Polární ekoložka Šabacká, lékařka Švojgrová, sportovec a novinář Povýšil či byznysmen Štěpánek v časopise Neovlivní.cz pravidelně odpovídají na otázky, které si možná kladete i vy.
Kvido Štěpánek, majitel Isolit Bravo
Nová vláda by měla především lidem dodat odvahu. Jít příkladem: Nebát se a nekrást! Nebát se vlastních občanů a odvážně provést potřebné ekonomické i společenské reformy. Nebát se Rusů a odvážně se připravovat na válku, abychom si zajistili mír.
Andrea Švojgrová, lékařka
Tváří v tvář blížícím se volbám se ve mně perou dva protichůdné postoje. Jeden zoufale toužící po tom, aby si Česká republika udržela proevropský, demokratický a liberální směr. A ten druhý, který vidí výsledky předvolebních průzkumů, kdy mám chuť rezignovat na jakékoliv snahy a přichystat si ulitu na čtyři roky vlády populistů s podporou extremistů z obou stran politického spektra.
Každopádně však zůstávám lékařkou, která si z celého srdce přeje, aby české zdravotnictví nezkolabovalo a udrželo si standard a kvalitu. Roky čekám, kdy konečně někdo přijde s rozumnými a racionálními změnami, které by vedly ke stabilizaci stavu. Nechci, aby to dopadlo tak, že zdravotní péče bude nedostupná, a navíc velmi drahá. Jsem přesvědčena, že ta šikmá plocha, na kterou jsme naskočili i kvůli nevůli a laxnosti nynějšího vedení na ministerstvu zdravotnictví, jde ještě zvrátit. Chce to jen odvahu pojmenovat hned na začátku problémy a důsledně a trpělivě pracovat na jejich nápravě.
Nejsem tak naivní, abych si myslela, že první krok, který nová vláda udělá, bude deklarace řešení kolabujícího zdravotnictví. Ale moc bych si přála, aby to bylo alespoň na druhém, nebo třetím místě. Záleží mi na pacientech, záleží mi na tom, aby i v budoucnu si naše zdravotnictví, které se v roce 2025 řadí mezi nadprůměrně kvalitní v evropském srovnání, uchovalo standard a dostupnost.
Jan Povýšil, sportovec, novinář a fotograf
Dorovnat odměny historických paralympijských medailistů na úroveň těch současných…
Ale teď vážně: nevím. Asi obsadit ministerstva kvalitními lidmi, ukázat, že mají připravený plán na to, jak vládnout. Tedy, když to bude nová vláda, kterou, jak se dá předpokládat, bude skládat jako menšinovou Andrej Babiš. Respektive ANO, premiérem totiž klidně může být Karel Havlíček.
Pokud se vrátí k vládě současná vládní koalice, asi bych vystřídal obsazení většiny ministerstev, založil ministerstvo sportu a ministrem jmenoval mě… Jo, já vlastně navrhuju kvalitní lidi na ministerstva, v tom případě vybrat někoho, kdo se vyzná ve sportu a politice a dokáže z Národní sportovní agentury udělat fungující ministerstvo sportu. Což by měla udělat i případná vláda ANO.
No a potom takové ty detaily jako daně snížit, platy zvýšit, důchody zvýšit, mateřskou zvýšit, finance na obranu na 5 % HDP, vyzbrojit armádu po vzoru Polska, postavit milion bytů (z toho půl milionu v Praze), postavit halu pro Martinu Sáblíkovou, postavit sjezdovku pro Ester Ledeckou.
Sice jsem si slíbil, že si z toho nebudu dělat legraci, ale při pohledu na volební nabídku mi asi nic moc jiného nezbývá. Přehlídka slibotechen, která, pokud se dostane do vlády, neudělá nic moc zásadního. Kosmetické změny, které uvítají její voliči a stejně tak je za to bude na sítích nesnášet zbytek. A ono je to tak možná lepší. Jedním z problémů většiny těch, kteří se dostanou k moci, je, že místo toho, aby se obklopili lidmi chytřejšími než oni sami, obklopí je kývači a řiťolezci. Čest výjimkám.
Marie Šabacká, polární ekoložka
Nejvíc mě zajímá, jaký kompas si nová vláda nastaví. Doufám, že jasně potvrdí, že patříme k demokratickému Západu, stojíme pevně v EU a v NATO a pokračujeme v podpoře Ukrajiny. A pokud míří jinam, ocením, když to řekne nahlas. Nepříjemná pravda je lepší než tiché sunutí k orbánovskému modelu nebo k Moskvě.
Zároveň budu ráda za srozumitelný rámec: jak konkrétně budeme dál pomáhat Ukrajině, jak chceme plnit spojenecké závazky v oblasti obrany a jak vláda plánuje naplňovat evropské dohody v energetice a zelené transformaci tak, aby byly předvídatelné pro domácnosti i firmy. Ráda bych, aby se nová vláda snažila utišit emoce ve společnosti, které budou určitě velmi vypjaté. Vstřícné gesto k opozici a ujištění, že vládne i pro její voliče, by pomohly.
Vím, že je to spíš zbožné přání. Jak se nová vláda popere s nutnými reformami, konsolidací veřejných financí, dostupností bydlení a dalšími velkými úkoly, mě zajímá také, ale na to bude čas později.
Libor Winkler, filantrop, RSJ
Před časem jsem v jednom časopise zaregistroval titulek ke článku k nadcházejícím volbám: „Kdo slíbí víc, vyhraje“. Bohužel je to realita dnešní politiky, všichni něco slibují, především rozhazování peněz a k tomu přihazují „oslabování moci Bruselu“.
Za posledních osm let se tu vystřídaly dvě vlády, takže ať vyhraje kdokoliv, tak očekávání od té nové nemám žádná. Nikdo z nich není dnes schopen v dnešním přeregulovaném světě, kde stárně populace a prudce rostou náklady na zdravotní péči, řešit základní problémy. Takže budeme opět pouze poslouchat, jak je potřba reformovat Brusel, ale neuvidíme žádné reformy, které by vedly ke snížení naší domácí byrokratické zátěže. Ale abych odpověděl na otázku: Je potřeba tvrdě osekat přebujelou regulaci, která v podstatě dnes neumožňuje svobodně podnikat a odvážněji pokračovat v důchodové a zdravotnické reformě.