Analýza: Jak stát dává zakázky anonymním firmám

Politická reprezentace některých státem ovládaných firem a také společností vlastněných hlavní městem v posledních jedenácti letech poskytla dotace nebo uzavřela smlouvy s desítkami firem s anonymním vlastníkem, kterého nebylo možné v praxi dohledat. Jde o společnosti, které měly vlastnickou strukturu anonymizovanou prostřednictvím listinných akcí na majitele nebo listinných akcií na jméno bez jakékoliv informace o možném vlastníkovi.

V průběhu prvního čtvrtletí jsme se zaměřili především na téma efektivního nakládání s veřejnými prostředky, které se týká jak veřejných institucí (stát nebo MHMPH) tak i státem ovládaných společností (ČEZ, ČEB).
V textech jsou především zohledněny nové investigativní informace, které jsou komentovány z pohledu ekonomického experta na tuto oblast.

Jedním z problémů, na které jsme poukázali, byl také návrh na úpravu zákona o státní službě, který svým obsahem zjevně umožňuje politické zásahy ve formě rychlého odvolávání úředníků na vrcholové úrovni. Návrh zkritizovala i samotná Evropská komise. I přesto byl před několika dny prohlasován v prvním čtení poslanci ANO + KSČM + SPD.

Z analytických dat je zajímavý především první text, který se týká rozdělování dotací v oblasti finančních záruk pro projekty z operačního programu OPPI.

Závěry jsou zarážející. Stejně jako v regionálních operačních programech je vysoké procento projektů, u kterých není možné dohledat z veřejně dostupných zdrojů konečného vlastníka a současně není možné ověřit, jestli naplňoval podmínky pro malý a střední podnik.

Hlavní zjištění jsou následující:

• U 23 projektů, které dostaly záruky za 906 milionů korun, byla vlastnická struktura ovládaná prostřednictvím listinných akcií na majitele. Právě listinné akcie na majitele pomohly podle závěrů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF zakrýt nesplnění podmínek malého a středního podniku u projektu Farma Čapí hnízdo současného premiéra Andreje Babiše.

• 43 podniků (20 %) projevilo určitý stupeň rizika (z toho 30 extrémně vysoké nebo vysoké riziko) z pohledu obcházení pravidel proti praní peněz a uplatňování mezinárodních a protiteroristických sankcí z důvodu nemožnosti identifikovat jejich vlastnickou a řídící strukturu nebo skutečného vlastníka či vlastníky.
• 

• U 219 ověřených podniků bylo 181 chybějících informací ohledně jejich statusu malého a středního podniku (88 případů – počet zaměstnanců, 46 případů – obrat a 47 případů – bilanční suma rozvahy). Současně nebylo dostupných 73 úplných účetních závěrek, jak ukládá zákon o účetnictví, český obchodní zákoníku stejně jako evropské směrnice o podnikání a směrnice o účetnictví, které byly do českého právního řádu transponovány. Z veřejných zdrojů tak není možné nezávisle ověřit, zda byly malým nebo středním podnikem.

Naše analytická zjištění poukazují na systémový problém poskytování dotací anonymním společnostem v České republice.

Druhá systémová analýza ověřila poskytování dotací a dodávek veřejných zakázek společnostem s anonymní vlastnickou strukturou. Analýza byla zaměřena na dva pražské operační programy OPPA a OPPK a dále na hospodaření  pražského magistrátu a Dopravního podniku HMPH.

 Podrobná analýza zkoumala anonymní vlastnické struktury u dotací a proplacených faktur v Praze. Jde o dotace poskytnuté z operačních programů Praha – Konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita z programovacího období 2007 – 2014. O společnosti, které poskytovaly dodávky Magistrátu hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015 a o společnosti, které poskytovaly dodávky pražskému Dopravnímu podniku v letech 2012 – 2016 v oblastech marketingu, právních služeb a informačních technologií. Analýzu bylo možné vypracovat díky datům od opozičních Pirátů, kteří v uplynulých měsících sbírali údaje o veřejných zakázkách v Praze.

• Prověřeno bylo 991 příjemců dotací a dodavatelů zakázek. Z tohoto počtu bylo 852 obchodních společnosti nebo neziskových organizací.
• A výsledky analýzy?
• V obou operačních programech bylo z celkového počtu podnikatelských projektů zjištěno 73 podpořených částkou 222,6 milionů korun, u kterých byl příjemcem zakrytý prostřednictvím anonymních listinných akcií. Jde o 14 % všech projektů a necelých 15 % finančního objemu obou operačních programů.
• Z celkového počtu 515 projektů, u kterých byl příjemce podnikatelský subjekt nebo neziskovka (mimo kontrolu veřejného subjektu), bylo identifikováno celkem 73 projektů za 222.659.390 Kč s anonymním vlastníkem, kterého nebylo v praxi možné dohledat.

• Z pohledu anonymity vlastnických struktur dodavatelů byla nejvýznamnější oblast marketingu. Z celkového objemu 123 milionů korun putovalo přes 43 milionů anonymním dodavatelským společnostem.
• U 93 projektů za 257,3 milionů korun putovaly dotace společnostem, jejichž vlastnická struktura končila mimo Českou republiku. Z tohoto počtu bylo celkem 34 projektů v hodnotě 90,4 milionů korun realizováno společnostmi s vlastnickou strukturou vedoucích do zemí (např. Kypr, Malta, Holandsko, Lucembursko, Švýcarsko), které jsou vysoce rizikové z hlediska možnosti, že vlastnické struktury u nich dále vedou do tzv. offshore zemí, které poskytující anonymitu skutečných konečných majitelů českých společností.
• Přes 341 milionů korun za dodávky v oblasti informačních technologií putovalo společnostem se zahraniční vlastnickou strukturou.
• Nejlépe dopadla oblast právních služeb, kde přes 91 % peněz obdrželi za poradenství společnosti s transparentní vlastnickou strukturu.

• U veřejných zakázek poskytnutých z rozpočtu hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015 jsme prověřili 200 největších dodavatelů zakázek za 27,2 miliardy korun. 51 dodavatelů bylo stoprocentně transparentních. Šlo o 30 % společností, podnikatelských subjektů, které za své dodávky inkasovali 1,1 mld. korun (necelých 6 % finančního objemu ověřených plateb). Zahraniční vlastnickou strukturu mělo přes 36 % dodavatelů, kterým přistálo na účtu 5,2 miliardy.
• V případě veřejných zakázek Dopravního podniku hlavního města Prahy jsme posuzovali samostatně oblast marketingu, právních služeb a IT. V každé kategorii jsme hodnotili největší dodavatele v letech 2012 – 2016. Ověřovaní dodavatelé inkasovali celkově 734 milionů korun.

Nakládání s veřejnými prostředky v Praze potvrdilo systémový trend, kdy jsou poskytovány dotace nejasným nebo anonymním příjemců v řádech desítek procent. Přiměřeným limitem chybovosti dle mezinárodních standardů pro veřejný sektor, užívaným orgány EK a EUD je přitom rozmezí 2 – 5 %.

Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.