evropských zemí. Po absolvování Univerzity přátelství národů Ruska v roce 1982 vstoupil do KGB a pracoval pod krytím diplomata na sovětských ambasádách. Poté byl vyslán na MGIMO, kde byl veden jako asistent rektora pro bezpečnost a zabýval se náborem nadějných studentů. Po MGIMO byl Boljuch poslán do Mezinárodní akademie palivového a energetického komplexu a brzy se ocitl opět v Evropě, kde měl certifikát novináře novin „Izvestija“.

V roce 2009 vedl Boljuch oddělení operačních informací 5. správy FSB (vojenský útvar č. 26047), které se zabývá špionáží po celém světě. Struktura 5. správy má „evropské“, „moldavské“, „zakavkazské“, „africké“, „blízkovýchodní“, „asijské“ a „ukrajinské“ oddělení, kam proudí zprávy od rezidentů. Kromě toho se této správě podařilo získat některé evropské politiky (Evropské volby: Ruské operace v srdci EU – (neovlivni.cz).

Během událostí na Majdanu byl Boljuch ve skupině důstojníků FSB, která odletěla do Kyjeva, aby přesvědčila Viktora Janukovyče k tvrdému zásahu proti demonstrantům, ale v té době se situace obrátila ve prospěch protestujících. Po organizačních změnách Putin generála odvolal z funkce.

Spolu s Boljuchem vstoupil do dozorčí rady NIIRK Boris Mirošnikov. Tento zpravodajec svou službu zahájil na Správě kontrarozvědných operací FSB a zabýval se vývojem a zaváděním nových metod operativně-pátrací činnosti. Mirošnikov vytvořil od nuly Ředitelství počítačové a informační bezpečnosti FSB (nyní 11. centrum, vojenský útvar č. 68240). V roce 2002 byl generál vyslán na ministerstvo vnitra, kde vedl Úřad pro zvláštní technická opatření.

K úkolům úřadu, v němž jsou FSB přidělovány vysoké pozice, patří odposlechy telefonů, nabourávání se do pošty a sledování elektronických plateb obžalovaných v trestních věcech. V roce 2011 byl generál propuštěn a získal místo viceprezidenta ve společnosti Citadela. Hlavním předmětem podnikání Citadely je vývoj softwaru v oblasti informační bezpečnosti a také výroba SORM (odposlechů telefonních hovorů) pro potřeby orgánů činných v trestním řízení. Telekomunikační operátoři v Rusku jsou navíc povinni instalovat SORM do svých sítí. Jaké funkce má specialista na odposlechy v NIIRK se můžeme jen dohadovat.

Vydavatel fake news
NIIRK vlastní Projekt LLC (organizace konference) a zpravodajskou agenturu Eurasia Daily, která je například známá kritikou ministra Rakušana, za Putina v pytli na mrtvoly. Agentura zaměstnává známé prokremelské politology a nejrůznější konspirační teoretiky, kteří šíří falešné zprávy. Ústav vydává tři časopisy: „Člověk a svět, Dialog“, „Perspektiva, Generation Search“ a „Rusko a svět, které jsou v zemích SNS distribuovány zdarma.

Neustálé návštěvy v zahraničí, konference, prezentace a publikační činnost stojí nemalé peníze. V roce 2022 činila celková aktiva NIIRC 5,2 milionů USD a v loňském roce se snížila o 2,19 milionů USD. S žádostí o finanční pomoc se však „Patruševův člověk“ může vždy obrátit na své obchodní partnery a je nepravděpodobné, že by byl odmítnut. Takovým partnerem je šéf fondu Pangeo Capital Jurij Kudimov, který provozuje investice ve výši 1 miliardy dolarů.

Oba jsou spoluzakladateli společnosti Moscow Sea Management Company LLC, která postavila luxusní chatovou vesnici v Zavidovu. Kudimov má také dlouhý špionážní životopis: po absolvování Fakulty žurnalistiky Moskevské státní univerzity odešel sloužit do KGB a absolvoval stáž u sovětského „krtka“ v MI6 Kima Philbyho, který uprchl do SSSR.

Pod krytím dopisovatele listu Komsomolská pravda prováděl Kudimov špionáž v Londýně až do svého vyhoštění ze země v roce 1985. Poté s certifikátem novináře časopisu Novoje vremja pracoval na rezidenci v Mexico City a po návratu do vlasti jako důstojník personální zálohy SVR přešel do bankovních struktur a svého času si vydělal slušné peníze obsluhou sovětských dluhů. Kromě Pangeo Capital se Kudimov stal jedním ze zakladatelů nadace Kim Philby Memorial Foundation a získal litevské občanství. Evropská média napsala, že Pangeo Capital tajně financuje „přátele Kremlu“, ale Kudimov tato obvinění úspěšně napadl u soudu. V březnu tohoto roku ho však litevské úřady zbavily občanství.

Zdroj náhledové foto: Shutterstok.com

Sdílet článekShare on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email