Analýza: Agrofert a jeho závislost na dotacích

Agrofert premiéra Andreje Babiše staví na tom, že bez dotací se holding hravě obejde. Právě bitva o miliardy z dotací nyní vrcholí. Evropská komise konstatovala, že český premiér je ve střetu zájmů a Agrofert nemá proto na peníze z veřejných rozpočtů nárok. Předkládáme analýzu Roberta Němce, která ukazuje poněkud odlišný pohled, než je ten od manažerů Agrofertu.

“Bez dotací by byla skupina Agrofert za rok 2018 pravděpodobně v zisku před zdaněním, ale ve ztrátě po zdanění,” píše Robert Němec ve své analýze, v níž čerpal z otevřených zdrojů.

Bavíme-li se o Agrofertu, je potřeba rozlišovat mezi firmou AGROFERT, a.s. a skupinou Agrofert, nebo, jak sám sebe důsledně označuje, “koncern AGROFERT”. Do skupiny Agrofert patří známé firmy jako DEZA, Fatra, KMOTR – Masna Kroměříž, Kostelecké uzeniny, Krahulík, MAFRA, OLMA, PENAM, PRECHEZA, PROFROST, PAPEI, Synthesia, Vodňanská drůbež a mnohé další.

Vše níže uvedené se bude týkat skupiny Agrofert jako celku a vychází z konsolidovaných účetních závěrek, jak byly publikovány v Obchodním rejstříku.

Agrofert je velmi neefektivní
První věcí, která vás při zkoumání finančních výkazů Agrofertu překvapí, je, jak je Agrofert neefektivní. Průměrná čistá marže (= EBITDA/Celkové výnosy) velkých firem v Česku byla v roce 2012 podle Banque France zhruba 10 %. (Pokud máte někdo k dispozici novější údaje, budu rád, když mi je napíšete do komentářů.):

Psali jsme:
» Babiš hraje o vše
» Za kulisy: Nervozita a blbá nálada v Agrofertu
» Přesun jen na oko? Agrofert, Babiš a otázky a odpovědi

U skupiny Agrofert jsem nenašel souhrnný údaj EBITDA (výsledek hospodaření před úroky, daněmi, odpisy a amortizacemi). Musel jsem jej tedy ručně spočítat a vyšel mi na 6,3 miliardy korun.

Poměr EBITDA/Net Turnover, neboli čistá marže, tedy vychází na 4 %.

Agrofert tedy nedokáže generovat dostatečnou marži.

Je mnohem méně efektivní než jiné velké firmy v ČR.

Proto je skupina Agrofert závislá na všech výnosech, včetně dotací, které ji posílají do zisku. A to ze tří důvodů:

  • Aby přesvědčila úvěrující banky, že se nebude prohlubovat její zadlužení, když by se propadla do ztráty.
  • Aby bankám prokázala, že je aspoň trochu zdravá firma. Poměr EBIT (3 miliardy) vůči vlastnímu kapitálu je také velmi nízký. Jinak řečeno, ta skupina je bohatá, ale nedokáže používat svůj majetek ke zhodnocování.
  • Že má stále příjmy, které ji umožní splácet úvěry. Agrofert totiž platí každý rok za úvěry více a více. Za rok 2018 zaplatil na úrocích z úvěrů 627 milionů a v roce 2017 513 milionů. Ještě horší je ale čerpání úvěrů. Zatímco v roce 2017 potřebovala schopna Agrofert úvěry od bank ve výši 9 miliard korun, v roce 2018 už potřeboval úvěry ve výši 15 miliard korun. Veškeré úvěry a půjčky vzrostly v roce 2018 na 23 miliard z 15 miliard v předchozím roce.

Skupina Agrofert potřebuje jakékoli výnosy, aby banky nezačaly panikařit, že Agrofert jim přestane být schopen splácet úvěry. Některé banky možná už zpanikařily a proto snížily svoji expozici, případně přestaly Agrofert úvěrovat zcela. Mezi nimi je i HSBC, známá z kauzy Čapí hnízdo.

Skupinu Agrofert v roce 2018 úvěrovalo minimálně 29 bank. Další jsou pravděpodobně schovány pod položkou “Ostatní finanční instituce” a “Schuldshein Loan Agreement”.

Dokážete si představit, že by vám váš známý řekl, že si napůjčoval úvěry u 29 bank?

Na druhou stranu, je to ze strany Agrofertu velmi chytrá taktika: Takto roztříštěné portfolio bank se jen těžko domluví na společném postupu. Všichni budou dlužníka úvěrovat, protože ví, že domluvit se s dalšími 28 bankami je takřka nemožné.

Když dlužíte jedné bance, máte problém. Když dlužíte 29 bankám, mají problém banky.

Agrofert za rok 2018 nejvíce dlužil Komerční bance (17 %) a Citibank (11 %). Čínské banky poskytují zatím úvěr jenom něco přes 3 % z portfolia úvěrů.

Ale: Pamatujte na Sazku. Sazka a její super mocný šéf padl kvůli tomu, že Sazka nebyla schopna splácet své závazky věřitelům.

Z hlediska marketingu bych ale heslo “Řídím stát jako firmu” nezmiňoval před lidmi, kteří se dokáží podívat do rozvahy a výsledovky, protože ti by mohli říci: “Doufám, že jej nechcete řídit jako tu vaši!”

Protože tato firma se vyznačuje stále větším zadlužením a nízkou efektivitou.

Česko v pohodě, zahraniční firmy katastrofa

Další věcí, které si všimnete, je, že Agrofert drží nad vodou české firmy.

Z 19 zahraničních ovládaných společností jenom tři jsou výrazněji ziskové (Agrofert Italia, GreenChem z Holandska a HYZA ze Slovenska). Zbytek má zisk pár milionů korun, pohybuje se kolem černé nuly, nebo je v brutální ztrátě.

Celkem zahraniční účasti Agrofertu vygenerovaly za rok 2018 ztrátu 1 952 061 000 Kč.(přepočteno podle kurzu ČNB 31. 12. 2018 a podle podílu Agrofertu v dané firmě).

Agrofert Italia a HYZA trápí děsivý nepoměr zisku vůči vlastnímu kapitálu. Laicky řečeno, ty firmy mají velký majetek, ale nejsou schopny s tím něco dělat. Pravděpodobně tam chybí schopní manažeři a inovace.

Otázkou pak je, jak to, že v Česku se skupině daří, ale v zahraničí nikoli. Nemusí za tím být jenom politika. Některé firmy ze skupiny Agrofert drží konkurenční výhodu, kterou jen tak někdo jiný nezíská (díky patentům, nutné výši investic, smlouvám nebo vztahům s dodavateli). Jsou to prostě typické dojné krávy, kde neočekáváte žádné průlomové inovace.

Ovlivňují dotace zisk?

Agrofert ve svých reklamách tvrdí, že “pokud by byly dotace plošně zrušeny, naše společnosti by na trhu obstály”.

Jenže: Výnos je výnos, ať už jej firma realizuje jakkoli: prodejem výrobků, zboží nebo služeb, z kapitálových výnosů nebo např. z dotací. Buďto firmě peníze na účet přijdou, nebo ne.

Byl by tedy Agrofert v zisku bez dotací?
Předně je potřeba říci, že existují různé dotace, které se navíc mohou účtovat různě. Podle účetních standardů IAS 20 (to jsou mezinárodní pravidla pro účtování státních dotací) můžete dotace zaúčtovat dvojím způsobem:

  • dáte si je do výnosů,
  • snížíte o ně hodnotu majetku. Ten ale budete o to méně odepisovat, takže vliv na zisk bude kumulovaně stejný.

Když to extrémně (extrémně!) zjednoduším, koupíte si něco za 100 milionů, dotace bude 50 milionů, odepisujete 5 let, takže místo odpisu 20 milionů ročně budete odepisovat 10 milionů ročně.

Skupina Agrofert si za rok 2018 nárokuje dotace ve výši 1 916 925 000 Kč (str. 108 Konsolidované výroční zprávy (KVZ) 2018). Zisk před zdaněním je 2 461 397 000 Kč.

Z naprosté většiny dotací se ale neplatí daň z příjmů, proto musíme výši dotací porovnávat se ziskem po zdanění, který byl 1 664 647 000 Kč (str. 29 KVZ 2018). Výše dotací je tedy vyšší než zisk po zdanění.

Bez dotací by byla skupina Agrofert za rok 2018 pravděpodobně v zisku před zdaněním, ale ve ztrátě po zdanění.

Ano, i z vlastní zkušenosti vím, že se dá po zdanění dostat do ztráty. Můžete mít výnosy, třeba většina dotací, které nedaníte (případ Agrofertu). Naší agentuře se zase stalo, že jsme měli náklady, které jsme neuplatňovali jako daňově uznatelné.

Agrofert samozřejmě vidí poměr dotací, zisku a daní jinak a plete dohromady hruška a jablky (daň z příjmu právnických osob a odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců!).

Navíc: Je možné, že by se bez dotací dostala skupina Agrofert do ztráty i před zdanění. Bez dotací by nemohla poskytovat svým zákazníkům lepší výrobky a služby, neměla na investice a klesly by jí tak výnosy z běžné činnosti.

Samozřejmě, že Agrofert investuje do investic i z vlastních zdrojů. Jenže k tomu, aby byla nějaká aktivita efektivní, musí překonat určitou hranic, ukazuji na příkladech na svém školení. Řekněme, že hranice, kde se projeví efektivita, je 100. Agrofert investuje 60, dotace pokryjí 40, takže bez dotací by daná aktivita nebyla efektivní.

Agrofert tvrdí, že za posledních 10 let investoval 102 miliard. Ale do čeho? Patří do toho třeba i nákup firem přes úvěry od bank?

K tomu, abychom mohli říci, zda-li by byl Agrofert v zisku před zdaněním bez dotací, by bylo nutno mnohem více odkrýt finanční karty. A ne jenom odpovídat novinářům na žádosti o podrobné odpovědi větou: “Veškeré zákonem požadované údaje uvádíme ve výročních zprávách.”

Máte na mysli tu výroční zprávu, ve které se nedá ani fulltextově vyhledávat?



Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít