Analýza: Sto dní druhé Babišovy vlády. Tahle země nevzkvétá

Sto dní druhé vlády Andreje Babiše ukazuje, že – slovy Václava Havla – tato země příliš nevzkvétá. Důkladná analýza hlavních Babišových kroků a jeho vlajkových lodí prokázala, že mimo jiné nejsme připraveni na případný příchod krize. Projídáme rozpočet, reálná výše státního dluhu meziročně narostla, stát investoval nejhůře za posledních 12 let a plánovaný schodek rozpočtu za minulý rok byl způsobený neschopností státu utrácet peníze na investice.

Symbolické jsou v tomto směru závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který si posvítil hned na několik Babišových vlajkových lodí.

Jako třeba na dálnice, což bylo jedno z hlavních hesel, s nimiž Andrej Babiš uspěl v předminulých volbách.  “Dvacet čtyři let po revoluci tady nemáme ani tu podělanou D1, kterou otevíral Lubomír Štrougal,” prohlásil tehdy. Na tiskové konferenci při opětovném uvedení ministra dopravy Dana Ťoka pak letos v červenci zaznělo, že v Česku se aktuálně staví 194 kilometrů dálnic a obchvatů. Připraveno k zahájení je 150 kilometrů.

“Řidičům jsme již otevřeli 203 kilometrů dálnic a obchvatů.” Takové je poslední číslo, kterým se premiér chlubil při znovuuvedení Dana Ťoka do pozice ministra dopravy.

Jaká je skutečnost podle NKÚ? “V roce 2015 bylo v České republice uvedeno nově do provozu pouze 5 kilometrů dálnic, v roce 2016 16 kilometrů a v roce 2017 pak 17 kilometrů dálnic,” stojí ve zprávě NKÚ, kterou nezávislý auditor státu vydal jako své pravidelné Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017.

Nejsou to ale jen dálnice. Při důkladném rozboru ekonomických čísel se ukazuje:

  •  Ani přes vysoký ekonomický růst nebyl opět sestaven alespoň vyrovnaný státní rozpočet.Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2017 deficitem ve výši 6,2 mld. Kč, který se výrazně lišil od plánovaného schodku 60 mld. Kč.
  • V roce 2017 byly kapitálové výdaje státního rozpočtu nejnižší za posledních 12 let (činily pouze 81,8 mld. Kč).
  • Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů v roce 2017 činily 77 mld. Kč. Meziročně se snížily o 82 mld. Kč, a byly tak nejnižší od roku 2009.
  • Nedošlo ke zlepšení efektivnosti čerpání prostředků evropských strukturálních a investičních fondů alokovaných na programy a projekty v programovém období 2014–2020 oproti předcházejícímu programovému období.

Naopak jako pozitivum lze podle NKÚ hodnotit tyto body:

· Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2017 o 4,3 %, a to za přispění stálé spotřeby domácností a aktivní bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami.

· Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu byl v roce 2017 čtvrtý nejnižší v Evropské unii.

· Daňové příjmy meziročně vzrostly o 84,1 mld. Kč, a to především díky vysoké zaměstnanosti a zvyšování mezd a platů zaměstnanců, což zvýšilo výběr pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmů fyzických osob.”

Ani jeden z těchto faktorů však nelze zjevně jednoznačně přisoudit výlučně působení vlády. Zásadní vliv na ně měla dobře fungující ekonomika.

Podle závěru auditorů NKÚ navzdory všem superlativům provázejí současný příznivý stav způsobený fungující ekonomikou i problémy, které by se v této době měly řešit. Nejen že se vládě nedaří v současnosti za příznivých okolností výrazněji snižovat státní dluh, nedaří se ani dosahovat alespoň vyrovnaného hospodaření státního rozpočtu. Stačí zmínit, že v roce 2017 státní dluh znovu vzrostl: tentokrát o 11,3 miliardy korun na 1 624,7 miliardy korun.

Na rok 2018 je pak rozpočtován deficit státního rozpočtu 50 miliard korun. Takové počínání jde za současných okolností proti ekonomické logice. Situace je o to více zarážející, že takových rozpočtových výsledků dosahujeme i přesto, že stát příliš neinvestuje.

V roce 2017 bylo vyčerpáno pouze 48 % konečného rozpočtu kapitálových výdajů – v absolutních číslech jde o 82 miliard korun. Jedná se o nejnižší investice státu za posledních 12 let. Investiční podpora státu byla v roce 2017 dokonce nižší než v letech ekonomické recese. Co z toho vyplývá? Rozpočtový deficit je do velké míry výsledkem růstu běžných výdajů. Výdaje státního rozpočtu v roce 2017 dosáhly téměř 1 280 miliard korun, což je skoro o 60 miliard korun více než v předchozím roce. Na tomto meziročním nárůstu se podepsaly výhradně běžné výdaje.

Symbolicky v době, kdy vláda dovršila sto dní ve funkci, dokázalo hnutí ANO spolu s ČSSD a komunisty protlačit ve Sněmovně zásadní změny zákona o státní službě. Nově má státní tajemníky jednotlivých resortů odvolávat vláda. Jde o jasný krok zpět, který usnadní týmu Andreje Babiše, aby se ve státním aparátu zbavil nepohodlných úředníků a dosadil tam sobě blízké.

Dosavadní praxe nic takového neumožňovala, mimo jiné právě proto, aby se klíčoví úředníci na ministerstvech při vládních obměnách nestřídali jak na běžícím pásu a zůstala zachována kontinuita úřadu. Zákon je měl mimo jiné chránit i před politickými čistkami.

Teď má být ale všechno jinak. A pokud se to někomu nebude líbit, může se přece proti svému odvolání bránit u soudu, vzkazuje předkladatelka Dostálová.

Proč to všechno? Odpověď je skryta v nedávných výrocích premiéra Andreje Babiše během kampaně v Brně, jak je zachytil deník Blesk:  “Zákon o státní službě, to bych ti přál zažít ten horor. Ten chudák Adam Vojtěch (ministr zdravotnictví za ANO, pozn. red.) tam má státního tajemníka (Ivo Beneda), který si z něho dělá srandu. Už od února. Dělá si, co chce, řídí si sám ministerstvo. Nic horšího jsem nezažil. Ve státní službě když někdo něco podělá, tak ty s tím nemůžeš nic dělat. Zákon o státní službě, absolutní horor,” komentoval Babiš současný stav státní správy.

Snadnější odvolání státního tajemníka je přitom jen cestou k tomu, jak obsadit resorty svými lidmi, čemuž doposud zákon o státní službě do jisté míry bránil. Jednou z nejvýznamnější agend státního tajemníka ministerstva je totiž právě personalistika. Kdo má páky na tajemníka, má tím pádem možnost dosazovat na úřad sobě blízké osoby a zároveň ovlivňovat běžné agendy jednotlivých ministerstev, do kterých by ministr zasahovat neměl.

Jako problematické se jeví i dopady spojené s elektronickou evidencí tržeb. Tedy agendou, na kterou je premiér Andrej Babiš zvlášť pyšný.

Nejprve data z ministerstva financí. “Ministerstvo financí od počátku příprav elektronické evidence tržeb odhaduje roční přínos tohoto opatření na inkasu daně z přidané hodnoty a inkasu daně z příjmů zcela konzistentně, a to ve výši 18 miliard korun. Zdůrazňujeme, že tento přínos představuje zvýšení inkasa po náběhu všech fází elektronické evidence tržeb. K náběhu první fáze došlo 1. prosince 2016, k náběhu druhé fáze došlo 1. března 2017. Třetí a čtvrtá fáze, které měly naběhnout v průběhu roku 2018, byly nálezem ústavního soudu odloženy. Je tedy pochopitelné, že bez náběhu zbývajících dvou fází nemůže inkaso dosahovat 18 miliard korun. Z dosavadních výsledků je však zcela patrné, že přínosy EET stanovená očekávání pohodlně dosahují a po kompletním náběhu systému bude plánovaného efektu bez jakýchkoliv pochybností dosaženo,” stojí ve stanovisku resortu Aleny Schillerové.

Nejvyšší kontrolní úřad však vidí čísla ministerských úředníků zcela odlišně. Ve zprávě nezávislých auditorů státu k výsledkům Státního závěrečného účtu se v kapitole příjmů státního rozpočtu u části DPH podrobněji věnují vykazovaným přínosům EET a kontrolního hlášení ze strany ministerstva financí.

A zvlášť NKÚ vypichuje fakt, že zástupci resortu sami nejsou schopni se shodnout na jednotlivých číslech .  “Podle Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství bylo inkaso DPH v minulém roce ovlivněno zavedením kontrolního hlášení (od roku 2016) a postupným zaváděním elektronické evidence tržeb (od prosince roku 2016). V návrhu Státního závěrečného účtu je uvedeno, že kontrolní hlášení v roce 2017 způsobilo nárůst výběru DPH ve výši 4,2 miliard korun, ačkoliv podle Státního rozpočtu 2017 v kostce byl předpokládán výběr vyšší o 8,2 miliard. Naopak Konvergenční program ČR 2017 uvádí přínos kontrolního hlášení v roce 2017 pouhé 2 miliard. Podobné odlišnosti ve výši nárůstu výběru se vyskytují také u elektronické evidence tržeb. Podle Státního závěrečného účtu měl být nárůst výběru DPH díky EET ve výši 3 miliard, podle Konvergenčního programu ČR přineslo EET 4,5 miliard a podle důvodové zprávy k zákonu o EET mělo přinést v minulém roce 5,5 miliard korun.

Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat,” výslovně píší auditoři NKÚ.

Zmatená čísla ministerských úředníků však nejsou hlavní problém důvěry v proklamace o skutečných přínosech výběru daní díky zavedené EET.

Výpočty za minulý rok totiž nemají úředníci NKÚ s čím porovnat. Před zavedením elektronické evidence tržeb ucelená čísla úředníci neměli. Vyčíslené nárůsty DPH tak mohou být pouze odhadem skutečného nárůstu jak v oblasti samotných tržeb, tak i v oblasti nárůstu výběru daně. Je otázkou, do jaké míry je takový odhad kvalifikovaný a odpovídá realitě.

Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít